Společná ustanovení pro nemocenské, podporu při ošetřování člena rodiny a peněžitou pomoc v mateřství
Průměrná denní pracovní odměna
Doba nepřerušené činnosti v témže družstvu
(K § 10 zákona)
(K § 11 zákona)
(1) Za příjem z pracovní činnosti se pro výpočet průměrné denní pracovní odměny považují:
(2) Za dobu od 1. dubna 1962 do 31. prosince 1963 se základními odměnami a prémiemi rozumějí tyto příjmy po srážce podílu družstevníka na příspěvku na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení provedené podle předpisů platných do 31. prosince 1963.
(3) Naturální požitky se oceňují částkou 1500 Kčs za každý kalendářní rok, částkou 125 Kčs za každý kalendářní měsíc a částkou 4 Kčs za každý kalendářní den.
(1) Průměrná denní pracovní odměna se vypočte z úhrnu příjmů uvedených v § 1 (dále jen „započitatelné příjmy“) zúčtovaných v družstvu za posledních 12 kalendářních měsíců, které bezprostředně předcházely dni, kdy vznikla pracovní neschopnost nebo kdy družstevník přestal v družstvu pracovat z důvodu ošetřování člena rodiny anebo kdy družstevnice přestala v družstvu pracovat pro těhotenství nebo mateřství (dále jen „rozhodné období“); jestliže v rozhodném období byly zúčtovány doplatky, popřípadě prémie za poslední i za předcházející kalendářní rok, přihlíží se jen k doplatkům a prémiím za poslední kalendářní rok.
(2) Při výpočtu průměrné denní pracovní odměny družstevníka, který v rozhodném období ukončil učební poměr k družstvu, se přihlíží jen k započitatelným příjmům za dobu po skončení učebního poměru, které mu byly zúčtovány jako družstevníku za práci vykonanou v této době.
(3) Neměl-li družstevník po část rozhodného období započitatelné příjmy, protože konal službu v ozbrojených silách nebo měl neplacenou dovolenou nebo družstevnice měla mateřskou dovolenou, popřípadě další mateřskou dovolenou (§ 21e zákona), určí se průměrná denní pracovní odměna jen za tu část rozhodného období, po kterou v družstvu pracovali.
(4) Jestliže družstevník přestoupil v rozhodném období z družstva do družstva nebo nově do družstva vstoupil, určí se průměrná denní pracovní odměna jen za část rozhodného období po přestupu, popřípadě po vstupu do družstva.
(5) Jestliže družstevník pracoval v družstvu po dobu kratší než po celý kalendářní měsíc z některého z důvodů uvedených v odstavcích 2 až 4 nebo jestliže nezačal dosud vůbec v družstvu pracovat, určí se průměrná denní pracovní odměna z odměn, kterých dosahovali v družstvu ostatní družstevníci v průměru za posledních 12 kalendářních měsíců za tutéž práci nebo za práci téhož druhu.
(1) Průměrná denní pracovní odměna se stanoví tak, že se úhrn započitatelných příjmů za rozhodné období, popřípadě jeho část (§ 2), po zaokrouhlení na celé koruny nahoru dělí počtem pracovních dnů připadajících na toto období; přitom se však od tohoto počtu pracovních dnů odečtou pracovní dny, za které náleželo nemocenské nebo podpora při ošetřování člena rodiny anebo družstevnici peněžitá pomoc v mateřství, popřípadě po které měla další mateřskou dovolenou (§ 21e zákona), jakož i pracovní dny zameškané pro omluvenou překážku v práci, a přičtou se k němu pracovní dny, které družstevník zameškal neomluveně v době mezi koncem rozhodného období a dnem vzniku nároku na dávku.
(2) Pro výpočet průměrné denní pracovní odměny se považují za pracovní dny všechny dny, které jsou pracovními dny podle obecně platných předpisů; pracovním dnům se kladou na roveň dny pracovního klidu, za něž se poskytuje pracovníkům v pracovním poměru náhrada mzdy.
(3) Průměrná denní pracovní odměna vypočtená podle předchozích ustanovení se zaokrouhluje na celé koruny, a to při haléřové částce až do 50 haléřů směrem dolů a při haléřové částce vyšší směrem nahoru.
(1) Do doby nepřerušené činnosti v témže družstvu se družstevníku započítává
(2) Doby uvedené v odstavci 1 písm. a) až ch) se započítávají do doby nepřerušené činnosti v témže družstvu, jen jestliže družstevník po jejich skončení nastoupil nejpozději do 6 týdnů k výkonu pracovní činnosti v družstvu.
(3) Družstevníku, který ke dni 31. března 1962 vykonával činnost v družstvu a byl z této činnosti zabezpečen (pojištěn) v nemoci, se započtou do doby nepřerušené činnosti v témže družstvu doby uvedené v odstavci 1 písm. a) až ch) bez ohledu na lhůtu stanovenou v odstavci 2.
(4) Bylo-li družstvo uznáno za družstvo s vyšší úrovní hospodaření, započítává se družstevníkům tohoto družstva do nepřerušené činnosti v témže družstvu i doba činnosti v družstvu před tímto uznáním, pokud byli z této činnosti zabezpečeni (pojištěni) v nemoci.
(1) Poživateli částečného invalidního důchodu nebo částečného invalidního důchodu při pracovním úrazu přiznaných podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců se započte do nepřerušené činnosti v témže družstvu doba poslední činnosti v pracovním poměru před přiznáním důchodu, jakož i doba, po kterou po přiznání důchodu byl přeškolován na jiné povolání nebo po kterou byla u něho prováděna rehabilitace, jestliže začal v družstvu pracovat nejpozději do 6 týdnů po přiznání důchodu, popřípadě po skončení přeškolování nebo rehabilitace.
(2) Poživateli invalidního důchodu nebo invalidního důchodu při pracovním úrazu přiznaných podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců, který po přiznání důchodu poprvé začal pracovat v družstvu, se započte do nepřerušené činnosti v témže družstvu doba posledního pracovního poměru před přiznáním důchodu.
(3) Poživateli invalidního důchodu přiznaného podle předpisů o důchodovém zabezpečení (pojištění) družstevníků, který po přiznání tohoto důchodu poprvé začal pracovat v družstvu, se započte do doby nepřerušené činnosti v témže družstvu doba, po kterou pracoval v družstvu a byl zabezpečen (pojištěn) v nemoci, jakož i doba posledního pracovního poměru před přiznáním důchodu.
(4) Ustanovení odstavců 2 a 3 platí obdobně pro družstevníka, jemuž byl odňat invalidní důchod, popřípadě invalidní důchod při pracovním úrazu, jestliže vstoupil do družstva nejpozději do 6 týdnů po odnětí důchodu.
(5) Jinak platí při počítání doby nepřerušené činnosti v témže družstvu u pracujících důchodců všeobecná ustanovení platná pro ostatní družstevníky.
(6) Doba požívání důchodu, po kterou důchodce v družstvu nepracoval, se nezapočítává do doby nepřerušené činnosti v témže družstvu.
§ 6
Družstevnici, která přestala v družstvu pracovat v době těhotenství nebo pro to, aby pečovala o své dítě, se započte doba její činnosti v družstvu do nepřerušené činnosti v témže družstvu, jestliže započne pracovat v družstvu do 6 týdnů poté, kdy odpadla potřeba péče o dítě, nejpozději však do 6 týdnů poté, kdy dítě dosáhlo 8 let; to platí obdobně též o započtení doby činnosti v pracovním poměru pro družstevnici, která z některé z uvedených příčin skončila pracovní poměr.
§ 7
Lhůta 6 týdnů stanovená v § 4 až 6 pro vstup do družstva se považuje za dodrženou, potvrdí-li okresní národní výbor, že se pracovník ucházel o vstup do družstva a nemohl do něho v této lhůtě vstoupit bez svého zavinění; to platí též, jestliže se pracovník, který se stal družstevníkem, v této lhůtě ucházel o umístění do pracovního poměru.
(1) Byla-li družstevníku do doby nepřerušené činnosti v témže družstvu započtena doba činnosti v družstvu, v němž byl naposledy činný, nebo doba pracovního poměru, započítávají se tím i předchozí doby, které mu byly jako družstevníku nebo pracovníku v pracovním poměru započítány.
(2) Kryjí-li se započitatelné doby navzájem, započtou se jen jednou.
(3) Doba předchozí činnosti v družstvu, která nezakládala sociální zabezpečení (§ 5 odst. 3 zákona) a doba činnosti v pracovním poměru, pokud tato činnost byla příležitostná,*) se nezapočítávají do doby nepřerušené činnosti v témže družstvu.
§ 9
Družstvo je povinno vydat družstevníku potvrzení o tom, jak dlouho byl v družstvu činný (pojištěn) a které doby mu zde byly započteny do doby nepřerušené činnosti v témže družstvu, a to při skončení činnosti v družstvu nebo kdykoliv na jeho žádost.
(1) Procentní sazba nemocenského, podpory při ošetřování člena rodiny a peněžité pomoci v mateřství za prvních 18 týdnů (§ 21 odst. 3 zákona) se stanoví podle délky doby nepřerušené činnosti v témže družstvu zjištěné k prvnímu dni, od něhož náleží dávka.
(2) Dovršil-li družstevník během trvání pracovní neschopnosti nebo karantény dobu nepřerušené činnosti v témže družstvu, která odůvodňuje vyšší procentní sazbu nemocenského, náleží mu po dovršení této doby nemocenské ve vyšší sazbě; to platí obdobně pro podporu při ošetřování člena rodiny a pro peněžitou pomoc v mateřství, pokud se stanoví podle délky doby nepřerušené činnosti v témže družstvu (§ 21 odst. 3 zákona).
(3) Úhrnná výsledná částka dávky za příslušný počet pracovních dnů se zaokrouhluje na celé koruny, a to při haléřové částce do 50 haléřů směrem dolů a při haléřové částce nad 50 haléřů směrem nahoru.
a) základní odměny,
b) prémie,
c) vyrovnávací příspěvky poskytované družstevníkům z prostředků družstva nebo ze státních prostředků,*)
d) hodnota naturálních požitků, poskytovaných družstevníku činnému v družstvu, které dosud nezavedlo peněžní odměňování.
a) doba činnosti v jakémkoliv jednotném zemědělském družstvu, byl-li družstevník z této činnosti zabezpečen (pojištěn) v nemoci,
b) doba činnosti v pracovním poměru nebo v členském poměru k výrobnímu družstvu anebo doba služby v ozbrojených silách zakládajících sociální zaopatření příslušníků ozbrojených sil,
c) doba základní nebo obdobné služby v ozbrojených silách a doba služby ve spojeneckých armádách,
d) doba soustavné přípravy na budoucí povolání předepsaným výcvikem,
e) doba studia na středních všeobecně vzdělávacích školách, na odborných nebo pedagogických školách, pokud zakládala nemocenské pojištění s nárokem na dávky nahrazující odpadlou mzdu,*)
f) doba studia na vysokých školách,
g) doba vědecké nebo umělecké aspirantury,
h) doba odborného nebo politického školení,
ch) doba činnosti, která zakládá podle zvláštních předpisů nemocenské pojištění s nárokem na dávky nahrazující odpadlou mzdu, pokud se v těchto zvláštních předpisech nestanoví jinak,**)
i) doby odbojové činnosti a věznění z politických nebo rasových důvodů v době nesvobody.