I. Všeobecné zásady pro úpravu pracovní doby

1. Na základě plánované provozní doby stanoví vedoucí organizace (provozu) společně s odborovou organizací pracovní a směnové plány a vyhlásí je po dohodě se zaměstnanci. Plánovaná provozní doba řidičů má odpovídat pravidelné pracovní době, stanovené příslušnými předpisy, připadající podle počtu pracovních dnů na kalendářní měsíc. V pracovních a směnových plánech může být stanovena pro jednotlivé dny různá pracovní doba.

2. Začátek a konec denní pracovní doby stanoví vedoucí v dohodě s odborovou organizací v pracovních a směnových plánech. Je-li ve výjimečných případech, z nutných provozních důvodů, na krátkou dobu třeba změnit stanovený rozvrh práce, je vedoucí organizace oprávněn, se souhlasem odborové organizace, tuto změnu provést. K lepšímu přizpůsobení pracovní doby přepravním potřebám a k zajištění většího rozsahu osobního volna pro řidiče, mají být vypracovány pracovní a směnové plány, které mají v největší míře předvídat potřebu nepravidelných začátků pracovní doby (směny), jakož i dělené směny.

3. O nepravidelný začátek směny jde tehdy, jestliže se nejméně o 1 hodinu odchyluje od všeobecného počátku pracovní doby. Dělená směna je taková směna, v jejímž rámci je zajištěn pracujícím souvislý volný čas trvající nejméně 3 hodiny nepřetržitě v místě bydliště pracovníka, nebo sídla jeho podniku (závodu).

4. Hodiny, které v rámci kalendářního měsíce přesahují pravidelnou pracovní dobu stanovenou příslušnými předpisy, jsou hodinami práce přes čas. Při zjištění, zda jde o práci přes čas, započítává se do odpracované doby též doba, po kterou řidič nepracoval pro překážky v práci, pokud mu za tuto dobu přísluší náhrada mzdy, nebo peněžité dávky nemocenského pojištění zaměstnanců.