II. Zásady pro stanovení pracovních a směnových plánů

1. Pracovní a směnové plány pro řidiče silničních motorových vozidel se stanoví na základě pravidelné pracovní doby, stanovené příslušnými předpisy, připadající podle počtu pracovních dnů na kalendářní měsíc. Pracovní a směnové plány mají být sestavovány pro co možná nejdelší časové období, nejméně na jeden týden dopředu.

2. Není-li pro některé dny takové určení pracovního plánu z provozních důvodů možné, musí být nástup do práce (počátek směny) řidiči oznámen zpravidla nejméně 12 hodin předem. Rovněž, je-li nutné z provozních důvodů dodatečně měnit začátek pracovní doby, stanovený v pracovním plánu pro určitý den, je nutno řidiči tuto změnu oznámit nejpozději 12 hodin před začátkem směny.

3. Mezi dvěma plnými pracovními směnami (oddíl IV, bod 1) je třeba řidiči poskytnout, a v plánu stanovit, nejméně 12 hodin, u turnusových zaměstnanců výjimečně 10 hodin odpočinku. Doba odpočinku musí být stanovena tak, aby poskytovala možnost spánku, proto musí být stanovena zpravidla v noci a jen výjimečně ve dne. Je-li doba odpočinku poskytnuta na pracovní cestě, musí být možnost spánku zajištěna v místnosti (v ubytovně), nebo výjimečně ve vozidle, je-li vybaveno zařízením pro spánek řidiče.

4. Bylo-li trvání pracovní směny výjimečně prodlouženo nad 8 hodin (oddíl IV, bod 2), musí doba nepřerušeného odpočinku po této směně trvat 12 hodin. Mezi dvěma pracovními směnami, kratšími jak 8 hodin, může být doba odpočinku výjimečně krácena až na 8 hodin.

5. Pracovní a směnové plány musí určit způsob nástupu do práce, délku trvání a časové rozložení pracovních směn, pracovní přestávky a dny pracovního volna. Pracovní a směnové plány musí v nejvyšší možné míře zajišťovat rovnoměrné rozložení práce na jednotlivé řidiče a délky jednotlivých pracovních směn na jednotlivé týdny v měsíci a uvnitř týdnů na jednotlivé dny.