78/1962 Sb. — Vyhláška ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o chmelařských výrobních oblastech, chmelařských polohách, povinném známkování chmele a o evidenci chmelnic

Oddíl 1

§ 1

Do chmelařské výrobní oblasti „Žatecko“ patří tyto obce:
Kraj Středočeský
okres Kladno:
Beřovice, Bílichov, Břešťany, Byseň, Dolín, Drnek, Dřínov s osadami Drchkov a Královice, Hořešovice s osadou Hořešovičky, Hřešice, Jarpice s osadou Budenice, Jedomělice, Klobuky s osadami Kobylníky a Kokovice, Kutrovice s osadou Neprobylice, Kvílice, Libovice, Lísky, Lotouš, Lukov s osadou Horní Kamenice, Malíkovice, Páleč, Páleček s osadou Čeradice, Plchov, Pozdeň, Řisuty, Stradonice, Šlapanice, Zlonice s osadou Lisovice.
okres Rakovník:
Bdín, Břežany, Čistá, Děkov s osadami Nová Ves a Vlkov, Drahouš s osadou Tlestky, Hořesedly, Hořovičky s osadami Hokov a Vrbice, Hostokryje, Hředle, Hvozd, Chotěšov s osadou Bedlno, Chrášťany, Janov, Jesenice, Kalivody, Kněževes, Kolešov s osadou Bukov, Kolešovice s osadami Heřmanov a Zderaz, Kounov, Kozojedy, Krakov, Kroučová, Krty, Krupá, Krušovice, Lišany, Lubná, Lužná, Malinová, Milíčov, Milostín, Milý, Mšec, Mšecké Žehrovice, Mutějovice s osadou Lhota pod Džbánem, Nesuchyně, Nové Strašecí, Novosedly, Olešná, Oráčov s osadou Klečetné, Panoší Újezd, Pavlíkov, Petrovice, Pochvalov, Přerubenice s osadou Dučice, Příčina, Přílepy, Pšovlky, Rakovník, Rousínov, Ruda, Řeřichy s osadou Nový Dvůr, Řevníčov, Senec, Senomaty s osadou Nouzov, Skřivaň, Smilovice, Srbeč, Svinařov, Svojetín s osadou Veclov, Šanov, Šípy, Švihov, Třeboc, Třtice, Tytry, Václavy, Všesulov, Všetaty, Zavidov, Žďár s osadou Podbořánky.
Kraj Západočeský
okres Plzeň-sever
Chříč s osadami Hlince, Holovousy, Lhota, Slatina a Studená, Chyše s osadou Podštěly, Všehrdy.
okres Rokycany:
Čilá, Hradiště, Mlečice, Podmokly.
Kraj Severočeský
okres Chomutov:
Bílenec s osadou Škrle, Březno s osadou Brany, Čachovice s osadami Běšice a Chotěnice, Hrušovany, Chbany s osadou Přeskaky, Kadaň, Libědice s osadou Čejkovice, Libouš s osadou Čermníky, Mašťov, Pětipsy, Podlesice s osadou Vitčice, Poláky s osadami Dolany, Drahonice, Hořenice, Lomazice a Malé Krhovice, Radonice, Rokle s osadami Hradec, Krásný Dvoreček a Nová Víska u Rokle, Střezov s osadami Denětice a Holetice, Tušimice s osadami Lužice, Prahly a Přezetice, Údlice, Veliká Ves s osadami Nové Třebčice a Široké Třebčice, Vičice s osadami Nechranice a Stranná, Vikletice s osadami Soběsuky a Vadkovice, Vilémov s osadou Zahořany, Vinaře s osadou Blov, Vintířov s osadou Miřetice u Vintířova, Všehrdy, Vysočany.
okres Louny:
Bezděkov, Bitozeves s osadou Vidovle, Blatno s osadou Malměřice, Blažim, Blšany s osadou Stachov, Brodec, Březno, Břežany s osadou Číňov, Břvany, Buškovice, Cítoliby s osadou Brloh, Čeradice s osadami Kličín a Větrušice, Černčice s osadou Obora, Deštnice s osadou Sádek, Dobroměřice, Dobříčany, Domoušice, Drahomyšl, Drahonice s osadami Lužec, Mlýnce a Vesce, Holedeč s osadami Stránky a Veletice, Hříškov s osadou Bedřichovice, Hřivčice, Hřivice s osadou Markvarec, Charvatce, Chlumčany s osadami Blšany a Vlčí, Chožov, Jimlín s osadami Opočno a Zeměchy, Kaštice, Kluček, Kněžice s osadami Mory a Oploty, Krásný Dvůr s osadami Brody, Chotěbudice, Chrašťany, Němčany, Vysoké Třebušice a Zlovědice, Kryry, Lenešice, Ležky s osadou Přiběnice, Liběšice s osadou Dubčany, Liběšovice s osadou Siřem, Libočany, Libořice s osadou Železná, Líčkov, Lipenec, Lipno, Lišany s osadou Levonice, Líšťany, Louny, Lubenec s osadami Horní Záhoří, Libkovice, Libyně a Řepany, Malá Černoc, Měcholupy s osadou Milošice, Mradice, Nečemice s osadou Lhota, Nečichy s osadou Chraberce, Nehasice, Nepomyšl s osadami Dětaň a Dvérce, Nové Sedlo, Očihov s osadou Očihovec, Panenský Týnec s osadou Žerotín, Pátek s osadami Radonice nad Ohří a Stradonice, Petrohrad s osadami Bílenec a Černčice, Pnětluky s osadou Konětopy, Počedělice s osadou Orasice, Počerady, Podbořanský Rohozec, Podbořany s osadami Hlubany, Letov a Valov, Postoloprty s osadou Vrbka, Pšov s osadou Sýrovice, Radíčeves s osadou Milčeves, Ročov s osadami Břínkov a Úlovice, Sedčice s osadou Žabokliky, Seménkovice s osadou Rvenice, Skupice s osadou Malnice, Skytaly s osadou Vrbička, Slavětín s osadou Kystra, Smolnice, Soběchleby, Solopysky, Staňkovice, Stebno, Strkovice s osadou Hradiště, Strojetice s osadou Běsno, Stroupeč, Tatinná, Touchovice, Toužetín, Třískolupy, Třtěno, Tuchořice s osadou Třeskonice, Tvršice s osadou Selibice, Velemyšleves s osadami Minice a Zálezly, Velká Černoc, Veltěže, Vidhostice s osadou Mukoděly, Vinařice s osadou Divice, Volenice, Vroutek, Vršovice, Výškov, Zálužice s osadami Rybňany a Stekník, Zbrašín s osadami Hořany a Senkov, Žatec s osadou Velichov, Želeč, Žiželice s osadou Hořetice.

§ 2

Do chmelařské výrobní oblasti „Úštěcko“ patří tyto obce:
Kraj Středočeský
okres Kladno:
Chržín s osadou Budihostice, Miletice s osadou Loucká, Sazená.
okres Mělník:
Bukol, Býkev s osadami Daminěves a Jenišovice, Cítov, Dolní Beřkovice s osadou Vliněves, Horní Počaply s osadou Křivenice, Hořín s osadami Brozánky, Vrbno a Zelčín, Hostín, Jeviněves, Ledčice, Lužec nad Vltavou s osadou Chramostek, Nelahozeves s osadou Lešany, Nová Ves, Nové Ouholice s osadami Staré Ouholice a Vepřek, Spomyšl, Veltrusy, Vojkovice s osadami Dědibaby a Křivousy, Vraňany s osadou Mlčechvosty, Všestudy s osadou Dušníky nad Vltavou, Vysoká s osadami Strážnice a Střednice, Želízy s osadami Chudolazy, Medonosy a Tupadly.
Kraj Severočeský
okres Česká Lípa:
Blíževedly, Domašice, Holany s osadou Loubí, Litice, Skalka, Zahrádky.
okres Litoměřice:
Bechlín s osadou Předonín, Brozany s osadou Hostenice, Břehoryje s osadou Strážiště, Budyně nad Ohří, Býčkovice, Ctiněves s osadou Černouček, Čakovice, Černěves, Čížkovice, Děčany, Dobříň s osadami Kozlovice a Záluží, Doksany, Dolánky, Drahobuz, Držovice s osadou Starý Týn, Dubany, Dušníky, Encovany s osadou Třebutičky, Habřina, Horní Beřkovice, Horní Nezly s osadami Dolní Nezly a Dolní Řepčice, Horní Řepčice, Hoštka s osadou Kochovice, Hrobce, Chcebuz s osadami Brocno a Újezd, Chobolice s osadami Dolní Chobolice, Horní Chobolice a Mladé, Chodouny, Chotiněves s osadou Jištěrpy, Chudoslavice, Chvalín, Jenčice, Kalovice, Keblice, Kleneč, Konojedy s osadou Ličenice, Kostomlaty pod Řípem, Krabčice, Křesín s osadou Levousy, Křešice s osadou Nučnice, Kyškovice s osadou Brzánky, Liběšice s osadami Trnobrany a Zimoř, Libínky s osadou Trnová, Libkovice pod Řípem, Libochovice, Libotenice, Litoměřice, Lounky, Lukavec, Malešov, Maškovice, Mneteš, Nížebohy, Nové Dvory, Nučničky, Ostré, Písty, Ploskovice s osadami Těchobuzice a Vinné, Podlusky, Podsedice, Polepy s osadami Okna a Hrušovany, Poplze, Přestavlky, Račice s osadou Hněvice, Račiněves, Radouň, Radovesice, Rašovice, Robeč, Rohatce s osadou Oleško, Rochov, Roudnice nad Labem, Rovné s osadou Vesce, Siřejovice, Snědovice s osadami Křešov a Střižovice, Soběnice, Solany, Srdov, Strachaly, Sukorady s osadou Velký Hubenov, Sulejovice, Svařenice, Štětí s osadou Počeplice, Tetčiněves s osadou Rochov, Trnovany, Třeboutice, Úpohlavy s osadou Želechovice, Úštěk s osadami Lhota a Lukov, Vědlice s osadou Julčín, Vědomice, Velešice, Velký Újezd, Vražkov, Vrbice s osadami Mastířovice a Vetlá, Vrbka s osadou Roudníček, Vrutice, Zahořany s osadou Sedlec, Žabovřesky nad Ohří, Židovice.
okres Louny:
Koštice, Vojnice.

§ 3

Do chmelařské výrobní oblasti „Tršicko“ patří tyto obce:
Kraj Jihomoravský
okres Prostějov:
Hrdibořice, Hrubčice.
Kraj Severomoravský
okres Olomouc:
Bělkovice, Bukovany, Čechovice, Dolany s osadou Tovéř, Doloplazy, Hněvotín, Cholina s osadou Dubčany, Chomoutov, Krčmáň, Lipňany, Majetín, Olomouc, Přáslavice, Přestavlky s osadou Hostkovice, Senice na Hané, Senička s osadou Odrlice, Suchonice, Svésedlice, Tršice, Uničov, Vacanovice, Velká Bystřice, Velký Týnec, Velký Újezd, Zákřov, Žerůvky.
okres Přerov:
Brodek u Přerova, Buk, Čekyně, Čelechovice, Dolní Újezd, Kojetín, Kokory, Lazníčky, Lazníky, Lhotka, Lipník nad Bečvou, Nelešovice, Osek nad Bečvou, Penčice s osadou Penčičky, Prosenice, Přerov s osadou Předmostí, Radvanice, Slavíč, Sobíšky, Staměřice, Stará Ves, Trnávka, Tovačov, Tupec, Újezdec, Veselíčko, Viničná s osadami Lýsky a Vinary, Výkleky, Zábeštní Lhota, Žeravice.

§ 4

Do chmelařské výrobní oblasti „Piešťansko-Topoľčansko“ patří tyto obce:
Kraj západoslovenský
okres Topoľčany:
Bojná, Borčany, Hajná Nová Ves, Horné Obdokovce, Horné Štitáre, Chrabrany, Jacovce, Janova Ves, Klátova Nová Ves, Krtovce, Kuzmice, Livinské Opatovce, Ludanice, Lužany, Malé Ripňany, Obsolovce, Podlužany, Radošiná, Továrniky, Urmince, Veľké Dvorany, Veľké Ripňany
okres Trenčín:
Adamovské Kochanovce, Beckov, Čachtice, Častkovce, Dolné Srnie, Hámry, Chocholná-Velčice, Ivanovce, Kálnice, Malé Stankovce, Moravské Lieskové, Nové Mesto nad Váhom, Podolie, Soblahov, Trenčianská Turná, Trenčín, Veľké Stankovce, Zemianské Lieskové
okres Trnava:
Borovce, Dolný Lopašov, Dubovany, Chtelnica, Kocúrice, Kočín, Krakovany, Lančár, Nižná, Ostrov, Pečeňady, Rakovice, Šterusy, Trebatice, Veľké Kostolany, Veľké Orvište, Veselé, Vrbové.

§ 5

Do chmelařské výrobní oblasti „Trebišovsko“ patří tyto obce:
Kraj Východoslovenský
okres Trebišov:
Kuzmice, Lastovce, Luhyňa, Michaľany, Slivník.

§ 6

Ve chmelařské výrobní oblasti „Žatecko“ patří

1. do chmelařské polohy „Podlesí“ tyto obce:
Kraj Středočeský
okres Rakovník:
Bdín, Janov, Kalivody, Kounov, Kozojedy, Kroučová, Milý, osada Lhota pod Džbánem obce Mutějovice, Pochvalov, Přerubenice, Smilovice, Srbeč, Třeboc.
Kraj Severočeský
okres Louny:
Deštnice s osadou Sádek, Domoušice, Hřivice s osadou Markvarec, Kluček, Liběšice s osadou Dubčany, Líčkov, Lipno, Nečemice s osadou Lhota, Pnětluky s osadou Konětopy, Ročov s osadami Břínkov a Úlovice, Solopysky, Tuchořice s osadou Třeskonice, Vinařice s osadou Divice, Zbrašín s osadou Hořany.

2. do chmelařské polohy „Údolí Zlatého potoka“ tyto obce:
Kraj Středočeský
okres Rakovník:
Děkov s osadami Nová Ves a Vlkov, Hořovičky s osadami Hokov a Vrbice, Kolešov s osadou Bukov, Svojetín.
Kraj Severočeský
okres Louny:
Blšany s osadou Stachov, Dobříčany, Drahonice s osadou Lužec, Holedeč s osadami Stránky a Veletice, Kryry, osada Přibenice obce Ležky, Liběšovice s osadou Siřen, Libořice s osadou Železná, Lubenec s osadou Řepany, Malá Černoc, Měcholupy, Očihov s osadou Očihovec, Petrohrad s osadami Bílenec a Černčice, osada Valov obce Podbořany, Soběchleby, Stebno, Strojetice s osadou Běsno, Velká Černoc, Vidhostice s osadou Mukoděly, Vroutek, Želeč.

§ 7

Ve chmelařské výrobní oblasti „Úštěcko“ patří do chmelařské polohy „Polepská Blata“ tyto obce:
Kraj Severočeský
okres Litoměřice:
Černěves, Encovany, Hoštka s osadou Kochovice, Chodouny, Křešice s osadou Nučnice, osada Trnová obce Libínky, Lounky, Malešov, Polepy s osadami Hrušovany a Okna, Svařenice, Třeboutice, Vrbice s osadami Mastířovice a Vetlá, Vrutice, Zahořany.

Oddíl 2

§ 8

Vedení evidence

(1) Veškeré chmelnice podléhají evidenci podle ustanovení této vyhlášky.

(2) Evidenci chmelnic v obvodu obce vede místní národní výbor, v obvodu okresu středisko geodézie. Ústřední evidenci všech chmelnic vede národní podnik Chmelařství v Žatci (dále jen „Chmelařství“).

(3) Předpisy o jednotné evidenci půdy nejsou touto vyhláškou dotčeny.

§ 9

Založení a vedení evidence chmelnic

(1) Místní národní výbor je povinen vést v rámci předpisů o jednotné evidenci půdy řádnou evidenci chmelnic, a to na registračních a inventarizačních listech chmelnic (dále jen „registrační listy“), které se založí pro každý zemědělský závod pěstující chmel. K založení a vedení registračních listů používá místní národní výbor údaje sdělené střediskem geodézie, které místnímu národnímu výboru poskytuje též technickou pomoc.

(2) Registrační listy se založí a vedou podle obcí a zemědělských závodů a obsahují údaje potřebné pro evidenci a registraci chmelnic, zejména evidenční číslo, číslo parcely chmelnice, celkovou výměru a výměru její čisté produkční plochy, odrůdu chmele, údaje o založení nových chmelnic a o zrušených chmelnicích.

(3) U státních statků se evidují chmelnice u každé provozní jednotky zvlášť jako samostatná hospodářská jednotka.

§ 10

Hlášení změn v evidenci chmelnic

(1) K zajištění řádného vedení a udržování evidence chmelnic a k zajištění jejího souladu se skutečným stavem jsou pěstitelé chmele povinni písemně hlásit místnímu národnímu výboru každé založení nové chmelnice, zrušení chmelnice i každou změnu ve vlastnictví, správě nebo užívání chmelnice (převod, pronájem, přikázání do užívání, sdružení půdy ke společnému hospodaření v jednotném zemědělském družstvu), a to dvakrát do roka, vždy nejpozději do 20. května a do 20. listopadu.

(2) Místní národní výbor po přezkoumání správnosti údajů a změn hlášených podle odstavce 1, poznamená příslušné změny v registračních listech a sdělí je, s vyčíslením konečného stavu plochy chmelnic, na příslušném tiskopise jednotné evidence půdy („Hlášení změn“) středisku geodézie a v průpise Chmelařství, a to do 31. května a 30. listopadu. Ve stejných lhůtách zašle hlášení negativní, pokud za uplynulé období k žádným změnám chmelnic nedošlo.

(3) Okresní národní výbor vyrozumí místní národní výbor, středisko geodézie a Chmelařství o každé změně ve vlastnictví, správě nebo užívání chmelnice a o každém povolení, které vydal ke zrušení chmelnice, a to nejpozději do 14 dnů po schválení změny, popřípadě vydání povolení ke zrušení chmelnice.

(4) Změny hlášené podle odstavců 1 a 3 místním národním výborům jsou podkladem pro doplňování a udržování registračních listů v souladu se skutečným stavem chmelnic.

§ 11

Vedení okresní a ústřední evidence chmelnic

(1) V obvodu okresu vede a sumarizuje evidence chmelnic středisko geodézie podle zvláštních předpisů Ústřední správy geodézie a kartografie, a to ve spolupráci s národními výbory a Chmelařstvím. K zajištění spolehlivého souladu evidence se skutečným stavem porovnají střediska geodézie před každoroční sumarizací k 30. červnu konečný stav chmelnic podle registračních listů a sumarizačních výkazů s evidenčními údaji pěstitelů chmele, okresních národních výborů a Chmelařství.

(2) Ústřední evidenci chmelnic vede Chmelařství na registračních listech, a to v souladu s údaji příslušného střediska geodézie a se změnami hlášenými podle § 10 odst. 2 a 3. Kromě toho vede též evidenci sponů vysázených chmelnic, evidenci použitých odrůd a stáří chmelnic, jakož i evidenčních štítků.

§ 12

Význam evidování plochy chmelnic
Plocha chmelnic zapsaná v registračním listu je pro zemědělské závody závazná pro stanovení úkolů v jejich výrobně finančních plánech, tvoří podklad pro řízení výroby, nákupu a odbytu chmele a je ukazatelem, jak byl splněn plán založení nových chmelnic.

§ 13

Štítkování chmelnic
Chmelařství po projednání s místním národním výborem opatří za přímé pomoci pěstitelů chmele každou chmelnici na rohových sloupech konstrukce evidenčním štítkem s číslem, které se zapíše do registračního listu. Při zrušení chmelnice musí být evidenční štítky pěstitelem chmele vráceny místnímu národnímu výboru; při výměně rohových sloupů je pěstitel chmele povinen štítky připevnit na nový sloup.

§ 14

Nahlížení do registračních listů

(1) Pěstitelé chmele mohou nahlížet u místních národních výborů, středisek geodézie a u Chmelařství do registračních listů svých chmelnic a pořizovat si z nich výpisy.

(2) Stížnosti a námitky pěstitelů chmele, které byly podány národním výborům proti údajům v registračních listech, projednávají národní výbory v dohodě se střediskem geodézie.

§ 15

Obnova chmelnic

(1) Pěstitelé chmele jsou povinni provádět pravidelnou obnovu přestárlých, nemocných a slabých chmelnic, které nezaručují přiměřenou sklizeň chmele dobré jakosti.

(2) Úkoly v obnově a rozšíření ploch chmelnic stanovené státním plánem rozvoje národního hospodářství se rozmisťují až na jednotlivé zemědělské závody, s nimiž se projednají podle platných metodických pokynů.

§ 16

Rušení chmelnic

(1) Chmelnice může být zrušena jen na základě povolení okresního národního výboru. Žádost o toto povolení musí být okresnímu národnímu výboru podána nejpozději do 30. června. Zrušení chmelnice lze povolit, jestliže je doporučí Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, po vyšetření pěstitelského a zdravotního stavu kultury v době vegetace (od 1. července do 15. srpna), nebo vyžaduje-li toho obecný zájem. O zrušení chmelnice musí být rozhodnuto do 30. září.

(2) Je-li zrušení chmelnice povoleno, je pěstitel chmele povinen do 31. října téhož roku konstrukci chmele odstranit a pozemek řádně zorat.

§ 17

Udržování chmelnic
Pěstitelé chmele jsou povinni:

a) využívat nové technologie při pěstování a sklizni chmele,

b) chmelnice včas a řádně obdělávat, hnojit, ošetřovat a chránit před chorobami a škůdci a zajistit kvalitní usušení a skladování chmele,

c) pravidelně doplňovat prázdná místa ve chmelnicích kořenáči chmele (zakořeněná chmelová sáď) nebo na podzim vysázenou sádí,

d) udržovat nosné konstrukce chmelnic v dobrém stavu a zajišťovat je před poškozením.

Oddíl 3

§ 18

Povinné známkování chmele

(1) Veškerý chmel vypěstovaný ve chmelařských výrobních oblastech podléhá povinnému známkování.

(2) Povinným známkováním chmele se rozumí:

a) u chmele vypěstovaného ve chmelařských výrobních oblastech „Žatecko“, „Úštěcko“ a „Tršicko“

1. povinné označování chmele podle místního původu (dále jen „označování chmele“) a

2. povinné ověřování místního původu chmele (dále jen „ověřování chmele“);

b) u chmele vypěstovaného ve chmelařských výrobních oblastech „Piešťansko-Topoľčansko“ a „Trebišovsko“, pouze označování chmele;

c) vyznačování místního původu chmele podle výrobních obcí (osad) při povinném známkování chmele se provádí podle názvů obcí (osad) uvedených v § 1 až 7 bez ohledu na případné změny jejich názvů v důsledku slučování obcí.

§ 19

(1) Označování chmele ve výrobní obci provádí Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Praze (dále jen „ústav“) pomocí chmelařských důvěrníků v jednotlivých výrobních obcích.

(2) Pěstitelé chmele jsou povinni před žokováním ohlásit nejpozději do 20. listopadu roku sklizně veškerý chmel chmelařskému důvěrníku v obci, v jejímž obvodě chmel vypěstovali.

(3) Chmelařský důvěrník nesmí označit chmel, u něhož je zjevně zřejmo, že je zkažený, tj. např. zplesnivělý, znečištěný, silně poškozený škůdci nebo chorobami, smíchaný s cizími předměty; dále nesmí označit chmel, který nemá typické znaky chmele odrůdy „Červeňák“, chmel s touto odrůdou smíchaný a chmel sklizený v jiné obci, než pro kterou byl ustanoven chmelařským důvěrníkem.

§ 20

Chmelařský důvěrník zjistí, zda nejde o chmel, který nesmí označit (§ 19 odst. 3), chmel pak po jeho uložení v žoku zváží, žok opatří štítkem a plombami a pro každý žok vydá vážní list. Bez vážního listu nesmí být chmel z obce vyvezen.

§ 21

Ověřování chmele

(1) Ověřování chmele podléhá veškerý chmel vypěstovaný ve chmelařských výrobních oblastech „Žatecko“, „Úštecko“ a „Tršicko“ označený chmelařskými důvěrníky ve výrobních obcích. Ověřování chmele provádí ústav ve svých známkovnách chmele v Žatci, Úštěku, Roudnici nad Labem a Tršicích.

(2) Organizace pověřená nákupem chmele je povinna chmel nakoupený ve chmelařských výrobních oblastech „Žatecko“, „Úštecko“ a „Tršicko“ a ve výrobních obcích označený přihlásit k ověření do známkovny chmele a současně s přihláškou předložit vážní listy jednotlivých žoků.

(3) Ústav vyloučí z ověření chmel, který nesmí být označen (§ 19 odst. 3), chmel, u něhož není možno spolehlivě prokázat, že byl vypěstován ve chmelařských výrobních oblastech „Žatecko“, „Úštěcko“ a „Tršicko“ a chmel neodpovídající československé státní normě jakosti.

(4) Ověření chmele se vyznačí na jeho obalu a obal se uzavře závěskami (plombami a pečetí) a pro ověřený chmel se vydá ověřovací listina. Při použití speciálních dvojitých obalů se ověřují vnější nebo vnitřní obaly.

(5) Ústav ověří chmel prozatímně, když jeho přebalení před řádným ověřením je nutné, např. k dosušení, síření apod. V takovém případě po skončení nutného opatření ověří ústav chmel prozatímně a vydá o tom prozatímní ověřovací list. Ústav prozatímně ověří i zbytky chmele po přebalení.

§ 22

Chmel nepodléhající povinnému známkování
Chmel vypěstovaný mimo výrobní oblasti, chmel, který nemá typické znaky chmele odrůdy „Červeňák“ a chmel smíchaný smí být na obalu vyznačen pouze slovem „Chmel“ s udáním roku sklizně.

§ 23

Přebalování chmele ve výrobní obci

(1) Pěstiteli chmele se zakazuje chmel označený chmelařským důvěrníkem bez účasti chmelařského důvěrníka přebalovat. Chmel ve výrobní obci jednou označený smí být přebalen jen pod kontrolou chmelařského důvěrníka a jen pokud nebyl z obce vyvezen.

(2) Chmelařský důvěrník přebalení chmele a jeho důvod musí uvést na rubu vážního listu, v němž musí také současně vyznačit a potvrdit případnou změnu váhy po přebalení. Při přebalení smí být použito pouze chmele v původním stavu a od téhož pěstitele z téže výrobní obce.

§ 24

Přebalování chmele mimo výrobní obec
Chmel označený chmelařským důvěrníkem, jakmile byl vyvezen z výrobní obce, smí být přebalen jen pod kontrolou ústavu (známkovny).

§ 25

Míchání chmele podléhajícího povinnému známkování, jeho úpravu (např. přebírání, přečesávání, síření apod.) a manipulaci s ním je dovoleno provádět pouze podle známkovacího řádu (§ 28) a pod kontrolou ústavu.

§ 26

Míchání chmele smí být prováděno pouze tehdy, pochází-li chmel z téže výrobní oblasti a z téhož ročníku. Zakazuje se však míchat chmel odpovídající československé státní normě jakosti s chmelem jí neodpovídajícím, chmel cizozemský s chmelem domácím a chmel odrůdy „Červeňák“ s odrůdami chmele, které nemají typické znaky chmele této odrůdy.

§ 27

Duplikáty vážních listů, ověřovacích listin a prozatímních ověřovacích listů

(1) Majitel vážního listu, ověřovací listiny a prozatímního ověřovacího listu je povinen ztrátu těchto dokladů neprodleně hlásit ústavu (známkovně).

(2) Chmelařský důvěrník nesmí vydat za ztracený vážní list ani vážní list nový, ani duplikát vážního listu původního.

(3) Ústav po vyšetření okolností, za nichž došlo ke ztrátě příslušného dokladu, vydá jeho duplikát.

§ 28

Známkovací řád
Vzor štítku, plomb a vážního listu (§ 20), vzor vyznačení ověření chmele na jeho obalu, plomb, pečetí, ověřovací listiny a prozatímního ověřovacího listu (§ 21 odst. 4 a 5), jakož i podrobnosti o povinném známkování chmele, o jeho přebalování, míchání, úpravě a manipulaci s ním, stanoví známkovací řád ústavu schválený ministerstvem zemědělství, lesního a vodního hospodářství v dohodě s ministerstvy potravinářského průmyslu a zahraničního obchodu a Ústřední správou nákupu zemědělských výrobků.

§ 29

Náhrady výloh povinného známkování chmele
Náhrady výloh spojených s povinným známkováním chmele jsou obsaženy v ceně chmele.

Oddíl 4

§ 30

Zrušuje se
vyhláška ministerstva zemědělství a lesního hospodářství č. 140/1957 Ú. l., kterou se stanoví hranice chmelařských výrobních oblastí a chmelařských poloh, ve znění vyhlášky č. 33/1959 Ú. l.,
vyhláška ministerstva zemědělství a lesního hospodářství č. 141/1957 Ú. l., o evidenci, obnově, rušení a udržování chmelnic, a
vyhláška ministerstva zemědělství a lesního hospodářství č. 142/1957 Ú. l., o povinném známkování chmele, o jeho přebalování, míchání a úpravě a o manipulaci s ním.

§ 31

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.