Důchodové zabezpečení dalších pracujících
Funkcionáři národních výborů
Studenti
Vědečtí a umělečtí aspiranti
Dobrovolní spolupracovníci pečovatelské služby

(1) Pokud jinak nevyplývá z dalších ustanovení, jsou ve stejném rozsahu jako pracovníci důchodově zabezpečeni i funkcionáři národních výborů, funkcionáři komisí lidové kontroly a statistiky, soudci z povolání, advokáti - členové advokátních organizací, studenti, vědečtí a umělečtí aspiranti a dobrovolní spolupracovníci pečovatelské služby.

(2) Jako pracovníci jsou též důchodově zabezpečeni pracující, kteří jsou činni pro socialistickou organizaci v poměru, který má obsah pracovního poměru, není však takto označen nebo nemá všechny náležitosti předepsané pro vznik pracovního poměru. Toto ustanovení neplatí pro občany, kteří jsou zabezpečeni podle zákona o sociálním zabezpečení družstevních rolníků a předpisů vydaných podle něho.

(3) V rozsahu uvedeném v § 53 jsou důchodově zabezpečeni odsouzení, kteří jsou v době výkonu trestu odnětí svobody zařazeni k výkonu prací.

c) jsou poživateli invalidního (částečného invalidního) důchodu a vykonávají funkci aspoň po polovinu normální pracovní doby nebo

b) pro výkon funkce mohou vykonávat své dosavadní zaměstnání jen zčásti a jsou již z důvodu zaměstnání důchodově zabezpečeni jako pracovníci nebo

a) jsou plně uvolněni pro výkon této funkce ze svého zaměstnání nebo z jiné činnosti nebo

d) splňují podmínky pro nárok na starobní důchod nebo požívají jiný důchod z důchodového zabezpečení a vykonávají funkci plně uvolněného funkcionáře.

(1) Za hrubý výdělek funkcionářů uvedených v § 41 se považuje hrubá odměna za výkon funkce v národním výboru, včetně té části odměny, která je osvobozena od daně ze mzdy.

(2) Úraz, který utrpí funkcionář při plnění úkolů vyplývajících z funkce nebo v souvislosti s ní, se považuje za pracovní úraz.

(1) Utrpěl-li pracovní úraz poslanec národního výboru, který není důchodově zabezpečen podle § 41 ani není důchodově zabezpečen z jiného důvodu a stal se následkem tohoto úrazu plně (částečně) invalidním, náleží mu invalidní (částečný invalidní) důchod ve výši náležející při pracovním úrazu; důchod se vyměřuje z průměrného měsíčního výdělku 800 Kčs.

(2) Utrpěl-li pracovní úraz poslanec národního výboru, který je poživatelem starobního nebo invalidního (částečného invalidního) důchodu z důchodového zabezpečení pracovníků, nevykonává zaměstnání ani není důchodově zabezpečen podle § 41 a jemuž pracovní úraz způsobil plnou (částečnou) invaliditu, vyměří se mu invalidní (částečný invalidní) důchod náležející při pracovním úrazu z jeho průměrného měsíčního výdělku, nejméně však z průměrného měsíčního výdělku 800 Kčs.

(3) Zemřel-li následkem pracovního úrazu poslanec národního výboru, který byl zabezpečen podle předchozích odstavců, náležejí pozůstalým po něm dávky pozůstalých vyměřené z důchodů stanovených podle těchto odstavců.

(1) Odměny poskytované národním výborem poslanci národního výboru, který není důchodově zabezpečen podle § 41, ale je důchodově zabezpečen jako pracovník, se započítávají pro stanovení průměrného měsíčního výdělku; jde-li o poživatele částečného invalidního důchodu, nehledí se však k těmto odměnám pro zjištění, zda trvá pokles výdělku jako podmínka nároku na částečný invalidní důchod.

(2) Náhrady ušlého výdělku poskytované národním výborem, popřípadě jiným orgánem, poslanci uvedenému v předchozím odstavci, se započítávají pro stanovení průměrného měsíčního výdělku.

(3) Orgán, který poskytl odměnu nebo náhradu ušlého výdělku podle předchozích odstavců, oznámí její výši závodu, k němuž je poslanec národního výboru v pracovním poměru, a závod ji uvede v evidenčním listě o době zaměstnání a výdělku odděleně od ostatních příjmů.

(1) Doba členství advokáta v advokátní organizaci se považuje pro účely důchodového zabezpečení za dobu zaměstnání.

(2) Za hrubý výdělek advokáta se považují jeho hrubé příjmy na odměnách za práci v advokátní organizaci, vyplácené podle předpisů o odměňování za činnost v advokacii, pokud podléhají dani ze mzdy; za hrubý výdělek se však nepovažují příjmy, které jsou osvobozeny od daně ze mzdy zákonem o dani ze mzdy.

(1) Dobou studia je vedle dob studia uvedených v § 6 odst. 1 č. 4 zákona též

(2) Za hrubý výdělek studenta se považuje částka 800 Kčs měsíčně.

(3) Dosáhl-li student při výrobní práci v některém měsíci vyššího hrubého výdělku než 800 Kčs měsíčně, považuje se za jeho výdělek v tomto měsíci hrubý výdělek skutečně dosažený. Stal-li se student plně (částečně) invalidním následkem pracovního úrazu, který utrpěl při výrobní práci nebo v souvislosti s ní, považuje se za hrubý výdělek studenta, pokud je to pro něj příznivější, hrubý výdělek, kterého by dosáhl při výrobní práci, kdyby ji konal po plnou pracovní dobu stanovenou právními předpisy pro příslušné pracovní odvětví.

b) doba studia účastníků inženýrských kursů.

a) doba studia československých občanů v cizině; tato doba se započítává za stejných podmínek, za jakých se započítává doba zaměstnání v cizině ( § 6 odst. 1 č. 5 zákona);

b) při výrobní práci v závodě nebo provozní praxi anebo v souvislosti s nimi; ustanovení § 22 odst. 1 druhé věty zákona platí obdobně.

a) při vyučování nebo v souvislosti s ním*) a při práci ve školní dílně nebo na školním pozemku anebo v souvislosti s ní; ustanovení § 22 odst. 1 druhé věty písm. b) až d) zákona platí obdobně;

(4) Pracovním úrazem je úraz, který student utrpěl

(1) Do doby zaměstnání pracovníků, kteří jsou účastníky studia vedle zaměstnání (večerního, dálkového, externího), se započítává i doba neplaceného pracovního volna, které jim bylo poskytnuto závodem pro účely studia; pro tyto účastníky však neplatí ustanovení § 47 odst. 2 a 3.

(2) Doba neplaceného pracovního volna se považuje pro výpočet průměrného měsíčního výdělku za náhradní dobu.

(3) K hospodářskému zabezpečení, které účastníkům studia vedle zaměstnání poskytuje závod v době neplaceného pracovního volna, se nehledí pro stanovení výše dávky důchodového zabezpečení.

(4) Utrpí-li pracovník, který je účastníkem studia vedle zaměstnání, úraz za okolností uvedených v § 47 odst. 4, považuje se takový úraz za pracovní úraz v zaměstnání; ustanovení § 22 odst. 1 druhé věty zákona platí obdobně.

(2) Za hrubý výdělek vědeckého nebo uměleckého aspiranta se považuje stipendium a odměny vyplácené za činnost vykonávanou podle organizačního nebo studijního řádu pro vědecké nebo umělecké aspiranty; u aspiranta vyslaného na školení do ciziny se považuje za hrubý výdělek částka odpovídající stipendiu, které by mu náleželo, kdyby se školil v Československé socialistické republice.

(1) Pracovním úrazem vědeckého nebo uměleckého aspiranta je úraz utrpěný při činnosti vykonávané podle organizačního a studijního řádu pro vědecké nebo umělecké aspiranty nebo v souvislosti s ní; ustanovení § 22 odst. 1 druhé věty zákona platí obdobně.

(3) Úraz, který utrpí vědecký (umělecký) aspirant-externista důchodově zabezpečený jako pracovník při činnosti vykonávané podle organizačního a studijního řádu pro vědecké (umělecké) aspiranty-externisty nebo v souvislosti s touto činností, se považuje za pracovní úraz v zaměstnání; ustanovení § 22 odst. 1 druhé věty zákona platí obdobně.

a) že byl neschopen práce podle předpisů o nemocenském pojištění platných pro pracovníky nebo mu byla nařízena karanténa podle předpisů o boji proti přenosným nemocem, měl-li přitom nárok na nemocenské,

b) že pečovatel během měsíce konal službu v ozbrojených silách nebo se z ní vrátil,

c) že mu byla poskytována lázeňská péče podle předpisů o nemocenském pojištění platných pro pracovníky, nebo proto,

d) že pečovatelka byla na mateřské nebo na další mateřské dovolené a měla přitom nárok na peněžitou pomoc v mateřství.

(1) Za měsíční hrubý výdělek pečovatele se považuje odměna za vykonané pečovatelské služby; započítává se za ten měsíc, za který byla zúčtována.

(2) Při stanovení průměrného měsíčního výdělku se započítávají i odměny, které nedosahují částky 400 Kčs měsíčně; měsíce, za které dosáhl pečovatel odměny nižší než 400 Kčs měsíčně, se zahrnují též do doby, za kterou se vypočítává průměrný měsíční výdělek.

(1) Za pracovní úraz pečovatele (§ 50) se považuje úraz, který se přihodil pečovateli při úkonu pečovatelské služby prováděné podle pokynů daných národním výborem.

(2) Jestliže se pečovatel stal plně (částečně) invalidním nebo zemřel následkem pracovního úrazu, vyměřuje se invalidní (částečný invalidní) důchod z průměrného měsíčního výdělku, nejméně však z průměrného měsíčního výdělku 800 Kčs; z takto vyměřeného invalidního důchodu se stanoví též dávky pozůstalých.

(1) Důchodové zabezpečení odsouzeného, který v době výkonu trestu odnětí svobody je zařazen k pravidelnému výkonu prací v rozsahu obvyklém u pracovníků, vzniká dnem zařazení na tyto práce, nejdříve však dnem 1. ledna 1953; přitom nerozhoduje, zda pracuje v útvaru nápravného zařízení nebo mimo tento útvar. Důchodové zabezpečení zaniká dnem, kdy odsouzený byl z výkonu těchto prací odvolán.

(2) Odsouzený, který je zařazen k výkonu prací za jiných podmínek, než které jsou uvedeny v předchozím odstavci, je důchodově zabezpečen jen za podmínek stanovených ve směrnicích ministerstva vnitra vydaných podle odstavce 7.

(3) Doba, po kterou byl odsouzený důchodově zabezpečen, se hodnotí jako doba zaměstnání III. pracovní kategorie.

(4) Za hrubý výdělek odsouzeného se považuje odměna za vykonanou práci. Bylo-li přiznáno odškodnění za vazbu nebo za trest, započítává se pro stanovení průměrného měsíčního výdělku náhrada odpovídající ušlému výdělku (§ 9 odst. 3 zákona) v kalendářním roce vazby nebo trestu do hrubého výdělku za tento rok.

(5) Pro odsouzeného, který je v době výkonu trestu odnětí svobody v učebním poměru, platí ustanovení § 32.

(6) Při posuzování plné (částečné) invalidity odsouzeného se za jeho dosavadní zaměstnání považuje jeho zaměstnání před počátkem výkonu trestu; jestliže však odsouzený konal během výkonu trestu déle než dva roky práce vyšší kvalifikace nebo jestliže utrpěl při výkonu těchto prací pracovní úraz, považují se za dosavadní zaměstnání tyto práce. O plné (částečné) invaliditě odsouzeného rozhoduje okresní posudková komise sociálního zabezpečení po konsultaci mezi lékařem této komise a zdravotnickým orgánem nápravného zařízení.

(7) Ministerstvo vnitra stanoví v dohodě se Státním úřadem sociálního zabezpečení a Ústřední radou odborů podrobnosti.