Služby sociálního zabezpečení

Péče o občany se změněnou pracovní schopností
K § 68 zákona
Hmotné zabezpečení
K § 72 zákona

Péče o občany těžce poškozené na zdraví a o staré občany
Ústavní sociální péče
K § 76 až 79 zákona
Příspěvek na úhradu nákladů ústavní péče

(1) Občan má pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav (§ 17 odst. 1) podstatně omezený výběr zaměstnání, jestliže mu jeho zachované funkční schopnosti umožňují vykonávat jen podstatně menší okruh zaměstnání ve srovnání se zdravým pracovníkem.

b) je schopen vykonávat dosavadní nebo jiné stejně kvalifikované zaměstnání jen za zvlášť ulehčených pracovních podmínek, nebo

c) je schopen vykonávat jen jiné zaměstnání méně kvalifikované anebo

a) může vykonávat soustavné zaměstnání jen po zvláštní přípravě pro povolání, nebo

(2) Podstatně omezený výběr zaměstnání má zpravidla občan, jestliže

d) má značně ztížené obecné životní podmínky.

(3) Za občany se změněnou pracovní schopností se vždy považují poživatelé částečného invalidního důchodu. Poživatelé invalidního důchodu a důchodu vdovského, sirotčího nebo sociálního anebo důchodu manželky, které byly přiznány pro invaliditu, jsou občany se změněnou pracovní schopností, jen jestliže bez vážného zhoršení zdravotního stavu

a) jsou schopni vykonávat soustavné zaměstnání zcela nepřiměřené jejich dřívějším schopnostem a společenskému významu dosavadního povolání, nebo jen za zcela mimořádných podmínek (§ 17 odst. 3),

b) jejich zachované funkční schopnosti po potřebné léčbě, popřípadě léčebné rehabilitaci, připouštějí provádět pracovní rehabilitaci.

(4) Okresní národní výbory vedou v evidenci občany se změněnou pracovní schopností a údaje o jejich pracovním uplatnění v jednotlivých závodech okresu.

b) doporučují vhodná zaměstnání a zabezpečuje umístění na vhodná pracovní místa,

a) poskytují odborné porady pro volbu povolání a informace o volných vhodných pracovních (učebních) místech,

c) poskytuje příprava pro povolání a umožňuje získat potřebnou kvalifikaci.

c) v kursech společenských nebo jiných organizací,

a) v závodech výcvikem na pracovištích, v kursech nebo ve výcvikových zařízeních závodů,

b) ve výcvikových kursech, střediscích nebo jiných zařízeních národních výborů,

d) studiem.

(1) Provádí-li závod podle § 90 písm. a) přípravu pro povolání vlastních pracovníků, nese náklady spojené s touto přípravou. Poskytne-li závod přípravu pro povolání také občanům, kteří jsou pracovníky jiného závodu, uhradí náklady spojené s přípravou tento závod. Poskytne-li závod přípravu pro povolání občanům, kteří nejsou v pracovním poměru, uhradí náklady okresní národní výbor, který vyslal občany k přípravě pro povolání.

(2) Náklady spojené s přípravou pro povolání podle § 90 písm. b), jakož i náklady na zřízení a provoz výcvikových středisek, hradí národní výbor, který organizuje přípravu pro povolání.

(3) Náklady spojené s přípravou pro povolání podle § 90 písm. c) nese organizace, která kursy pořádá. Vyšle-li okresní národní výbor občana se změněnou pracovní schopností do takového kursu, uhradí organizaci pořádající kurs náklady spojené s přípravou vyslaných občanů nebo kursovné.

(4) Provádí-li se příprava pro povolání podle § 90 písm. d), uhradí případné náklady (např. školné, kursovné) za občana se změněnou pracovní schopností okresní národní výbor. Jestliže se tato příprava provádí v léčebném zařízení státní zdravotní správy, nese náklady národní výbor, který ji organizuje, spolu s léčebným zařízením.

(5) Náklady podle předchozích odstavců se nehradí, zvyšuje-li si občan se změněnou pracovní schopností kvalifikaci při výkonu svého pravidelného zaměstnání.

(1) Výběr vhodných pracovních míst pro občany se změněnou pracovní schopností provádí závodní (dílenský) lékař, popřípadě obvodní nebo jiný lékař, určený ředitelem okresního ústavu národního zdraví, a zástupce vedení závodu (technik, technolog) za účasti funkcionáře základní organizace Revolučního odborového hnutí; zástupce národního výboru se může vždy účastnit tohoto výběru.

(2) Plánem zaměstnanosti občanů se změněnou pracovní schopností stanoví každoročně okresní národní výbor závodu, kolik občanů se změněnou pracovní schopností je povinen celkem zaměstnávat na vhodných pracovních místech; přitom přihlíží k potřebám národního hospodářství a k místním podmínkám. Ústředním orgánům, národním výborům, soudům, prokuraturám, rozpočtovým organizacím ministerstev národní obrany a vnitra a společenským organizacím se plán zaměstnanosti občanů se změněnou pracovní schopností nestanoví.

(3) Technickými a organizačními opatřeními zajišťují závody na svůj náklad zejména potřebnou úpravu pracovních podmínek (např. zaměstnávání na zkrácenou pracovní dobu), úpravu pracovišť, zřízení zvláštních dílen (pracovišť), přípravu pro povolání občanů se změněnou pracovní schopností a zvyšování kvalifikace těchto občanů při výkonu jejich pravidelného zaměstnání.

(4) Národní výbory ve spolupráci s orgány výrobního družstevnictví dbají, aby složení členské základny v družstvech invalidů odpovídalo vzorovým stanovám; ve spolupráci s orgány Svazu československých invalidů dbají, aby v jeho provozovnách byli převážně zaměstnáváni občané plně invalidní (§ 17 odst. 3) a jiní pracovníci jen, pokud je to k provozu nezbytně nutné.

(5) Občanům se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním poškozením, kteří nemohou pracovat v běžném provozu ani za zvláštních úlev, občanům, kteří pro nepříznivý zdravotní stav mohou přivykat práci jen postupně, jakož i pracovníkům, kteří pro ohrožení zdraví nejsou dočasně způsobilí vykonávat dosavadní ani jiné vhodné zaměstnání, poskytují závody vhodné pracovní uplatnění ve zvláštních dílnách (pracovištích), kde je výrobní program upraven s ohledem na zdravotní stav těchto občanů.

c) může se připravovat pro povolání jen ve zvláštních zařízeních státní správy.

a) může se připravovat jen k podstatně omezenému okruhu kvalifikovaných povolání, nebo

(1) Podstatně omezený výběr zaměstnání má zpravidla mladistvý, který pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav (§ 17 odst. 1)

b) může vykonávat jen podstatně omezený okruh zaměstnání, která nevyžadují předchozí přípravy anebo

(2) Závody jsou povinny přijímat na místa vyhrazená pro mladistvé se změněnou pracovní schopností přednostně tyto mladistvé. Školy přijímají přednostně mladistvé se změněnou pracovní schopností, které doporučila okresní posudková komise sociálního zabezpečení pro studium, jestliže mladiství splňují i ostatní podmínky pro přijetí ke studiu.

(3) Mladistvým se změněnou pracovní schopností, na něž nenáleží přídavky na děti (výchovné, sirotčí důchod) a pro které se okresnímu národnímu výboru nepodařilo včas zajistit studium ani učební nebo pracovní poměr, se poskytuje příspěvek před umístěním ve výši 120 Kčs měsíčně; mladistvým, kteří se připravují pro povolání podle doporučení okresní posudkové komise sociálního zabezpečení studiem na specializovaných školách a institutech, jejichž návštěva nezakládá nárok na výplatu přídavků na děti (výchovné), se poskytuje příspěvek po dobu přípravy pro povolání ve výši 120 Kčs měsíčně.

(1) Není-li možno zajistit občanu se změněnou pracovní schopností, který není v pracovním poměru, vhodné pracovní místo nebo přípravu pro povolání, poskytuje mu okresní národní výbor příspěvek před umístěním. Příspěvek se poskytuje po 15 dnech v měsíčních splátkách pozadu ode dne, kdy občan požádal u okresního národního výboru o pracovní umístění, nebo ode dne, kdy mu okresní národní výbor doporučil přípravu pro povolání, popřípadě ode dne, kdy občan takovou přípravu ukončil; příspěvek se vyplácí do dne nástupu do zaměstnání nebo přípravy pro povolání.

b) se může poskytnout podle sociálních poměrů občanu se změněnou pracovní schopností, který požívá jiný než částečný invalidní důchod nižší než 300 Kčs měsíčně, a to ve výši rozdílu mezi částkou 300 Kčs měsíčně a vypláceným důchodem (úhrnem vyplácených důchodů) bez výchovného,

(2) Příspěvek před umístěním

a) se poskytuje poživateli částečného invalidního důchodu ve výši rozdílu mezi invalidním důchodem, na jehož výplatu by oprávněný měl nárok, kdyby byl uznán plně invalidním, a mezi vypláceným důchodem (úhrnem vyplácených důchodů) bez výchovného, nejvýše však v částce 300 Kčs měsíčně,

c) se může poskytnout občanu se změněnou pracovní schopností, který nepožívá důchod, ve výši 50 až 300 Kčs měsíčně podle sociálních poměrů.

(3) Příspěvek před umístěním se může zvýšit až o 200 Kčs měsíčně na každého rodinného příslušníka, který žije ve společné domácnosti s občanem se změněnou pracovní schopností, je-li to odůvodněno sociálními poměry rodiny.

(4) Stane-li se žadatel o pracovní umístění, kterému nenáleží nemocenské, neschopným k práci, vyplácí se mu příspěvek nejdéle po dobu 60 dnů pracovní neschopnosti v kalendářním roce.

(5) Příspěvek před umístěním se neposkytuje občanu se změněnou pracovní schopností, který pobírá nemocenské, nebo si zavinil ztrátu posledního zaměstnání, nebo sám bez vážného důvodu rozvázal svůj pracovní poměr anebo odmítl nastoupit vhodné pracovní místo či přípravu pro povolání doporučené okresním národním výborem. Příspěvek se neposkytuje ani občanu se změněnou pracovní schopností, kterému byl důchod snížen nebo odňat podle zvláštních předpisů*).

(1) Občanu se změněnou pracovní schopností, který se připravuje pro povolání (§ 90), poskytuje okresní národní výbor příspěvek po dobu přípravy pro povolání.

(2) Příspěvek po dobu přípravy pro povolání se poskytuje ve výši základního časového tarifu kvalifikační třídy práce (dolní hranice platového rozpětí) příslušného povolání, pro které se příprava provádí. Dostává-li občan se změněnou pracovní schopností během přípravy pro povolání odměnu za vykonanou práci, sníží se příspěvek po dobu přípravy pro povolání o tuto hrubou odměnu.

(3) Požívá-li občan se změněnou pracovní schopností důchod, vypočte se příspěvek po dobu přípravy pro povolání tak, že součet odměny za vykonanou práci, vypláceného důchodu (úhrnu důchodů) a příspěvku sníženého podle předchozího odstavce se porovná s průměrným měsíčním výdělkem, z něhož byl důchod vyměřen; převyšuje-li tento součet průměrný měsíční výdělek, krátí se snížený příspěvek dále o částku, o niž součet převyšuje průměrný měsíční výdělek. Jestliže však je to pro důchodce výhodnější nebo nebyl-li důchod vyměřen z průměrného měsíčního výdělku, krátí se snížený příspěvek o částku, o kterou uvedený součet převyšuje základní časový tarif kvalifikační třídy práce (dolní hranici platového rozpětí) příslušného povolání.

(4) Dostává-li občan se změněnou pracovní schopností po dobu přípravy pro povolání bezplatné ubytování a stravování, poskytuje se příspěvek po dobu přípravy pro povolání ve výši 100 Kčs měsíčně; to platí též, poskytuje-li se jen bezplatné stravování.

(5) Příspěvek po dobu přípravy pro povolání se může zvýšit až o 200 Kčs měsíčně na každého rodinného příslušníka, který žije ve společné domácnosti s občanem se změněnou pracovní schopností, je-li to odůvodněno sociálními poměry rodiny.

(6) Pro výplatu příspěvku po dobu přípravy pro povolání platí obdobně § 94 odst. 4. Neplní-li občan se změněnou pracovní schopností během přípravy pro povolání uložené povinnosti, může být příspěvek vyplácen v nižší částce, popřípadě zastaven. Příspěvek po dobu přípravy pro povolání se neposkytuje občanu se změněnou pracovní schopností, který pobírá nemocenské.

b) cestovné a podle potřeby i nocležné za cestu z bydliště do místa přípravy pro povolání a zpět při zahájení a ukončení přípravy; v odůvodněných případech lze uhradit náklady za další cesty k návštěvě rodiny a zpět. Náhrada těchto výdajů se poskytuje podle obecných předpisů o náhradě cestovních výdajů.

a) úhrada výbavy potřebné k provádění přípravy pro povolání až do výše 400 Kčs,

a) zda lze přemístit pracovníka na jiné vhodné pracovní místo v závodě, a to popřípadě po předchozí přípravě pro povolání,

b) zda lze opatřit pracovníku vhodné zaměstnání v jiném závodě,

(1) Při rozhodování o návrhu závodu na udělení předchozího souhlasu k rozvázání pracovního poměru s občanem se změněnou pracovní schopností přihlíží okresní národní výbor zejména,
Okresní národní výbor může závodu uložit, aby provedl vhodná opatření, která umožní setrvání občana se změněnou pracovní schopností v pracovním poměru.

c) k sociálním poměrům pracovníka.

d) závod zrušuje okamžitě pracovní poměr,

b) pracovní poměr končí uplynutím zkušební doby,

c) pracovní poměr končí uplynutím určité doby, na kterou byl sjednán,

a) pracovní poměr končí dohodou mezi závodem a pracovníkem,

Závod je však povinen i v těchto případech předběžně oznámit okresnímu národnímu výboru skončení pracovního poměru s občanem se změněnou pracovní schopností a sdělit důvody.
(2) Předchozího souhlasu okresního národního výboru k rozvázání pracovního poměru s občanem se změněnou pracovní schopností není třeba, jestliže

c) přijetí pracovníka by bylo v rozporu s obecnými předpisy o vzniku pracovního poměru.

(3) Závod, v němž je vhodné místo, smí odmítnout sjednání pracovního poměru s občanem se změněnou pracovní schopností, kterého mu doporučil okresní národní výbor, pouze tehdy, jestliže

a) pracovník nemá odbornou způsobilost vyžadovanou povahou pracovního místa a závod mu nemůže poskytnout přípravu pro povolání, nebo

b) pracovník nesplňuje ostatní podmínky vyžadované povahou práce a pracoviště, nebo

(4) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí obdobně, jde-li o pracovníka, který pozbyl následkem úrazu nebo nemoci schopnosti k práci požadované na pracovním místě, které dosud zastával.

(1) Závody doplňují stav svých kvalifikovaných pracovníků přednostně občany se změněnou pracovní schopností, kterým poskytly přípravu pro povolání.

(2) Závody zadávají domáckou a příležitostnou práci přednostně občanům se změněnou pracovní schopností.

(3) Závod je povinen do tří dnů ohlásit okresnímu národnímu výboru sjednání pracovního poměru s občanem se změněnou pracovní schopností; v téže lhůtě je povinen ohlásit uvolněná místa uvedená v seznamu vhodných pracovních míst pro občany se změněnou pracovní schopností a do osmi dnů od ohlášení nesmí tato místa obsadit bez souhlasu okresního národního výboru.

(4) Závod je povinen sdělit okresnímu národnímu výboru důvody, pro které odmítl sjednat pracovní poměr s občanem se změněnou pracovní schopností, jenž mu byl doporučen k přijetí. Nesouhlasí-li okresní národní výbor s důvody odmítnutí, rozhodne o povinnosti závodu přijmout občana se změněnou pracovní schopností do zaměstnání; nesouhlasí-li orgán Revolučního odborového hnutí na závodě s tímto rozhodnutím, lze je uskutečnit jen se souhlasem vyššího odborového orgánu.

(5) Evidence, kterou závody vedou o občanech se změněnou pracovní schopností pracujících v závodě, obsahuje zejména osobní data, označení rozhodnutí, podle něhož se pracovník považuje za občana se změněnou pracovní schopností, a údaje o původní kvalifikaci, o poskytnuté přípravě pro povolání a o druhu vykonávané práce s označením pracoviště, popřípadě jaký důchod pracovník pobírá.

(1) Občanům, kteří nemohou pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav nebo pro věk uspokojovat své životní potřeby, jakož i občanům, kteří potřebují zvláštní pomoc k překonání mimořádně nepříznivých životních poměrů, národní výbory poskytují tyto služby sociálního zabezpečení:

a) pečovatelskou službu,

b) stravování důchodců,

c) jinou věcnou pomoc,

e) mimořádné výhody pro občany trvale těžce poškozené na zdraví,

f) ústavní sociální péči.

d) příspěvky,

(2) Služby sociálního zabezpečení uvedené v předchozím odstavci s výjimkou služby pod písm. e) se poskytují za úhradu skutečných nákladů; sociálně potřebným občanům se však poskytují zcela nebo zčásti ze státních prostředků. Za sociálně potřebného občana se považuje občan, jehož výživa není zabezpečena ani vlastními příjmy ani výživným, popřípadě příspěvkem na výživu od jiných osob.

(3) Občany, kteří potřebují služby, vyhledávají národní výbory zejména za pomoci společenských organizací, občanských výborů a dobrovolných spolupracovníků.

(4) Národní výbory poskytují potřebným občanům především věcnou pomoc; peněžité příspěvky poskytují jen tehdy, jestliže nelze odstranit nepříznivou sociální situaci potřebného občana věcnou pomocí.

(5) Ústavní sociální péče se poskytuje jen občanům, kteří jsou odkázáni plně na pomoc společnosti, především tělesně nebo duševně vadné mládeži, tělesně, smyslově nebo duševně vadným dospělým, trvale chorým občanům a starým osamělým občanům zejména s nízkými důchody.

(6) Národní výbory vytvářejí ve spolupráci s Revolučním odborovým hnutím a ostatními společenskými organizacemi podmínky, aby se též občané těžce poškození na zdraví a staří občané mohli podílet na kulturním a společenském životě pracujících.

(1) Pečovatelská služba spočívá v obstarávání donáškové služby, ve vykonávání nutných běžných prací spojených s udržováním domácnosti a v provádění jednoduchých ošetřovatelských úkonů, které nejsou vyhrazeny zdravotnickému pracovníku. Pečovatelská služba se poskytuje, jestliže potřebnou péči nemohou poskytovat rodinní příslušníci a nelze ji zajistit ani pomocí spoluobčanů.

(2) Pečovatelskou službu vykonávají jednak dobrovolní spolupracovníci pečovatelské služby, jednak pečovatelé z povolání. Dobrovolným spolupracovníkům pečovatelské služby může národní výbor vyplácet za výkon pečovatelské služby odměnu; výši odměny stanoví podle rozsahu a obtížnosti úkonů.

(1) Nevidomému může být poskytnut příspěvek na zakoupení pomůcky, kterou neposkytuje státní zdravotní správa zdarma a kterou nevidomý nezbytně potřebuje zpravidla k výkonu zaměstnání, pro přípravu k povolání nebo pro výkon soustavné veřejné činnosti; může mu být poskytnut též příspěvek na zakoupení vodicího psa. Nepotřebuje-li již nevidomý pomůcku nebo vodicího psa, je povinen nabídnout je ke koupi Svazu československých invalidů.

(2) Nevidomému, který pracuje nebo se připravuje pro povolání, lze poskytnout příspěvek na zvýšené výdaje, jež souvisí s jeho vadou, až do výše 200 Kčs měsíčně.

(3) Invalidovi s těžkými vadami nosného a pohybového ústrojí, a to především se ztrátou nebo ochrnutím dolních končetin, který potřebuje motorový vozík pro výkon povolání nebo veřejné činnosti, lze poskytnout příspěvek na jeho zakoupení. Příspěvek může být poskytnut i v jiných případech hodných zřetele, např. jestliže invalida nemůže používat mechanického vozíku nebo jestliže jeho používání těžce poškozuje invalidovo zdraví. Prodej motorového vozíku je invalida povinen neprodleně oznámit národnímu výboru, od něhož příspěvek obdržel; tento národní výbor stanoví, zda a jakou částku z poskytnutého příspěvku je invalida povinen vrátit.

(4) Občanu nemocnému tuberkulózou může být poskytován příspěvek na úhradu zvýšených nákladů na stravování, pokud nemohou být uhrazeny z vlastního příjmu nemocného ani z výživného, popřípadě příspěvku na výživu od osob povinných nemocného vyživovat.

(5) Občanu, jehož hospodářské poměry odůvodňují poskytování pomoci po delší dobu, může být poskytován opakující se příspěvek.

(6) V mimořádných životních situacích, které vznikají v důsledku nepředvídaných událostí (např. živelní pohromou), nebo k úhradě nezbytných životních nákladů lze poskytnout sociálně potřebnému občanu jednorázový příspěvek, pokud nelze potřebnou pomoc poskytnout jiným způsobem.

(1) Mimořádné výhody jsou určeny pro občany, jimž jejich vada nebo choroba způsobuje trvalé těžké poškození zdraví, které podstatnou měrou omezuje jejich pohybovou schopnost. Jsou to těžké vady nebo choroby, které způsobují, že postižený občan buď nemůže delší dobu stát nebo není schopen delší chůze, popřípadě nemůže bez průvodce používat veřejných hromadných dopravních prostředků. Při určování stupně tělesného poškození postiženého občana se přihlíží ke všem vadám, chorobám a okolnostem, které ve vzájemné souvislosti omezují jeho pohybovou schopnost.

a) vyhrazené místo k sezení ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou hromadnou dopravu osob kromě vlaků (vozů), v nichž je místo k sezení vázáno na zakoupení místenky,

b) přednost při osobním projednávání jejich věcí, např. v úřadech, v ordinacích aj.

(2) Občanům trvale těžce poškozeným na zdraví, kteří nemohou delší dobu stát, může okresní národní výbor poskytnout tyto výhody:

b) slevu poloviny jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku a v pravidelných spojích autobusové dálkové dopravy.

(3) Občanům trvale těžce poškozeným na zdraví, kteří nejsou schopni delší chůze, lze vedle výhod uvedených v předchozím odstavci poskytnout tyto další výhody:

a) bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní hromadné veřejné dopravy osob (tramvajemi, trolejbusy a autobusy),

(4) Občanům trvale těžce poškozeným na zdraví, kteří nemohou bez průvodce používat veřejných hromadných dopravních prostředků, lze poskytnout výhody uvedené v odstavcích 2 a 3 a dále slevu poloviny vstupného na divadelní a filmová představení a jiné kulturní a sportovní podniky. Jejich průvodci se poskytuje sleva poloviny vstupného na tyto podniky a bezplatná doprava veřejnými hromadnými dopravními prostředky. Vodicí pes se dopravuje spolu s nevidomým a bezplatně.

(5) Okresní národní výbor může odejmout výhody, jestliže jich bylo opětovně zneužíváno.

(6) Okresní národní výbor vydává průkaz opravňující k výhodám podle předchozích odstavců. Průkaz občana trvale těžce poškozeného na zdraví platí zároveň i pro jeho průvodce.

a) s trvalými těžšími tělesnými vadami, zejména s těžším poškozením pohybového a nosného ústrojí, jestliže vada znemožňuje nebo podstatně ztěžuje normální způsob výchovy, vzdělání a pracovního výcviku,

b) s trvalými lehčími tělesnými vadami, jestliže nelze zabezpečit potřebnou rehabilitaci v prostředí, v němž žijí.

(1) Ústavy pro tělesně vadnou mládež jsou určeny pro mládež ve věku od 3 do 18 let,

(2) Některé ústavy pro tělesně vadnou mládež mohou být vyhrazeny dětem a mladistvým, kteří vedle tělesné vady jsou postiženi též vadným duševním vývojem lehčího stupně, který však nevylučuje vzdělávání ve zvláštní škole zřízené při ústavu.

(3) V ústavech pro tělesně vadnou mládež se poskytuje ubytování, zaopatření, včetně ošacení, zdravotní péče, včetně rehabilitace, a vhodná příprava pro život.

(4) Příprava pro život zahrnuje:

a) předškolní výchovu pro děti ve věku od 3 do 6 let a školní výchovu pro děti školou povinné,

b) mimoškolní a mimopracovní výchovu,

d) zácvik k jednoduchým pracem, na které stačí mladistvý vzhledem ke svému zdravotnímu stavu.

c) přípravu pro povolání, která se uskutečňuje buď studiem na školách mimo ústav nebo odborným výcvikem; odborný výcvik se provádí v socialistických organizacích nebo v ústavních dílnách, a to v učebním poměru,

(5) V ústavech pro tělesně vadnou mládež se může poskytovat v potřebném rozsahu péče uvedená v odstavcích 3 a 4 též dětem a mladistvým, kteří bydlí mimo ústav.

(1) Ústavy pro duševně vadnou mládež jsou určeny pro nevzdělavatelnou mládež s těžším stupněm slabomyslnosti ve věku od 3 do 25 let. Do těchto ústavů mohou být přijímány též nevzdělavatelné duševně vadné děti s přidruženou tělesnou nebo smyslovou vadou.

(2) V ústavech pro duševně vadnou mládež se poskytuje ubytování, zaopatření, včetně ošacení, zdravotní péče, včetně přiměřené rehabilitace, a výchova zaměřená podle možnosti též k pracovnímu uplatnění.

(3) Pro mládež se středním stupněm slabomyslnosti bydlící v rodině jsou určena zařízení sociální péče pro denní (týdenní) pobyt mládeže. V těchto zařízeních se mládeži poskytuje v potřebném rozsahu strava, zdravotní péče a výchova zaměřená též k pracovnímu uplatnění, v zařízeních pro týdenní pobyt též ubytování během týdne mimo dny pracovního klidu.

(1) Ústavy pro dospělé občany středního věku jsou určeny pro občany s velmi těžkým tělesným nebo smyslovým poškozením ve věku od 18 let a pro duševně vadné občany ve věku od 25 let, jejichž vada je trvalá a kteří potřebují ústavní zaopatření, nikoliv však léčebnou péči v lůžkovém zdravotnickém zařízení.

(2) V ústavech pro dospělé občany středního věku se poskytuje ubytování, zaopatření, zdravotní péče, včetně přiměřené rehabilitace, kulturní péče a příležitost k systematické práci ve vhodných podmínkách.

b) pro ostatní staré a osamělé občany, kteří potřebují ústavní péči, zejména jsou-li plně odkázáni na pomoc společnosti.

(1) Domovy důchodců jsou určeny

a) pro staré občany postižené trvalými chorobnými stavy, které i po poskytnutí léčebné a rehabilitační péče vyžadují zvýšené péče, s výjimkou občanů, jejichž zdravotní stav vyžaduje ošetřování v lůžkovém zdravotnickém zařízení;

(2) V domovech důchodců se poskytuje ubytování, zaopatření, zdravotní a kulturní péče a příležitost k dobrovolné činnosti podle schopností a zájmů obyvatel ústavu tak, aby byla zajištěna vhodná náplň jejich života.

(1) V ústavech pro dospělé občany středního věku tělesně nebo smyslově vadné a v domovech důchodců se obyvatelé zúčastňují na uspořádání života v ústavu svými zástupci zvolenými do výboru obyvatel; výbor obyvatel zejména spolupracuje při zajišťování kulturní náplně života a pracovní činnosti obyvatel ústavu a dbá o dodržování pořádku v ústavu a o ochranu ústavního majetku.

(2) Ústavům pro mládež napomáhají při plnění jejich úkolů sdružení rodičů a přátel ústavu; v ústavech, při nichž jsou ustavena sdružení rodičů a přátel školy, vykonávají uvedenou působnost tato sdružení.

(2) Do kulturního fondu plyne část čistého výtěžku pomocného hospodářství ústavu, včetně ústavní výroby, o který se podstatně zasloužili svojí prací obyvatelé ústavu, a dobrovolné příspěvky.

(1) Ke zvýšení kulturní úrovně života v ústavu zřizuje se kulturní fond. Fond spravuje výbor obyvatel, který používá jeho prostředků v dohodě s vedoucím ústavu. Není-li v ústavu výbor obyvatel (v ústavech pro mládež a v ústavech pro duševně vadné), rozhoduje o použití prostředků fondu vedoucí ústavu podle zmocnění národního výboru.

c) jedna polovina čisté odměny za jiné práce, konané se souhlasem vedoucího ústavu; k odměnám nepřesahujícím 100 Kčs měsíčně se nehledí a z vyšších odměn musí obyvateli ústavu zůstat aspoň 100 Kčs měsíčně.

(4) Národní výbor může v odůvodněných případech stanovit, že se nehledí k pracovním odměnám nevidomých nebo občanů zvlášť těžce postižených na zdraví a k odměnám za práce v zemědělství, jsou-li organizovány ústavem.

(3) Pro stanovení výše příspěvku se do příjmu nezahrnují

(2) Poskytuje-li se ústavní zaopatření manželům, bere se za základ pro stanovení příspěvku každého z nich jedna polovina úhrnu jejich důchodů (příjmů); má-li důchod (příjem) jen jeden z manželů, polovina jeho důchodu (příjmu).

(1) Příspěvek v ústavech pro dospělé občany středního věku a v domovech důchodců se stanoví až do výše provozních nákladů připadajících v průměru na jednoho obyvatele podle hospodářských poměrů žadatele o přijetí (obyvatele ústavu) s přihlédnutím k jeho pracovním a jiným zásluhám. Z důchodu nebo z jiného pravidelného příjmu musí zůstat obyvateli ústavu aspoň 15 %, nejméně však 70 Kčs měsíčně.

a) částky poskytované osobám, které je žadatel o přijetí (obyvatel ústavu) povinen vyživovat,

b) odměny za práce konané při vlastním provozu ústavu,

(2) Zdržuje-li se obyvatel ústavu pro dospělé občany středního věku nebo domova důchodců přechodně se souhlasem vedoucího mimo ústav, platí se příspěvek nejvýše 5 Kčs denně.

(3) Je-li obyvatel ústavu pro dospělé občany středního věku nebo domova důchodců v bezplatném zaopatření léčebného zařízení, platí se po dobu, po kterou se důchod vyplácí v plné výši (§ 54 odst. 2 a 3 zákona), stanovený příspěvek, nejvýše však 10 Kčs denně; za tuto dobu se nepožaduje placení doplatku od občanů, kteří mají vůči obyvateli ústavu vyživovací povinnost. Za dobu, po kterou se důchod nevyplácí anebo po kterou byla vyplacena jen polovina důchodu, se nepožaduje placení příspěvku.

(4) O výši příspěvku podle předchozích odstavců a o jeho prominutí rozhoduje vedoucí ústavu podle zmocnění národního výboru.

(1) Příspěvek se platí měsíčně předem, a to v den nástupu do ústavu za dobu do konce kalendářního měsíce a za další měsíce vždy do 5. dne každého měsíce. Důchodci platí příspěvek v den nástupu do ústavu za dobu do dne příští výplaty důchodu a nadále vždy v den výplaty důchodu; příspěvek se sráží z důchodu (§ 61 odst. 2 zákona).

(3) Příspěvek se zaokrouhluje na celé koruny dolů.

(2) Za období kratší jednoho měsíce se platí příspěvek podle dnů; denní příspěvek činí třicetinu měsíčního příspěvku. Zemře-li obyvatel ústavu během období, na něž byl příspěvek předem zaplacen, nevrací se část příspěvku zaplaceného obyvatelem ústavu.