Zahájení řízení o dávku (službu)
Podávání žádostí o důchod na závodě (ve výrobním družstvu)
Povinnosti závodu vést záznamy a podávat hlášení pro účely sociálního zabezpečení
Vedení záznamů (evidence)
K § 88 zákona
K § 89 zákona
Evidenční list o době zaměstnání a výdělku

(1) Řízení o dávku se zahajuje žádostí u okresního národního výboru; žadatel může podat žádost též u místního (městského) národního výboru svého bydliště, který ji postoupí okresnímu národnímu výboru.

(2) Řízení o poskytování služby sociálního zabezpečení zahajuje národní výbor buď na žádost nebo z vlastního podnětu nebo z podnětu společenské organizace.

(3) Státní úřad sociálního zabezpečení stanoví, v kterých případech je třeba vyjádření místního (městského) národního výboru, výboru základní organizace Revolučního odborového hnutí nebo jiného orgánu o pracovním a osobním hodnocení žadatele.

(1) Pracovník podává žádost o důchod na závodě, v němž je zaměstnán, u příslušného orgánu základní organizace Revolučního odborového hnutí*). Totéž platí i pro občany, kteří již nejsou v pracovním poměru, avšak pobírají z tohoto poměru dávky nemocenského pojištění, a pro pozůstalé.

(2) Je-li pracovník v době podání žádosti neschopen práce a bydlí v jiném okrese, než v kterém je sídlo závodu, nebo bydlí-li pozůstalý po pracovníkovi v jiném okrese, než ve kterém je sídlo závodu, v němž byl pracovník zaměstnán, může být podána žádost o důchod u okresního národního výboru místa bydliště žadatele.

(3) Pracovníci těch závodů, u nichž není ustaven odborový orgán, podávají žádost o důchod u okresního národního výboru, v jehož obvodu mají bydliště.

(1) Závod je povinen poskytnout odborovému orgánu veškerou pomoc; zejména sepisuje žádost o důchod a zajišťuje, aby žádost byla doložena potřebnými doklady a včas zaslána okresnímu národnímu výboru, v jehož obvodě žadatel bydlí. K sepisování žádostí o důchod je závod povinen určit svého pracovníka.

(2) Státní úřad sociálního zabezpečení informuje odborový orgán, žádá-li o to, o průběhu řízení a pošle tomuto orgánu na vědomí opis rozhodnutí.

a) na podkladě žádosti pracovníka o invalidní (částečný invalidní) důchod,

b) z podnětu lékařské poradní komise (lékařské komise), jestliže pracovník neschopný práce pro nemoc nebo úraz po dobu aspoň tří měsíců, jemuž náleží nemocenské, nepožádal o invalidní (částečný invalidní) důchod, nebo nebylo-li vyhověno takové jeho žádosti.

c) u domáckých dělníků závod, pro nějž domácký dělník koná sjednanou práci;

a) u pracovníků v pracovním poměru závod, u něhož je pracovník zaměstnán;

b) u pracovníků pověřených činností v zahraničí (§ 35 a násl.) závod v Československé socialistické republice, k nimž je pracovník v pracovním poměru, popřípadě organizace, která převzala povinnosti závodu vyplývající z předpisů o důchodovém zabezpečení nebo jíž bylo jejich plnění uloženo rozhodnutím příslušného ústředního orgánu; to platí též, pokud jde o experty činné v zahraničí (§ 37 a násl.);

d) u učňů závod, který jinak plní povinnosti závodu pro nemocenské pojištění;

e) u brigádníků závod, pro nějž brigádník pracuje;

f) u poslanců národního výboru (§ 41 a násl.) národní výbor, který obstarává osobní věci pracovníků národního výboru, o jehož poslance jde;

g) u advokátů - členů advokátních organizací krajské (městské) sdružení advokátů, popřípadě Ústředí československé advokacie, pokud jde o jeho funkcionáře;

h) u studentů vysokých škol škola, na které se studenti vzdělávají, a to i v době, kdy při studiu vykonávají v závodě podle učebních plánů a osnov výrobní práci ať v pracovním či učebním poměru; závod je povinen sdělit škole údaje potřebné ke splnění těchto povinností; to platí též, pokud jde o studující na školách, které poskytují střední, vyšší a vysokoškolské vzdělání, i když podle učebních plánů a osnov konají výrobní práci v pracovním nebo učebním poměru;

ch) u vědeckých a uměleckých aspirantů orgány, které jinak obstarávají věci nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení svých pracovníků; u studentů a vědeckých a uměleckých aspirantů vyslaných ke studiu do ciziny ministerstvo školství a kultury;

i) u spisovatelů, hudebních skladatelů, výtvarných umělců, architektů, vědeckých pracovníků, novinářů, výkonných umělců a artistů okresní národní výbor místa bydliště těch osob;

j) u členů výrobních družstev jejich družstvo nebo družstevní organizace;

k) u dobrovolných spolupracovníků pečovatelské služby národní výbor, který pečovateli vyplácí odměnu za výkon pečovatelské služby;

l) u odsouzených odpykávajících trest v útvaru nápravného zařízení náčelník útvaru.

(1) Závod je povinen zaznamenávat údaje o okolnostech rozhodných pro nárok na dávky důchodového zabezpečení a pro jejich výši v evidenci pracovníků, a to zpravidla na mzdových listech.

(2) Občan zaměstnávající pracovníka splní svou povinnost, jestliže má o pracovníku zaznamenány údaje předepsané v § 126 na mzdovém listě založeném pro účely daně ze mzdy*).

e) hrubý výdělek (mzdu) pracovníka za jednotlivá mzdová (výplatní) období a jeho složky;

h) záznam, zda pracovník pobírá důchod a jaký.

d) přesné označení druhu činnosti a doby jejího trvání, přičemž u pracovníků, kteří vykonávají zaměstnání zařazené do I. nebo II. pracovní kategorie, se druh činnosti označí podle názvosloví i podle pořadových čísel uvedených v resortních seznamech**);

c) počátek a konec pracovního poměru pracovníka;

b) rodné číslo pracovníka uvedené v občanském průkaze;

f) kalendářní dobu, po kterou pracovník měl nárok na peněžité dávky nemocenského pojištění poskytované místo mzdy, dobu mateřské dovolené, po kterou se neposkytovala peněžitá pomoc v mateřství, a dobu neplaceného pracovního volna poskytnutého závodem pro účely studia účastníkům studia vedle zaměstnání;

a) příjmení, jméno, osobní data a bydliště pracovníka; přitom se zaznamenávají i všechna dřívější příjmení;

(1) Evidence, kterou závod vede o svých pracovnících, musí obsahovat pro účely sociálního zabezpečení tyto údaje:

g) dobu, po kterou pracovník vykonával službu v ozbrojených silách;

(2) Za hrubý výdělek (mzdu) pracovníka se považuje výdělek podle § 13; mzda nebo její náhrada poskytovaná při nástupu vojenské služby anebo po dobu jejího konání se nevykazuje jako výdělek.

(3) Závod je povinen do 30. června 1965 založit, popřípadě doplnit záznamy o době výkonu a druhu zaměstnání zařazených do I. nebo II. pracovní kategorie podle předpisů platných od 1. července 1964, a to i pro pracovníky, kteří toto zaměstnání vykonávali i před tímto dnem. Tyto záznamy je třeba vést nadále běžně.

(1) Evidenční list o době zaměstnání a výdělku založí závod ihned při vstupu pracovníka do pracovního poměru a vede jej po celou dobu, po kterou pracovní poměr trvá. Jakmile uplyne období, pro které je evidenční list určen, založí se nový evidenční list a dosavadní evidenční list se předloží podle § 130.

(2) Přechází-li pracovník na jiné pracoviště téhož závodu, založí se pro něj nový evidenční list, jestliže jeho záznamy povede napříště jiný útvar závodu. V tom případě bude dosavadní evidenční list předložen jako při výstupu pracovníka ze zaměstnání (§ 130).

(1) Do evidenčního listu se zapisuje za každý kalendářní rok po uzávěrce mzdových listů, nejpozději do 30. dubna následujícího roku, doba trvání pracovního poměru, druh činnosti, hrubý výdělek (mzda) a doba, po kterou pracovník měl nárok na peněžité dávky nemocenského pojištění poskytované místo mzdy. U pracovníků, kteří vykonávají zaměstnání zařazené do I. nebo II. pracovní kategorie, se do evidenčního listu zapisují údaje o době a trvání práce (údajem počtu dnů za kalendářní dobu skutečné práce) a druh činnosti podle názvosloví a pořadových čísel uvedených v resortních seznamech.

(2) V evidenčních listech uvádí závod druh činnosti vykonávané do 30. června 1964 podle dosavadních předpisů. Je-li druh činnosti zařazen do výhodnější pracovní kategorie podle nových předpisů, uvede závod údaje podle těchto nových předpisů za celou dřívější dobu v rubrice „Poznámka“.

(4) Při úmrtí pracovníka a při zahájení řízení o přiznání dávky z důchodového zabezpečení, nebo požádá-li o to orgán sociálního zabezpečení, předloží se evidenční list ihned.

(5) Zůstane-li pracovník v zaměstnání i poté, co požádal o invalidní důchod, založí pro něj závod nový evidenční list, na němž pokračuje v záznamech.

(1) Evidenční listy se předkládají za období a ve lhůtách stanovených Státním úřadem sociálního zabezpečení, a to prostřednictvím okresního národního výboru, v jehož obvodu je útvar závodu, ve kterém je vedena evidence mezd (mzdová účtárna). Vede-li útvar závodu se sídlem na Slovensku evidenční listy za jeho pracovníky, kteří mají pracoviště v českých krajích, odevzdá je okresnímu národnímu výboru příslušnému pro tato pracoviště. Obdobně se postupuje, má-li útvar v českých krajích pracoviště na Slovensku.

(2) Obsah i rozsah zvláštního hlášení (§ 127) je určen výzvou.

(3) Mimo lhůtu stanovenou pro periodická předkládání evidenčních listů je závod povinen předložit evidenční list do jednoho týdne po konečném mzdovém vyúčtování

b) při zrušení závodu.

a) při výstupu pracovníka ze zaměstnání; jestliže je nepochybné, že pracovník v brzké době opět do tohoto zaměstnání vstoupí, lze pokračovat v záznamech na dřívějším evidenčním listu;

(1) Státní úřad sociálního zabezpečení může stanovit odchylný způsob vedení záznamů a hlášení okolností rozhodných pro nárok na dávky důchodového zabezpečení pro některé skupiny pracovníků, u nichž to vyžaduje zvláštní povaha jejich činnosti, a pro hlášení kampaňových, sezónních a jiných krátkodobých prací.

(2) Státní úřad sociálního zabezpečení může též stanovit odchylný způsob vedení a předkládání evidenčních listů pro závody, které vedou záznamy o okolnostech rozhodných pro nárok na dávky důchodového zabezpečení a pro jejich výši na děrných štítcích nebo na jiných prostředcích záznamů pro samočinné zpracování dat.

(4) Závod (občan) je povinen hlášení odeslat do 8 dnů po dni, kdy došlo k vstupu do zaměstnání, popřípadě, kdy nastala jiná skutečnost zakládající ohlašovací povinnost, Státnímu úřadu sociálního zabezpečení nebo okresnímu národnímu výboru podle toho, který z těchto orgánů je příslušný rozhodovat o dávce; hlášení týkající se poživatelů důchodů z důchodového zabezpečení příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů je závod povinen v uvedené lhůtě odeslat krajské vojenské správě místa bydliště pracovníka nebo ministerstvu vnitra podle toho, který orgán přiznal důchod.

a) poživatel jakéhokoliv důchodu z důchodového zabezpečení (pojištění);

(1) Závod (občan) je povinen ohlásit, vstoupí-li k němu do zaměstnání

b) pracovník, jemuž vstupem do zaměstnání vznikne nárok na přídavky na děti, na které se poskytuje pracovníku nebo jiné osobě výchovné k důchodu.

(2) Hlášení musí obsahovat příjmení, jméno, osobní data a bydliště pracovníka, jeho rodné číslo, den, kdy došlo ke vstupu do zaměstnání, popřípadě kdy nastala jiná skutečnost zakládající ohlašovací povinnost, a výši předpokládaného hrubého výdělku. U poživatelky vdovského důchodu je závod povinen hlásit každého půl roku výši dosaženého hrubého výdělku a výši vypláceného nemocenského, a to odděleně. Jde-li o pracovníka, na jehož dítě pobírá jiná osoba výchovné k důchodu, musí hlášení obsahovat též příjmení, jméno, osobní data, bydliště a rodné číslo osoby, která pobírá výchovné.

(3) Jde-li o poživatele důchodu z důchodového zabezpečení příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů, musí hlášení obsahovat mimo údaje uvedené v předchozím odstavci číslo výměru o přiznání důchodu.

(2) Hlášení se podává o poživatelích důchodu, kteří neplní vůči nikomu vyživovací povinnost (včetně ženatých a vdaných, jejichž rodinní příslušníci mají vlastní příjem), nebo kteří mají povinnost vyživovat jen osoby, jimž bylo přiznáno výživné (příspěvek na výživu) rozhodnutím soudu (např. rozvedený, který plní vyživovací povinnost stanovenou soudem vůči bývalé manželce nebo vůči dítěti); jde-li o poživatele zaopatřovacího příspěvku, podává se hlášení vždy. Hlášení se podává na základě sdělení občanů přijatých do ústavní péče nebo jejich rodinných příslušníků.

(1) Zdravotnická zařízení ústavní péče jsou povinna podávat hlášení o občanech přijatých do ústavní péče a požívajících jakoukoliv dávku z důchodového zabezpečení nebo zaopatřovací příspěvek, pokud ústavní ošetřování potrvá déle než dva měsíce.

(3) Hlášení musí obsahovat příjmení, jméno, osobní data a bydliště poživatele důchodu (zaopatřovacího příspěvku), jeho rodné číslo a den, kdy byl přijat do ústavního ošetřování. Jde-li o poživatele důchodu z důchodového zabezpečení příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů, musí hlášení obsahovat mimo uvedené údaje též číslo výměru o přiznání důchodu.

(4) Hlášení nutno odeslat do 15 dnů před koncem druhého měsíce ústavního ošetřování Státnímu úřadu sociálního zabezpečení. Jde-li o poživatele sociálního důchodu nebo zaopatřovacího příspěvku, odešle se hlášení okresnímu národnímu výboru, v jehož obvodě má ošetřovaný bydliště; jde-li o poživatele důchodu z důchodového zabezpečení příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů, odešle se hlášení krajské vojenské správě podle bydliště pracovníka nebo ministerstvu vnitra podle toho, který orgán přiznal důchod.

(1) Rozhodnutí okresního národního výboru se nepovažuje za podklad rozhodnutí Státního úřadu sociálního zabezpečení o zákonném nároku na dávku důchodového zabezpečení, jestliže bylo vydáno ještě před podáním žádosti o takovou dávku; totéž platí, bylo-li rozhodnutí okresního národního výboru sice vydáno po uplatnění zákonného nároku na dávku důchodového zabezpečení, o kterém přísluší rozhodovat Státnímu úřadu sociálního zabezpečení, avšak řeší otázku, jejíž posouzení je dáno do volné úvahy národního výboru. Proti takovým rozhodnutím se proto lze odvolat ke krajskému národnímu výboru. Soud však přezkoumává zákonnost takto vydaných rozhodnutí národních výborů jen při rozhodování o opravném prostředku proti rozhodnutí Státního úřadu sociálního zabezpečení o dávce.

(2) Rozhodnutí okresního národního výboru, které je toliko podkladem pro rozhodnutí Státního úřadu sociálního zabezpečení o zákonném nároku na dávku důchodového zabezpečení, se vydá účastníku řízení písemně v rozhodnutí Státního úřadu sociálního zabezpečení o dávce.