(1) Rozhodnutí okresního národního výboru se nepovažuje za podklad rozhodnutí Státního úřadu sociálního zabezpečení o zákonném nároku na dávku důchodového zabezpečení, jestliže bylo vydáno ještě před podáním žádosti o takovou dávku; totéž platí, bylo-li rozhodnutí okresního národního výboru sice vydáno po uplatnění zákonného nároku na dávku důchodového zabezpečení, o kterém přísluší rozhodovat Státnímu úřadu sociálního zabezpečení, avšak řeší otázku, jejíž posouzení je dáno do volné úvahy národního výboru. Proti takovým rozhodnutím se proto lze odvolat ke krajskému národnímu výboru. Soud však přezkoumává zákonnost takto vydaných rozhodnutí národních výborů jen při rozhodování o opravném prostředku proti rozhodnutí Státního úřadu sociálního zabezpečení o dávce.

(2) Rozhodnutí okresního národního výboru, které je toliko podkladem pro rozhodnutí Státního úřadu sociálního zabezpečení o zákonném nároku na dávku důchodového zabezpečení, se vydá účastníku řízení písemně v rozhodnutí Státního úřadu sociálního zabezpečení o dávce.