Oddíl 6
Uznání a výkon rozhodnutí

(1) Smluvní strany za podmínek stanovených v této Smlouvě uznávají a vykonávají na svém území tato rozhodnutí vydaná na území druhé smluvní strany:

a) rozhodnutí soudů ve věcech občanských a rodinných, jakož i soudní smíry uzavřené v těchto věcech o majetkových nárocích;

b) rozhodnutí soudů v trestních věcech o majetkových nárocích;

c) rozhodnutí rozhodčích orgánů, jakož i smíry před nimi uzavřené.

(2) Za soudní rozhodnutí ve smyslu ustanovení odstavce 1 se pokládají též rozhodnutí o dědictví vydaná orgánem jedné smluvní strany příslušným podle právního řádu svého státu k projednávání věcí dědických.

(3) Za rozhodnutí se v dalších ustanoveních tohoto oddílu pokládají též smíry uvedené v odstavci 1 bodech a) a c).

a) rozhodnutí je pravomocné a vykonatelné podle právního řádu smluvní strany, na jejímž území bylo vydáno;

b) soud smluvní strany, na jejímž území bylo rozhodnutí vydáno, mohl o věci rozhodnout podle této Smlouvy nebo podle právního řádu smluvní strany, na jejímž území se o uznání nebo výkon žádá;

c) účastník, proti němuž bylo rozhodnutí vydáno, se řízení nezúčastnil, byl však včas a řádně pozván k účasti na řízení podle právního řádu smluvní strany, na jejímž území bylo rozhodnutí vydáno, a v případě procesní nezpůsobilosti byl řádně zastoupen;

d) o téže věci mezi týmiž účastníky nebylo již dříve vydáno pravomocné rozhodnutí soudem nebo rozhodčím orgánem smluvní strany, na jejímž území má být rozhodnutí uznáno a vykonáno;

e) uznání nebo výkon rozhodnutí není v rozporu s ustanovením článku 13 této Smlouvy.

a) rozhodnutí se zakládá na písemné dohodě o příslušnosti rozhodčího orgánu a vydal je rozhodčí orgán dohodou určený v mezích svého oprávnění stanovených dohodou;

b) dohoda o příslušnosti rozhodčího orgánu je platná podle právního řádu smluvní strany, na jejímž území má být rozhodnutí uznáno nebo vykonáno.

(1) Návrh na uznání nebo povolení výkonu rozhodnutí může být podán přímo u příslušného soudu smluvní strany, na jejímž území má být rozhodnutí uznáno nebo vykonáno, nebo u soudu, který ve věci rozhodl jako soud prvého stupně; v tomto případě návrh bude postoupen soudu druhé smluvní strany způsobem stanoveným podle ustanovení článku 4 této Smlouvy.

(2) K návrhu je nutno připojit:

a) ověřený opis rozhodnutí spolu s potvrzením o právní moci a vykonatelnosti, pokud to nevyplývá z rozhodnutí samého;

b) doklad o tom, že účastník, proti němuž bylo rozhodnutí vydáno a který se řízení nezúčastnil, byl včas a řádně pozván k účasti na řízení;

c) ověřený překlad listin uvedených v bodech a) a b) do jazyka smluvní strany, na jejímž území má být výkon povolen.

(3) Pokud se navrhuje povolení výkonu rozhodnutí rozhodčího orgánu, bude k návrhu připojen i ověřený překlad dohody o příslušnosti rozhodčího orgánu ve věci, v níž se povolení výkonu navrhuje.

(1) Soud smluvní strany, na jejímž území má být rozhodnutí vykonáno, rozhoduje o povolení výkonu a jej provádí podle právního řádu svého státu, pokud v této Smlouvě není stanoveno jinak.

(2) Soud, který rozhoduje o povolení výkonu, se omezí na zjištění, zda byly splněny podmínky uvedené v ustanoveních článků 50, 51 a 52 této Smlouvy, a zjistí-li, že tyto podmínky byly splněny, výkon povolí.

(1) Rozhodnutí vydaná soudy jedné smluvní strany týkající se osobního stavu občanů druhé smluvní strany budou na jejím území uznána za podmínek stanovených v článku 51 bodech a) až d) této Smlouvy, jakož i za podmínky, že nejsou v rozporu s ustanoveními této Smlouvy anebo s právními předpisy, které v těchto věcech platí na jejím území.

(2) O uznání rozhodnutí uvedených v odstavci 1 může žádat každý, kdo má na tom právní zájem.

(3) Pro uznávání rozhodnutí uvedených v odstavci 1 platí obdobně ustanovení článků 53, 54 a 55 této Smlouvy.

(1) Pravomocná rozhodnutí soudů jedné smluvní strany týkající se osobního stavu jejích vlastních občanů se na území druhé smluvní strany uznávají bez jakéhokoliv přezkoumání.

(2) Každá ze smluvních stran může rozhodnutí uvedená v odstavci 1 přezkoumat podle ustanovení článku 56 této Smlouvy, pokud se tato rozhodnutí týkají osobního stavu jejích vlastních občanů.

(3) Rozhodnutí soudů jedné smluvní strany týkající se osobního stavu občanů třetího státu budou na území druhé smluvní strany uznána jen za podmínky, že je uznává i stát, jehož občanů se týkají.

(1) Bylo-li účastníku, osvobozenému od složení žalobní jistoty za náklady řízení podle ustanovení článku 46 odstavce 1 této Smlouvy, uloženo pravomocným rozhodnutím soudu jedné smluvní strany nahradit náklady řízení, toto rozhodnutí bude na návrh oprávněné osoby vykonáno bezplatně na území druhé smluvní strany.

(2) Pokud jde o předložení návrhu a o jeho přílohy, platí obdobně ustanovení článku 54 této Smlouvy.

(3) Soud, který rozhoduje o povolení výkonu podle ustanovení odstavce 1, se omezí jen na zjištění, zda rozhodnutí o nákladech je pravomocné a vykonatelné.