EKONOMICKÉ NÁSTROJE V PRŮMYSLU A STAVEBNICTVÍ

Ekonomické nástroje, hrubý důchod a zisk

Použití hrubého důchodu nebo zisku a odpisů v podnicích
Odvody podniků
Fondy podniků

Použití hrubého důchodu nebo zisku výrobní hospodářskou jednotkou

Jiné ekonomické nástroje

(1) Dlouhodobými ekonomickými nástroji jsou:

b) odvod ze základních prostředků (§ 24),

c) odvod ze zásob (§ 24),

a) odvod z hrubého důchodu nebo odvod ze zisku (§ 23),

d) stabilizační odvod (§ 25),

e) odvod z odpisů základních prostředků (§ 26).

(2) Dlouhodobé ekonomické nástroje se stanoví před vypracováním návrhu plánu.

(1) Hrubý důchod organizace tvoří tržby z výrobních činností, předání výrobků, prací a služeb, aktivování investic, aktivování materiálu, tržby z nevýrobních činností, ostatní výnosy, jakož i cenové přirážky (srážky) a dotace zvyšující tržby po odečtení

c) nákladů na služby a výdajů nevýrobní povahy (včetně příspěvků oborovému ředitelství na úhradu nákladů vlastní činnosti oborového ředitelství).

b) materiálních nákladů (spotřeba materiálu, výkony výrobní povahy, odpisy základních prostředků včetně zůstatkové ceny při jejich vyřazení a odpisy z předmětů postupné spotřeby),

a) nákupní ceny prodaných zásob, daně z obratu, tržby z prodaných základních prostředků, přídělů do rizikového fondu podniků (v případech, kdy se rizikový fond tvoří z tržeb) a ostatních položek zkracujících tržby a výnosy,

(2) Pokud vláda nestanoví jinak, připočítává se k hrubého důchodu přírůstek, popř. odečítá se úbytek stavu nedokončených výrobků, zásob polotovarů vlastní výroby, výrobků a zvířat a změny zůstatků časového rozlišení výnosů a materiálních nákladů.

(3) Podrobnou náplň jednotlivých složek tvorby hrubého důchodu podle odstavců 1 a 2 stanoví předpisy o účetnictví.*)

(4) Za dotace zvyšující tržby se považují dotace k cenám a intervence k prodejním cenám. Dotace, intervence a příspěvky poskytnuté na základě faktur jsou součástí tržeb. Oborové ředitelství zahrnuje do ostatních výnosů též příspěvky od podniků na úhradu nákladů své činnosti.

(1) Hrubého důchodu nebo zisku je podnik povinen použít nejprve ke splnění svých povinností, a to

a) především k odvodům do státního rozpočtu nebo do rozpočtu národního výboru,

c) k úhradě závazků vyplývajících z úvěrů na mzdy,

b) k úhradě pojistného,**) poplatků, úroků mank, škod a obdobných závazků, jakož i pokut, penále a jiných sankcí,

d) k odvodům oborovému ředitelství.

(2) Po provedení úhrad podle odstavce 1 používá podnik hrubého důchodu nebo zisku zejména k tvorbě a k doplňování

c) fondu výstavby,

b) fondu kulturních a sociálních potřeb,

a) rezervního fondu,

e) fondu pracujících (u podniků, které provádějí odvod z hrubého důchodu) nebo fondu odměn (u podniků, které provádějí odvod ze zisku).

d) dalších účelových fondů,

(1) Organizace, která podléhá dani ze zisku a dani z jmění, je povinna použít zisku*) nejprve ke splnění svých povinností, a to

b) k odvodům oborovému ředitelství,

c) ke splnění ostatních svých povinností.

a) především k úhradě daní a odvodů do státního rozpočtu nebo do rozpočtu národního výboru,

(2) Po provedení úhrad podle odstavce 1 používá organizace zisku zejména k tvorbě a k doplnění

c) fondu výstavby,

b) fondu kulturních a sociálních potřeb,

a) rezervního fondu,

d) dalších účelových fondů,

e) fondu odměn.

(1) Základem pro výpočet odvodu z hrubého důchodu podle § 5 zákona č. 83/1966 Sb., o čtvrtém pětiletém plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky (dále jen „zákon“) ***) je hrubý důchod (§ 20) snížený o odvody ze základních prostředků a ze zásob, o odvod zemědělské daně, o placené pojistné, **) o odvody oborovému ředitelství do fondů technického rozvoje, geologických prací a škod a náhrad a o odvod za odnětí zemědělské půdy podle § 28 odst. 2, jakož i o odvody do silničního fondu. Náhrada ztráty závodního stravování se započítává způsobem, který stanoví ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem vnitřního obchodu a Ústřední radou odborů.

b) objem veškerých výplat z fondu pracujících.++)

(2) V případech, kdy ústřední orgán podle § 5 odst. 2 zákona rozhodne, že podnik bude provádět odvod ze zisku, je základem pro výpočet odvodu:

a) zisk (§ 21) snížený o příděly ze zisku do fondu odměn do stanovené minimální výše fondu a o odvody ze základních prostředků a ze zásob, o odvod zemědělské daně, o placené pojistné,+) o odvody oborovému ředitelství do fondu technického rozvoje, geologických prací a škod a náhrad a o odvod za odnětí zemědělské půdy podle § 28 odst. 2 jakož i o odvody do silničního fondu; náhrada ztráty závodního stravování se započítává způsobem, který stanoví ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem vnitřního obchodu a Ústřední radou odborů;

(3) Odvody z hrubého důchodu nebo ze zisku provádějí podniky zálohově měsíčně z hrubého důchodu nebo zisku dosaženého od počátku roku do konce předcházejícího měsíce po odečtení odvodů za předchozí měsíce, s výjimkou zálohy za leden; součástí odvodu ze zisku je též odvod vypočtený z úhrnu veškerých výplat z fondu pracujících, provedený od počátku roku do konce předcházejícího měsíce. V měsíci lednu odvede podnik zálohu ve výši odvodu z hrubého důchodu nebo ze zisku za leden minulého roku. Tyto zálohy se zúčtují podle ustanovení § 29.

(4) Odvody z hrubého důchodu nebo ze zisku platí podniky do státního rozpočtu.

(6) Dodatkové odvody a dotace za účelem nezbytného přerozdělení prostředků upravuje § 39.

(7) Součástí odvodu z hrubého důchodu nebo ze zisku je pojistné nemocenského pojištění.

(1) Odvody ze základních prostředků podle § 6 zákona*) provádí podnik ze zůstatkové ceny základních prostředků (včetně základních prostředků v rezervě), z ceny užívaných investic a z nedokončených investic, jejichž výstavba byla uložena jako státní úkol, které nebyly ve stanovené lhůtě ukončeny (§ 10 odst. 1 písm. b)).

c) ze základních prostředků sloužících výlučně pro účely civilní obrany a zvláštní úkoly a ze samostatných investic rozpočtového plánu a civilní obrany, pokud nejsou využívány při plnění úkolů státního plánu rozvoje národního hospodářství,

a) ze základních prostředků sloužících jako samostatná zařízení**) převážně bytovým, zdravotnickým, rehabilitačním, výchovným, kulturním a tělovýchovným účelům, pro rekreaci vlastních zaměstnanců (včetně pionýrské rekreace ROH) a pro závodní stravování a ubytování,

(2) Podniky nejsou povinny provádět odvod:

b) ze samostatných základních prostředků sloužících výlučně ke zlepšení čistoty vody a ovzduší, k zajištění bezpečnosti a k ochraně zdraví pracujících,

g) ze silničních komunikací s veřejným provozem,

e) z pozemků,

f) z části ceny základních prostředků, která byla v roce 1966 (u experimentujících podniků i v roce 1965) uhrazena do výše přídělu z hrubého důchodu nebo ze zisku, popř. z investičního úvěru, který byl do konce roku 1966 z těchto zdrojů splacen, a to do konce roku 1970,

h) ze základních prostředků pronajatých a použitých pro účely uvedené v písmenech a) až c).

d) ze základních prostředků v konzervaci,

(3) O slevách z odvodu ze základních prostředků poskytovaných k zajištění oblastní proporcionality platí § 40 odst. 1 písm. b).

(4) Odvod ze zásob podle § 7 zákona provádí podnik ze všech zásob včetně zůstatkové ceny předmětů postupné spotřeby v používání a z nákladů příštích období.

(5) Odvod ze základních prostředků a odvod ze zásob provádí podnik měsíčně do státního rozpočtu ve výši jedné dvanáctiny procentní sazby stanovené pro roční odvod podle stavu k poslednímu dni předcházejícího měsíce.

(1) Stabilizační odvod podle § 8 odst. 1 a 2 zákona***) platí do státního rozpočtu podniky, které provádějí odvod z hrubého důchodu nebo odvod ze zisku.

(2) Průměrná roční mzda podle § 8 odst. 1 zákona se odvozuje z počtu pracovníků a z objemu tvorby mzdových prostředků (bez plánovaných ostatních osobních výdajů) vyplývajících z plánu podniku upraveného na základě rozpisu státního plánu a státního rozpočtu na rok 1966 k 31. prosinci 1965.+) Průměrnou roční mzdu ověří a podniku potvrdí přímo nadřízený orgán v dohodě s bankou.

(3) Objemem vyplacených mezd podle § 8 odst. 1 a 2 zákona se rozumí úhrn všech prostředků skutečně vyplacených podnikem v běžném roce z fondu pracujících bez ostatních osobních výdajů.

(4) Ročním přírůstkem (úbytkem) počtu pracovníků podle § 8 odst. 2 zákona se rozumí rozdíl mezi skutečným průměrným počtem pracovníků v běžném a předcházejícím roce.*)

(5) Ze zvýšení (snížení) stabilizačního odvodu podle § 8 odst. 2 se stanoví tyto odchylky:

b) ve stavební výrobě prováděné v místech soustředěné investiční výstavby a v úzkoprofilových oborech výroby stavebních hmot činí zvýšení stabilizačního odvodu 0,3 % objemu vyplacených mezd za každé 1 % ročního přírůstku počtu pracovníků;

c) v okresech s mimořádně nízkou intenzitou zaměstnanosti obyvatelstva stanovených vládou činí zvýšení stabilizačního odvodu 0,5 % objemu vyplacených mezd za každé 1 % ročního přírůstku počtu pracovníků.

a) pro určení ročního přírůstku (úbytku) počtu pracovníků podniku se nezapočítává přírůstek (úbytek) počtu pracovníků v oblastech stanovených vládou a přírůstek (úbytek) počtu pracovníků se změněnou pracovní schopností;

(6) Zvýšení stabilizačního odvodu podle § 8 odst. 2 zákona činí nejvýše 4 % a v případech, na které se vztahuje ustanovení odstavce 5 písm. b) a c) nejvýše 2 % objemu vyplacených mezd. Vláda může na návrh ministerstva financí projednaný s ústředním orgánem nadřízeným podniku zvýšit stabilizační odvod nad toto omezení u podniků, které neúměrně zvyšují zaměstnanost na úkor efektivnosti hospodaření nebo jinak v rozporu se společenským zájmem.

(7) Podmínky stabilizačního odvodu pro nově budované velké podniky a velké závody stanoví vláda individuálně při schvalování projektového (investičního) úkolu na návrh příslušného ústředního orgánu s přihlédnutím k ekonomické efektivnosti nových kapacit, a to na dobu jejich uvádění do provozu. Pro ostatní nově budované podniky a velké závody, u nichž vláda projektový (investiční) úkol neschvaluje, a při velkých rekonstrukcích a modernizacích stávajících závodů stanoví podmínky stabilizačního odvodu ministerstvo financí na návrh příslušného ústředního orgánu.

(8) Orgán přímo nadřízený podniku může v dohodě s bankou upravit průměrnou roční mzdu podle odstavce 2, popřípadě základ pro výpočet přírůstku (úbytku) počtu pracovníků podle odstavce 4, v případech odůvodněných podstatnými organizačními změnami.

(9) Stabilizační odvod se platí měsíčně zálohově (§ 29 odst. 2) ve výši jedné dvanáctiny plánované částky ročního odvodu. Orgán přímo nadřízený podniku může v dohodě s ministerstvem financí povolit změnu výše měsíčních záloh, zejména z důvodů sezónních výkyvů.

(10) Podmínky pro stanovení přirážek ke stabilizačnímu odvodu jsou uvedeny v § 41.

(1) Podnik odvádí na zvláštní účet státu částku odpisů základních prostředků ve výši vypočtené ze základu (odstavec 2) 1,5 násobkem průměrné podnikové sazby odpisů v roce 1966, snížené o průměrnou sazbu odpisů připadající na generální opravy. Odvod se provádí v každém roce stejnou částkou, dokud celková částka odvedených odpisů nedosáhne základu.

b) o zůstatkovou cenu k 31. prosinci 1966 (v cenách a metodice roku 1966) základních prostředků, převedených k 1. lednu 1967 do zásob,

c) o zůstatkovou cenu základních prostředků sloužících výlučně pro účely civilní obrany a zvláštní úkoly a samostatných investic rozpočtového plánu a civilní obrany, pokud nejsou využívány při plnění úkolů státního plánu rozvoje národního hospodářství,

a) o částku vynaloženou na investiční výstavbu v roce 1966 (u schválených experimentů i v roce 1965) do výše přídělu z hrubého důchodu nebo ze zisku a z investičního úvěru,

(2) Základem pro stanovení ročního odvodu je zůstatková cena základních prostředků a objem nedokončené výstavby podle stavu k 31. prosinci 1966 (v cenách a podle metodiky na rok 1966). Tento základ může podnik snížit:

e) o zůstatkovou cenu základních prostředků pořízených z prostředků Revolučního odborového hnutí, podnikového fondu pracujících nebo pobídkového fondu bez ohledu na dobu pořízení a fondu kulturních a sociálních potřeb (do výše převodu z tohoto fondu do fondu obnovy, popř. oborové výstavby),

f) o cenu pozemků, je-li v základu obsažena.

d) o zůstatkovou cenu základních prostředků v konzervaci, které se neodepisují; v případě zrušení konzervace po 1. lednu 1967 se zůstatková cena těchto základních prostředků připočte k základu pro stanovení ročního odvodu,

(3) Odvod z odpisů základních prostředků provádí podnik měsíčně ve výši jedné dvanáctiny ročního odvodu.

(4) Při převodu základních prostředků zůstává předávajícímu podniku povinnost platit odvod z odpisů základních prostředků, pokud se s přejímající organizací nerozhodne o převzetí této povinnosti.

e) odvod uložený autorizovanými zkušebnami při nízké kvalitě výrobků při povinném hodnocení podle zvláštních předpisů,

(1) Podnikům mohou být uloženy pouze tyto dodatkové odvody:

d) odvody podle § 12 a § 83c odst. 2,

c) odvod oborovému ředitelství pro nezbytné přerozdělení prostředků podle § 39 odst. 2,

b) odvod ve formě přirážky k odvodu z hrubého důchodu nebo ze zisku (přirážky k pojistnému nemocenského pojištění) podle zvláštních předpisů*) není-li instalováno nebo řádně provozováno zařízení na ochranu pracovníků nebo nevyhovuje-li zařízení závodů předpisům o bezpečnosti práce nebo předpisům zdravotnickým,

a) k odčerpání prostředků, které podnik získal porušením cenových předpisů; podrobnosti stanoví cenové předpisy,

g) odvod stavebních podniků, který stanoví vláda v procentech z jednotné základny, kterou pro tento účel určí.

f) odvod k úhradě nákladů na přeškolování a hmotné zabezpečení pracovníků, uvolňovaných a přemísťovaných v souvislosti s likvidací neefektivních provozů a s jinými racionalizačními opatřeními, před nástupem nového zaměstnání (§ 29 odst. 5),

b) odvody do oborových fondů technického rozvoje, geologických prací a fondu škod a náhrad, pokud jsou tyto fondy zřízeny,

(2) Podniky dále odvádějí oborovému ředitelství:

a) příspěvky k úhradě nákladů činnosti oborového ředitelství,

c) odvody k vytvoření centralizovaných prostředků výrobní hospodářské jednotky,

d) odvody části odpisů podle § 30 písm. c).

(3) Výši příspěvku podle odstavce 2 písm. a) a výši odvodu podle odstavce 2 písm. b) a c) stanoví oborové ředitelství odděleně sazbami, které jsou jednotné pro všechny podřízené podniky, a to ze základu, podle pravidel a na dobu, které určí statut výrobní hospodářské jednotky.

(4) Odvody podle odstavce 1 písm. a), b) a e) a odvod za překročení limitu mzdových prostředků (§ 12 odst. 1) se provádějí do státního rozpočtu, není-li stanoveno jinak.

(5) Podnik neprovádí odvod z odpisů základních prostředků, činí-li zůstatková cena jeho základních prostředků méně než 40 % jejich pořizovací ceny.

(6) Ministerstvo financí může v souladu se záměry státní hospodářské politiky na návrh příslušných ústředních orgánů nebo krajských národních výborů (ve Slovenské socialistické republice okresních národních výborů) snížit, popř. prominout podniku povinnost platit odvod z odpisů základních prostředků.

(7) Podnik není povinen odvést částku odvodu z odpisů základních prostředků přesahující 95 % vytvořených odpisů.

(8) Nadřízený ústřední orgán může rozhodnout, že podnik, na který se vztahuje odstavec 5, 6 nebo 7, bude odvádět vytvořené odpisy nebo jejich část oborovému ředitelství, které jich použije na investiční potřeby výrobní hospodářské jednotky.

(1) Při trvalém odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě**) se platí odvod z investičních prostředků do státního rozpočtu, a to ze stejných zdrojů, z kterých je financována příslušná stavba. Potřebné prostředky se zahrnují do jiných investic.

(2) Za dočasné odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě se odvádějí po dobu odnětí každoročně do státního rozpočtu částky ve výši roční hrubé produkce rostlinné výroby; odvod se platí z hrubého důchodu nebo ze zisku podniku.

(3) Za dočasné odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě pro zařízení staveniště platí odvod investor z investičních prostředků.

(4) Odvod za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě pro investiční výstavbu zvyšuje pořizovací cenu stavby.

(1) Odvody do státního rozpočtu se platí na bankovní účty státního rozpočtu. Odvod z odpisů základních prostředků se platí na zvláštní účet státu, s výjimkou odpisů odváděných podle § 30 písm. c)

(2) Měsíční odvody (zálohy na odvody) se provádějí nejpozději třetího dne před koncem každého měsíce. Vypořádání těchto zálohových odvodů s celoroční povinností odvodu musí být provedeno tak, aby mohlo být zahrnuto ještě do ročního vyúčtování.

(3) Neprovede-li podnik, popř. oborové ředitelství, odvody podle odstavců 1 a 2 včas a v plné výši, zaplatí příjemci za každý den prodlení pokutu ve výši 0,01 % z částky včas neodvedené. Z částek včas neodvedených oborovému ředitelství zaplatí podnik pokutu ve výši určené statutem výrobní hospodářské jednotky.

(4) Výjimky u sezónních odvětví může povolit ministerstvo financí.

(5) Odvod podle § 27 odst. 1 písm. f) provádějí čtvrtletně:
Ustanovení odstavce 3 platí obdobně.

a) oborová ředitelství a hospodářské organizace přímo řízené ústředním orgánem do zvláštního fondu zřízeného v ministerstvu financí jednorázovou částkou za každého uvolněného pracovníka v příslušném čtvrtletí ve výši 60 % průměrné měsíční mzdy dosažené ve výrobní hospodářské jednotce (hospodářské organizaci) za minulý rok, a to nejpozději do 25. dne po uplynutí čtvrtletí,

b) hospodářské organizace podřízené oborovému ředitelství tomuto oborovému ředitelství ve výši a lhůtě jím stanovené.

b) k přídělům do fondu výstavby (§ 33),

c) k odvodu do centralizovaných zdrojů výrobní hospodářské jednotky v případech, kdy oborové ředitelství uloží odvod části odpisů základních prostředků ze závodů určených k likvidaci, pokud náhradní kapacitu nebuduje odvádějící podnik a v případech stanovených vládou.

a) k odvodu z odpisů základních prostředků (§ 26),

(1) Ke krytí výkyvů v hospodaření je podnik povinen vytvořit si rezervní fond, jehož minimální výši stanoví vláda.

(2) Pokud rezervní fond nedosahuje minimální výše, může být jeho prostředků použito jen na doplnění fondu pracujících k zajištění výplaty mezd za individuální výsledky práce a k zajištění minimálního přídělu do fondu kulturních a sociálních potřeb. Pouze částek, které převyšují minimální výši, může podnik použít i na ostatní účely, pokud vláda nestanoví jinak.

(3) Použití rezervního fondu na účely, pro něž jsou zřízeny fondy podniků, se uskutečňuje převodem do těchto fondů.

(4) Pokud není zachována minimální výše rezervního fondu, nesmí podnik vyplácet podíly na hospodářských výsledcích.

(1) Pro financování investiční výstavby, její projektové přípravy a jiných investic je podnik povinen zřídit si fond výstavby.

(2) Fond výstavby se tvoří přídělem z odpisů základních prostředků, přídělem z hrubého důchodu nebo ze zisku a dále z příjmů (tržeb) z prodeje základních prostředků a investic a z jiných zdrojů podle zvláštních předpisů. Může být doplněn příděly od nadřízených orgánů (včetně účelových dotací ze státního rozpočtu), příspěvky od jiných podniků a orgánů a převodem z jiných fondů.

(3) Prostředků fondu výstavby se používá též na splátky investičních úvěrů a půjček a na příspěvky a půjčky jiným investorům.

(2) O použití prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb platí zvláštní předpis.

(3) Fond kulturních a sociálních potřeb může být zvýšen převody prostředků z rezervního fondu a z fondu pracujících. Převody prostředků z fondu kulturních a sociálních potřeb do jiných fondů a na jiné účely musí schválit příslušný orgán Revolučního odborového hnutí; nejsou dovoleny převody do fondu pracujících a do rezervního fondu.

(4) Pokud podnik neprovede stanovený minimální příděl z hrubého důchodu (zisku) do fondu kulturních a sociálních potřeb, nesmí vyplácet podíly na hospodářských výsledcích.

(1) Fond kulturních a sociálních potřeb se tvoří přídělem z hrubého důchodu nebo ze zisku, a to minimálně ve výši stanovené vládou. Dohodou mezi vedením podniku a příslušným orgánem Revolučního odborového hnutí v kolektivní smlouvě může být tento příděl zvýšen; nesmí tím však být ohroženy úhrady jiných závazků a potřeb podniku.

(1) Zdrojem fondu pracujících v podnicích, které provádějí odvod z hrubého důchodu, je ta část hrubého důchodu, která zůstane podniku po úhradě jeho povinností a po tvorbě a doplnění ostatních fondů podle § 22.

(6) Použití fondu pracujících a postup v případě nesouladu mezi tvorbou prostředků na mzdy a jejich potřebou stanoví mzdové předpisy, popř. kolektivní smlouvy.

b) po dosažení minimální výše rezervního fondu (§ 31) do všech ostatních fondů.

a) do rezervního fondu,

(5) Z fondu pracujících podniků provádějících odvod z hrubého důchodu a z fondu odměn podniků podléhajících dani ze zisku nebo dani důchodové a podniků provádějících odvod ze zisku je možné uvnitř podniku po dohodě s příslušným orgánem Revolučního odborového hnutí převádět prostředky

(4) Prostředků fondu pracujících se používá na výplatu všech odměn za práci, a to v peněžní i naturální formě. Přímé výplaty odměn za práci z jiných fondů a zdrojů nejsou přípustné.

(3) Fond pracujících v podnicích, které provádějí odvod z hrubého důchodu, a fond odměn podniků, které podléhají dani ze zisku nebo dani důchodové***) a podniků provádějících odvod ze zisku, může být doplněn odměnami ze socialistického soutěžení, příspěvky a účelovými dotacemi od nadřízených, popř. jiných k tomu zvlášť oprávněných orgánů, a převody z rezervního fondu. Převody z jiných fondů do fondu pracujících (fondu odměn) a převody mezi fondy pracujících (fondy odměn) podniků nejsou přípustné.

(2) V podnicích, které podléhají dani ze zisku nebo dani důchodové, a v podnicích, které provádějí odvod ze zisku (§ 23 odst. 2), se vytváří fond odměn, který spolu s částkami mezd a ostatních osobních výdajů zúčtovanými na vrub nákladů podniku tvoří fond pracujících. Zdrojem fondu odměn je ta část zisku, která zůstane podniku po úhradě jeho povinností a po vytvoření a doplnění ostatních fondů (podle § 22 nebo § 22a).

(4) O částky, kterých nebylo použito ke splnění povinností stanovených v odstavcích 2 a 3, musí podnik krátit podíly na hospodářských výsledcích.

(3) Přírůstky oběžných prostředků (tj. zásob, předmětů postupné spotřeby a pohledávek) proti stavu k 1. lednu 1968 se kryjí vlastními prostředky podniků z rozdělení hrubého důchodu nebo zisku podle § 22 odst. 2 nebo § 22a odst. 2. Státní banka československá může z této zásady povolit výjimky u sezónních a žádoucích odbytových zásob, u zásob podniků poskytujících služby a v případech stanovených zásadami úvěrové politiky.

(2) Odmítne-li banka úvěr, je podnik povinen financovat oběžné prostředky vyloučené z úvěrování z vlastních zdrojů, popř. z prostředků poskytnutých oborovým ředitelstvím a z půjček od jiných podniků.

(1) Oběžné prostředky podniků jsou kryty:

a) prostředky podniků provozní povahy (obratový fond, stálá pasíva, volné prostředky podnikových fondů, přechodně nerozdělený hrubý důchod nebo zisk a ostatní volné prostředky),

b) provozními úvěry,

c) finančními prostředky poskytnutými k tomu účelu státem.

a) s vlastními prostředky podnikového charakteru obdobně jako podniky; tyto prostředky vytváří jednak z tržeb a výnosů vlastních a přidružených činností, jednak z příspěvků podniků k úhradě nákladů činnosti,

b) s prostředky pro dočasné přerozdělení podle § 39,

c) s centralizovanými prostředky výrobní hospodářské jednotky, vytvářenými z odvodů podniků [§ 27 odst. 2 písm. b), c) a d)] a z dodatkových odvodů, které mu podniky odvádějí,

(1) Oborové ředitelství hospodaří odděleně:

d) s dalšími prostředky podle zvláštních předpisů.

(2) Oborové ředitelství vytváří z centralizovaných prostředků oborový fond technického rozvoje; může též vytvářet (doplňovat) rizikový fond obdobně podle § 32 a další oborové účelové fondy. Nadřízený ústřední orgán může tvorbu určitého účelového oborového fondu uložit a stanovit pro něj způsob hospodaření. Nadřízený ústřední orgán může též stanovit minimální výši oborového fondu technického rozvoje.

(3) Oborové ředitelství, v jehož působnosti se těží nerostné suroviny, může vytvářet z centralizovaných prostředků, popř. z přídělu od nadřízeného orgánu, fond geologických prací. Tento fond slouží pro financování předběžného a podrobného geologického průzkumu ložisek včetně převodů prozkoumaných zásob do vyšších kategorií nebo jejich přehodnocení. Prostředky tohoto fondu nelze převádět do jiných fondů a na jiné účely. Pravidla pro tvorbu fondu geologických prací a pro jeho použití stanoví Státní plánovací komise v dohodě s příslušnými ústředními orgány.

(4) Oborová ředitelství po odvodu částky podle § 29 odst. 5 písm. a) hospodaří odděleně též s prostředky pro náhradu nákladů na přeškolování a hmotné zabezpečení pracovníků před nástupem nového zaměstnání, které jim odvádějí hospodářské organizace podle § 29 odst. 5 písm. b.

(5) S ostatními centralizovanými prostředky hospodaří oborové ředitelství podle svého rozhodnutí. Nesmí však použít centralizovaných prostředků ke krytí své podnikové činnosti a k přerozdělení podle § 39.

(1) Zaostávajícím podnikům mohou ostatní podniky výrobní hospodářské jednotky poskytovat přechodnou výpomoc formou půjček. Tyto výpomoci může též organizovat oborové ředitelství z prostředků, které si samo opatří půjčkami od podřízených podniků.

(2) Dodatkový odvod podle § 5 odst. 4 zákona může oborové ředitelství stanovit podniku nejpozději při projednání návrhu plánu podniku na rok 1967, a to dlouhodobě a v absolutní výši. Prostředků takto získaných může oborové ředitelství použít pouze k poskytování mimořádných dotací podnikům.

(3) Mimořádná dotace může být poskytnuta jen podniku, který o ni požádá a navrhne opatření a lhůty k postupné likvidaci své finanční závislosti na dotacích. Program celkové likvidace včetně pravidel a podmínek dodatkových odvodů a mimořádných dotací stanoví oborové ředitelství po projednání se zúčastněnými podniky.

(4) Jestliže podnik, kterému je poskytována mimořádná dotace, nedodržuje stanovená pravidla a opatření, může mu oborové ředitelství dotaci snížit nebo odejmout.

(5) Podniky provádějící dodatkové odvody musí mít i po přerozdělení prostředků hrubý důchod nebo zisk (po odečtu dodatkových odvodů podle odstavce 2) připadající na pracovníka vyšší, než kterýkoliv příjemce mimořádných dotací po započtení těchto dotací. Pokud bude tato podmínka přerozdělení lépe zajištěna, může nadřízený ústřední orgán stanovit jiný ukazatel, z něhož se bude vycházet.

(6) Opatření a lhůty postupu likvidace finanční závislosti podle odstavce 3 se zahrnují do kolektivní smlouvy.

(7) Ústřední orgán může se souhlasem vlády provádět přerozdělení prostředků mezi výrobními hospodářskými jednotkami v případech, kdy je to odůvodněno povolenými odchylkami v úrovni rentability při generální úpravě velkoobchodních cen, nebo jestliže jsou ústřednímu orgány podřízeny výrobní hospodářské jednotky se stejným výrobním programem a s různou rentabilitou. Ustanovení odstavců 1 až 6 platí zde obdobně.

(8) Ústřední orgán může provádět přerozdělení prostředků obdobně podle odstavců 1 až 6 u přímo podřízených podniků, s výjimkou podniků oborových.

c) s přihlédnutím k oborovým a oblastním hlediskům a k situaci v pracovních silách mohou krajské národní výbory podle § 41 stanovit přirážku k stabilizačnímu odvodu;

(1) Rozvoj méně rozvinutých oblastí a regulace rozvoje aglomerovaných oblastí se usměrňují takto:

a) hospodářským organizacím, které po 1. lednu 1967 zahájí ve stanovených oblastech investiční akce za účelem rozvoje své činnosti, poskytne se v rámci prostředků předem stanovených ve státním rozpočtu účelová dotace ze státního rozpočtu ve výši 15 % rozpočtových nákladů jednotlivé investiční akce. Dotace se poskytuje podle skutečné realizace investice, vybrané při výběrovém řízení, a při zvýšení rozpočtových nákladů se její výše neupravuje. Pro oblasti (místa) určené vládou může být účelová dotace zvýšena až na 40 % rozpočtových nákladů investiční akce zahájené po 1. lednu 1968. O zvýšení dotace rozhodnou ministerstvo financí a Státní plánovací komise;

b) podnikům, na jejichž výstavbu byla poskytnuta dotace podle písmene a), se po dobu 5 let (od lhůty pro první odvod ze základních prostředků) poskytuje sleva z odvodu ze základních prostředků snížením obecně stanovené procentní sazby odvodu o jednu třetinu;

d) příslušný národní výbor může po dohodě s investorem stanovit příspěvek, který investor odvede do rozpočtu národního výboru ke krytí potřebných doplňkových (popř. vyvolaných) investic, jestliže staví nové nebo rozšiřuje dosavadní závody nebo provozy. Vláda před vypracováním návrhu pětiletého plánu stanoví oblasti, v nichž příslušný národní výbor může stanovit tento příspěvek jako povinnost investora.

(2) Oblastmi podle odstavce 1 písm. a), b) a d) se rozumějí okresy, části okresů a místa vyhlášená předem vládou. Případné změny v seznamu oblastí platí jen pro nově zahajované akce; akce rozestavěné nebo již provedené se posuzují podle seznamu oblastí platného v době jejich zahájení. Obdobně se postupuje i u oblastí podle § 25 odst. 5.

(3) Nástroje podle odstavce 1 se neuplatňují při výstavbě liniových a směrových staveb (např. komunikací, produktovodů) a u energetických a důlních staveb.

(1) Krajské národní výbory mohou se souhlasem Státní plánovací komise zavést v rozvinutých průmyslových oblastech s nedostatkem pracovních sil přirážku k stabilizačnímu odvodu podle § 8 odst. 3 zákona a postihnout jí zejména ty podniky, které postupují při hospodaření s pracovními silami v rozporu s koncepcí rozvoje jednotlivých oblastí. Přirážka se může vztahovat na celé podniky, na jejich jednotlivé závody, popřípadě na obdobné organizační jednotky na území příslušného kraje, okresu nebo místa. Placením přirážky přispívají podniky k úhradě výdajů vznikajících národním výborům v souvislosti se soustřeďováním a růstem výrobních sil.

(2) Přirážka k stabilizačnímu odvodu se stanoví až do výše 2 % celkového objemu vyplacených mezd v běžném roce (§ 25 odst. 3) pracovníkům příslušného podniku nebo závodu, popřípadě obdobné organizační jednotky. Výše přirážky se diferencuje podle objektivního zhodnocení vlivu jednotky na vývoj stavu zdrojů pracovních sil a s přihlédnutím ke společenskému významu příslušného podniku.

(3) Návrh na stanovení přirážky a její výše předkládá krajský národní výbor Státní plánovací komisi po projednání s příslušnými okresními národními výbory (popřípadě městskými národními výbory) a s příslušnými podniky, oborovými ředitelstvími a ústředními orgány, a to nejpozději ve lhůtě pro předložení návrhu plánu. Rozhodnutí o stanovení přirážky sdělí krajský národní výbor podnikům před začátkem plánovaného období.

(4) Přirážka k stabilizačnímu odvodu nebude uplatňována v oblastech stanovených podle § 25 odst. 5 písm. a) a c), dále v organizacích, u nichž bude uplatněna úleva podle ustanovení § 25 odst. 5 písm. b) nebo u nichž se zvýšení stabilizačního odvodu podle přírůstku počtu pracovníků vůbec neprovádí, a ve stavebních organizacích.

(5) Přirážku k stabilizačnímu odvodu platí podnik měsíčně zálohově do rozpočtu krajského národního výboru, na jehož území jsou umístěny jednotky, na které se vztahuje přirážka, a to ve výši jedné dvanáctiny plánované roční výše přirážky k odvodu a způsobem stanoveným v § 29. Krajský národní výbor může povolit podniku změnu období splácení a výše záloh. Roční výše přirážky se stanoví podle skutečných výplat mezd v běžném roce.

(6) Přijaté přirážky k stabilizačnímu odvodu rozdělí krajský národní výbor takto: 50 % přidělí příslušnému městskému nebo místnímu národnímu výboru, 30 % příslušnému okresnímu národnímu výboru a 20 % si ponechá. Krajský národní výbor může po projednání s příslušnými národními výbory (popř. s národními výbory na území jiného kraje) podle místních podmínek těchto národních výborů stanovit předem i jiný poměr dělení přirážky k stabilizačnímu odvodu.

(7) Přirážka k stabilizačnímu odvodu průmyslových podniků se podle § 7 písm. a) zákona č. 8/1968 Sb. zvyšuje o 2% z celkového objemu mezd vyplacených v běžném roce (§ 25 odst. 3) pracovníkům příslušného podniku nebo závodu, popř. obdobné organizační jednotky. Částku odpovídající tomuto zvýšení odvedou podniky do státního (ústředního) rozpočtu. Vláda zvláštním opatřením stanoví rozvinuté průmyslové oblasti (místa) s nedostatkem pracovních sil, jakož i odvětví nebo obory, na které se zvýšení přirážky k stabilizačnímu odvodu vztahuje.

(1) Pohyb cenové úrovně odvětví a oborů, popřípadě důležitých skupin výrobků, vymezuje v souladu s cíli a podmínkami dalšího rozvoje národního hospodářství plán vývoje cenové úrovně, který je základem centrálního řízení cenové politiky. Nelze-li účelu sledovaného plánem vývoje cenové úrovně dosáhnout jiným způsobem, cenová úroveň odvětví a oborů, popř. důležitých skupin výrobků, může být v nezbytném rozsahu stanovena závazně.

(2) Centrální usměrňování cen, úvěrování a úročení a nástroje přímé regulace mezd upravují zvláštní předpisy.

(3) Základní koncepci a nástroje cenové, úvěrové, úrokové a mzdové politiky na období dlouhodobého plánu stanoví vláda současně se směrnicí k plánu; zásady a způsob jejího provádění v jednotlivých letech stanoví nejpozději s prováděcím plánem.

(1) Základním zdrojem financování investiční výstavby jsou vlastní prostředky podniků a úvěr z nich splácený.

- sdružování prostředků podniků,
(2) Oborová ředitelství může k zabezpečení rozvoje oboru soustřeďovat finanční prostředky na investice celooborového významu. V souladu se statutem výrobních hospodářských jednotek k tomu využívá (kromě bankovních úvěrů) zejména:
- dlouhodobých půjček od podniků,
- dotací ze státního rozpočtu,
- centralizace prostředků podle § 27 odst. 2 písm. c) a odst. 3.

(3) Způsob financování investiční výstavby, pravidla výběrového řízení, zásady poskytování dotací na investice a zásady sdružování investičních prostředků, půjček mezi podniky a úvěrování investic stanoví zvláštní předpisy.

(1) Při vypracování roční závěrky zjistí podnik definitivní výši hrubého důchodu nebo zisku, provede zhodnocení výsledků hospodaření za uplynulé období, provede závěrečné vypořádání svých závazků a rozhodne o definitivním rozdělení hrubého důchodu nebo zisku. Stejně postupuje i oborové ředitelství za celou výrobní hospodářskou jednotku.

(2) Zůstatky finančních prostředků podniku a výrobní hospodářské jednotky se koncem roku převádějí do roku následujícího.