Rozpočty národních výborů

(1) Základními ekonomickými nástroji pro ovlivňování rozvoje hospodářství národních výborů jsou zejména dlouhodobé souhrnné finanční vztahy (dotace, popř. odvod) k ústřednímu rozpočtu (k rozpočtu národního výboru vyššího stupně) a účelové subvence.

(2) Dlouhodobým souhrnným finančním vztahem se rozumí dotace z rozpočtu národního výboru vyššího stupně (z ústředního rozpočtu), popř. odvod do rozpočtu národního výboru vyššího stupně (ústředního rozpočtu). Dlouhodobý souhrnný finanční vztah se stanoví zpravidla na 5 let, nejméně však na 3 roky.

(3) Při stanovení dlouhodobého souhrnného finančního vztahu se neberou v úvahu doplňkové zdroje národních výborů.

(4) Subvence mohou být poskytnuty na plánované a mimořádné úkoly celospolečenského významu a mají účelový charakter. Rozsah plánovaných subvencí z ústředního rozpočtu stanoví vláda.

(5) Nevyčerpané subvence poskytnuté z ústředního rozpočtu propadají po uplynutí období, na které byly stanoveny.

(6) Ministerstvo financí po projednání s příslušnými krajskými národními výbory může v případě potřeby provádět přerozdělení nečerpaných subvencí poskytovaných z ústředního rozpočtu mezi jednotlivými kraji.

a) příjmy a výdaje národních výborů (jejich orgánů) a jimi řízených rozpočtových organizací;

b) finanční vztahy hospodářských organizací řízených národními výbory;

c) příspěvky (popř. odvody) určené příspěvkovým organizacím;

d) příjmy od ústředně řízených, popř. jiných organizací.

(1) Národní výbory kryjí své potřeby v rozpočtu těmito zdroji:

a) vlastními plánovanými příjmy;

b) doplňkovými zdroji;

c) dotací, popř. subvencemi, z vyššího rozpočtu;

d) úvěrem.

(2) Doplňkové zdroje národních výborů tvoří:

b) docílené vyšší (nadplánové) příjmy a nevyčerpané výdajové prostředky běžného roku, s výjimkou nevyčerpaných subvencí;

c) výnos daně z důchodu placené jednotnými zemědělskými družstvy a státními statky;

d) další neplánované příjmy běžného roku v rozsahu stanoveném ministerstvem financí.

a) prostředky fondů rezerv a rozvoje z minulých let;

(3) Plánované příjmy národních výborů, s výjimkou subvencí a úvěrů, jakož i všechny doplňkové zdroje národních výborů, nejsou účelové; národní výbory mohou jich používat k financování kteréhokoliv výdaje v rozpočtu.*)

(1) Národní výbory hospodaří podle jimi schválených rozpočtů. Vytvářejí si ve svých rozpočtech rezervu, a to v potřebném a ekonomicky zdůvodněném rozsahu (rozpočtová rezerva).

(2) Finanční vypořádání provádí národní výbor ve vlastní pravomoci. Přebytek hospodaření převede do fondu rezerv a rozvoje; z prostředků fondu rezerv a rozvoje uhradí případný schodek hospodaření. Nemá-li národní výbor ve fondu rezerv a rozvoje dostatek prostředků k úhradě schodku, použije úvěru nebo jej uhradí na vrub rozpočtu příštího roku. Vůči rozpočtu národního výboru vyššího stupně vyrovnává pouze dotaci nebo odvod do výše plánu a subvence podle skutečného čerpán. Obdobně postupuje krajský národní výbor vůči ústřednímu rozpočtu za hospodářství řízené národními výbory na území kraje.

(4) V závažných případech porušení finanční a rozpočtové kázně může vláda nebo na základě jejího zmocnění ministr financí krátit národním výborům prostředky poskytované z ústředního rozpočtu, popř. stanovit národním výborům odvod finančních prostředků do ústředního rozpočtu. Obdobně postupuje národní výbor vyššího stupně vůči národnímu výboru nižšího stupně.

(3) Ministerstvo financí stanoví zásady pro rozpočtové hospodaření národních výborů.

(1) Národní výbor vyššího stupně může poskytnout z rozpočtu nebo z fondu rezerv a rozvoje (§ 79) přechodnou výpomoc národním výborům nižšího stupně. Krajským národním výborům může poskytnout přechodnou výpomoc ministerstvo financí.

(2) K zabezpečení potřeb rozvoje hospodářství řízeného národním výborem může se poskytovat úvěr, který uhradí národní výbor ze svých prostředků.