Zdanění občanů
Základ daně
K § 15 a 16
K § 18
Zvýšení a snížení daně
K § 19
Daněprosté minimum
Účinnost

(33) Průměrné normy výnosností na 1 ha zemědělské půdy činí:

Ve třídách sazebníku daně z pozemků	Kčs
1 až 5	3500
6 až 38	3000
39 až 43	2200
44	1500

(34) Změny v zařazení obcí do přírodních stanovišť, k nimž dojde během roku, jsou rozhodné pro vyměření daně na příští rok.

(35) Průměrné normy výnosnosti platí pro pozemky, na nichž se provozuje základní zemědělská výroba, s výjimkou pozemků věnovaných pěstování zvláštních kultur (plodin) uvedených v § 15 odst. 3 zákona.

(36) Do celkové výměry rozhodné pro vyměření daně se započítávají všechny pozemky, které jsou způsobilé k zemědělskému obdělávání bez ohledu na to, zda je pozemek skutečně obděláván.

(37) Pastviny, pokud podle předpisů o ochraně zemědělského fondu nebyla uložena jejich přeměna na ornou půdu, se započítávají do celkové výměry rozhodné pro výpočet důchodu podrobeného dani dvěma desetinami skutečné výměry. Z nezemědělské půdy*) se započítávají do celkové výměry rozhodné pro výpočet důchodu podrobeného dani rybníky s chovem ryb a vodní plochy věnované pěstování rákosí třemi desetinami. Ostatní nezemědělská půda se nezapočítává do výměry pozemků rozhodných pro výpočet dani podrobeného důchodu.

(38) Důchod podrobený dani se stanoví podle celkové výměry pozemků k 1. lednu roku, na který se daň vyměřuje. Ke změnám, jež nastanou během roku ve výměře obhospodařovaných pozemků, se při vyměření daně na tento rok nepřihlíží.

(39) Pro zjištění, které ze stanovených průměrných norem výnosnosti se použije v daném případě pro výpočet důchodu podrobeného dani, je rozhodující přírodní stanoviště, v němž leží pozemky (jejich největší část) sloužící zemědělské výrobě.

(40) Důchod z příležitostné činnosti a vedlejší výroby se zdaní tak, že se přiměřeně zvýší vypočtená daň podle § 18 odst. 3 zákona.

(41) Důchodem podrobeným dani z pozemků věnovaných pěstování zvláštních kultur a ze specializované živočišné výroby (§ 15 odst. 3 zákona) jsou skutečně dosažené příjmy z jakéhokoliv prodeje (peněžní příjmy) a hodnota výrobků spotřebovaných poplatníkem a příslušníky jeho domácnosti anebo určených k jejich vlastní spotřebě (naturální příjmy) po odečtení výdajů vynaložených na jejich dosažení, a to v roce, který předchází roku, na který se daň vyměřuje.

(42) Výdaje vynaložené na dosažení příjmů, pokud je poplatník neprokáže, odečítají se u příjmů z pěstování vinné révy paušální částkou ve výši 40 %, z pěstování ostatních zvláštních kultur paušální částkou 30 % a ze specializované živočišné výroby uvedené v § 15 odst. 3 zákona ve výši 50 % skutečně dosažených příjmů (peněžních i naturálních).

(43) Pro ocenění naturálních příjmů jsou rozhodné nákupní ceny platné v roce, který předchází roku, na který se daň vyměřuje. Jsou-li stanoveny základní nebo limitní ceny, platí nejnižší základní nebo dolní limitní cena.

(44) Úhrn důchodu vypočteného podle průměrných norem výnosnosti a důchodu ze zvláštních kultur nebo ze specializované živočišné výroby tvoří daňový základ, který se zaokrouhluje dolů na částku dělitelnou stem.

(45) Činí-li základ daně podle odstavce 44 méně než 400 Kčs, daň se nevyměří.

(46) Provozuje-li poplatník základní zemědělskou výrobu na výměře menší než 1000 m² nebo pěstuje-li zvláštní kultury (plodiny) na výměře menší než 500 m² nebo chová-li nejvýše 15 včelstev, předpokládá se, že základ daně činí méně než 400 Kčs.

(47) Pro zvýšení nebo snížení daně podle § 18 odst. 1 a 2 zákona jsou rozhodné poměry podle stavu k 1. lednu roku, na který se daň vyměřuje. K změnám, které nastanou během roku, se nepřihlíží.

(48) Snížení daně se poskytne poplatníkům, kteří mají nezletilé děti (vlastní i osvojené, vnuky), žijí-li s poplatníkem ve společné domácnosti. Náleží-li poplatníku nebo jiné osobě přídavky na tyto děti nebo výchovné, přihlíží se při snížení daně pouze k jednomu dítěti. Pro snížení daně není rozhodující, mají-li vlastní příjmy či nikoliv.

(49) Přechodný pobyt dětí mimo společnou domácnost, např. z důvodů léčení, učení, studií, není na závadu tomu, aby i v tomto případě bylo dítě zahrnuto do počtu dětí rozhodného pro snížení daně.

(50) Pro snížení daně lze přihlédnout k témuž dítěti pouze jednou, tj. buď pouze u jednoho poplatníka, nebo podléhá-li poplatník několika daním, pouze u jedné daně. Podléhá-li poplatník několika daním a mezi nimi též dani ze mzdy, poskytne se snížení na děti vždy jen u daně ze mzdy.

(51) Provozuje-li zemědělskou výrobu na společný účet více osob, jimž se daň vyměří společně, považují se i pro zvýšení a snížení daně podle § 18 odst. 1 a 2 zákona za jeden celek. Provozuje-li zemědělskou výrobu na společný účet několik poplatníků, kteří pečují o výživu nezletilých dětí, je pro snížení daně rozhodující počet všech těchto nezletilých dětí.

(52) Příjmy, které jsou důvodem k zvýšení daně až o 50 %, se rozumějí příjmy:

a) z provozování příležitostné činnosti a vedlejší výroby, pokud souvisí se základní zemědělskou výrobu (§ 11 odst. b) zákona a odstavce 19 a 20 této vyhlášky),

b) z prodeje zemědělských výrobků přímo spotřebitelům (např. vína, ovoce, zeleniny, živočišných výrobků).

(53) Při zvýšení daně se přihlíží k příjmům dosaženým v roce, který předchází roku, na který se daň vyměřuje.

(54) Národní výbor sníží daň až o jednu polovinu

a) poplatníku přestárlému, který k 1. lednu roku, na který se daň vyměřuje, dokončil 65. rok svého věku,

b) poplatníku se změněnou pracovní schopností, za něhož se pro účely zemědělské daně považuje poplatník, který pobírá invalidní nebo částečný invalidní důchod nebo jehož zdravotní stav odpovídá podmínkám pro přiznání takového důchodu. Skutečnost odůvodňující změněnou pracovní schopnost prokáže poplatník předložením výměru o přiznání invalidního nebo částečně invalidního důchodu a potvrzením poštovního úřadu o tom, že je mu tento důchod vyplácen; nepobírá-li takový důchod, prokáže uvedenou skutečnost potvrzením vydaným posudkovým lékařem sociálního zabezpečení okresního národního výboru. Daňovou úlevu z důvodu přestárlosti a změněné pracovní schopnosti národní výbor přizná i v případech, provozuje-li zemědělskou výrobu na společný účet jako hlavní zaměstnání více osob a jsou-li výše uvedené podmínky splněny aspoň u jedné z nich,

c) vyžadují-li to místní poměry, zejména provozuje-li poplatník zemědělskou výrobu ve zvlášť nepříznivých přírodních i výrobních podmínkách, které nemohou být vyjádřeny v průměrných normách výnosnosti, nemohl-li bez vlastního zavinění obdělat veškeré pozemky nebo je-li zemědělec odkázán svou výživou, popř. výživou své rodiny výhradně nebo převážně na příjmy ze zemědělské výroby a v důsledku místních poměrů nemůže získat doplňkový příjem z vedlejší činnosti.

(55) Zvýšení i snížení daně podle § 18 se počítá vždy z daně podle § 17 odst. 1 zákona.

(56) Poplatníkům, jejichž důchod ze zemědělské výroby, spolu s příjmy z jiných pramenů, např. z pracovního poměru, z výdělečné činnosti, z důchodu apod., nepřesáhne 3000 Kčs za rok, se daň nevyměří.

(57) Provozuje-li zemědělskou výrobu více osob na společný účet, platí ustanovení § 19 zákona jen tehdy, jestliže úhrn příjmů všech osob nepřekročí stanovenou hranici.

(64) Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1967.