Část I
§ 1
Úvodní ustanovení
Předmětem péče o vytváření a ochranu zdravých podmínek a zdravého způsobu života a práce (dále jen „zdravé životní podmínky“) jsou
a) zdravý stav ovzduší, vody, půdy a ostatních složek životního prostředí, zejména sídlišť, rekreačních a lázeňských oblastí, obytných a jiných budov, veřejně přístupných míst a okolí závodů, jakož i zařízení osobní dopravy, tělovýchovných zařízení a zařízení poskytujících služby obyvatelstvu (péče o všeobecnou a komunální hygienu),
b) zdravá výživa obyvatelstva (péče o hygienu výživy) a uspokojování obyvatelstva zdravotně nezávadnými předměty běžného užívání (péče o hygienu předmětů běžného užívání),
c) zdravý vývoj dětí a dorostu, především pokud jde o výchovné prostředí a způsob výchovy (péče o hygienu dětí a dorostu),
d) příznivé působení pracovního prostředí a práce na zdraví pracujících (péče o hygienu práce).
Část II
Hlava 1
PÉČE O VŠEOBECNOU A KOMUNÁLNÍ HYGIENU
Oddíl1
Vytváření a ochrana zdravého stavu ovzduší
§ 2
(1) Vzduch v životním prostředí musí vyhovovat hygienickým požadavkům a musí být chráněn před znečišťováním prachem, popílkem, kouřem, plyny, parami a pachy, popřípadě i jinými látkami ohrožujícími zdraví (dále jen „škodliviny“).
(2) Zásadní hygienické požadavky a nejvyšší přípustné koncentrace nejzávažnějších škodlivin v ovzduší stanoví hlavní hygienik Československé socialistické republiky.*) Bližší hygienické požadavky a přípustné hodnoty ostatních škodlivin stanoví v jednotlivých případech podle místních podmínek krajští a okresní hygienici.
§ 3
(1) Plánování, projektování, výstavba a přestavba závodů musí být prováděna tak, aby při jejich provozu bylo lze dodržovat hygienické požadavky a hodnoty stanovené podle § 2; toto ustanovení platí také pro plánování, projektování, výrobu a přestavbu zařízení včetně dopravních prostředků.
(2) U závodů a zařízení, která jsou již v provozu, je nutno činit soustavně všechna opatření, aby množství škodlivin v ovzduší bylo postupně sníženo alespoň na stanovené hodnoty.
(3) Rovněž při všech ostatních činnostech je každý povinen v oboru své působnosti dbát, aby nebylo nepříznivě ovlivňováno ovzduší, a za tím účelem činit všechna potřebná opatření.
§ 4
V lázeňských, klimatických a rekreačních místech a v okolí zdravotnických, výchovných a tělovýchovných zařízení musí se vytvářet zdravé ovzduší a jeho ochraně musí se věnovat zvláštní pozornost; musí se v nich zabránit vzniku jakýchkoliv nových zdrojů znečištění. Všechny dosavadní zdroje znečišťování vzduchu musí být z nich urychleně odstraňovány.
§ 5
(1) Kolem závodů a zařízení, u nichž opatření uvedená v § 3 a 4 nestačí zabránit znečišťování vzduchu, a kolem objektů a míst, jejichž ovzduší má být chráněno, zřizují se pásma hygienické ochrany. Tato pásma musí být vytyčena a vybavena podle intenzity škodlivin nebo povahy chráněného zájmu tak, aby mohla plnit účely, pro které jsou zřizována.
(2) Území, v nichž je třeba zřídit pásma hygienické ochrany, druh a rozsah těchto pásem a způsob jejich využití stanoví na návrh orgánu hygienické služby orgán územního plánování.
(3) Pásma hygienické ochrany kolem závodů a zařízení, které jsou zdrojem znečišťování vzduchu, zřizují jejich provozovatelé; pásma hygienické ochrany u objektů a míst, která vyžadují z hlediska čistoty vzduchu zvláštní ochrany, zřizují národní výbory.
Oddíl2
Vytváření a ochrana zdravého stavu vody
§ 6
Pro potřebu lidí, zvířat a pro některé hospodářské účely musí být zabezpečeno dostatečné množství vody vyhovující hygienickým požadavkům; tato voda musí mít stanovenou jakost a musí být chráněna před znečišťováním. Za tím účelem musí být chráněny před znečišťováním zdroje vody určené k uvedeným účelům, jakož i zařízení, jimiž se tato voda jímá, čerpá, upravuje a rozvádí.
§ 7
(1) K pití, k výrobě a přípravě poživatin, léčiv a kosmetických výrobků, čítajíc v to čištění nádob a zařízení, kterých se k těmto účelům používá, a k ošetřování nemocných smí se používat jen vody pitné, popřípadě minerální stolní vody. Orgány hygienické služby mohou výjimečně v odůvodněných případech povolit k těmto účelům používání vody, které chybí některý znak pitné vody ze zdravotního hlediska méně významný.
(2) Vzhled, chuť a ostatní fyzikální, jakož i chemické, mikrobiologické a biologické vlastnosti pitné vody stanoví státní technická norma.*) Minerální stolní vody a přírodní léčivé vody určené k pití nebo inhalaci musí vykazovat z hlediska mikrobiologického tytéž vlastnosti jako voda pitná.
§ 8
(2) Vlastnosti užitkové vody a možnost jejího použití k jednotlivým účelům posoudí orgán hygienické služby, který také stanoví, kdy je nutno použít užitkové vody k účelům výrobním a provozním; vlastnosti vody určené k napájení a ošetřování zvířat stanoví ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství.
(1) K mytí a koupání v umělých zařízeních, k napájení a ošetřování zvířat v zařízeních pro jejich ustájení a chov smí se užívat vody užitkové, není-li možno zajistit vodu pitnou.
§ 9
Orgány hygienické služby mohou zakázat používání vod k rekreaci a k tělovýchovným účelům v přírodním prostředí, je-li voda do té míry zdravotně závadná, že by mohla způsobit vznik nemocí, zejména nemocí přenosných.
§ 10
K jiným výrobním a provozním účelům, než jsou uvedeny v § 7 až 9, lze použít jakékoliv vody (voda provozní), pokud neovlivňuje životní a pracovní prostředí nebo zdravotní nezávadnost výrobků.
§ 13
Rozvod pitné, užitkové a provozní vody nesmí být propojován a musí být upraven tak, aby jednotlivé druhy vody nemohly být zaměněny.
§ 11
§ 12
§ 14
Organizace, které dodávají pitnou a užitkovou vodu k hromadnému zásobování, jsou povinny zabezpečovat její zdravotní nezávadnost, a za tím účelem soustavně kontrolovat její jakost fyzikálními, chemickými a mikrobiologickými zkouškami. Obdobnou povinnost mají organizace, které odebírají pitnou a užitkovou vodu z vlastních zdrojů, pokud by jejich výrobky mohly v důsledku použití závadné vody ohrozit zdraví obyvatelstva.
Oddíl3
Vytváření a ochrana zdravého stavu půdy
§ 15
(1) Půda v místech, kde může ovlivnit životní podmínky, musí vyhovovat hygienickým požadavkům a musí být chráněna před látkami škodícími zdraví, zejména látkami toxickými, před zárodky přenosných nemocí lidí a zvířat a před cizopasníky.
(2) Hygienická ochrana půdy musí být prováděna zejména v okolí zdrojů vody, v sídlištích, závodech a zařízeních a v jejich okolí a v místech pro tělovýchovné, rekreační a lázeňské účely.
§ 16
V zájmu hygienické ochrany půdy musí se zejména
c) stanovit vhodná místa pro zakopávání těl uhynulých zvířat a jejich částí,
f) stanovit a dodržovat podmínky k provádění závlah, aby půda nebyla nadměrně biologicky zatěžována a podmáčena.
e) účelně upravit mikrobiologické a biologické půdní poměry,
d) stanovit a provádět vhodné stavební a technické úpravy, které mají bránit znečišťování půdních vrstev,
b) poměry podzemních a povrchových vod upravovat tak, aby bylo zaručeno vytváření příznivých vodních poměrů v půdě,
a) místa a zařízení pro shromažďování tekutých a pevných odpadů a způsob jejich odstraňování, zneškodňování a zužitkování volit tak, aby půda nebyla nadměrně zatížena z hlediska biologického, chemického nebo fyzikálního a aby nebyla snížena její samočistící schopnost; znehodnocená půda musí být rekultivována,
Oddíl4
Vytváření a ochrana zdravého stavu území a sídlišť
§ 17
Sídliště*) - včetně občanské výstavby - musí být plánována, umístěna, uspořádána a jejich výstavba provedena tak, aby prostředí příznivě působilo na rozvoj tělesných a duševních schopností obyvatel a neohrožovalo jejich zdraví; stejně musí působit i provoz v nich, a to jak v celku, tak i v jednotlivých jejich částech.
§ 18
K zabezpečení zdravého stavu území a sídlišť je nutné, aby
d) členění územní výstavby bylo prováděno tak, aby vznikly samostatné výrobní a obytné obvody a centra a ochranné pásy zeleně.
a) území byla uspořádána v souladu s hygienickými požadavky na ochranu vzduchu, vody a půdy před znečišťováním tak, aby byly vytvářeny a nebyly narušovány jejich příznivé klimatické a biologické podmínky a aby byly zabezpečovány předpoklady pro harmonické uspokojování potřeb bydlení, práce, kultury, tělovýchovy, zotavení a léčení,
c) sídliště, jejich části a doplňky i výrobní objekty mimo sídliště byly umísťovány v prostředí zdravém, s příznivými klimatickými a biologickými podmínkami, a na území zdravotně nezávadném; jejich uspořádání, vybavení a způsob zástavby nesmí bránit provětrání a proslunění, musí chránit před hlukem, otřesy a jinými vnějšími škodlivými vlivy a musí umožňovat vhodné a účelné řešení dopravních otázek,
b) výrobní a dopravní plochy, závody a zařízení byly umístěny, uspořádány a vybaveny tak, aby se zajistila ochrana sídlišť, rekreačních ploch, léčebných území a lázeňských míst a umožnil jejich žádoucí rozvoj,
Oddíl5
Vytváření a ochrana zdravých podmínek při poskytování služeb obyvatelstvu
§ 19
Služby obyvatelstvu musí se poskytovat ve zdravotně nezávadném prostředí a za podmínek hygienicky nezávadných. Příslušná ustanovení předpisů upravujících hygienické podmínky musí být vyvěšena v provozovnách na viditelném místě.
§ 20
(3) Jinak musí být při pořádání kulturních podniků splněny též požadavky stanovené v § 19.
(2) Tam, kde při kulturních podnicích spoluúčinkují zvířata, musí být pro ně zabezpečeny dostatečné prostory, které lze větrat a uklízet takovým způsobem, aby nemohly být porušovány hygienické podmínky v ostatních prostorách ani v nejbližším okolí provozovny.
(1) V prostorách, ve kterých se pořádají kulturní podniky, zejména divadelní, filmová a hudební představení nebo sportovní vystoupení, musí být zajištěno nejen soustavné větrání, ale i dostatečná výměna vzduchu před každým představením. Ve stálých zařízeních určených pro představení, jichž se zúčastňuje větší počet účinkujících, je třeba zajistit pro účinkující hygienická zařízení oddělená od hygienických zařízení pro návštěvníky.
§ 21
Organizace provozující osobní dopravu jsou povinny vytvářet technické a organizační předpoklady i materiální podmínky, včetně sestavování grafikonu osobní dopravy, pro zvyšování hygieny a kultury cestování.
§ 22
Při poskytování služeb obyvatelstvu je dovoleno kouřit jen v prostorách zvláště k tomu vyhrazených. Toto ustanovení se nevztahuje na provozovny veřejného stravování (s výjimkou těch, které jsou určeny pro nekuřáky); v těchto provozovnách - pokud to dovoluje prostorové uspořádání - musí být vyhrazena nejméně jedna místnost, ve které není dovoleno kouřit, a to aspoň po dobu obvyklou pro podávání hlavních jídel.
Oddíl6
Součinnost zdravotnických orgánů při usměrňování péče o komunální a všeobecnou hygienu
§ 23
(1) Orgány a organizace jsou povinny vyžádat si podle ustanovení § 4 odst. 2 a 3 zákona závazný posudek
1. okresního hygienika
a) k návrhům územních plánů sídlišť, jejichž schválení přísluší okresním národním výborům,
b) k investičním úkolům a k projektové dokumentaci prvého stupně u staveb všeho druhu a k odevzdání staveb do provozu (užívání),
c) k vymezení pásem hygienické ochrany,
d) k možnosti využití vodních zdrojů k zásobování pitnou a užitkovou vodou,
e) k použití rybníků k rekreačním účelům;
2. krajského hygienika
a) k návrhům územních plánů rajónů a sídlišť, jejichž schvalování přísluší krajským národním výborům nebo vládě,
b) k návrhům krajských typových podkladů a vzorových projektů staveb všeho druhu,
c) k návrhům na výrobu stavebních prvků a materiálů, kterých má být použito v krajském měřítku,
d) k návrhům jiných opatření, k nimž jinak přísluší dávat závazný posudek okresnímu hygienikovi, avšak věc je projednávána krajskými orgány, anebo kdy si to krajský hygienik sám vyhradí;
3. hlavního hygienika Československé socialistické republiky
c) k návrhům na zavedení výroby stavebních prvků a materiálů, kterých má být používáno v celostátním měřítku a pro které nejsou vydány technické normy.
a) k návrhům celostátních typových podkladů a vzorových projektů staveb všeho druhu,
b) k návrhům státních a oborových technických norem stanovících pravidla pro územní plánování, pro projektování sídlišť a jednotlivých staveb a pro jejich zařízení a vybavení a k návrhům státních a oborových technických norem stanovících znaky pro stavební materiály a konstrukce,
(2) Opatřeními, která je nutno podle ustanovení § 4 odst. 4 zákona s orgány hygienické služby jen projednat, jsou zejména opatření při změně v použití pozemku, stavby, zařízení nebo vodního zdroje.
(3) Orgány hygienické služby smějí dát kladný závazný posudek k uvedení závodů a zařízení do trvalého provozu teprve tehdy, až byly provedeny úpravy a opatření k zabezpečení zdravých životních podmínek požadované nebo schválené v předcházejícím řízení a až byla přezkoušena jejich účinnost.
(4) Územní, popřípadě závodní obvodní lékaři s kolektivem zdravotnických pracovníků obvodu sledují plnění úkolů v péči o zdravý stav sídlišť, budov, zařízení a veřejně přístupných míst a při zajišťování zdravých podmínek v provozovnách poskytujících služby obyvatelstvu.
Hlava 2
PÉČE O HYGIENU VÝŽIVY
§ 24
(1) Poživatiny (potraviny včetně potravinových surovin, nápoje včetně pitné vody a vod minerálních a pochutiny), musí být zdravotně nezávadné a musí mít potřebnou biologickou hodnotu; také nesmějí být mikrobiologicky nebo jinak narušené, nesmějí vzbuzovat odpor, nesmějí být neznámého ani podezřelého původu a musí odpovídat požadavkům stanoveným v dalších ustanoveních této vyhlášky, popřípadě dalším požadavkům stanoveným hlavním hygienikem Československé socialistické republiky. Pokud jsou hygienické, popřípadě jiné zdravotní požadavky na poživatiny stanoveny v technických normách (např. jodidace soli), musí být dodržovány především tyto normy.
(2) Výjimky ze stanovených hygienických požadavků smějí být povoleny jen se souhlasem orgánů hygienické služby a jen, jsou-li pro to zvláštní mimořádné důvody.
(3) Pro výrobu a další oběh poživatin, které jsou upraveny za účelem zvláštního způsobu výživy nebo určitého výživného účinku (dietetické poživatiny), mohou orgány hygienické služby stanovit podle jejich povahy zvýšené hygienické požadavky.
§ 25
(1) K výrobě a k úpravě poživatin smí se používat cizorodých látek (např. barviv, konzervačních, aromatických a jiných přísad) jen toho druhu, v takovém množství a za takových podmínek, které stanoví nebo schválí hlavní hygienik Československé socialistické republiky.
(2) Dovážené poživatiny musí vyhovovat hygienickým podmínkám stanoveným v Československé socialistické republice.
(3) Při přepravě poživatin musí být používáno zpravidla jen zvláštních k tomu určených dopravních a paletizačních prostředků.
§ 26
(1) Pracovníci přicházející do přímého styku s poživatinami určenými pro širší okruh spotřebitelů nebo s předměty bezprostředně sloužícími k přímému styku s těmito poživatinami musí aktivně přispívat k vytváření a ochraně zdravých podmínek při zajišťování výživy obyvatelstva, a za tím účelem osvojovat si potřebné znalosti.*)
(2) Pracovníci organizací zabývajících se nákupem, úchovou (konzervováním), zpracováním nebo balením hub nebo jiných přírodních plodin, pokud s těmito plodinami přímo zacházejí, a osoby prodávající spotřebitelům takové plodiny na místech k tomu určených jsou povinni prokázat základní znalosti takových plodin před zkušební komisí, kterou jmenuje a odvolává krajský hygienik. Organizace zabývající se úchovou, zpracováním nebo balením takových plodin jsou povinny podle povahy činnosti zaměstnávat potřebný počet znalců těchto plodin. Ministerstvo zdravotnictví určí, na které přírodní plodiny - kromě hub - se vztahují tato ustanovení.
§ 27
K zajištění správné výživy obyvatelstva je třeba, nejen aby byly dodržovány požadavky stanovené v § 24 až 26, ale též, aby se poživatiny dostávaly obyvatelstvu ve vhodném množství a ve správném poměru. Za tím účelem zdravotnické orgány vytyčují podle výsledků vědeckého bádání a výzkumu zásady správné výživy pro jednotlivé skupiny obyvatelstva, zejména podle věku, činnosti a zdravotního stavu. Orgány a organizace, které mohou ovlivnit skladbu výživy obyvatelstva, jsou povinny dbát těchto zásad při výrobě a dovozu poživatin, při jejich uvádění na spotřebitelský trh a při provozu společného stravování; jsou proto také povinny projednávat návrhy spotřebitelských plánů s okresním, popřípadě krajským hygienikem.
§ 28
(1) Při projektování, výstavbě a přestavbě jednotlivých potravinářských objektů (závodů, skladů, prodejen a zařízení, včetně zařízení společného stravování) a při schvalování celostátních typových podkladů a vzorových projektů staveb takových objektů je nutno vyžádat si závazný posudek orgánů hygienické služby podle § 23. Mimo to je nutno vyžádat si závazný posudek
1. okresního nebo podle povahy věci krajského hygienika
b) ke změnám v provozu, pokud si to okresní (krajský) hygienik vyhradí,
a) k uvedení potravinářských závodů a zařízení do provozu,
2. hlavního hygienika Československé socialistické republiky
b) k novým druhům strojů, přístrojů, nástrojů a jiných zařízení k výrobě poživatin a k zavádění nových technologických postupů ve výrobě poživatin, pokud to hlavní hygienik Československé socialistické republiky stanoví.
a) k návrhům státních a oborových technických norem poživatin a metodik zkoušení a posuzování jejich zdravotní nezávadnosti, které se odchylují od základních směrnic stanovených hlavním hygienikem Československé socialistické republiky,
(2) Opatřeními, která je nutno podle ustanovení § 4 odst. 4 zákona projednat s orgány hygienické služby, jsou všechna opatření při zacházení s poživatinami, která by mohla mít vliv na jejich zdravotní nezávadnost, popř. biologickou hodnotu, pokud nejde o opatření podle odstavce 1.
(3) Územní, popřípadě závodní obvodní lékaři a další lékaři poskytující služby ve zdravotnických obvodech sledují, jak jsou plněny hygienické požadavky v potravinářských obchodech a v zařízeních společného stravování.
Hlava 3
PÉČE O HYGIENU PŘEDMĚTU BĚŽNÉHO UŽÍVÁNÍ
§ 29
(1) Předměty, které při běžném užívání přicházejí do přímého nebo nepřímého styku s lidským organismem nebo s poživatinami (dále jen „předměty běžného užívání“), musí být zdravotně nezávadné a musí mít takové vlastnosti a složení, aby při obvyklém způsobu používání nemohly poškodit zdraví spotřebitelů nebo být zdrojem jejich obtěžování, popřípadě znehodnotit poživatiny.
§ 30
Hlava 4
PÉČE O HYGIENU DĚTÍ A DOROSTU
§ 31
Zdravé životní podmínky pro veškerou činnost a výchovu dětí a dorostu musí být vytvářeny a chráněny tak, aby zabezpečovaly jejich zdravý vývoj.
§ 32
(1) Aby bylo dosaženo cíle vytyčeného v § 31, je nutno v péči o děti a dorost důsledně dodržovat především ostatní ustanovení této vyhlášky, a to s ohledem na zvláštnosti a potřeby různých věkových skupin dětí a dorostu i zvláštnosti jejich výchovného a vzdělávacího procesu. Na to musí dbát orgány a organizace nejen při provozu a užívání zařízení pro kolektivy dětí a dorostu, ale již při plánování, projektování, výstavbě, přestavbě a zřizování takových zařízení. Jsou-li hygienické požadavky na věci a činnosti zabezpečující zdravý vývoj dětí a dorostu promítnuty do technických norem, je nutno především dodržovat ustanovení těchto norem.
(2) Provoz zařízení pro děti a dorost a výchovně vzdělávací proces musí odpovídat tělesnému a duševnímu vývoji, schopnostem, zdravotnímu stavu a potřebám dětí a dorostu. Režim dne, za jehož stanovení je odpovědný vedoucí zařízení, musí být upraven tak, aby bylo zajištěno racionální střídání práce i odpočinku a střídání různých druhů činností a aby byla zachována dostatečná doba pobytu na čerstvém vzduchu i doba spánku. Součástí denního režimu se musí stát tělesná výchova.
(3) Ustanovení § 29 se vztahuje v plném rozsahu na výchovné, výukové, pracovní a tělovýchovné pomůcky a hračky.
§ 33
Osoby činné v zařízeních pro děti a dorost, zejména výchovní pracovníci, musí být po zdravotní stránce schopni řádně vychovávat děti a dorost a musí mít takové zdravotní znalosti, aby mohli provádět zdravotní výchovu svěřeného kolektivu.*)
§ 34
(1) Při projektování, výstavbě a přestavbě jednotlivých objektů určených pro činnost a výchovu dětí a dorostu je nutno vyžádat si závazný posudek orgánů hygienické služby podle § 23. Mimo to je třeba si vyžádat závazný posudek
2. hlavního hygienika Československé socialistické republiky k návrhům
a) typových projektů a projektových norem a k návrhům státních a oborových technických norem vybavení zařízení pro děti a dorost,
b) státních a oborových technických norem výchovných, výukových, pracovních a tělovýchovných pomůcek a hraček všeho druhu.
(2) Opatřeními, která je nutno podle ustanovení § 4 odst. 4 zákona projednat s orgány hygienické služby, jsou všechna opatření, která by mohla mít vliv na zdravé životní podmínky pro činnost a výchovu dětí a dorostu, pokud nejde o opatření podle odstavce 1.
(3) Územní, popřípadě i závodní obvodní lékaři a další lékaři, zejména lékaři pověření péčí o děti a dorost, pokud poskytují služby ve zdravotnickém obvodu, sledují, zda jsou dodržovány požadavky k zabezpečení zdravých životních podmínek pro činnost a výchovu dětí a dorostu, zejména sledují hygienu prostředí ve všech zařízeních pro děti a dorost, režim dne u dětí a dorostu a jejich osobní hygienu.
Hlava 5
PÉČE O HYGIENU PRÁCE
§ 35
(1) Pracovní a pomocné místnosti, stroje a zařízení, technologie a organizace práce, pracovní prostředí i ostatní pracovní podmínky musí plně odpovídat přirozeným vlastnostem pracovníků a musí je nejen chránit před škodlivými vlivy a před nadměrným a nepřirozeným zatížením lidského organismu, ale pokud možno i aktivně působit na zlepšení jejich zdravotního stavu a podporovat rozvoj jejich tvůrčích schopností.
(2) Podle povahy práce a pracovního zatížení musí být vytvářeny příznivé podmínky pro osobní hygienu pracujících, pro jejich stravování a zásobování nápoji ve vhodných hygienických podmínkách a pro tělesnou výchovu, zejména musí být budována potřebná hygienická a sociální zařízení.
§ 36
(1) Tam, kde nelze zcela vyloučit škodlivé vlivy, je nutno jejich působení snížit na nejmenší možnou míru. V žádném případě však nesmějí být překračovány nejvyšší přípustné hodnoty škodlivých činitelů stanovené orgány hygienické služby.
(2) Na pracovištích, na nichž dosud dočasně nelze plnit požadavky vytyčené v odstavci 1, smí se pokračovat v práci, jen je-li ochrana zdraví a života pracovníků dostatečně zabezpečena jinak, například
c) zvláštními podmínkami pro zotavení v pracovní době i po ní, cvičením, ozařováním, inhalací, vhodnou úpravou a složením stravy a poskytováním ochranných nápojů.
b) organizací práce a vymezením doby, po kterou pracovník smí být vystaven působení škodlivých činitelů nebo nadměrné zátěže, určením podmínek pro jeho práci mimo tuto dobu a stanovením způsobů, jakými lze odstranit následky působení škodlivých vlivů;
a) ochrannými zařízeními, ochrannými oděvy a jinými osobními ochrannými pracovními prostředky; poskytují je a udržují v provozu a v bezvadném stavu příslušné organizace na svůj náklad podle zvláštních předpisů;
§ 37
Technické normy a návody k používání strojů, přístrojů, nástrojů, jiných zařízení a chemických látek musí obsahovat takové pokyny, aby při použití výrobku k určenému účelu nemohlo být poškozeno zdraví. Stroje, přístroje, nástroje, jiná zařízení a chemické látky, při jejichž používání by mohlo být poškozeno zdraví pracovníků, musí být opatřeny návodem, v němž musí být uvedena opatření k ochraně zdraví.
§ 38
(1) Zdravotní stav pracovníků musí být soustavně sledován ve vztahu k podmínkám práce a ze zjištěných poznatků musí být vyvozovány závěry pro úpravu těchto podmínek a pro posílení zdravotního stavu pracovníků; za tím účelem musí být vytvářeny potřebné materiální a organizační podmínky.
(2) Na pracovištích, na kterých je zvýšené nebezpečí pracovních úrazů, nemocí z povolání, průmyslových otrav, ohrožení duševního zdraví nebo jiného poškození zdraví, smějí být činni pouze pracovníci, kteří se podrobili povinným preventivním vstupním a periodickým lékařským prohlídkám; ve kterých případech jde o taková pracoviště, stanoví zvláštní předpisy nebo orgány hygienické služby.
(3) K provádění povinných preventivních lékařských prohlídek musí organizace poskytnout příslušnému zdravotnickému zařízení všechny informace o povaze práce a o pracovních podmínkách, a zejména o výskytu škodlivin v pracovním procesu.
§ 39
Tam, kde to povaha ohrožení zdraví pracovníků vyžaduje, je nutno vytvářet též podmínky pro zvláštní léčebně preventivní opatření směřující ke zvýšení obranných schopností organismu, jako je například pobyt pracovníků v nočních sanatoriích nebo ve vhodných klimatických podmínkách, a to na náklad organizace. Tato opatření se řídí zvláštními předpisy.
§ 40
Orgány a organizace soustavně plní požadavky stanovené k zabezpečení zdravých podmínek a zdravého způsobu práce, a za tím účelem také
a) soustavně kontrolují stav podmínek a způsob práce a provádějí nebo dávají provádět všechna potřebná měření a šetření vhodnými metodami, zejména jednotnými metodami schválenými orgány hygienické služby,
c) zajišťují, aby pracovníci byli poučováni o povaze a rozsahu působení své práce a pracovního prostředí na zdraví, zajišťují jejich výchovu a vzdělávání tak, aby ovládali potřebný způsob ochrany před působením škodlivých činitelů,
b) hodnotí výsledky práce organizací a jednotlivců též podle výsledků péče o zdravé pracovní podmínky a vytvářejí soustavně podmínky pro hmotný zájem kolektivů i jednotlivců na provádění této péče,
d) zřizují a soustavně udržují zařízení první pomoci pro případ nehody na pracovištích, a to v rozsahu odpovídajícím povaze a stupni ohrožení, a školí pracovníky k obsluze těchto zařízení.
§ 41
(1) Při projektování, výstavbě a přestavbě jednotlivých závodů, výrobních objektů a pracovišť a při typových projektech a projektových normách staveb závodů a jiných výrobních objektů a pracovišť je nutno si vyžádat závazný posudek orgánů hygienické služby podle § 23. Mimo to je nutno vyžádat si závazný posudek hlavního hygienika Československé socialistické republiky
a) k návrhům typů ochranných pracovních prostředků, pokud neslouží výhradně úrazové zábraně,
d) k dovozu strojů, přístrojů, nástrojů a jiných zařízení, pokud si to hlavní hygienik Československé socialistické republiky vyhradí zejména podle seznamů dováženého zboží.
b) k návrhům státních a oborových technických norem, ve kterých jsou stanoveny požadavky na ochranu zdraví při práci, a těch dalších technických norem, které si hlavní hygienik Československé socialistické republiky vyhradí zejména podle plánů normalizačních prací,
c) k návrhům typů strojů, přístrojů, nástrojů a jiných zařízení a k návrhům na zavedení nových technologických a pracovních postupů, které mají být závazně celostátně zavedeny, pokud si to hlavní hygienik Československé socialistické republiky vyhradí zejména podle plánu technického rozvoje,
(2) Opatřeními, která je nutno podle ustanovení § 4 odst. 4 zákona projednat s orgány hygienické služby, jsou zejména opatření při zavedení nebo změně výroby, technologie, pracovního postupu, materiálů nebo netypových ochranných prostředků, pokud nejde o opatření podle odstavce 1.
§ 42
(1) V určených závodech, pro které nejsou zřízeny závodní zdravotnické obvody, sledují hygienický stav jednotlivých pracovišť a hygienických zařízení územní obvodní lékaři s kolektivem zdravotnických pracovníků obvodu.
(2) V závodech, pro které jsou zřízeny závodní obvody, závodní obvodní lékaři s kolektivem zdravotnických pracovníků obvodu
c) spolupracují s vedením závodu, odborovou organizací na závodě a odbornými pracovníky hygienické služby při zjišťování příčin nemocí z povolání a nemocí spoluzaviněných nepříznivými pracovními podmínkami,
a) sledují soustavně hygienický stav jednotlivých pracovišť a hygienických zařízení, zejména kontrolují, jak jsou plněna opatření uložená k odstranění nedostatků v péči o hygienu práce orgány hygienické služby,
b) spolupracují s vedením pracovišť a odborovou organizací na závodě při sestavování seznamu pracovišť uvedených v § 38 odst. 2 a pracovníků na nich pracujících,
d) provádějí rozbory nemocnosti a sledují zdravotní stav pracujících z hlediska vlivu pracovních podmínek na jejich zdraví,
e) sledují vhodnost pracovního zařazení a pracovních podmínek osob, jejichž zdravotní stav vyžaduje zvláštní péči,
f) zúčastní se přípravy plánů na ozdravění pracovišť a jejich kontroly.
(3) Obvodní lékaři a další lékaři poskytující služby ve zdravotnickém obvodu upozorňují vedení závodů a podle okolností též orgány hygienické služby na zjištěné závady a nedostatky.
Hlava 6
HYGIENICKÝ DOZOR A VYDÁVÁNÍ ZÁVAZNÝCH POKYNŮ
§ 43
(2) Územní i závodní obvodní lékaři a další lékaři poskytující služby ve zdravotnickém obvodu mohou činit opatření podle § 16 odst. 2 zákona při výkonu své činnosti stanovené v § 23 odst. 4, § 28 odst. 3, § 34 odst. 3 a § 42 odst. 3.
Část III
Hlava 1
ZABEZPEČENÍ HYGIENICKÝCH ÚKOLŮ ORGANIZACEMI
§ 44
(1) Za vytváření a ochranu zdravých životních podmínek v organizacích odpovídají jejich vedoucí, kteří také pro ně soustavně zajišťují technické a hospodářské podmínky, jakož i vedoucí jednotlivých závodů, provozoven a pracovišť.
(2) Péče o vytváření a ochranu zdravých životních podmínek je nedílnou součástí pracovního procesu a hospodářského plánování. Proto vedoucí organizací musí pečovat o sestavování ročních plánů ozdravných opatření, včetně zajištění prostředků na zvyšování hygienické úrovně provozu, a nejméně dvakrát za rok kontrolovat jejich plnění, tak aby výsledků kontroly mohlo být využito při ročních komplexních rozborech hospodaření.
§ 45
(1) V ústředních orgánech, v jejichž oboru působnosti jsou organizace, které mohou svojí činností podstatně ovlivnit vytváření a ochranu zdravých životních podmínek, jsou ustanovováni odborní pracovníci pro zabezpečování hygienických úkolů v těchto organizacích.
(2) Vedoucí pracovníci na všech stupních řízení jsou odpovědni za hygienický stav závodu (provozovny, pracoviště) a provozu v něm. Vedoucí organizací mohou v těch závodech, provozovnách a pracovištích, které svou činností podstatně ovlivňují vytváření a ochranu zdravých životních podmínek, zejména v závodech, provozovnách a pracovištích, kde se vyrábějí, zpracovávají, prodávají (podávají) poživatiny, popřípadě ve vedení organizace ustanovit odborné pracovníky, aby jim pomáhali při zabezpečení hygienických úkolů. Vedoucí organizací jsou povinni kontrolovat, jak podřízení vedoucí pracovníci, popřípadě ustanovení odborní pracovníci plní tyto své úkoly.
(3) Odborní pracovníci uvedení v předcházejících odstavcích, a pokud nejsou ustanoveni, vedoucí pracovníci sami jsou povinni podrobit se školení. Školení pořádá organizace v dohodě s orgány hygienické služby; tyto orgány odpovídají za odbornou náplň a úroveň školení.
§ 46
Jednotlivé ústřední orgány mohou podle potřeby vydat v dohodě s hlavním hygienikem Československé socialistické republiky podrobnější předpisy o organizaci a zabezpečení hygienických úkolů v organizacích.
Hlava 2
ÚČAST PRACUJÍCÍCH PŘI USMĚRŇOVÁNÍ PÉČE O VYTVÁŘENÍ A OCHRANU ZDRAVÝCH ŽIVOTNÍCH PODMÍNEK
§ 47
Péče o vytváření a ochranu zdravých životních podmínek se opírá významnou měrou o dobrovolnou součinnost a pomoc všech občanů a dobrovolných společenských organizací, zejména Revolučního odborového hnutí, Československého červeného kříže a Československého svazu mládeže.
§ 48
(1) Aktivní účast občanů na plnění základních úkolů při vytváření a ochraně zdravých životních podmínek zajišťuje se prostřednictvím zdravotnických útvarů Československého červeného kříže, především zdravotnických hlídek jako dobrovolných pomocníků národních výborů, Revolučního odborového hnutí, orgánů hygienické služby a obvodních lékařů.
(2) Zdravotnické hlídky Československého červeného kříže
a) seznamují se s hygienickými poměry ve svém působišti,
c) působí příkladem, poučováním a přesvědčováním k dobrovolnému odstraňování hygienických závad,
b) soustavně sledují, jak se v jejich působišti plní hygienické požadavky a úkoly vyplývající z předpisů nebo z opatření orgánů a pracovníků hygienické služby a ostatních zdravotnických pracovníků,
d) získávají obyvatelstvo k provádění hygienických opatření.
(3) Vedoucí zdravotnických útvarů Československého červeného kříže upozorňují místní (městský) národní výbor, orgány Revolučního odborového hnutí nebo obvodní lékaře na závady, které nebyly odstraněny, a přijímají od obvodních lékařů pokyny pro další postup, projednávají v širším kolektivu pracujících nebo na hovorech s občany pořádaných národními výbory a Revolučním odborovým hnutím závady, jejichž odstranění závisí především na součinnosti Československého červeného kříže, a podávají pravidelně zprávy o činnosti svých útvarů obvodním lékařům.
(4) Dobrovolní zdravotníci Československého červeného kříže jsou oprávněni vykonávat hygienickou kontrolu v zařízeních služeb obyvatelstvu ve stanoveném rozsahu a stanoveným způsobem, vykáží-li se zvláštním průkazem potvrzeným místním (městským) národním výborem.
Část IV
Opatření národních výborů na ochranu zdravých životních podmínek
§ 49
(1) Za účelem ozdravění dosavadních sídlišť a závodů a odstranění jednotlivých zdrojů znečištění, u kterých tak nelze učinit jednorázově a v krátké době, dbají národní výbory o to, aby organizace vypracovaly plány ozdravných opatření, zajišťují podle potřeby jejich koordinaci a dozírají na jejich důsledné dodržování.
(2) Plány ozdravných opatření i jednotlivé případy odstraňování nedostatků v ochraně zdravých životních podmínek, pokud mají širší hospodářský význam, projedná národní výbor ve spolupráci se zúčastněnými organizacemi. Nedojde-li k dohodě o odstranění nedostatků, je národní výbor oprávněn ukládat organizacím i jednotlivcům opatření k nápravě.
§ 50
Nestačí-li ostatní opatření k odstranění závad při vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, jsou národní výbory oprávněny učinit opatření podle § 7 odst. 1 zákona, a to zpravidla na návrh orgánu hygienické služby, místní národní výbor na návrh obvodního lékaře. O příslušnosti orgánů hygienické služby k podání návrhů na tato opatření platí obdobně ustanovení o příslušnosti těchto orgánů k vydávání závazných posudků.
Část V
§ 51
Náklady, náhrada škody a příspěvky
(1) Náklady na vyšetřování a zkoumání v souvislosti s usměrňováním péče o vytváření a ochranu zdravých životních podmínek nese stát. Byly-li však tímto vyšetřováním nebo zkoumáním zjištěny hygienické závady, může orgán hygienické služby tomu, jehož osoby nebo věci se vyšetřování nebo zkoumání týká, uložit plnou nebo částečnou náhradu nákladů; náhrada nákladů se uloží zejména tehdy, byly-li závady zaviněny nebo bylo-li nutno opakovat vyšetřování nebo zkoumání proto, že závady nebyly ve stanovené lhůtě odstraněny. Za vzorky odebrané pro účely tohoto vyšetřování nebo zkoumání se náhrada neposkytuje.
(2) Náklady na opatření k vytváření a ochraně zdravých životních podmínek nese ten, jehož osoby nebo věci se opatření týká.
(3) Okresní národní výbor nebo jím pověřený městský národní výbor může rozhodnout, že
a) stát ponese určité náklady na ozdravění vzduchu, vody nebo půdy, pokud závady, o jejichž odstranění jde, nejsou přímo zaviněny určitými organizacemi nebo osobami,
b) ze státních prostředků se poskytne příspěvek na úhradu nákladů k vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, které má nést jednotlivec, nebo příspěvek, došlo-li provedením opatření k vytváření a ochraně zdravých životních podmínek nařízených podle zákona nebo předpisů vydaných podle něho k poškození věci. Příspěvek se neposkytne, neznamená-li úhrada nákladů pro toho, kdo má náklady nést, vzhledem k jeho osobním a majetkovým poměrům zvláště citelnou újmu.
Část VI
Společná a závěrečná ustanovení*)
§ 52
(1) Ustanovení této vyhlášky vztahující se na předměty běžného užívání se vztahují obdobně na tabák a tabákové výrobky.
§ 53
Orgány hygienické služby postupují při provádění této vyhlášky podle ustanovení § 79 odst. 3 zákona; to se týká zejména jejich spolupráce
s orgány dozoru Revolučního odborového hnutí nad bezpečností a ochranou zdraví při práci,
s orgány vodohospodářskými,
s odborně způsobilými pracovníky veterinární služby,
se zemědělskými a lesnickými orgány,
s orgány státní báňské správy,
s orgány územního plánování a se stavebními úřady,
s orgány státní zemědělské, potravinářské a obchodní inspekce,
s orgány ochrany přírody.
s orgány dozoru Revolučního odborového hnutí nad bezpečností a ochranou zdraví při práci,
s orgány vodohospodářskými,
s odborně způsobilými pracovníky veterinární služby,
se zemědělskými a lesnickými orgány,
s orgány státní báňské správy,
s orgány územního plánování a se stavebními úřady,
s orgány státní zemědělské, potravinářské a obchodní inspekce,
s orgány ochrany přírody.
§ 54
Zrušují se
1. vyhláška č. 586/1950 Ú. l. (578/1950 Ú. v.), o zdravotních opatřeních při oběhu jedlých hub a výrobků z hub,
2. vyhláška č. 146/1953 Ú. l. (182/1953 Ú. v.), o nákladech, náhradě škody a podporách v oboru hygienické a protiepidemické péče,
3. vyhláška č. 175/1954 Ú. l. (200/1954 Ú. v.), o udržování čistoty výčepního zařízení v závodech společného stravování,
4. vyhláška č. 23/1958 Ú. l. (23/1958 Ú. v.), o účasti pracujících na úkolech hygienické a protiepidemické péče,
5. směrnice ministerstva zdravotnictví o sanitační službě v potravinářských závodech, poř. č. 27/1962 sb. Hygienické předpisy.
§ 55
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1966.