(1) Řečníci se mohou hlásit o slovo již před schůzí u předsedy nebo v průběhu schůze u předsedajícího až do doby, dokud není rozhodnuto o ukončení rozpravy a dokud předsedající neudělí zpravodaji závěrečné slovo. Každý řečník může hovořit ve svém mateřském jazyce.