Použití zisku a odpisů základních prostředků v podnicích
Odvody podniků a způsob jejich provádění
Fondy podniků
Financování potřeb podniku

(1) Podniky vytvářejí finanční zdroje, z nichž se část odvádí formou odvodů a daní pro potřeby společnosti, část se ponechává pro potřeby podniků.

(2) Základním finančním zdrojem podniků je zisk.^*)

(1) Podnik je povinen použít zisku nejprve ke splnění svých povinností, a to

a) především k úhradě odvodů a daní do státního rozpočtu, do rozpočtu národního výboru a do státních fondů,

c) ke splnění ostatních svých povinností.

b) k odvodům oborovému ředitelství,

(2) Po provedení úhrad podle odstavce 1 používá podnik zisku zejména k tvorbě a doplnění

b) fondu výstavby,

c) fondu kulturních a sociálních potřeb,

a) obratového fondu,

e) dalších účelových fondů (§ 16 až 18).

d) fondu odměn,

(3) Pokud podnik nepoužil zisk podle ustanovení odst. 1 a 2, vede jej jako nerozdělený zisk, který se převádí do následujícího roku.

a) k přídělům do fondu výstavby,

b) k odvodu pro přerozdělení prostředků.

(1) Podniky provádějí

c) odvody oborovému ředitelství podle § 8 odst. 1 písm. b) a c),

b) dodatkové odvody,

a) odvody a platby daní podle zvláštních předpisů,^*)

d) odvod za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě (§ 11).

(2) Podniky přímo řízené ústředním orgánem provádějí místo odvodu podle § 8 odst. 1 písm. b) odvod příslušnému ústřednímu orgánu.

(3) Podniky přispívají oborovému ředitelství na úhradu nákladů jeho činnosti.

c) odvod k úhradě dodatkových odvodů podle § 18 odst. 1 písm. g) zákona č. 111/1971 Sb., o odvodech do státního rozpočtu a příspěvku na sociální zabezpečení (dále jen „zákon o odvodech“) (§ 10 odst. 2).

a) dodatkové odvody pro přerozdělení prostředků (§ 29),

(1) Podnikům mohou být uloženy tyto odvody oborovému ředitelství

b) odvody příspěvku do oborového fondu technického rozvoje, fondu geologických prací a fondu škod a náhrad,

(2) Oborové ředitelství stanoví výši odvodů do oborových fondů podle odst. 1 písm. b) a výši příspěvku podle § 7 odst. 3 sazbou z jednotného základu pro všechny podniky výrobní hospodářské jednotky, a to podle pravidel a na dobu, které určí statut výrobní hospodářské jednotky.

k odčerpání zisku za výrobky s nedostatečnou jakostí nebo výrobky technicky zastaralé (§ 18 odst. 1 písm. d) zákona o odvodech),^†)
k odčerpání části zisku, není-li instalováno nebo řádně provozováno zařízení na ochranu pracovníků nebo nevyhovuje-li zařízení organizace předpisům o bezpečnosti práce nebo předpisům zdravotnickým (§ 18 odst. 1 písm. b) zákona o odvodech),^***)
se provádějí na bankovní účty státního rozpočtu do 15 dnů od doručení výměru orgánů ukládajícího odvod, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.
k odčerpání prostředků, které organizace získala porušením cenových předpisů anebo v souvislosti se změnami cen (§ 18 odst. 1 písm. a) zákona o odvodech),^**)
(1) Dodatkové odvody
za překročení limitu mzdových prostředků uhrazovaných z fondu odměn, popřípadě ze zisku [§ 18 odst. 1 písm. f) zákona o odvodech],^††)

b) výrobní hospodářské jednotky a podniky přímo podřízené ústřednímu orgánu ve výši a lhůtách stanovených ústředním orgánem (§ 32).

(2) Dodatkové odvody k přerozdělení prostředků (§ 18 odst. 1 písm. c) zákona o odvodech) provádějí

a) podniky podřízené oborovému ředitelství ve výši a lhůtách stanovených oborovým ředitelstvím (§ 29),

(3) Dodatkový odvod stavebních podniků z jednotné základny, určené vládou (§ 18 odst. 1 písm. e) zákona o odvodech), provádějí stavební podniky do státního rozpočtu ve lhůtě stanovené příslušným ministerstvem financí.

(4) O výkonu rozhodnutí, které se týká dodatkových odvodů podle odst. 1 a 3, platí ustanovení § 26 odst. 6 zákona o odvodech.

(1) Dodatkový odvod části úspor mzdových prostředků vzniklých uvolněním pracovníků při likvidaci neefektivních provozů, závodů, podniků, popřípadě části úspor mzdových prostředků v důsledku různých racionalizačních opatření (§ 18 odst. 1 písm. g) zákona o odvodech) provádějí čtvrtletně oborová ředitelství a hospodářské organizace přímo podřízené ústřednímu orgánu do zvláštního fondu zřízeného v příslušném ministerstvu financí jednorázovou částkou za každého uvolněného pracovníka v příslušném čtvrtletí ve výši 60 % průměrné měsíční mzdy dosažené ve výrobní hospodářské jednotce (v podniku přímo podřízeném ústřednímu orgánu) za minulý rok, a to nejpozději do 25. dne po uplynutí čtvrtletí.

(2) Odvod podle § 8 odst. 1 písm. c) provádějí hospodářské organizace podřízené oborovému ředitelství tomuto oborovému ředitelství čtvrtletně ve výši a lhůtě jím stanovené.

(1) Při trvalém odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě^*) se platí odvod z investičních prostředků do státních fondů pro zúrodnění půdy.^**)

(2) Za dočasné odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě se odvádějí po dobu odnětí každoročně do fondů pro zúrodnění půdy částky podle zvláštních předpisů;^*) odvod se platí ze zisku podniku.

(3) Za dočasné odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě pro zařízení staveniště platí odvod investor z investičních prostředků.

(4) Odvod za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě podle odstavce 1 a 3 zvyšuje pořizovací cenu stavby.

(1) Pro financování investiční výstavby, projektové dokumentace, autorského dozoru a jiných investic podnik zřizuje fond výstavby.

(2) Fond výstavby se tvoří přídělem z odpisů základních prostředků, přídělem ze zisku a dále z příjmů (tržeb) z prodeje základních prostředků a investic a z jiných zdrojů podle zvláštních předpisů. Může být doplněn příděly od nadřízených orgánů (včetně účelových dotací ze státního rozpočtu nebo státního fondu), příspěvky od jiných podniků a orgánů a převodem z jiných fondů.

(3) Fondu výstavby se používá též na splátky investičních a racionalizačních úvěrů a na příspěvky jiným investorům poskytované podle zvláštních předpisů. Převody z tohoto fondu do jiných fondů nejsou dovoleny.

(1) Fond kulturních a sociálních potřeb se tvoří přídělem ze zisku, a to minimálně ve výši stanovené zvláštním předpisem; tento předpis upravuje též podrobnosti o tvorbě a použití fondu kulturních a sociálních potřeb.

(2) Fond kulturních a sociálních potřeb může být zvýšen převody prostředků z oborového rezervního fondu, nejvýše však do horního limitu stanoveného zvláštním předpisem. Z fondu kulturních a sociálních potřeb je možno převádět prostředky do fondu výstavby; tento převod musí schválit příslušný orgán Revolučního odborového hnutí.

(3) Pokud podnik neprovede stanovený minimální příděl ze zisku do fondu kulturních a sociálních potřeb, nesmí vyplácet roční odměny vedoucím hospodářským pracovníkům a podíly na hospodářských výsledcích.

(1) Zdrojem fondu odměn je část zisku, která zůstane podniku po úhradě jeho povinností podle § 5 odstavec 1 a odstavec 2 písmeno a) až c).

(2) Podnik může přidělit ze zisku do fondu odměn nejvýše částku stanovenou podle zvláštních předpisů.*^**) To platí obdobně pro doplňování fondu odměn z jiných zdrojů s výjimkou účelových dotací poskytovaných ze státního rozpočtu.

(3) Fond odměn může být doplněn prostředky na odměny ze socialistického soutěžení, příspěvky a dotacemi od nadřízených, popřípadě jiných k tomu zvlášť oprávněných orgánů a převody z oborového rezervního fondu. Převody z jiných fondů do fondu odměn a převody mezi fondy odměn podniků nejsou přípustné.

(4) Použití prostředků fondu odměn upravují zvláštní předpisy,^***) popřípadě kolektivní smlouvy. Z fondu odměn je možné po dohodě s příslušným orgánem Revolučního odborového hnutí převádět prostředky do jiných fondů.

c) finančními prostředky poskytnutými k tomu účelu nadřízenými orgány, popřípadě ze státního rozpočtu.

(5) Ustanovení odst. 3 věty první a odst. 4 se nevztahují na podniky s převážně obchodní činností a jejich oborová ředitelství a na odbytové a zásobovací organizace.

(4) Jestliže trvalá potřeba zásob klesne pod úroveň předchozího roku, nemusí se přírůstek trvalé potřeby zásob do obratového fondu v příštích létech doplňovat, dokud tato potřeba nepřesáhne původní výši.

(3) Přírůstek trvalé potřeby zásob proti stavu k 1. lednu běžného roku se kryje vlastními prostředky podniků z rozdělení zisku podle § 5 odst. 2, a to přídělem do obratového fondu. Podniky jsou ve výjimečných případech zproštěny této povinnosti, pokud tento přírůstek bude kryt dotací od nadřízených orgánů, popřípadě ze státního rozpočtu nebo úvěrem podle zásad pro úvěrování schválených vládou ČSSR. Přechodný přírůstek zásob a přírůstek ostatních oběžných prostředků se kryje stálými pasivy, zůstatky podnikových neinvestičních fondů, bankovním úvěrem a ostatními volnými prostředky podniků, popřípadě z finančních zdrojů nadřízených orgánů.

(2) Odmítne-li banka úvěr, je podnik povinen oběžné prostředky vyloučené z úvěrování financovat z vlastních zdrojů, popřípadě z prostředků poskytnutých oborovým ředitelstvím (§ 25 odst. 2).

(1) Oběžné prostředky podniků jsou kryty

a) zdroji podniků provozní povahy (obratový fond, stálá pasiva, volné zdroje podnikových neinvestičních fondů, nerozdělený zisk a ostatní volné zdroje),

b) provozními úvěry,

(1) Zdrojem financování investiční výstavby jsou vlastní prostředky podniků, zdroje centralizované u nadřízených orgánů, bankovní úvěr, prostředky státního rozpočtu, státních fondů, rozpočtů národních výborů, popřípadě jiné zdroje.

(2) Způsob financování investiční výstavby, zásady poskytování dotací na investice, úvěrování investic, sdružování investičních prostředků a pravidla výběrového řízení stanoví zvláštní předpisy.

(1) Náklady na řešení úkolů výzkumu a vývoje a ostatní náklady rozvoje vědy a techniky pro potřeby podniku se zahrnují do nákladů podniku prostřednictvím rezervy na technický rozvoj; výši tvorby rezervy stanoví ústřední orgán, v podnicích (výrobních hospodářských jednotkách) s činností ve vybraných oborech postupuje při tom v dohodě s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj, popřípadě s příslušnými republikovými ministerstvy výstavby a techniky.

(2) Podrobnosti o použití rezervy na technický rozvoj upravuje zvláštní předpis.^*)

(2) Zůstatky finančních prostředků podniku se koncem roku převádějí do roku následujícího.

(1) Při vypracování roční účetní závěrky zjistí podnik definitivní výši zisku, zhodnotí výsledky hospodaření za uplynulé období, provede závěrečné vypořádání svých závazků a rozhodne o přídělech zisku do jednotlivých fondů. Roční účetní závěrku schvaluje nadřízený orgán.