8. Pro vyjádření rozdílů biologické účinnosti různých druhů ionizujícího záření nebo různých podmínek ozáření se v ochraně před zářením užívá veličin získaných násobením absorbované dávky*) příslušnými modifikujícími faktory, tj. dávkového ekvivalentu, jehož jednotkou je rem. Pro násobení absorbované dávky z hlediska jakosti ionizujícího záření se používá těchto směrných hodnot jakostního faktoru:
| Druh záření: | Jakostní faktor: |
|---|---|
| fotony záření gama a rentgenové | 1 |
| elektrony a částice beta s Emax > 30 keV | 1 |
| elektrony a částice beta s Emax < 30 keV | 1,7 |
| tepelné neutrony | 3 |
| rezonanční neutrony 0,5 eV až 1 keV | 2,5 |
| neutrony středních energií 1keV až 500 keV | 8 |
| rychlé neutrony do 10 MeV | 10 |
| protony a částice alfa | 10 |
| odražená jádra a štěpné fragmenty | 20 |
Tyto hodnoty nejsou určeny pro hodnocení expozice podstatně převyšující nejvyšší přípustné dávky záření. Jsou-li známy bližší podmínky ozáření, je přípustné použít i odchylných hodnot jakostního faktoru určených na základě těchto podmínek.