ZVLÁŠTNOSTI TVORBY CEN U NĚKTERÝCH VÝROBKŮ

b) nebo jako cena práce bez částky za dodávku potřebných surovin, materiálů a výrobků, které se ke stanoveným cenám práce připočítávají samostatně; samostatnou položkou ceny mohou být některé z ostatních přímých nákladů, např. cestovné a diety při pracích prováděných mimo sídlo provozovny.

a) včetně dodávky potřebných surovin, materiálů a polotovarů,

(1) Ceny služeb a oprav se tvoří

b) jednotka času (např. hodinová sazba),

a) přesně vymezený rozsah prací,

(2) Jednicí, za niž se cena tvoří, může být

c) paušální sazba za průměrný soubor prací obvykle se vyskytujících (např. cena za běžnou opravu nebo opravu prováděnou výměnným způsobem).

(3) Za odchylky od kvalitativních nebo dodacích podmínek se u služeb považuje i odstupňování provozoven podle cenových tříd a plnění služeb ve zkrácených lhůtách. Podmínkou pro uplatňování přirážek za tyto odchylky je poskytování služeb v obvyklých lhůtách za nezvýšenou cenu tak, aby odběratel měl možnost výběru. Maximální délka dodací lhůty platné pro nezvýšenou cenu musí být stanovena příslušným národním výborem nebo příslušným ústředním orgánem.

(4) Cena stanovená na přesně vymezený rozsah prací může být dodatečně změněna jen za podmínky, že odběratel souhlasí se změnou rozsahu nebo doby práce.

(5) Při přejímce objednávek na provedení služeb a oprav je nutno v případech, kdy předem není s dostatečnou spolehlivostí vyjasněn jejich závazný rozsah, sjednat s odběratelem předběžnou cenu.²²)

(6) Jestliže dodávající organizace během provádění služby nebo opravy zjistí, že její cena přesáhne předběžnou cenu o více než 10 % nebo o jinou výši stanovenou příslušným cenovým orgánem, je povinna projednat s odběratelskou organizací změnu předběžné ceny.

(7) Neprojedná-li dodavatelská organizace změnu předběžné ceny podle odstavce 6, má právo požadovat úhradu plného rozdílu mezi předběžnou a konečnou cenou, jen pokud s tím odběratelská organizace dodatečně výslovně souhlasí. V případech, kdy překročení předběžné ceny o více než stanovený limit není dodatečně schváleno odběratelskou organizací, je platnou cenou předběžná cena zvýšená o 10 %.

(8) Překročení předběžné ceny ve vztahu mezi organizací a občanem nebo mezi občany se řeší podle občanského zákoníku.²³)

(1) Díly pro náhradní spotřebu (dále jen „náhradní díly“) jsou pro cenové účely díly zařazené Federálním statistickým úřadem v příslušných oborech jednotné klasifikace průmyslových oborů a výrobků do skupin 9 a 0, popřípadě do skupiny 8 a výrobky oborů určených příslušným cenovým úřadem po dohodě s Federálním statistickým úřadem. Určení pro náhradní spotřebu se uvádí v hospodářské smlouvě a ve faktuře. Určení pro náhradní spotřebu se nemusí prokazovat u dodávek dílů opravárenským a odbytovým organizacím, pokud cenový úřad nestanoví jinak. Cenový úřad může pro cenové účely stanovit další podmínky pro posouzení výrobku jako náhradního dílu.

(2) U stejných dílů, v závislosti na jejich určení buď pro výrobní nebo náhradní spotřebu, se uplatňují rozdílné ceny.

(3) Velkoobchodní ceny náhradních dílů i dílů vyráběných pro výrobní spotřebu dodavatelem, který vyrábí finální výrobek, se tvoří z dílčích kalkulací jednotlivých dílů, sestavených v položkách přímých nákladů z operativní kalkulace výrobku, k němuž jsou určeny, a pomocí stanovených sazeb v položkách nepřímých nákladů (popřípadě ostatních přímých nákladů) a zisku; u náhradních dílů se zisk započítává ve výši 100 % ze zpracovacích nákladů.

(4) Velkoobchodní ceny náhradních dílů i dílů vyráběných pro výrobní spotřebu dodavatelem, který nevyrábí finální výrobek, se tvoří individuální kalkulací; zisk u náhradních dílů se započítává ve výši 100 % ze zpracovacích nákladů.

(5) Maloobchodní ceny náhradních dílů se tvoří podle § 63 odst. 1 písm. b).

(6) Příslušný cenový úřad stanoví, v kterých případech se ceny náhradních dílů tvoří cenovým porovnáním nebo způsobem odchylným od ustanovení odstavců 3 až 5.

(7) Ceny renovovaných náhradních dílů, které se sjednávají dohodou dodavatele s odběratelem, nesmí přesáhnout 80 % ceny nového náhradního dílu.

b) před uzavřením hospodářské smlouvy v ostatních případech.

(1) Pro výzkumné a vývojové úkoly uvedené v plánech rozvoje vědy a techniky, s výjimkou úkolů plánu základního výzkumu sestavovaného Československou akademií věd, a pro ostatní výzkumné a vývojové práce prováděné socialistickými organizacemi (dále jen „výzkumné a vývojové práce“) se stanoví předběžné ceny

a) před rozhodnutím o zařazení úkolu do státního nebo resortního plánu rozvoje vědy a techniky,

(2) Předběžná cena podle odstavce 1 se tvoří individuální kalkulací, která se sestavuje

a) na základě dostupných podkladů a odborného odhadu jednotlivých nákladů v členění podle oborového kalkulačního vzorce platného pro kalkulaci cen výzkumných a vývojových prací,

b) propočtem na základě hodinových zúčtovacích sazeb a předpokládané spotřeby přímého materiálu, kooperovaných dodávek a poddodávek, nejsou-li už v sazbách zahrnuty.

a) 20 % ze zpracovacích nákladů u hospodářských organizací, pokud není příslušným ústředním orgánem se souhlasem příslušného cenového úřadu stanovena jiná sazba,

(3) Do kalkulace podle odstavce 2 se zahrnuje zisk ve výši
Výše zisku podle písmena a) a b) může být snížena dohodou dodavatele (řešitele) s odběratelem.

(4) Jestliže byla v předchozím roce používána k tvorbě cen výzkumných a vývojových prací u organizací uvedených v odstavci 3 nižší sazba zisku, započítává se do ceny tato nižší sazba.

b) 15 % ze zpracovacích nákladů u příspěvkových organizací.

(5) Ustanovení odstavce 3 a 4 platí i pro hodinové zúčtovací sazby.

(6) Cílové prémie nebo mimořádné odměny vypisované a poskytované podle zvláštních předpisů²⁴) se do kalkulace podle odstavce 2 nezahrnují.

(7) Předběžná cena se nestanoví u výzkumných a vývojových prací s cenou do 25 tis. Kčs, jestliže cenu lze určit s dostatečnou přesností a dohodne-li se tak dodavatel (řešitel) se zadavatelem.

(1) Předběžná cena se zpřesňuje podle skutečných nákladů již řešené části výzkumné a vývojové práce a podle zpřesněného odhadu nákladů na zbývající část prací

b) při věcné změně vývojové a výzkumné práce, jíž se mění náklady o více než 3 %.

a) před začátkem ucelené etapy výzkumné a vývojové práce nebo k začátku roku; případné zvýšení předběžné ceny je nutno projednat způsobem, jakým se stanoví předběžná cena,

b) skutečným počtem odpracovaných hodin a skutečnými náklady na přímý materiál, kooperované dodávky a poddodávky nezahrnuté do hodinových zúčtovacích sazeb podle účetnictví nebo podle operativní evidence, jestliže cena byla tvořena pomocí hodinových zúčtovacích sazeb.

a) výslednou kalkulací, která se sestavuje v položkách přímých nákladů podle účetnictví nebo podle operativní evidence a v položkách nepřímých nákladů a zisku podle sazeb platných v době stanovení předběžné ceny,

(2) Jestliže cena je vyšší než 1 mil. Kčs, je povinen dodavatel výzkumné a vývojové práce do dvou měsíců po jejím ukončení ověřit výši ceny, a to

b) vyšší než cena podle odstavce 1, nezvyšuje se.

(3) Je-li ověřená cena podle odstavce 2

a) nižší o více než 5 % než cena podle odstavce 1, snižuje se o částku přesahující 5 % ceny; u výzkumných a vývojových prací, financovaných ze státního rozpočtu, vrací se tato částka bezodkladně do státního rozpočtu,

(4) Je-li výzkumná a vývojová práce zastavena před vyřešením úkolu bez viny řešitele, kalkulují se skutečně vynaložené náklady a zisk podle § 71 odst. 3 a 4.

(1) Jestliže výsledky výzkumných a vývojových prací potvrzené závěrečnou oponenturou významně přesahují předpoklady uvažované ve státním nebo resortním plánu rozvoje vědy a techniky nebo v hospodářské smlouvě, nebo jsou práce na žádost zadavatele ukončeny v kratší lhůtě, může orgán nebo organizace, která cenu stanovila, zvýšit po dohodě se zadavatelem cenu podle skutečně dosažených výsledků až o 20 %.

(2) Neodpovídají-li výsledky výzkumných a vývojových prací zaviněním řešitele předpokladům státního, resortního nebo oborového plánu rozvoje vědy a techniky nebo hospodářské smlouvě, sníží orgán nebo organizace na zdůvodněný návrh zadavatele cenu, kterou stanovila. Cena se sníží na částku odpovídající stupni použitelnosti výsledků pro zadavatele, u hospodářských organizací však nejméně o 15 % ceny.

(3) Jestliže se výsledky výzkumných a vývojových prací liší od předpokladů uvažovaných ve státním nebo resortním plánu rozvoje vědy a techniky nebo od předpokladů uvažovaných v hospodářské smlouvě jinak než jak je uvedeno v odstavci 1 a 2, ale jsou pro zadavatele použitelné, postupuje se jako při stanovení ceny nové výzkumné a vývojové práce.

(4) Podrobné podmínky pro zvýšení nebo snížení ceny podle odstavce 1 a 2 stanoví plánovací podklady nebo hospodářská smlouva.

(1) Ustanovení odstavce 2 až 6 se vztahují na movité základní prostředky (dále jen „základní prostředky“) předávané do dočasného užívání organizaci nebo občanu, s výjimkou základních prostředků, pro které je stanoven zvláštní způsob tvorby cen²⁵) nebo které se půjčují prostřednictvím půjčoven.

d) pojistného, pokud je hradí předávající organizace.

c) stanovené výše odvodů (daní) z výrobních fondů, pokud se na předávající organizaci vztahují,

b) nákladů na generální opravy připadající na období dočasného užívání,

a) výše odpisů stanovené v obecných nebo zvláštních normách pro odepisování základních prostředků s přihlédnutím k podmínkám, za kterých bude uživatel základní prostředky užívat,

(2) Výši úplaty stanoví organizace, která základní prostředek vlastní nebo má ve správě (dále jen „předávající organizace“) na základě

(4) Není-li předávající organizace povinna odpisovat základní prostředky, stanoví se výše úplaty podle odstavce 2 a 3; předávající organizace je však povinna odvést do státního rozpočtu částku odpovídající odpisům, pokud ročně převyšuje 10 tis. Kčs.

(3) V případech, kdy náklady na běžné opravy a údržbu hradí předávající organizace, úplata se přiměřeně zvýší. Hradí-li náklady na generální opravy uživatel, úplata se přiměřeně sníží.

(5) Předává-li základní prostředky do užívání občan, činí roční úplata částku odpisů vypočtených podle odstavce 2 písm. a) s tím, že uživatel hradí náklady na opravy a údržbu.

(6) Jestliže je předávaný základní prostředek odepsán, nebo neodpovídá-li jeho zůstatková hodnota skutečnému stavu opotřebení, je nutno hodnotu opotřebení stanovit odhadem.

(1) Příležitostným prodejem, tj. prodejem mimo obvyklé hospodaření, se rozumí prodej výrobků mimo stanovenou činnost dodavatele, a to

(2) Dodávky výrobků podle odstavce 1 písm. a) a b) se uskutečňují za ceny platné v době uzavření hospodářské smlouvy, pokud není stanoveno jinak. Dodavatel může připočítat k velkoobchodní ceně výrobku⁸³) zaplacenou odbytovou přirážku, nakupuje-li tento druh výrobku výhradně prostřednictvím odbytové organizace a kromě toho

b) jako výpomoc mezi dodavatelskými organizacemi zúčastněnými na jedné stavbě,

c) v dalších případech, zejména prodej přebytečných zásob.

a) buď skutečnou výši jím placených dopravních nákladů, pokud nejsou zahrnuty ve stanovené ceně, a náklady spojené s naložením výrobků na dopravní prostředek odběratele,

a) jako výpomoc při přechodných zásobovacích potížích odběratele, pokud tak odběratel uvede v objednávce,

b) nebo procentní přirážku materiálové režie, nejvýše však ve výši 3 % z platné ceny.

(6) Jestliže na základě požadavku odběratele zabezpečuje výrobce poddodávky, které dále nezpracovává ani nemontuje, může si připočítat přirážku ve výši 3 % k platné velkoobchodní nebo odbytové ceně.

(5) U dlouho skladovaných plnohodnotných výrobků, jejichž ceny již nejsou uvedeny v cenících, se za platnou cenu považuje cena použitá v účetnictví organizace.

(4) Maloobchodní ceny ani velkoobchodní ceny s daní z obratu výrobků dodávaných podle odstavce 1 nesmějí být zvýšeny.

(3) Dodávky výrobků podle odstavce 1 písm. c) lze ocenit nejvýše platnou cenou.

(7) Ustanovení odstavců 1, 2 a 6 se nevztahují na výrobky nakoupené organizací zahraničního obchodu původně pro vývoz a dodávané tuzemskému odběrateli.

(8) Odběratel nesmí eventuální zvýšení nákladů podle odstavce 2 zahrnout do kalkulace cen svých výrobků.

(2) Ceny lze sjednávat dohodou dodavatele s odběratelem jen ve vymezených případech, a to zejména kdy to vyplývá ze specifických podmínek řízení, rychle se měnících podmínek výroby a realizace (sezónnost výrobků), nebo kdy nelze stanovit racionálnější způsob tvorby cen.

(1) Zvláštním způsobem tvorby cen, zahrnujícím jak vyjádření podmínek výroby, tak podmínek realizace výrobků, je sjednání ceny výrobku nebo změny ceny dodávaného výrobku dohodou dodavatele s odběratelem.

(3) Seznam výrobků, u nichž je přípustné sjednání ceny nebo změny ceny dohodou dodavatele s odběratelem, i podmínky, které je nutno při sjednávání cen dodržovat, stanoví zvláštní předpis.²⁷)

(4) Pro výrobky podle odstavce 3 neplatí ustanovení druhé až páté části této vyhlášky, s výjimkou § 37 až 39, 49, 50, 61, 65, 70, 79 a 87.