(2) Výši úplaty stanoví organizace, která základní prostředek vlastní nebo má ve správě (dále jen „předávající organizace“) na základě

a) výše odpisů stanovené v obecných nebo zvláštních normách pro odepisování základních prostředků s přihlédnutím k podmínkám, za kterých bude uživatel základní prostředky užívat,

b) nákladů na generální opravy připadající na období dočasného užívání,

c) stanovené výše odvodů (daní) z výrobních fondů, pokud se na předávající organizaci vztahují,

d) pojistného, pokud je hradí předávající organizace.