Nařízení vlády Československé socialistické republiky, kterým se vydávají Vzorové stanovy jednotných zemědělských družstev a upravuje postup při vypracování a schvalování stanov družstva, jejich změn a doplňků

(2) Družstvo, jehož členská schůze rozhodla o vstupu do Svazu družstevních rolníků, je také základní organizací tohoto svazu.
(2) Při plnění svých úkolů se družstvo řídí právními předpisy, zejména i předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o ochraně životního prostředí, a dbá o důsledné dodržování socialistické zákonnosti.
(2) Užívá-li družstvo lesy, popřípadě rybníky s chovem ryb, náleží do hlavního předmětu jeho činnosti také hospodaření v nich.
(2) V zájmu dalšího efektivního rozvoje zemědělské výroby se může družstvo - po předchozím souhlasu příslušného národního výboru, vydaném na návrh příslušné zemědělské správy - na základě vzájemné dohody sloučit s jiným družstvem (s jinými družstvy) ve větší ekonomický celek.
(2) K zabezpečení plánovaných úkolů a plnění závazků vůči státu vytváří družstvo potřebné výrobní, ekonomické a organizační předpoklady, zejména pak účelnou specializací a koncentrací výroby, uplatňováním vnitropodnikového chozrasčotu, sledováním a hodnocením vlastních nákladů a prováděním ekonomických rozborů výsledků hospodaření, jakož i vhodnou vnitřní organizací.
(2) Půda je základním výrobním prostředkem družstva; družstvo je povinno ji řádně obhospodařovat, činit opatření k jejímu zvelebování a neustálému zvyšování její úrodnosti a chránit ji před erozí i jinými nepříznivými vlivy.
(2) Při vyřazování a odpisu základních prostředků, pohledávek a jiných materiálových hodnot postupuje družstvo podle platných předpisů.
(2) V souvislosti s rozdělováním celkového zisku vytváří a doplňuje družstvo tyto fondy:

(1) Jednotné zemědělské družstvo (dále jen „družstvo“) je dobrovolným sdružením pracujících rolníků i ostatních pracujících ke společné socialistické zemědělské velkovýrobě; je lidovým družstvem a dobrovolnou společenskou organizací.
(1) Družstvo má tyto hlavní úkoly:
(1) Hlavním předmětem činnosti družstva je zemědělská velkovýroba; zahrnuje v sobě i jiné činnosti, pokud přispívají ke zvyšování intenzity a efektivnosti zemědělské velkovýroby a zajišťují plynulost provozu a plné využití výrobních sil družstva. Za překročení hlavního předmětu činnosti se nepovažuje poskytování prací a služeb pro jiné organizace nebo občany, pokud se provádějí jen příležitostně, ojediněle a krátkodobě.
(1) V souladu s celospolečenskými potřebami a za účelem cílevědomé specializace a koncentrace zemědělské výroby, širšího uplatnění vědy a technického pokroku, lepšího využití půdy, mechanizace, investic a pracovních sil, popřípadě i přidružené výroby, organizuje družstvo účelnou spolupráci s dalšími družstvy i jinými socialistickými - především zemědělskými - organizacemi. Při organizování této spolupráce se uplatňují též zásady rovnosti a vzájemné ekonomické výhodnosti.
(1) Družstvo hospodaří podle dlouhodobého a střednědobého plánu rozvoje družstva a prováděcího (celoročního výrobně finančního) plánu; hospodářské plány družstva vycházejí ze státních plánů rozvoje národního hospodářství.
(1) Družstvo hospodaří s půdou a ostatním majetkem, jež má ve vlastnictví nebo v užívání.
(1) Družstvo může užívat majetek, s nímž hospodaří, jen k účelům, které souvisejí s předmětem jeho činnosti, a podle zásad, kterými se řídí nakládání s družstevním majetkem.
(1) Celkový důchod rozděluje družstvo v souladu se zásadami financování a finančního hospodaření družstva a zásadami odměňování za práci v družstvech, stanovenými vládou Československé socialistické republiky, a na základě svého prováděcího (celoročního výrobně finančního) plánu a dosažených hospodářských výsledků.

(3) V činnosti družstva se uplatňují zejména zásady dobrovolnosti, státního řízení a družstevní demokracie, jednoty zájmů členů se zájmy družstva a celé společnosti, plánovitosti, ochrany družstevního vlastnictví a sbližování obou forem socialistického vlastnictví v zemědělství.
(3) V zájmu úspěšného plnění svých výrobních a jiných úkolů, vyplývajících z politiky Komunistické strany Československa, využívá družstvo bohatých zkušeností socialistických států a předních socialistických zemědělských organizací.
(3) V zájmu celoročního zaměstnání svých členů, využití výrobních prostředků nebo vlastních a místních materiálových zdrojů, jakož i k zabezpečení společensky prospěšné výroby a služeb, může družstvo provozovat na základě povolení, vydaného okresním národním výborem, přidruženou výrobu; toto povolení určuje druh a rozsah přidružené výroby. Přidružená výroba nesmí být provozována na úkor neustálého rozvoje zemědělské velkovýroby, ani zneužívána k nedovolenému podnikání nebo k získávání neoprávněného hospodářského prospěchu. Je-li k provozování určité činnosti třeba také povolení podle zvláštních předpisů, může družstvo provozovat takovou činnost jako přidruženou výrobu, jen získá-li toto povolení.
(3) Ostatní výrobní prostředky a jiný majetek (majetková práva) je družstvo povinno plně využívat k plnění svých úkolů a spravovat s péčí řádného hospodáře.
(3) Družstvo může zcizovat svůj neupotřebitelný nebo přebytečný majetek v pořizovací ceně nad 3000 Kčs jen na základě usnesení členské schůze (sboru zástupců). K platnému převodu tohoto majetku na jinou než socialistickou organizaci, popřípadě na občana, je třeba i souhlasu okresní zemědělské správy.
(3) Další účelové fondy může družstvo vytvářet jen se souhlasem ministerstva zemědělství a výživy republiky vydaným v dohodě s ministerstvem financí republiky.

(4) Družstvo je povinno chránit půdu a ostatní majetek, s nimiž hospodaří, před neoprávněnými zásahy, a to s použitím všech právních prostředků.
(4) Při tvorbě a doplňování fondů, jakož i při používání prostředků z nich, postupuje družstvo podle platných předpisů.

(1) Členem družstva se může stát každý občan po ukončení povinné školní docházky.
(1) Členství v družstvu vzniká na základě písemné přihlášky občana a rozhodnutí družstva o jeho přijetí za člena družstva.
(1) O přijetí občana za člena družstva rozhoduje členská schůze (sbor zástupců) na návrh představenstva, v období mezi členskými schůzemi (schůzemi sboru zástupců) představenstvo, a to do jednoho měsíce od podání přihlášky.
(1) Podle dohody s občanem stanoví členská schůze (sbor zástupců), popřípadě představenstvo, v rozhodnutí o jeho přijetí za člena družstva den vzniku členství; nemůže jím být den předcházející dni, v němž bylo rozhodnuto o přijetí občana za člena družstva.
(1) Člen družstva má tato základní práva:
(1) Dohodu o skončení členství uzavírají družstvo a člen družstva písemně. V dohodě musí být uveden den zániku členství a - požaduje-li to člen družstva - i důvod, pro který dochází ke skončení členství; jedno vyhotovení dohody vydá družstvo členovi.
(1) Členská schůze (sbor zástupců) může vyloučit člena z družstva pouze tehdy,
(1) Dojde-li k zániku členství, provede družstvo vyúčtování a vypořádání vzájemných práv a závazků do jednoho měsíce po schválení účetní uzávěrky za kalendářní rok, v němž členství zaniklo, nejpozději však do 31. března následujícího kalendářního roku.

(2) Požádat o přijetí za člena družstva může však občan již od počátku kalendářního roku, v němž ukončí povinnou školní docházku.
(2) Přihláška obsahující podmínky, na které občan váže svůj vstup do družstva, je neplatná. Takovou přihlášku družstvo neprojedná a uchazeče o členství v družstvu o tom bez odkladu písemně uvědomí.
(2) O tom, jak bylo rozhodnuto o přihlášce, vyrozumí družstvo písemně uchazeče o členství v družstvu do 15 dnů od rozhodnutí. Rozhodovalo-li představenstvo a odmítlo-li přijetí občana za člena družstva, může uchazeč o členství v družstvu požádat do 15 dnů od doručení písemného vyrozumění o rozhodnutí představenstva družstva, aby jeho přihláška byla předložena ke konečnému projednání a rozhodnutí členské schůzi (sboru zástupců).
(2) Jako den vzniku členství nemůže být stanoven také den, v němž ještě trvá předchozí členství v jiném družstvu nebo pracovní poměr k jiné organizaci. To neplatí, vstupuje-li do družstva
(2) Člen družstva má tyto základní povinnosti:
(2) Vystoupit z družstva může člen - nejde-li o vystoupení se zkrácenou lhůtou - pouze ke konci kalendářního roku; písemná odhláška člena musí být doručena družstvu nejpozději do 30. června toho roku.
(2) Členská schůze (sbor zástupců) může rozhodnout o vyloučení člena z družstva pouze do tří měsíců ode dne, kdy družstvo zjistilo důvod k vyloučení, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy tento důvod vznikl. Je-li jednání člena družstva, v němž lze spatřovat důvod k vyloučení podle odstavce 1 písm. b), předmětem šetření jiného orgánu než orgánu družstva, počíná lhůta tří měsíců dnem, kdy se družstvo dovědělo o výsledku tohoto šetření.
(2) Po zániku členství se vypořádávají zejména nároky bývalého člena družstva vyplývající z jeho účasti na práci v družstvu.

(3) Představenstvo podává členské schůzi (sboru zástupců) zprávy o přijetí občanů za členy družstva v období mezi členskými schůzemi (schůzemi sboru zástupců), aby členská schůze (sbor zástupců) měla přehled o vývoji členské základny a mohla kontrolovat přijímání členů představenstvem včetně jejich zařazení v družstvu.
(3) Požádal-li o přijetí za člena družstva občan již před ukončením povinné školní docházky, nemůže být stanoven jako den vzniku členství den, který předchází dni skončení jeho povinné školní docházky.
(3) Vystoupit z družstva se zkrácenou lhůtou může člen jen tehdy,
(3) V rozhodnutí o vyloučení člena z družstva musí být uveden důvod, který nemůže být dodatečně měněn.
(3) Zbývající část přejímací ceny živého a mrtvého inventáře, popřípadě řemeslnických potřeb, pokud nebyla ještě zcela nebo zčásti zaplacena, proplatí družstvo bývalému členovi (jeho dědici) ve lhůtách určených ve stanovách družstva pro ostatní členy družstva.

(5) Zkrácená lhůta pro vystoupení činí tři měsíce; začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení písemné odhlášky družstvu.
(5) Nesouhlasí-li člen družstva s rozhodnutím o jeho vyloučení z družstva, může do 30 dnů od jeho doručení podat u soudu návrh na určení, že vyloučení je neplatné.

(4) Důvod pro vystoupení se zkrácenou lhůtou musí být výslovně uveden v písemné odhlášce; tento důvod nemůže být dodatečně měněn. Popírá-li jej družstvo, musí nejpozději do 15 dnů od doručení písemné odhlášky podat u soudu návrh, aby bylo o tomto sporu rozhodnuto.
(4) Písemné vyhotovení rozhodnutí o vyloučení člena z družstva je třeba doručit členovi družstva do 15 dnů od jeho vydání. Členství zaniká dnem, kdy bylo doručeno rozhodnutí o vyloučení členovi družstva.

(6) Odhláška doručená družstvu může být odvolána jen písemně a se souhlasem družstva; o souhlasu družstva s odvoláním odhlášky musí být člen družstva písemně vyrozuměn.

(3) V zájmu zvýšení účinnosti vnitrodružstevního řízení zdokonaluje družstvo vnitropodnikové plánování a evidenci, pravidelně zpracovává a projednává ekonomické rozbory výsledků hospodaření, zajišťuje soustavné provádění vnitrodružstevní kontroly a využívání jejích výsledků v řídící činnosti.
(3) Vyžaduje-li to povaha věci, předkládá vedoucí organizační jednotky náměty a doporučení výrobní porady příslušnému orgánu družstva.
(3) Orgány družstva se volí na období pěti let.
(3) Členská schůze musí být svolána, žádá-li o to aspoň jedna třetina všech členů družstva, revizní komise, okresní národní výbor nebo okresní zemědělská správa.
(3) Stanovy družstva upraví podrobněji pravidla pro svolávání, řízení, jednání a rozhodování dílčích členských schůzí, jakož i způsob, jakým budou členové družstva seznámeni s usnesením členské schůze, jež bylo přijato se zřetelem na celkový počet hlasů odevzdaných pro ně na jednotlivých dílčích členských schůzích.
(3) Sbor zástupců se schází podle potřeby, nejméně však jednou za 3 měsíce.
(3) Představenstvo se schází podle potřeby, nejméně však jednou za měsíc.
(3) Předsedu zastupuje v době jeho nepřítomnosti místopředseda, kterého rovněž volí členská schůze.
(3) Revizní komisi, která má 3-11 členů, volí členská schůze. Jejími členy nemohou být členové představenstva ani osoby jim blízké, vedoucí odborní pracovníci pověření řízením jednotlivých úseků činnosti a jednotlivých hospodářství, jakož i jiných organizačních jednotek v družstvu, ekonom a účetní družstva a členové družstva, kteří na základě dohody o hmotné odpovědnosti odpovídají za svěřené hotovosti, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, jež jsou povinni vyúčtovat.
(3) Při každé kontrole a prověrce sleduje revizní komise, zda při správě družstevních záležitostí dodržují orgány, funkcionáři, vedoucí odborní pracovníci i ostatní členové družstva zákony a jiné obecně závazné právní předpisy, stanovy družstva a ostatní vnitrodružstevní předpisy, zda jsou uváděna v život usnesení členské schůze (sboru zástupců), zda se dbá o ochranu družstevního majetku a o dodržování zásady družstevní demokracie a jak členové družstva plní své členské povinnosti.
(3) Členy smírčí komise nemohou být členové představenstva, vedoucí odborní pracovníci pověření řízením jednotlivých úseků činnosti a jednotlivých hospodářství, ekonom a účetní družstva.
(3) Předseda svolává hospodářské vedení podle potřeby.

(1) Se zřetelem na výrobní zaměření a velikost, stupeň specializace a koncentrace výroby i uspořádání půdního fondu určí družstvo svou vnitřní organizaci a systém vnitrodružstevního řízení. Přitom vychází zejména z těchto zásad:
(1) Zvlášť účinným nástrojem řízení a aktivní účasti členů družstva na správě družstevních záležitostí jsou výrobní porady organizačních jednotek v družstvu. Vedoucí úseků nebo hospodářství, popřípadě dalších organizačních jednotek v družstvu je svolávají podle potřeby, nejméně však jednou za dva měsíce, k projednání výrobních, pracovních, popřípadě i jiných otázek týkajících se organizační jednotky a jejího pracovního kolektivu.
(1) Členové družstva řídí a spravují záležitosti družstva prostřednictvím členské schůze a jí volených orgánů v souladu s právními předpisy, politickohospodářskými opatřeními, stanovami družstva a jinými vnitrodružstevními předpisy.
(1) Nejvyšším orgánem družstva je členská schůze, na níž uplatňují členové své právo řídit a spravovat záležitosti družstva a kontrolovat činnost družstva.
(1) Stanovy družstva, v němž pro značný počet členů a s přihlédnutím k místním podmínkám nelze konat členskou schůzi, mohou určit, že místo členské schůze budou konány dílčí členské schůze. Ustanovení čl. 23 odst. 5 a 6 pak platí obdobně i pro dílčí členské schůze.
(1) V družstvu, jež má více než 300 členů, může členská schůze zvolit sbor zástupců. Sbor zástupců má práva členské schůze s výjimkou
(1) Představenstvo je statutárním a výkonným orgánem družstva, který v období mezi členskými schůzemi (schůzemi sboru zástupců) řídí hospodářskou i společenskou činnost družstva a zabezpečuje a kontroluje plnění přijatých usnesení; je v denním styku se členy družstva, opírá se o jejich zkušenosti při řízení družstva a rozhoduje o všech věcech, které nejsou výslovně vyhrazeny jiným orgánům družstva.
(1) Předseda
(1) Revizní komise je kontrolním a revizním orgánem družstva nezávislým na představenstvu a předsedovi; za svou činnost odpovídá pouze členské schůzi.
(1) Revizní komise sestavuje na začátku každého roku svůj pracovní plán. Kontroluje a prověřuje zejména:
(1) Sociální komise
(1) Komise bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je základním článkem společenské kontroly nad bezpečností a ochranou zdraví při práci v družstvu. Při plnění svých úkolů zejména
(1) K provádění smírčího řízení ve sporech mezi družstvem a jeho členem o nároky vyplývající z pracovních vztahů v družstvu, jakož i o majetkové nároky vyplývající z jiných právních vztahů v družstvu, pokud vznikly v souvislosti s výkonem členských práv a povinností, popřípadě ve sporech mezi družstvem a jeho pracovníkem o nároky vyplývající z pracovního poměru nebo jiného pracovněprávního vztahu k družstvu, volí členská schůze družstva s více než 300 členy smírčí komisi, která má 5-9 členů. Předsedu smírčí komise volí její členové ze svého středu.
(1) V zájmu širšího aktivního zapojení členů družstva do řízení a správy družstva i využití jejich znalostí a zkušeností zřizují členská schůze (sbor zástupců) nebo představenstvo další komise s pomocnou a poradní působností. Tyto další komise jsou buď trvalé (např. komise pro rozvoj iniciativy pracujících, kulturně výchovná komise, komise pro normování a odměňování práce, komise ochrany proti požárům), nebo dočasné (ke splnění určitého úkolu); za svou činnost odpovídají orgánu, který je zřídil.
(1) Členská schůze (sbor zástupců) může ustavit hospodářské vedení jako pomocný orgán předsedy, s nímž projednává předseda potřebná opatření k zabezpečení hlavních výrobně organizačních a ekonomických úkolů družstva. Hospodářské vedení pomáhá předsedovi zejména při
(1) Odvolání člena družstva z funkce ve voleném orgánu družstva členskou schůzí (sborem zástupců) před uplynutím funkčního období může být provedeno jen z vážných důvodů, zejména ztratí-li člen důvěru ostatních členů družstva; z tohoto hlediska může být důvodem pro odvolání závažné nebo opětovné porušení družstevní kázně členem družstva, který vykonává funkci ve voleném orgánu družstva.

(2) V systému vnitrodružstevního řízení uplatňuje družstvo metody, založené na účelném skloubení zásady družstevní demokracie se zásadou jediného odpovědného vedoucího.
(2) Na výrobních poradách se projednávají zejména:
(2) Volenými orgány družstva jsou: sbor zástupců, představenstvo, předseda, revizní komise, sociální komise, komise bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a smírčí komise.
(2) Členská schůze se schází podle potřeby, nejméně však jednou za šest měsíců, popřípadě - byl-li v družstvu zvolen sbor zástupců - aspoň jednou za rok.
(2) Usnesení členské schůze se zjišťuje na podkladě součtu hlasů pro návrh usnesení a proti němu na jednotlivých dílčích členských schůzích.
(2) Počet členů sboru zástupců určí stanovy družstva v poměru jeden člen sboru zástupců na 5-15 členů družstva tak, aby nebyl nižší než pětinásobek počtu členů představenstva.
(2) Představenstvo má 7-21 členů, a to včetně předsedy a místopředsedy; volí je členská schůze, jíž představenstvo podává zprávy o své činnosti a odpovídá za svou činnost. Představenstvo odpovídá zejména za plnění prováděcího (celoročního výrobně finančního) plánu a usnesení členských schůzí (sboru zástupců), za upevňování a prohlubování družstevní kázně, za rozvoj pracovní iniciativy, za bezpečnost a ochranu zdraví při práci, za péči o zlepšování pracovních a životních podmínek členů, popřípadě pracovníků družstva (zejména pak mládeže, žen a osob se změněnou pracovní schopností) a za vytváření podmínek pro zvyšování politické a odborné kvalifikace členů, popřípadě pracovníků družstva.
(2) Předsedu volí členská schůze; za svou činnost odpovídá předseda členské schůzi a představenstvu.
(2) Revizní komise kontroluje a prověřuje veškerou činnost družstva a projednává stížnosti členů družstva.
(2) Revizní komise se na konci hospodářského roku účastní výroční inventury a pro výroční členskou schůzi vypracuje revizní zprávu o hospodaření družstva za celý hospodářský rok.
(2) Sociální komisi, která má 3-7 členů, volí členská schůze. Předsedu sociální komise volí členská schůze z členů představenstva; tajemníkem sociální komise je ekonom družstva.
(2) Komisi bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, která má 3-7 členů, volí členská schůze. Předsedu komise bezpečnosti a ochrany zdraví při práci volí členská schůze zpravidla z členů představenstva.
(2) Členem smírčí komise může být zvolen člen družstva, který má se zřetelem na zkušenosti a morálně politické vlastnosti i příkladný vztah k plnění členských povinností potřebnou důvěru ostatních členů družstva.
(2) V každém družstvu se zřizují jako trvalé komise členské schůze (sboru zástupců) komise pro rozvoj iniciativy pracujících a kulturně výchovná komise.
(2) Členy hospodářského vedení jsou místopředseda, agronom, zootechnik, mechanizátor, ekonom, popřípadě další vedoucí odborní pracovníci družstva určení stanovami družstva nebo jmenovaní představenstvem na návrh předsedy. Na jednání hospodářského vedení může předseda přizvat zástupce společenských organizací nebo - v souvislosti s projednáváním určité otázky - kteréhokoli člena, popřípadě pracovníka družstva.
(2) Bližší podrobnosti o volbě a odvolávání orgánů družstva, jakož i o volbě, popřípadě jmenování a odvolávání dalších komisí družstva, o jejich složení a o pravidlech pro jejich svolávání, jednání a rozhodování, určují stanovy družstva, popřípadě i jednací řád družstva.

(4) Organizační strukturu družstva, chozrasčotní postavení organizačních jednotek a práva a povinnosti jejich vedoucích, jakož i pravidelné zpracovávání a projednávání ekonomických rozborů výsledků hospodaření upraví podrobněji stanovy družstva, popřípadě i pracovní a organizační řád družstva.
(4) Stanovy družstva upraví blíže organizování výrobních porad, popřípadě i okruh otázek, jež jsou zpravidla na výrobních poradách projednávány.
(4) Do pravomoci členské schůze patří:
(4) Sbor zástupců se může platně usnášet, jestliže jsou přítomny nejméně dvě třetiny jeho členů. K platnosti usnesení sboru zástupců je třeba souhlasu nadpoloviční většiny jeho přítomných členů.
(4) Představenstvo se usnáší většinou hlasů, je-li přítomna nadpoloviční většina jeho členů; v případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího.
(4) Na návrh předsedy může členská schůze (sbor zástupců) pověřit místopředsedu řízením některého úseku činnosti.
(4) Členové revizní komise volí ze svého středu předsedu; ve velkém družstvu může být předseda revizní komise uvolněn z výkonu ostatní práce v družstvu.
(4) Výsledky kontroly nebo prověrky, kterou provádějí zpravidla dva členové revizní komise, předloží revizní komise ve formě revizního nálezu ke zjednání nápravy a odstranění zjištěných závad a nedostatků představenstvu a k projednání členské schůzi (sboru zástupců). Neodstraní-li představenstvo zjištěné závady a nedostatky v přiměřené lhůtě, rozhodne o vhodných opatřeních členská schůze (sbor zástupců).
(4) Při výkonu svých funkcí jsou členové hospodářského vedení vázáni usneseními členské schůze (sboru zástupců) a představenstva.

(5) Členská schůze se může platně usnášet, jestliže je přítomna nejméně jedna polovina všech členů družstva. K platnosti usnesení členské schůze je třeba - nestanoví-li vzorové stanovy nebo jiný právní předpis jinak - souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů družstva.
(5) Místopředseda pověřený řízením některého úseku činnosti je oprávněn v rozsahu svých pracovních úkolů a své působnosti, vyplývajících ze stanov družstva, popřípadě z pracovního a organizačního řádu družstva, jednat jménem družstva; přijímat závazky jménem družstva však může jen na základě zmocnění daného předsedou. To platí i o vedoucích odborných pracovnících pověřených řízením jednotlivých úseků činnosti a jednotlivých hospodářství, jakož i jiných organizačních jednotek v družstvu.
(5) V družstvu, které nemá více než 300 členů, vykonává revizní komise také působnost smírčí komise.
(5) Každý člen družstva má právo obrátit se na revizní komisi ve všech věcech, týkajících se družstva a jeho členů. Revizní komise je povinna věc prošetřit, žádat potřebnou nápravu a o výsledku svého šetření uvědomit člena družstva, který dal k šetření podnět.
(5) Na základě kolektivního odborného posouzení otázky v hospodářském vedení činí předseda vlastní rozhodnutí a ukládá úkoly k jejich zabezpečení.

(6) Nesejde-li se polovina všech členů družstva v určenou hodinu a nejde-li o případ, kdy se vyžaduje k platnosti usnesení, aby pro ně hlasovala nadpoloviční většina všech členů družstva, může se členská schůze platně usnášet po uplynutí čekací doby jedné hodiny, jestliže je přítomna aspoň jedna třetina všech členů družstva; k platnosti usnesení členské schůze je pak třeba souhlasu dvou třetin přítomných členů družstva.
(6) V pracovních vztazích může místopředseda pověřený řízením některého úseku činnosti nebo jiný vedoucí odborný pracovník činit právní úkony, jež jsou jinak v pravomoci předsedy, jen na základě písemného pověření předsedou nebo na základě stanov družstva, popřípadě pracovního a organizačního řádu družstva.

(2) Ke společnému družstevnímu hospodaření se nesdružují
(2) Právo družstevního užívání je bezúplatné a časově neomezené; opravňuje družstvo k tomu, aby v souladu s právními předpisy užívalo sdružené pozemky pro plnění všech úkolů, které jsou předmětem jeho činnosti.
(2) Družstvo, které hospodaří bez záhumenků, poskytuje svým členům (jejich rodinám) zemědělské výrobky pro potřebu jimi chovaného hospodářského zvířectva, popřípadě pro osobní spotřebu, a to za podmínek stanovených federálním ministerstvem zemědělství a výživy.
(2) Celková výměra pro pěstování speciálních plodin (zejména chmel, vinná réva, tabák, zelenina, jahody, ovoce, léčivé a kořeninové rostliny, semena všeho druhu a květiny) na záhumenku nesmí v rodině člena družstva přesahovat 0,10 ha.
(2) Družstvo ocení v přítomnosti člena podle platných cenových předpisů výrobní prostředky, které převzalo do vlastnictví (odstavec 1). O provedeném ocenění se sepíše zápis, jehož stejnopis vydá družstvo členovi.
(2) Zbývající část přejímací ceny živého a mrtvého inventáře, popřípadě řemeslnických potřeb, proplatí družstvo svému členovi za podmínek a ve lhůtách určených ve stanovách družstva.

(1) Členové družstva sdruží ke společnému družstevnímu hospodaření veškeré pozemky (včetně lesních pozemků a vodních ploch), které vlastní nebo na kterých hospodaří v době vstupu do družstva, jakož i pozemky, které získají později za trvání členství.
(1) K pozemkům sdruženým ke společnému družstevnímu hospodaření, popřípadě k pozemkům daným za ně do náhradního užívání při provedení hospodářskotechnické úpravy pozemků (dále jen „sdružené pozemky“), náleží družstvu právo družstevního užívání.
(1) Úspěšný rozvoj družstva, růst jeho výroby a důchodu a tím i životní úrovně jeho členů vytvářejí předpoklady pro racionální hospodaření bez záhumenků.
(1) Výměra záhumenku, jehož součástí nesmí být lesní půda, může činit:
(1) Při vstupu do družstva odevzdá člen do vlastnictví družstva živý a mrtvý inventář (hospodářská zvířata kromě těch zvířat a drobného hospodářského zvířectva, které podle stanov družstva může chovat, hospodářské stroje, vozy a nářadí), hospodářské budovy a jiné stavby hospodářské povahy, osiva, sádě a krmiva, popřípadě řemeslnické potřeby, pokud je družstvo potřebuje.
(1) Dvacet procent přejímací ceny živého a mrtvého inventáře, popřípadě řemeslnických potřeb, jakož i přejímací cena hospodářských budov a jiných staveb, osiv, sádí a krmiv, jsou povinným nenávratným vkladem člena do družstva.

(3) Družstvo může zejména
(3) Družstvo, které se dosud nerozhodlo hospodařit bez záhumenků, přiděluje záhumenky těm členům, kteří je požadují; záhumenky se přidělují na jednotlivé členy nebo na rodiny členů.
(3) Do výměry záhumenku se započítává výměra zahrady, která nebyla sdružena; to platí i pro výměru pro pěstování speciálních plodin.
(3) Nezaplatilo-li dosud družstvo svým členům, jejichž členství vzniklo před 1. lednem 1976, zbytek přejímací ceny živého a mrtvého inventáře, popřípadě řemeslnických potřeb, určí stanovy družstva podmínky a lhůty, za nichž se tak stane. Lhůty mohou být určeny i rozdílně tak, aby tento zbytek byl zaplacen nejdříve starým členům družstva, především důchodcům.

(4) Veškeré porosty na sdružených pozemcích jsou ve vlastnictví družstva.
(4) Při určování výměry záhumenku přihlíží družstvo k míře účasti člena družstva (jeho rodiny) na práci v družstvu. Stanovy družstva mohou určit, že se členům družstva, jimž v soustavné práci v družstvu brání zdravotní stav, věk nebo jiný vážný důvod (s výjimkou výkonu veřejné funkce nebo jiné činnosti pro společenskou organizaci anebo výkonu práce ve společném zemědělském podniku), přidělují záhumenky ve výměře nižší než členům družstva trvale pracovně činným, nejméně však ve výměře 0,10 ha.

(5) Záhumenky se nepřidělují, popřípadě mohou být odňaty těm členům družstva, kteří ukončili soustavný výkon práce v družstvu a odstěhovali se z jeho obvodu.

(2) Se zřetelem na vnitřní organizaci družstva a na podmínky stanovené dohodou o pracovních podmínkách, popřípadě rozhodnutím představenstva o pracovním zařazení a rozsahu pracovní účasti člena v družstvu, určuje představenstvo členům družstva, ve kterých organizačních jednotkách mají pracovat.
(2) Při sjednávání dohody o pracovních podmínkách přihlíží družstvo zejména k organizaci výroby a práce, k celkové potřebě prací jednotlivých druhů a požadavkům účelné dělby práce i účelného využívání pracovních sil, jakož i ke zdravotnímu stavu a schopnostem a - pokud možno - i kvalifikaci a oprávněným zájmům jednotlivých členů.
(2) Nemůže-li družstvo poskytnout svému členovi práci celoročně nebo na plný pracovní úvazek, musí dohoda o pracovních podmínkách obsahovat také ujednání o rozsahu jeho pracovní účasti v družstvu v průběhu kalendářního roku.
(2) Nebyla-li uzavřena dohoda o pracovních podmínkách, je družstvo povinno umožnit svému členovi - pokud se s ním nedohodne jinak - jeho pracovní účast v družstvu v průběhu kalendářního roku nejméně v rozsahu potřebném pro zápočet kalendářního roku podle předpisů o sociálním zabezpečení.
(2) Družstvo vypracuje pracovní řád podle vzoru vydaného federálním ministerstvem zemědělství a výživy; návrh pracovního řádu předloží představenstvo členské schůzi po předchozím projednání s okresní zemědělskou správou.
(2) Družstvo, které dosud nevytvořilo ekonomické předpoklady pro poskytování dovolené na zotavenou svým členům podle zákona, poskytuje dovolenou na zotavenou svým členům za podmínek a v rozsahu, jež určí stanovy družstva; stanovy družstva určí výměru dovolené tak, aby odpovídala hospodářským možnostem družstva.
(2) Družstvo si stanoví s přihlédnutím ke svým podmínkám vnitrodružstevní předpisy pro odměňování za práci, které vypracuje na základě jednotných zásad stanovených vládou Československé socialistické republiky a jednotných směrnic vydaných federálním ministerstvem zemědělství a výživy v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí a ministerstvy zemědělství a výživy republik, popřípadě na základě dalších platných předpisů. Poskytování vyšší odměny za práci nebo jiných výhod peněžité hodnoty, vybočujících z rámce platných předpisů o odměňování za práci v družstvech, není dovoleno.
(2) Písemnosti doručované poštou zasílá družstvo na poslední adresu člena družstva, která je mu známa, jako doporučenou zásilku s doručenkou s poznámkou „do vlastních rukou“.

(1) Práci v družstvu vykonávají zásadně jeho členové, a to za podmínek stanovených dohodou o pracovních podmínkách, popřípadě - nedošlo-li k jejímu uzavření - na základě rozhodnutí představenstva o pracovním zařazení a rozsahu pracovní účasti člena v družstvu. Při rozhodování o pracovním zařazení a rozsahu pracovní účasti člena v družstvu přihlíží představenstvo k potřebám a možnostem družstva, jakož i ke zdravotnímu stavu a schopnostem a - pokud možno - i kvalifikaci člena. Obsah rozhodnutí představenstva musí být členovi sdělen písemně.
(1) Před přijetím za člena družstva projedná družstvo s uchazečem o členství podmínky, za nichž má konat práci v družstvu, a na základě tohoto projednání mu předloží návrh dohody o pracovních podmínkách tak, aby tato dohoda mohla být uzavřena nejpozději ke dni vzniku členství. V případech stanovených orgány státní zdravotní správy je družstvo povinno zajistit, aby se uchazeč o členství podrobil před uzavřením dohody o pracovních podmínkách vstupní lékařské prohlídce.
(1) Dohoda o pracovních podmínkách musí obsahovat ujednání o
(1) Dohodu o pracovních podmínkách lze změnit jen tehdy, dohodnou-li se písemně družstvo a člen družstva na její změně, popřípadě - zejména jde-li o převedení člena družstva na jinou práci nebo o jeho přeložení - za podmínek stanovených vládou Československé socialistické republiky. Jen za těchto podmínek může být také změněno pracovní zařazení člena družstva stanovené rozhodnutím představenstva.
(1) Za účelem prohlubování organizace práce, upevnění vnitřního pořádku a pracovní kázně přijímá členská schůze pracovní řád družstva. Pracovní řád rozvádí podrobněji ustanovení právních předpisů o pracovních vztazích v družstvu.
(1) Pokud k tomu vytvořilo družstvo ekonomické předpoklady, poskytuje svým členům dovolenou na zotavenou podle zákona č. 122/1975 Sb., o zemědělském družstevnictví (dále jen „zákon“).
(1) Členům družstva přísluší za práci vykonanou v družstvu odměna za práci, která se vyplácí v penězích; stanoví se podle množství, jakosti a společenského významu práce.
(1) Písemnosti družstva, týkající se pracovních vztahů v družstvu, musí být doručeny členovi družstva do vlastních rukou; doručují se mu na pracovišti, v jeho bytě nebo kdekoliv bude zastižen, popřípadě - není-li to možné - poštou.

(3) V pracovním poměru, popřípadě v jiném pracovněprávním vztahu, může družstvo zaměstnávat občany jen výjimečně, jde-li o osoby s odbornými znalostmi a průpravou, jež nelze získat z řad členů, anebo jde-li o zabezpečení naléhavých (zejména sezónních) prací, jež nelze bez takové pomoci vykonat řádně a včas ani při racionálním využití práce členů a techniky.
(3) Dohoda o pracovních podmínkách může být platně uzavřena jen písemně. Jedno vyhotovení písemné dohody o pracovních podmínkách je družstvo povinno vydat členovi.
(3) V dohodě o pracovních podmínkách může družstvo se členem sjednat i další podmínky, na nichž družstvo nebo člen mají zájem, zejména zařazení pro účely odměňování, odpovídající sjednanému druhu práce (funkci).
(3) Nemůže-li družstvo poskytnout svému členovi práci pro něho vhodnou celoročně nebo na plný pracovní úvazek, je povinno mu umožnit, aby dočasně pracoval pro jinou organizaci, a účinně mu pomáhat při vyhledávání vhodné pracovní příležitosti, zejména pak v patronátních organizacích a organizacích s vyšší sezónní potřebou práce.
(3) Pracovní řád družstva nabývá účinnosti dnem, který je v něm stanoven; všichni členové, popřípadě pracovníci družstva, musí být s ním seznámeni.
(3) Okresní zemědělská správa posoudí, kdy družstvo - které ještě poskytuje dovolenou na zotavenou svým členům v menším rozsahu určeném stanovami družstva - bude schopno poskytovat svým členům dovolenou na zotavenou za podmínek a v rozsahu podle zákona.
(3) Povinnost družstva doručit písemnost je splněna, jakmile člen družstva písemnost převezme nebo jakmile byla vrácena družstvu jako nedoručitelná a člen svým jednáním doručení písemnosti zmařil. Účinky doručení nastanou i tehdy, jestliže člen družstva přijetí písemnosti odmítne.

(4) Nebylo-li sjednáno něco jiného, má se za to, že dohoda o pracovních podmínkách byla uzavřena na dobu neurčitou.

(1) Nezbytným předpokladem úspěšné činnosti družstva a jeho trvalého rozvoje v souladu se zájmy společnosti je důsledné dodržování družstevní kázně. Družstevní kázní se rozumí uvědomělé plnění úkolů a povinností, které pro každého člena družstva vyplývají z jeho členství v družstvu, zejména pak v souvislosti s jeho účastí na společné práci, na řízení a správě družstva a na společenské činnosti družstva. Družstevní kázeň je založena na vztazích soudružské spolupráce a vzájemné pomoci, na uplatňování zásad socialistického soužití členů družstva a na rozvíjení jejich iniciativy i zvyšování jejich ideologické a odborné úrovně.
(1) Družstvo vede své členy k upevňování a prohlubování družstevní kázně především výchovným působením, přesvědčováním, hodnocením a oceňováním dobrých výsledků a zásluh, jakož i soustavným vytvářením příznivých podmínek pro řádné plnění úkolů a povinností každým členem.
(1) Za závažné nebo opětovné porušení družstevní kázně, jímž byla porušena povinnost stanovená právním předpisem, stanovami družstva nebo jinými vnitrodružstevními předpisy, popřípadě usneseními nebo opatřeními orgánů anebo pracovními příkazy vedoucích funkcionářů (vedoucích odborných pracovníků) družstva, může být členovi družstva uloženo některé z těchto kárných opatření:
(1) Kárné opatření může být uloženo jen do jednoho měsíce ode dne, kdy se družstvo dovědělo o porušení družstevní kázně, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy k porušení družstevní kázně došlo. Ukládá-li však kárné opatření členská schůze (sbor zástupců), platí místo lhůty jednoho měsíce lhůta tří měsíců.
(1) Kárné opatření ukládá zásadně představenstvo družstva. Důtku mohou uložit i předseda a místopředseda družstva. Stanovy družstva mohou určit, že důtku mohou ukládat i vedoucí odborní pracovníci pověření řízením jednotlivých úseků činnosti a jednotlivých hospodářství, popřípadě i dalších organizačních jednotek v družstvu.
(1) V kárném řízení musí být vždy spolehlivě zjištěn skutečný stav a členovi družstva musí být poskytnuta možnost hájit se.
(1) Proti rozhodnutí představenstva, popřípadě vedoucího funkcionáře (vedoucího odborného pracovníka) družstva, jímž bylo uloženo kárné opatření, může člen družstva, jemuž bylo kárné opatření uloženo, do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí podat námitky členské schůzi (sboru zástupců). Námitky lze podat písemně nebo ústně; o ústně podaných námitkách sepíše družstvo zápis. Námitky se podávají u představenstva, které je předloží k rozhodnutí nejbližší členské schůzi (schůzi sboru zástupců). Podání námitek má odkladný účinek.
(1) Rozhodnutí o kárném opatření, proti kterému již nelze podat námitky nebo návrh na přezkoumání soudem, družstvo vykoná.
(1) Nedopustil-li se člen družstva během jednoho roku od pravomocného uložení kárného opatření dalšího porušení družstevní kázně, posuzuje se, jako by mu kárné opatření nebylo uloženo.

(2) Nedílnou součástí družstevní kázně je pracovní kázeň a ochrana socialistického vlastnictví. Dodržování pracovní kázně vyžaduje od členů družstva zejména uvědomělé a řádné plnění pracovních úkolů podle svých sil, znalostí a schopností, plné využívání pracovní doby a výrobních prostředků, svědomité plnění pokynů nadřízených a dodržování předpisů vztahujících se k práci jimi vykonávané, zejména předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a předpisů o ochraně proti požárům.
(2) Dopustí-li se člen družstva méně závažného porušení družstevní kázně, je povinností nadřízeného, aby mu porušení družstevní kázně vytkl a poučil ho o nesprávnosti jeho jednání, popřípadě aby využil i možnosti věc projednat na výrobní nebo jiné poradě organizační jednotky.
(2) Jiné kárné opatření (neuvedené v odstavci 1) nelze uložit. Za jedno a totéž porušení družstevní kázně lze uložit jen jedno kárné opatření. Uložení kárného opatření nevylučuje případné právo družstva na náhradu škody.
(2) Je-li jednání člena družstva, v němž lze spatřovat porušení družstevní kázně, předmětem šetření jiného orgánu než orgánu družstva, počíná lhůta jednoho, popřípadě tří měsíců pro uložení kárného opatření dnem, kdy se družstvo dovědělo o výsledku tohoto šetření.
(2) Jde-li o porušení družstevní kázně předsedou (místopředsedou), jiným členem představenstva nebo členem revizní komise, ukládá kárné opatření členská schůze (sbor zástupců). Návrh na kárné opatření - jde-li o porušení družstevní kázně předsedou - může podat též okresní zemědělská správa.
(2) O průběhu kárného řízení se sepíše stručný zápis, ve kterém se uvede, proti komu se řízení vede, co považuje kárný orgán za porušení družstevní kázně (skutek), vyjádření člena družstva, důkazy, které byly provedeny, a rozhodnutí, k němuž kárný orgán dospěl.
(2) Má-li člen družstva za to, že při uložení kárného opatření byl porušen právní předpis, stanovy družstva nebo jiné vnitrodružstevní předpisy anebo že kárné řízení zůstalo neúplné, může do 30 dnů od doručení rozhodnutí členské schůze (sboru zástupců) o námitkách, popřípadě - jde-li o předsedu (místopředsedu), jiného člena představenstva nebo člena revizní komise - od doručení rozhodnutí členské schůze (sboru zástupců) o kárném opatření, podat návrh na přezkoumání tohoto rozhodnutí soudem. Podání návrhu na přezkoumání má odkladný účinek.
(2) Důtka je vykonána doručením konečného rozhodnutí.
(2) I před uplynutím doby uvedené v odstavci 1 může představenstvo, popřípadě - uložila-li kárné opatření členská schůze (sbor zástupců) - členská schůze (sbor zástupců) rozhodnout, že se člen družstva posuzuje, jako by mu kárné opatření nebylo uloženo, osvědčil-li se příkladným plněním povinností vyplývajících z jeho členství v družstvu.

(4) Kárné opatření nelze uložit za porušení družstevní kázně, jestliže členovi družstva bylo za ně uloženo pravomocné opatření jiným orgánem než orgánem družstva nebo byl-li pro ně člen družstva pravomocně odsouzen.
(4) Kárná opatření s majetkovým dopadem vykoná družstvo snížením, popřípadě odnětím prémií, podílů na hospodářských výsledcích nebo jiných pohyblivých součástí odměny, anebo převedením na méně placenou práci.

(3) Členovi družstva nemůže být uloženo kárné opatření, jestliže nesplnil pokyn, který byl v rozporu s právními předpisy.
(3) Bylo-li rozhodnutí členské schůze (sboru zástupců) soudem zrušeno z toho důvodu, že kárné řízení zůstalo neúplné, projedná věc členská schůze (sbor zástupců) znovu na svém nejbližším jednání, následujícím po dni, kdy rozhodnutí o zrušení nabylo právní moci; je však povinna se přitom řídit právním názorem soudu.
(3) Veřejná důtka se vykoná zveřejněním způsobem v družstvu obvyklým.

(2) Družstvo je povinno soustavně kontrolovat, zda jeho členové plní své členské povinnosti tak, aby nedocházelo ke škodám.
(2) Zjistí-li člen družstva, že nemá vytvořeny podmínky k řádnému plnění svých členských povinností, je povinen oznámit to svému nadřízenému.
(2) Bez uzavření dohody o hmotné odpovědnosti nemůže družstvo ustanovit svého člena, popřípadě pracovníka, zejména pokladníkem nebo skladníkem, ani jinak jej pověřit pokladními operacemi nebo činností spojenou s přejímáním, skladováním a vydáváním hmotných prostředků (zboží, zásob materiálu apod.). Bez uzavření dohody o hmotné odpovědnosti nemůže družstvo ustanovit svého člena, popřípadě pracovníka, ani do jiných funkcí, o nichž to stanoví zvláštní předpis.
(2) Na pracovištích, kde pracují členové, popřípadě pracovníci družstva, kteří odpovídají za schodek společně, musí být inventarizace provedena při uzavření dohod se všemi společně odpovědnými osobami, při zániku všech těchto dohod, při převedení na jinou práci nebo na jiné pracoviště anebo přeložení všech společně odpovědných osob, při změně ve funkci vedoucího nebo jeho zástupce a na žádost kterékoli ze společně odpovědných osob při změně v jejich kolektivu, popřípadě při odstoupení některé z nich od dohody o hmotné odpovědnosti.
(2) Jde-li o škodu přesahující částku 10 000 Kčs, nebo o škodu, za kterou odpovídá předseda (místopředseda), jiný člen představenstva nebo člen revizní komise, určuje výši požadované náhrady na návrh představenstva členská schůze (sbor zástupců); jinak určuje výši požadované náhrady představenstvo.

(1) Člen družstva je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví a majetku ani neoprávněnému majetkovému prospěchu na úkor společnosti, družstva nebo jednotlivce.
(1) Družstvo je povinno vytvářet svým členům takové podmínky, aby mohli řádně plnit své členské povinnosti bez ohrožení zdraví a majetku; zjistí-li závady, je povinno učinit opatření k jejich odstranění.
(1) Hotovosti, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty může družstvo svěřit k vyúčtování členovi, popřípadě pracovníkovi družstva, jen tehdy, uzavřelo-li s ním dohodu o hmotné odpovědnosti; tato dohoda může být platně uzavřena jen písemně.
(1) Při uzavření dohody o hmotné odpovědnosti, při jejím zániku, při převedení člena družstva na jinou práci nebo na jiné pracoviště anebo při jeho přeložení musí být provedena inventarizace svěřených prostředků.
(1) Zjistilo-li představenstvo při objasnění okolností, za nichž došlo ke škodě na družstevním majetku, že za škodu odpovídá člen, popřípadě pracovník družstva, určí družstvo výši požadované náhrady se zřetelem na příslušná ustanovení zákoníku práce o rozsahu náhrady škody způsobené pracovníkem při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

(3) Hrozí-li družstvu škoda, je člen družstva povinen upozornit na to příslušného vedoucího funkcionáře (vedoucího odborného pracovníka) družstva, popřípadě příslušné orgány. Je-li k odvrácení škody hrozící družstvu neodkladně třeba zákroku, je člen družstva povinen zakročit; nemusí tak učinit, brání-li mu v tom důležitá okolnost, nebo jestliže by tím vystavil vážnému ohrožení sebe nebo jiné členy (pracovníky) družstva, popřípadě osoby sobě blízké.

(5) Povinnost k náhradě nákladů zaniká úplně, skončilo-li členství vystoupením se zkrácenou lhůtou z důvodů uvedených v čl. 16 odst. 3 písm. a), c), d) a e).

(2) Dohoda musí být uzavřena písemně a musí v ní být uvedeny:
(2) Družstvo je povinno zejména
(2) V rámci péče o členy se změněnou pracovní schopností plní družstvo i další úkoly vyplývající z předpisů o sociálním zabezpečení.
(2) Orgány družstva, jehož členská schůze rozhodla o vstupu do Svazu družstevních rolníků, vykonávají současně funkce orgánů základní organizace tohoto svazu.

(1) Družstvo může se svým členem uzavřít dohodu, kterou se zavazuje umožnit mu získání nebo zvýšení kvalifikace a kterou se člen družstva zavazuje setrvat v družstvu po určitou dobu v členském poměru nebo uhradit družstvu náklady spojené se získáním nebo zvýšením své kvalifikace. Družstvo se může se svým členem také dohodnout, že mu člen uhradí i náklady, které do skončení členského poměru vynaložilo k získání nebo zvýšení jeho kvalifikace, jestliže členství zaniklo před získáním předpokládané kvalifikace nebo před jejím zvýšením.
(1) Stálé zlepšování pracovních podmínek je rovnocennou a neoddělitelnou součástí plánování a plnění výrobních a ostatních úkolů družstva.
(1) Družstvo je povinno vytvářet podmínky pro vhodné pracovní uplatnění svých členů se změněnou pracovní schopností a umožňovat jim, aby výcvikem nebo studiem získávali potřebnou kvalifikaci a zvyšovali si ji. To platí zvláště v případech, v nichž byla změna pracovní schopnosti způsobena pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.
(1) Družstvo, jehož členská schůze rozhodla o vstupu do Svazu družstevních rolníků, plní v oblasti své společenské činnosti také úkoly, jež vyplývají ze Stanov svazu družstevních rolníků a z usnesení jeho orgánů.

(3) Dohoda, která nebyla uzavřena písemně nebo která neobsahuje údaje uvedené v odstavci 2, je neplatná.

(4) Nesplní-li člen družstva svůj závazek jen zčásti, družstvo mu povinnost nahradit náklady poměrně sníží. V odůvodněných případech může družstvo náhradu nákladů zcela prominout.