HLAVA 4
VĚCI DĚDICKÉ
Oprávnění diplomatické mise nebo konzulárního úřadu v dědických věcech

(1) Státní občané jedné smluvní strany mohou nabývat jmění nebo jiných práv na území druhé smluvní strany děděním ze zákona nebo ze závěti za stejných podmínek a ve stejném rozsahu, jako vlastní státní občané.

(2) Státní občané jedné smluvní strany mohou v závěti nakládat svým jměním nacházejícím se na území druhé smluvní strany.

(1) Dědické poměry se řídí právním řádem smluvní strany, jejímž státním občanem byl zůstavitel v době smrti.

(2) Dědické právo k nemovitostem se řídí právními předpisy smluvní strany, na jejímž území je nemovitost.

(1) Způsobilost zřídit nebo zrušit závěť, jakož i právní následky vad vůle a jejího projevu se řídí právním řádem smluvní strany, jejímž státním občanem byl zůstavitel v době, kdy závěť zřídil nebo zrušil.

(2) Forma závěti se řídí právním řádem smluvní strany, jejímž státním občanem byl zůstavitel v době, kdy závěť zřídil. Stačí však, jestliže se postupovalo podle právního řádu smluvní strany, na jejímž území byla závěť zřízena. Totéž platí pro zrušení závěti.

(1) K projednání movitého dědictví je, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 4 tohoto článku, příslušný orgán smluvní strany, jejímž státním občanem byl zůstavitel v době smrti.

(2) K projednání dědictví k nemovitostem je příslušný orgán smluvní strany, na jejímž území leží nemovitost.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 tohoto článku platí i pro projednání dědických sporů.

(4) Jestliže zůstavitel, který byl státním občanem jedné smluvní strany, měl poslední bydliště na území druhé smluvní strany, mohou dědicové, kteří mají bydliště nebo pobyt na území této smluvní strany, žádat do 6 měsíců po zůstavitelově smrti, aby movité dědictví nacházející se na tomto území bylo projednáno příslušným orgánem této smluvní strany. Jestliže do 3 měsíců od vyrozumění o takové žádosti žádný z dědiců nevznese námitky, bude žádosti vyhověno.

(5) Posouzení, zda jde o majetek movitý nebo nemovitý, se řídí právním řádem smluvní strany, kde se majetek nachází.

(1) Orgán smluvní strany, na jejímž území je dědictví po státním občanu druhé smluvní strany, učiní podle právního řádu svého státu opatření nutná k zajištění dědictví a k jeho správě. Příslušné orgány smluvních stran budou stejně postupovat i v případech, kdy jako dědic přichází v úvahu státní občan druhé smluvní strany.

(2) O opatřeních, která byla učiněna podle ustanovení odstavce 1 tohoto článku, je třeba uvědomit diplomatickou misi nebo konzulární úřad druhé smluvní strany, které mohou při výkonu opatření k zajištění dědictví přímo nebo prostřednictvím zmocněnce spolupůsobit. Na jejich návrh mohou být provedená opatření odložena, změněna nebo zrušena.

(3) Na návrh orgánu příslušného k projednání dědictví budou opatření provedená podle ustanovení odstavce 1 tohoto článku změněna nebo zrušena.

(1) Zemře-li státní občan jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany, příslušný orgán to neprodleně oznámí diplomatické misi nebo konzulárnímu úřadu té smluvní strany, jejímž státním občanem byl zemřelý, a sdělí vše, co je mu známo o dědicích, o jejich bydlišti, o dědictví, o závěti, jakož i o těch, kteří byli v závěti uvedeni, pokud žijí. Příslušný orgán také sdělí, pokud je mu to známo, že zemřelý zanechal dědictví ve třetím státě.

(2) Ukáže-li se při zahájení dědického řízení na území jedné ze smluvních stran, že dědici nebo ti, kdož byli v závěti uvedeni, jsou státními občany druhé smluvní strany a že tam bydlí, příslušný orgán to po zahájení dědického řízení neprodleně sdělí diplomatické misi nebo konzulárnímu úřadu druhé smluvní strany.

(1) Jestliže movité dědictví nebo výtěžek z prodeje movitého nebo nemovitého dědictví má být po projednání dědictví vydán dědicům, kteří mají bydliště nebo pobyt na území druhé smluvní strany, a jestliže není možno dědictví nebo jeho výtěžek vydat přímo dědici nebo jeho zmocněnci, vydá se diplomatické misi nebo konzulárnímu úřadu této smluvní strany.

(2) Dědictví se podle odstavce 1 tohoto článku vydá:

a) jestliže byly zajištěny nebo zaplaceny všechny pohledávky věřitelů, kteří se přihlásili v určité době podle právních předpisů smluvní strany, na jejímž území je dědictví,

b) jestliže byly zaplaceny nebo zajištěny všechny dlužné poplatky a daně,

c) jestliže daly příslušné orgány souhlas k vývozu movitostí a k převodu částek získaných z prodeje.