(1) Jestliže movité dědictví nebo výtěžek z prodeje movitého nebo nemovitého dědictví má být po projednání dědictví vydán dědicům, kteří mají bydliště nebo pobyt na území druhé smluvní strany, a jestliže není možno dědictví nebo jeho výtěžek vydat přímo dědici nebo jeho zmocněnci, vydá se diplomatické misi nebo konzulárnímu úřadu této smluvní strany.

(2) Dědictví se podle odstavce 1 tohoto článku vydá:

a) jestliže byly zajištěny nebo zaplaceny všechny pohledávky věřitelů, kteří se přihlásili v určité době podle právních předpisů smluvní strany, na jejímž území je dědictví,

b) jestliže byly zaplaceny nebo zajištěny všechny dlužné poplatky a daně,

c) jestliže daly příslušné orgány souhlas k vývozu movitostí a k převodu částek získaných z prodeje.