105/1981 Sb. — Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj o dokumentaci staveb

Část I

ÚVODNÍ A OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Rozsah platnosti

(1) Vyhláška upravuje způsob a rozsah dokumentace staveb, postup při jejím vypracování, projednávání a schvalování, a provádění závěrečného vyhodnocení staveb.

(2) Vyhláška se vztahuje na dokumentaci staveb financovaných z investičních prostředků,¹) jejichž investory jsou tuzemské socialistické organizace, a které mají být uskutečněny na území Československé socialistické republiky. Vztahuje se též na dokumentaci staveb, jejichž součástí jsou základní prostředky získané po vyřešení úkolů plánu rozvoje vědy a techniky podle zvláštního předpisu.²)

(3) Podle této vyhlášky se postupuje přiměřeně u

a) staveb a změn a oprav³) dokončených staveb financovaných z neinvestičních prostředků,⁴)

b) modernizací bytového fondu,⁵)

c) staveb a udržovacích prací spojených se zachováním a obnovou objektů kulturních památek, financovaných z neinvestičních prostředků,

d) dočasných zařízení financovaných z neinvestičních prostředků na rozvoj vědy a techniky,⁶)

e) strojů a zařízení nezahrnutých do rozpočtů staveb,⁷) pokud vyžadují stavební nebo montážní práce,

f) staveb, které Československá socialistická republika vlastními organizacemi buduje pro sebe v zahraničí,

g) samostatného sdruženého zařízení staveniště (část E bod 2 přílohy č. 17),

h) asanačních a rekultivačních prací, kterými se odstraňují důsledky povrchové i hlubinné těžební činnosti a jsou financovány z neinvestičních prostředků.⁸)

(4) Na experimentální stavby se ustanovení této vyhlášky vztahují s odchylkami stanovenými zvláštním předpisem.⁹)

§ 2

Pojmy

(1) Stavbou se rozumí souhrn stavebních prací včetně dodávek stavebních hmot a dílů a dodávek strojů a zařízení včetně jejich montáží, nářadí a inventáře,¹⁰) prováděný zpravidla na souvislém místě a v souvislém čase, jehož účelem je vybudování nových základních prostředků (novostavba) nebo změna dosavadních základních prostředků (rekonstrukce, modernizace, nástavba, přístavba a stavební úpravy), které mají jako celek plnit samostatnou technickoekonomickou, popřípadě jinou společenskou funkci;¹¹) jako stavba se někdy označuje též základní prostředek nebo soubor základních prostředků, které jsou výsledkem této činnosti. Za stavbu se může v souboru staveb výjimečně považovat i příprava rozsáhlého území pro další stavby souboru.

(2) Za součást stavby se považují též odstranění dosavadních základních prostředků na staveništi, provizoria potřebná k zabezpečení provozu dosavadní stavby po dobu výstavby a – pokud jde o dopravní sítě,¹²) rozvodné sítě,¹²) kanalizace a jejich zařízení včetně přípojek a vnitřních rozvodů a není zvláštními předpisy stanoveno jinak – též odstranění starých a vybudování nových základních prostředků nebo jejich částí, nahrazujících ty, které jsou narušeny prováděním stavby a je nezbytné jejich funkci zachovat.

(3) Souborem staveb se rozumějí vzájemně provozně a ekonomicky souvisící stavby, jimiž se uskutečňuje rozsáhlá nebo dlouhodobá investiční výstavba na souvislém území nebo ke společnému účelu na různých místech.

(4) Provozní soubor (dílčí provozní soubor) je souhrn strojů a zařízení včetně jejich montáží a inventáře,¹⁰) který slouží k zajištění samostatného (dílčího) technologického nebo netechnologického procesu a je zpravidla uváděn do provozu v souvislém čase.¹³)

(5) Provozní celek je souhrn vzájemně navazujících provozních souborů včetně jejich montáží a inventáře,¹⁰) který slouží k zajištění samostatného uceleného technologického nebo obdobného netechnologického procesu a je zpravidla uváděn do provozu v souvislém čase.

(6) Stavební objekt je prostorově ucelená nebo alespoň technicky samostatná část stavby,¹⁴) která plní vymezenou účelovou funkci.

(7) Obytný soubor je souborem bytových stavebních objektů a stavebních objektů základní technické a občanské vybavenosti včetně příslušných provozních souborů.¹⁵)

(8) Zařízením staveniště se rozumí dočasné objekty a zařízení,¹⁶) které v době provádění stavby slouží provozním a sociálním účelům účastníků výstavby; pro tyto účely se využívají též objekty a zařízení, které jsou budovány jako součást stavby nebo jsou již vybudovány a propůjčeny k tomu investorem, dodavatelem nebo jinou organizací. Za zařízení staveniště se považují pro účely této vyhlášky též dočasné objekty a zařízení, které slouží výrobním účelům v době provádění stavby. Místně soustředěné objekty plnící funkci zařízení staveniště pro více staveb tvoří sdružené zařízení staveniště. V této vyhlášce se označují jako zařízení staveniště (příloha č. 17) všechny objekty a zařízení uvedené v tomto odstavci.

§ 3

Účastníci výstavby

(1) Účastníky výstavby se rozumějí investor, generální projektant a dodavatelé,¹⁷) u dovozu dovozci.¹⁸)

(2) Investor je organizace, která stavbu připravuje a zajišťuje. Pokud některé činnosti příslušející podle této vyhlášky investorovi vykonává jiná organizace,¹⁹) vztahují se ustanovení této vyhlášky, pokud jednají o investorovi, též na tuto organizaci. Jde-li o stavbu, pro kterou se sdružují prostředky²⁰) více organizací, jedná jako investor – není-li zvláštními předpisy stanoveno jinak nebo nedojde-li k jiné dohodě – organizace s největším podílem na celkových nákladech stavby.

(3) Dodavatelská organizace je organizace, jejímž předmětem činnosti je uskutečňování dodávek pro stavby; pokud taková organizace uzavřela smlouvu o dodávce, označuje se jako vyšší dodavatel nebo dodavatel. Stejně se v této vyhlášce označuje organizace, která se dohodla o budoucí dodávce nebo alespoň o spolupráci při přípravě stavby, byla k ní určena, nebo se k ní smluvně zavázala.²¹) Podle potřeby se ve vyhlášce rozlišují dodavatelé, kteří dodávají přímo investorovi (dále jen „přímí dodavatelé“) a jejich dodavatelé, kteří se označují jako poddodavatelé. Přímými dodavateli mohou být buď vyšší dodavatelé²²) nebo dodavatelé ostatní.

(4) Generálním projektantem je organizace oprávněná k projektové činnosti podle zvláštních předpisů,²³) která se zavázala v souladu s touto vyhláškou a zvláštními předpisy²⁴) k dodávce projektové dokumentace celé stavby alespoň v rozsahu úvodního projektu a k výkonu autorského dozoru. Jako generální projektant se v této vyhlášce označuje též projektová organizace, která před uzavřením takového závazku sjednala dohodu podle § 12, nebo byla určena jako generální projektant.

(5) Dodavatelská organizace může být generálním projektantem za podmínek stanovených v odstavci 4 jen u vybraných druhů staveb vymezených v jejím oprávnění k projektové činnosti nebo zvlášť určených federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj, pokud se zavázala dodat celou stavbu.

(6) Dovozcem se rozumí organizace oprávněná k zahraničně obchodní činnosti zajišťující, popřípadě dodávající pro stavbu investiční celek nebo jednotlivé stroje (zařízení), popřípadě jiné výrobky anebo práce (dále jen „dovoz strojů a investičních celků“).

(7) U staveb, prováděných ve vlastní režii investora, popřípadě svépomocí, musí být určeno, který útvar organizace plní na základě příslušných oprávnění funkce jednotlivých účastníků výstavby; určené útvary postupují při uplatňování vyhlášky ve vzájemných vztazích přiměřeně.

§ 4

Dokumentace staveb

(1) Dokumentace staveb podle této vyhlášky zahrnuje investiční záměr, přípravnou dokumentaci, projektovou dokumentaci, dokumentaci skutečného provedení stavby a zprávu o závěrečném vyhodnocení stavby.

(2) U staveb s jaderným zařízením se za dokumentaci staveb považují též bezpečnostní zprávy, které investor zabezpečuje podle zvláštních předpisů.²⁵)

§ 5

Zjednodušení dokumentace

(1) Účastníci výstavby jsou povinni omezit dokumentaci staveb na nezbytný rozsah odpovídající druhu, charakteru, významu, velikosti a složitosti stavby; přitom se mohou po vzájemné dohodě odchýlit od ustanovení o podrobném obsahu dokumentace uvedeném v přílohách. Vždy však musí být zachována základní skladba dokumentace, která musí splňovat účel a funkci předepsané vyhláškou a být postačujícím podkladem pro územní a stavební řízení.

(2) V odůvodněných případech může ústřední orgán investora v dohodě podle příslušnosti s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj nebo ministerstvem výstavby a techniky republiky stanovit,

a) že se upustí od zpracování studie souboru staveb, jestliže schválený územní projekt zóny byl projednán též s dodavatelskými organizacemi²⁶) nebo

b) že studie souboru staveb nebo její část může pro jednotlivé stavby souboru nahradit projektové úkoly, které se v takovém případě nezpracovávají.

(3) Jde-li o stavební úpravy²⁷) dopravních sítí,¹²) rozvodných sítí,¹²) kanalizací a jejich zařízení včetně přípojek a vnitřních rozvodů, o úpravy odvodňovacích a zavodňovacích zařízení²⁸) nebo o terénní úpravy, může ústřední orgán investora stanovit, že se u těchto úprav staveb upustí od zpracování projektového úkolu a zpracuje se přímo jednostupňový projekt. Od zpracování projektového úkolu nelze upustit, je-li součástí uvedených úprav odstraňování staveb a vyvolávají-li tyto úpravy nároky na území, změnu ve využití území nebo nároky na pracovní síly. Při postupu podle tohoto odstavce plní funkci projektového úkolu vymezení základních požadavků na stavbu investorem, doložené údaji podle § 19 odst. 2, popřípadě jednostupňový projekt. Ustanovení tohoto odstavce nelze použít pro stavby, které jsou závaznými úkoly státního plánu (dále jen „závazné stavby“) nebo centralizovanými stavbami.²⁹)

(4) Pro stavby, jejichž technické řešení je zcela jednoduché,³⁰) pro naléhavé zabezpečení základních prostředků (objektů) proti havarijnímu stavu a dále pro práce, jimiž se mají bezprostředně odstranit následky havárií a živelních pohrom, se projektová dokumentace omezí na popis pracovního postupu, nezbytné výkresy, potřebné výpočty, soupis materiálu a rozpočet (§ 61 odst. 6). U těchto staveb se projektový úkol nemusí zpracovat, pokud jeho zpracování nevyžaduje orgán, jemuž přísluší jeho schválení; v takovém případě plní zjednodušená projektová dokumentace v nezbytném rozsahu též funkce projektového úkolu.

(5) Zjednodušená projektová dokumentace podle odstavce 4 může být se souhlasem investora a po dohodě generálního projektanta s přímými dodavateli vypracována též v rámci úvodního projektu pro technicky zcela jednoduché provozní soubory a stavební objekty nebo jejich ucelené části.

(6) Opakuje-li se na téže stavbě stavební objekt, popřípadě provozní soubor nebo jeho ucelená část beze změny, vypracuje se v rámci úvodního projektu opakovatelná část jen jednou a u opakovaných stavebních objektů, popřípadě provozních souborů nebo jejich částí se uvede pouze odkaz.

(7) Použijí-li se při zpracování přípravné a projektové dokumentace opakovatelné projekty, postupuje se podle této vyhlášky, pokud zvláštní předpisy³¹) nestanoví jinak.

§ 6

Využití typizace

(1) Účastníci výstavby jsou povinni uplatňovat při zpracování přípravné a projektové dokumentace typizační směrnice a typové podklady³²) za podmínek vymezených pro jejich použití schvalujícím orgánem³³) a využívat podrobnou dokumentaci k typovým podkladům stavebních objektů, byla-li vyhlášena.³⁴)

(2) Na žádost zpracovatele přípravné nebo projektové dokumentace je dodavatel stavební části povinen poskytnout typové podklady stavebních soustav a stavebních dílů, které dodává, nebo na ně odkázat podle § 27 odst. 11.

(3) Typové podklady poskytované podle odstavce 2 mohou být v rozsahu dohodnutém mezi investory a dodavateli uplatněny pro přípravu staveb po určité období v určité územní oblasti.

(4) Projektová dokumentace se při použití typových podkladů zpracovává zjednodušeně tak, že podle stupně dokumentace a podle druhu typového podkladu se části stavebního objektu, popřípadě stavební objekt znázorňují pouze schématicky s odkazem na příslušný použitý typový podklad a s dořešením vazeb vyplývajících z jeho uplatnění.

(5) Typové podklady, na něž se podle odstavce 4 odkazuje, se připojují pouze ke dvěma povinným vyhotovením³⁵) odevzdávané projektové dokumentace, nedojde-li k jiné dohodě.

(6) Ustanovení odstavců 3 až 5 platí též, použijí-li se pro zpracování projektové dokumentace jiné obdobné podklady zpracované předem;³⁶) tyto podklady se k projektové dokumentaci nepřipojují, pokud stavební úřad a účastníci výstavby je mají k dispozici.

Část II

INVESTIČNÍ ZÁMĚR

§ 7

Účel a funkce investičního záměru

(1) Investiční záměr je

a) jedním z podkladů pro plánování investiční výstavby a oblastní plánování,

b) pokynem a podkladem pro vypracování přípravné dokumentace.

(2) Investiční záměr vyjadřuje základní požadavky na stavbu, popřípadě soubor staveb a nároky na její přípravu a realizaci. Vychází přitom z úkolů pro přípravu plánu,³⁷) z rozvojových dokumentů³⁸) zdůvodňujících též potřebu a způsob investičního rozvoje a ze schválené územně plánovací dokumentace³⁹) a objasňuje souvislosti stavby s celkovou koncepcí založenou v těchto dokumentech.

§ 8

Obsah investičního záměru

(1) Investiční záměr obsahuje zejména název a místo nebo oblast stavby a další základní údaje stavby, zejména účel stavby, rozsah kapacit, předpokládanou potřebu pracovních sil, energií, vody, požadavky na veřejnou dopravu,⁴⁰) na území a na souvisící investice, zejména vyvolané, požadavky na dovoz, popřípadě požadavky na vývoj, celkové náklady stavby, údaje o ekonomické efektivnosti a požadavky na zpracování přípravné dokumentace; s výjimkou uvedenou v § 9 odst. 3 je součástí investičního záměru jeho zdůvodnění.

(2) Zdůvodnění investičního záměru obsahuje zejména zdůvodnění nutnosti stavby, zdůvodnění její technickoekonomické koncepce, zhodnocení její efektivnosti a zdůvodnění souvisících, zejména vyvolaných investic. Nutnost stavby se prokazuje především porovnáním účelu stavby s úkoly pro přípravu plánu a s úkoly rozvojových dokumentů nebo – nelze-li postupovat jinak – rozborem nekrytých potřeb a rozborem využití dosavadních kapacit včetně kapacit zaměnitelných a průkazem, že plánovitého uspokojení potřeb nelze dosáhnout jiným způsobem.

§ 9

Zpracování investičního záměru

(1) Vypracování investičního záměru zajišťuje a investiční záměr vydává orgán, jemuž přísluší schválit projektový úkol (§ 64).

(2) Investiční záměr se vypracovává a vydává pro závazné a centralizované stavby a pro stavby, které určí ústřední orgán investora v dohodě s příslušnou plánovací komisí republiky.

(3) Nestanoví-li ústřední orgán investora jinak nebo nevyžádá-li si to Státní plánovací komise nebo federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj, zpracuje se investiční záměr bez zdůvodnění u staveb,

a) které jsou součástí rozvojových dokumentů kladně posouzených Státní plánovací komisí a federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj, popřípadě též příslušnou plánovací komisí republiky a příslušným ministerstvem výstavby a techniky republiky,

b) určených výhradně pro realizaci úkolů státního technického rozvoje,

c) o jejichž realizaci rozhodla předem příslušná vláda.

(4) Na požadavek zpracovatele investičního záměru, doložený souhlasem ústředního orgánu investora, je dovozce povinen poskytnout dostupné údaje a informace (technické, obchodní, ekonomické a cenové) o dovážených strojích nebo investičních celcích.

§ 10

Projednávání a vydání investičního záměru

(1) Investiční záměr musí být před vydáním

a) projednán s orgánem oblastního plánování z hlediska lokalizace staveb a zabezpečení uvažovaného přírůstku počtu pracovníků;

b) jde-li o závaznou nebo centralizovanou stavbu, předložen včetně výsledků projednání podle písmene a)
– Státní plánovací komisi a příslušné plánovací komisi republiky,
– ke státní expertize orgánům uvedeným v § 65 odst. 2.

(2) Investiční záměr může být vydán jen je-li

a) prokázána nutnost a efektivnost stavby;

b) vydáno kladné stanovisko orgánu oblastního plánování;

c) u závazných a centralizovaných staveb vydáno kladné stanovisko orgánů uvedených v odstavci 1 písm. b).

(3) Orgán vydávající investiční záměr je povinen zaslat ihned po vydání jedno vyhotovení orgánům, s nimiž jej projednával podle odstavce 1 písm. a) a jde-li o závaznou nebo centralizovanou stavbu též orgánům, které k němu daly stanoviska podle odstavce 1 písm. b).

Část III

PŘÍPRAVNÁ DOKUMENTACE

Oddíl1

Společná ustanovení

§ 11

Druhy přípravné dokumentace a výchozí podklady

(1) Přípravnou dokumentací stavby je projektový úkol; je-li stavba součástí souboru staveb, zahrnuje přípravná dokumentace též studii souboru staveb. V případech uvedených v § 5 odst. 2 písm. b) je přípravnou dokumentací pouze studie souboru staveb.

(2) Výchozím podkladem pro vypracování přípravné dokumentace stavby (souboru staveb) je investiční záměr, pokud se vypracovává a vydává. V ostatních případech se použije pro vypracování přípravné dokumentace stejných výchozích podkladů jako pro vypracování investičního záměru.

§ 12

Zabezpečení výkonu funkce generálního projektanta

(1) Investor je povinen do zahájení prací na projektovém úkolu vyhledat organizaci oprávněnou k projektové činnosti, která bude vykonávat funkci generálního projektanta (příloha č. 1), a dohodnout⁴¹) s ní písemně, že zaujme stanovisko k návrhu projektového úkolu (§ 23) a že uzavře v dohodnuté lhůtě smlouvu o dodávce úvodního (jednostupňového) projektu včetně autorského dozoru, popřípadě též, jak bude spolupracovat při zpracování přípravné dokumentace.

(2) Nedojde-li k dohodě, postupuje investor podle ustanovení § 72 odst. 1 až 3, pokud není nutno postupovat podle ustanovení zvláštních předpisů.⁴²)

Oddíl2

Projektový úkol

§ 13

Účel a funkce projektového úkolu

(1) Projektový úkol vymezuje požadavky na celou stavbu do podrobností potřebných pro vypracování úvodního (jednostupňového) projektu v souladu s investičním záměrem, pokud byl vydán. Jde-li o soubor staveb, musí být v projektovém úkolu každé stavby souboru zabezpečeny též podmínky a návaznosti vyplývající ze studie souboru staveb.

(2) Projektový úkol věcně a funkčně vymezuje a zdůvodňuje stavbu a její umístění, stanoví národohospodářské, výrobní (provozní) a sociální cíle stavby, požadavky na její technickou, ekonomickou, architektonickou a výtvarnou úroveň (především na uplatnění výsledků vědeckotechnického rozvoje)⁴³) a vymezuje časový průběh výstavby. Přitom prokazuje realizovatelnost a efektivnost⁴⁴) stavby a stanoví zejména:

a) rozsah a členění stavby [§ 30 odst. 3 písm. c)] na stavební objekty a provozní soubory,

c) požadavky na použití jmenovitě uvedených provozně nevyzkoušených strojů a zařízení⁴⁵) včetně zdůvodnění uvažovaného použití doloženého vyjádřením řešitele a výrobce a podle potřeby požadavky na vývoj včetně náhradního řešení pro případ jeho neúspěšného skončení,

– požadavky na automatizaci řízení technologických nebo výrobních procesů, popřípadě požadavky vyplývající z automatizace vyšších úrovní řízení,
b) požadavky na technické, ekonomické, architektonické a výtvarné řešení stavby, zejména
– údaje a ukazatele charakterizující efektivnost v oblasti vnitřních a vnějších vztahů,
– použití stavebních soustav a technologických souborů u rozhodujících stavebních objektů,
– technologii výroby (provozu),
– rozhodující stroje a zařízení s označením standardních a nestandardních a jejich rozhodujících technickoekonomických parametrů,

d) požadavky na dovoz strojů a investičních celků, licencí, a na zajištění dodávek z dovozu pro budoucí výrobu v budovaných kapacitách, doložené rozborem jejich nezbytnosti a předpokladů efektivnosti dovozu. U dovozů pro výstavbu zahrne rozbor též způsob opatření projektových podkladů, údajů o zabezpečení včasného uvedení investičního celku nebo důležitého jednotlivého stroje do provozu a o zajištění využití odpovědnosti za vady (záruky) zahraničního dodavatele, popřípadě též zdůvodnění potřeby uzavřít výjimečně zahraniční smlouvu před schválením úvodního (jednostupňového) projektu,

e) požadavky na provádění stavby (zejména zásady řešení zařízení staveniště včetně využití trvalých stavebních objektů, popřípadě dosavadních objektů a průkazů nezbytnosti budování mimoglobálních objektů zařízení staveniště, lhůtu výstavby), popřípadě požadavky na postupné uvádění stavby do provozu (užívání), u modernizací a rekonstrukcí též způsob a rozsah provozu včetně termínů a rozsahu jeho potřebného přerušení (odstávek),

– požadavky na souvisící, zejména vyvolané investice,
– požadovaný počet pracovníků, z toho přírůstek a zdroje jeho krytí (převodem z likvidovaných provozoven, uvolněním z existujících provozoven, z bilančních zdrojů oblasti),
f) podmínky zabezpečení budoucího provozu (užívání) stavby, zejména
– požadavky na zajištění surovin, materiálů, energií, palivové základny, vody a dopravy,⁴⁰)
– předpoklady odbytu výrobků včetně vývozu,
– požadavky na kooperace s dosavadními, budoucími, popřípadě plánovanými stavbami (závody),
– připojení na dopravní a rozvodné sítě¹²) a kanalizaci,

– odnětí pozemků zemědělskému a lesnímu půdnímu fondu a na rekultivaci území podle rozhodnutí orgánů ochrany těchto fondů,
– dodržení podmínek ochranných pásem, chráněných území, chráněných částí přírody a ochrany památkových objektů,
– civilní obranu,
– způsob provozu z hlediska péče o životní prostředí,⁴⁶) bezpečnosti práce a technických zařízení a požární ochrany,
g) požadavky na opatření zabezpečující společenské zájmy nebo se jich dotýkající, zejména požadavky na
– způsob racionálního hospodaření s palivy a energiemi,
– ochranu podzemních kovových zařízení⁴⁷) proti korozi,

i) celkové náklady stavby.

h) určení provozovatelů (uživatelů) stavby, způsob a podmínky převzetí budoucího provozu (užívání) a u staveb komplexní bytové výstavby⁴⁸) (dále jen „KBV“) investorský rozvrh bytových, popřípadě dalších objektů,

(3) Součástí projektového úkolu je studie technologická nebo objemová, popřípadě obě. Podle charakteru a rozsahu stavby zabezpečuje investor nejpozději při zpracování projektového úkolu další potřebné studie (např. zastavovací, postupu výstavby, dopravy, racionálního řešení spotřeby paliv a energií, protihlukové); tyto studie, popřípadě jejich vybrané části nebo závěry, se připojují k projektovému úkolu.

(4) U rekonstrukcí a modernizací zabezpečuje investor též nejpozději při zpracování projektového úkolu dokumentaci dosavadního stavu včetně rozhodujících technickoekonomických údajů o provozu (užívání) stavby a popisu technického stavu zařízení; tato dokumentace se rovněž připojuje k projektovému úkolu.

(5) Podrobný obsah a skladba projektového úkolu jsou uvedeny v příloze č. 2, projektového úkolu stavby KBV v příloze č. 3.

(6) Postup při stanovení lhůt výstavby v projektovém úkolu je uveden v příloze č. 18.

§ 14

Projektový úkol slouží zejména:

a) k dohodě, popřípadě určení budoucího dodavatelského systému,

b) k vydání rozhodnutí o umístění stavby,

c) k registraci stavby,

g) pro vypracování projektové dokumentace.

d) k plánování investiční výstavby,

e) k předběžnému zajištění finančních prostředků (včetně devizových),

f) k uzavření smluv o přípravě dodávek nebo smluv o spolupráci na organizační a projektové přípravě stavby, smlouvy o dodávce projektové dokumentace a k uzavření dohod o náhradním řešení pro případ neúspěšného skončení vývoje,

§ 15

Způsob zpracování projektového úkolu

(1) Projektový úkol se vypracovává samostatně pro každou stavbu, nestanoví-li vyhláška v § 5 jinak; musí být vypracován v souladu s výchozími podklady podle § 11 odst. 2.

(2) Vypracování projektového úkolu včetně nezbytných průzkumů a studií zabezpečuje investor. Investor může zajistit vypracování projektového úkolu anebo jeho části včetně průzkumů, studií a nezbytných geodetických podkladů u projektové nebo jiné oprávněné organizace.⁴⁹)

§ 16

Spolupráce organizací při vypracování projektového úkolu

(1) Pro vypracování projektového úkolu jsou dodavatelské organizace povinny poskytnout investorovi, popřípadě zpracovateli na jejich žádost informace o svých výrobních a dodavatelských možnostech, výrobcích a lhůtách dodávek a údaje pro vypracování propočtu nákladů.

(2) Investor je povinen před počátkem prací na projektovém úkolu vyhledat dodavatelské organizace, popřípadě dovozce, s jejichž účastí se při výstavbě uvažuje, a projednat a dohodnout s nimi způsob a rozsah jejich spolupráce na vypracování projektového úkolu a úvodního (jednostupňového) projektu podle zvláštního předpisu.⁵⁰)

(3) Na základě dohody uzavřené podle odstavce 2 poskytne zpracovatel projektového úkolu v průběhu prací na něm vyšším dodavatelům pro jejich přípravu dílčí výsledky těchto prací. Vyšší dodavatelé poskytnou zpracovateli projektového úkolu výsledky své přípravy včetně návrhů na postup při provádění stavby k využití pro dokončení projektového úkolu.

(4) Jako součást projektového úkolu se zpracovává studie postupu výstavby u staveb
Podrobný postup zpracování studie postupu výstavby je obsažen v příloze č. 16.

b) centralizovaných, popřípadě ostatních, které určí federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj na návrh ústředního orgánu některého z účastníků výstavby.

a) závazných s výjimkou staveb zvláštní části státního plánu,

(5) Nedojde-li k dohodě podle odstavce 2 nebo nemohl-li být dodavatel vyhledán, postupuje se podle ustanovení § 72, pokud není nutno postupovat podle ustanovení zvláštních předpisů.⁵⁰)

(6) Na žádost investora doloženou potvrzením jeho ústředního orgánu o tom, že vybudování stavby je uvažováno pomocí devizově krytého dovozu, je dovozce povinen poskytovat dostupné údaje a informace pro zpracování projektového úkolu včetně údajů o nákladech dovozu (§ 46) a o předpokládaném meziročním cenovém vývoji pro případ časového posunu realizace dodávek. Potvrzení ústředního orgánu investora odpadá, jestliže pro stavbu je vydán investiční záměr uvažující s dovozem.

§ 17

Etapy

(1) V odůvodněných případech mohou být u rozsáhlých a složitých staveb v projektovém úkolu vymezeny etapy stavby, které umožňují postupné projektování a uvádění kapacit (stavby) do provozu (užívání). Pro každou etapu se určí její propočtové náklady a doba provádění (§ 60 a příloha č. 18 bod 2.3). V rámci první etapy musí být zajištěno též nezbytné zařízení staveniště, zejména sociální zařízení.

(2) Etapu může tvořit jen ucelená část stavby schopná samostatného provozu (užívání). Etapa může být vymezena jinak, vyžadují-li to

a) podmínky dovozu,

b) nutnost včasného zajištění části stavby potřebné k rozvinutí výstavby.⁵¹)

(3) Stavbu je možno členit na etapy, jen dá-li k tomu nejpozději do schválení projektového úkolu souhlas

a) u závazných a centralizovaných staveb ústřední orgán investora na základě kladného stanoviska příslušného orgánu státní expertizy, obsaženého v závěrech státní expertizy (§ 65 odst. 6),

b) u ostatních staveb ústřední orgán investora po dohodě s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj nebo příslušným ministerstvem výstavby a techniky republiky.

§ 18

Varianty

Projektový úkol nebo jeho část se zpracovává, je-li to účelné nebo stanoví-li to investiční záměr, ve variantách. V takovém případě investor projednává a předkládá k vydání rozhodnutí o umístění stavby a ke schválení nejvhodnější variantu s vyhodnocením ostatních variant.

§ 19

Výběr staveniště

(1) V rámci prací na projektovém úkolu zabezpečuje investor výběr staveniště včetně pořízení geodetických podkladů a provedení nezbytných průzkumů. Odůvodnění výběru staveniště je součástí projektového úkolu.

(2) Správci podzemních rozvodných sítí a kanalizací, popřípadě zvláštních zařízení jsou při provádění průzkumů podle odstavce 1 povinni poskytovat včas (§ 73 odst. 1) investorovi, popřípadě zpracovateli projektového úkolu, ověřené údaje o prostorovém umístění těchto sítí, popřípadě zařízení a jejich technickém stavu.

(3) Staveniště musí odpovídat společenským zájmům, zejména požadavkům péče o životní prostředí, ochrany zemědělské a lesní půdy,⁵²) být v souladu s územně plánovací dokumentací a přitom umožňovat nejhospodárnější provedení i provoz (užívání) zamýšlené stavby.

(4) Zásady pro postup při výběru staveniště jsou uvedeny v příloze č. 4; soubor průzkumných prací je uveden v příloze č. 5.

§ 20

Projednávání projektového úkolu

(1) V průběhu prací projedná investor, podle potřeby za účasti zpracovatele, projektový úkol

c) s dotčenými orgány státní správy, které podle zvláštních předpisů hájí společenské zájmy (dále jen „dotčené orgány státní správy“) účinky a důsledky stavby včetně hlediska obrany a bezpečnosti státu;⁵³)

b) s orgány a organizacemi možnosti a podmínky zabezpečení realizace a budoucího provozu (užívání) stavby, zejména z hledisek uvedených v § 13 odst. 2 písm. d) a f);

a) s orgány oblastního plánování z hledisek uvedených v § 10 odst. 1 písm. a) u staveb, pro něž nebyl vydán investiční záměr a které mají požadavky na nové pracovní síly nebo na nové stavební pozemky;

e) s budoucími provozovateli (uživateli) z hledisek uvedených v § 13 odst. 2 písm. h); způsob a podmínky převzetí dokončených staveb nebo jejich částí do správy (vlastnictví) příslušných socialistických organizací, popřípadě i způsob a podmínky jejich převzetí k užívání za účelem budoucího provozu (užívání) se sjednají smluvně;

f) s orgánem zabezpečujícím koncepci rozvoje a rozmístění skladové sítě⁵⁴) soulad s touto koncepcí, jde-li o samostatné kryté uzavřené sklady;⁵⁵)

– zásady řešení sociálního zařízení staveniště u staveb podléhajících státní expertize,
g) s příslušnými odborovými orgány
– účelnost a komplexnost navrhovaného řešení, jde-li o výstavbu rekreačních zařízení.⁵⁶)

d) s vyššími dodavateli a přímými dodavateli výrobků a montáží (§ 16), popřípadě s dovozci možnosti a podmínky dodavatelského zabezpečení stavby; dodavatelé si podle potřeby přizvou své dodavatele;

(2) Organizace, která se zavázala zpracovat projektový úkol pro investora, může se zavázat také k jeho projednání podle odstavce 1.

(3) K dokladové části projektového úkolu se připojují z jednání podle odstavce 1:

c) stanoviska organizací spravujících dopravní a rozvodné sítě a kanalizace včetně potřebných technických údajů o napojení;

e) doklad o projednání s orgány podle odstavce 1 písm. f) a g).

d) stanovisko orgánu oblastního plánování podle odstavce 1 písm. a);

a) rozhodnutí, popřípadě stanoviska nebo vyjádření dotčených orgánů státní správy, které je nutno podle zvláštních předpisů⁵⁷) opatřit již v průběhu prací na projektovém úkolu;

b) doklady o jednáních týkajících se zajištění paliv, energií, vody a dopravy a racionálního hospodaření s palivy a energiemi;⁵⁸)

(4) Jednání v průběhu prací podle odstavce 1, o nichž nemusí být předloženy doklady, mohou být omezena podle povahy případu na ústní konzultace.

(5) Orgány a organizace jsou povinny poskytnout konzultace, popřípadě údaje a informace pro vypracování projektového úkolu nejpozději ve lhůtě 15 dnů od vyžádání, nestanoví-li zvláštní předpisy lhůty jiné. Tím není dotčeno ustanovení § 73 odst. 2.

(6) Informace, podklady, vyjádření, popřípadě souhlasy, poskytnuté při projednávání podle odstavce 1 písm. c) mohou orgány měnit při územním řízení jen výjimečně a po zdůvodnění.

(7) V závěru prací projedná investor projektový úkol za účasti zpracovatele – nebyl-li zpracovatelem generální projektant, též za jeho účasti – s přímými dodavateli (§ 16), popřípadě rozhodujícími dovozci z hledisek uvedených v § 13 odst. 2 písm. a) až e) a dále rozsah dodavatelského zabezpečení stavby, dodavatelský systém, přiměřenost nákladů jednotlivých dodávek, popřípadě zpracování jednostupňového projektu v případech podle § 28 odst. 4. Při tomto jednání dohodne generální projektant s dodavateli jejich součinnost při zpracování úvodního (jednostupňového) projektu a popřípadě dodavatel stavební části též zpracování prováděcích projektů stavebních objektů generálním projektantem (§ 26 odst. 4). O tomto jednání pořídí investor zápis, který se připojuje k dokladové části projektového úkolu. Toto projednávání investor účelně slučuje s projednáváním dodavatelského zabezpečení stavby podle zvláštního předpisu.⁵⁹)

(8) Při projednávání podle předchozích odstavců jsou všechny zúčastněné orgány a organizace v zájmu včasné přípravy staveb povinny omezit všechna jednání na nezbytný rozsah a podle možnosti je účelně slučovat; přitom nemohou svá stanoviska podmiňovat stanovisky jiných orgánů nebo organizací s výjimkou zahraničního partnera.

§ 21

Využití výsledků projednání

Výsledky projednání podle § 20 se zapracují do projektového úkolu, který investor předkládá k územnímu řízení a k němuž si vyžaduje stanovisko generálního projektanta; přitom musí být vyjádřeno, jak bylo vyhověno požadavkům obsaženým v dokladech podle § 20 odst. 3.

§ 22

Projednání projektového úkolu v územním řízení

(1) Dokončený projektový úkol doložený kladným stanoviskem orgánu oblastního plánování se s dotčenými orgány státní správy projedná v územním řízení.⁶⁰) Jde-li o soubor staveb, přikládá se k projektovému úkolu první stavby studie souboru staveb.

(2) K urychlení průběhu územního řízení může investor opatřit stanoviska těchto orgánů ještě před jeho zahájením a přiložit je k žádosti o rozhodnutí o umístění stavby. Vždy však opatří investor před zahájením územního řízení rozhodnutí těch orgánů, které je vydávají ve správním řízení na základě zvláštních předpisů (příloha č. 19 část B).

(3) Stanoviska organizací spravujících rozvodné sítě¹²) a kanalizace, která jsou připojena k dokladové části projektového úkolu, se pro územní řízení znovu nevyžadují.

(4) O výsledcích územního řízení informuje investor bez zbytečného odkladu generálního projektanta.

§ 23

Vyžádání stanoviska generálního projektanta

(1) Současně s vyžádáním rozhodnutí o umístění stavby si vyžádá investor stanovisko generálního projektanta.

(2) Ve stanovisku zhodnotí generální projektant zejména úplnost projektového úkolu, účelnost a hospodárnost navrhovaného řešení a lhůtu výstavby. V závěru vyjádří, zda v projektové dokumentaci lze dodržet parametry (závazné údaje a ukazatele) projektového úkolu, popřípadě za jakých podmínek, nebo zdůvodní, proč je nelze dodržet.

(3) Generální projektant sdělí své stanovisko k projektovému úkolu investorovi, který je připojí k projektovému úkolu jako jeden z podkladů pro jeho posouzení, státní expertizu a schválení.

(4) Podrobný obsah stanoviska generálního projektanta je uveden v příloze č. 1.

Oddíl3

Studie souboru staveb

§ 24

(1) Studie souboru staveb (§ 11 odst. 1 první věta) řeší vzájemné urbanistické, výrobní, technické, funkční, provozní, dopravní a ekonomické souvislosti jednotlivých staveb souboru a návaznosti na souvisící investice, požadavky na jednotlivé stavby a společné inženýrské sítě a objasňuje věcnou a časovou koordinaci postupné přípravy a realizace jednotlivých staveb a základní koncepci zařízení staveniště včetně využití trvalých objektů staveb, popřípadě jiných dosavadních objektů. Jsou-li v souvislosti s obytným souborem připravovány účelové nebo podmiňující stavby, zahrnuje studie souboru staveb vždy i tyto stavby.

(2) Zpracování studie souboru staveb a její postupné upřesňování zabezpečuje, pokud si to nevyhradí nadřízený orgán,

a) investor, jde-li o soubor jím připravovaných staveb,

c) u průmyslových aglomerací investor s rozhodujícím podílem na výstavbě, a pokud nedojde o tom k dohodě, investor určený dohodou nadřízených, popřípadě ústředních orgánů.

b) investor, jehož stavba vyvolala potřebu dalších staveb souboru u jiných investorů, ve spolupráci s těmito investory, nedojde-li k jiné dohodě,

(3) Studie souboru staveb musí být vypracována nejpozději s projektovým úkolem první stavby souboru a musí být v souladu s územně plánovací dokumentací; je podkladem pro návrhy projektových úkolů dalších staveb souboru, podle kterých se postupně upřesňuje.

(4) Pro způsob zpracování a pro projednání studie souboru staveb, popřípadě pro vyžádání stanovisek k ní platí přiměřeně ustanovení oddílu druhého; studie se projedná nejpozději společně s projektovým úkolem první stavby souboru.

(5) Nahrazuje-li studie souboru staveb nebo její část projektové úkoly jednotlivých staveb souboru podle § 5 odst. 2 písm. b), přizpůsobí se, popřípadě postupně pro jednotlivé stavby souboru nebo jejich části, její obsah podle přílohy č. 6 v potřebné míře obsahu podle přílohy č. 2 a 3 tak, aby pro jednotlivé stavby souboru splňovala účely uvedené v § 13 a 14; v případech vymezených v § 16 odst. 4 je součástí takové studie souboru staveb v rozsahu, ve kterém nahrazuje projektové úkoly, též studie postupu výstavby.

(6) Studie souboru staveb podle odstavce 5 podléhá státní expertize a schvaluje ji ústřední orgán investora. Pro způsob jejího zpracování, projednání, vyžádání stanovisek, státní expertizu a schválení platí obdobně ustanovení vztahující se na projektový úkol.

(7) Podrobný obsah studie souboru staveb je uveden v příloze č. 6.

Část IV

PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE

Oddíl1

Společná ustanovení

§ 25

Členění a rozsah projektové dokumentace

(1) Projektová dokumentace stavby se člení obvykle na dva stupně, a to na úvodní projekt a prováděcí projekty.

(2) Za podmínek stanovených touto vyhláškou může být vypracován jednostupňový projekt (§ 28), popřípadě zjednodušená projektová dokumentace (§ 5 odst. 4 a 5).

(3) Součástí projektové dokumentace stavby není zejména

c) dokumentace automatizovaných systémů řízení vyšších úrovní.

b) dokumentace dočasných objektů zařízení staveniště a dokumentace nezbytných úprav dosavadních a trvalých objektů (část A bod 1.1 přílohy č. 17) pro účely zařízení staveniště, jež se zpracovává v souladu se základním řešením zařízení staveniště stanoveným v úvodním projektu obdobně podle ustanovení § 5 odst. 3 a 4 a § 28 vyhlášky a kterou zabezpečuje dodavatel stavební části; tuto dokumentaci může dodavatel stavební části vypracovat ještě před schválením úvodního projektu,

a) výkresová a jiná dokumentace (dále jen „dodavatelská dokumentace“), kterou zpracovávají dodavatelé

ab) na základě prováděcích projektů jako součást své dodávky,⁶²)

aa) v rámci své výrobní přípravy,⁶¹)

§ 26

Zabezpečení projektové dokumentace

(1) Projektovou dokumentaci pro celou stavbu zabezpečuje pro investora generální projektant, pokud nejde o případy uvedené v odstavcích 3 a 4, včetně výkonu autorského dozoru.

(2) U vybraných druhů provozních souborů, popřípadě provozních celků dohodnutých mezi ústředními orgány investorů a ústředními orgány dodavatelů zpracovávají pro generálního projektanta části úvodního (jednostupňového) projektu v rozsahu své dodávky vyšší dodavatelé vyhlášení ústředním orgánem dodavatele.

(3) Prováděcí projekty provozních souborů (dílčích provozních souborů), dodávaných jako vyšší dodávka, zabezpečují jejich vyšší dodavatelé jako součást svých dodávek.⁶³)

(4) Prováděcí projekty stavebních objektů zabezpečuje dodavatel stavební části stavby jako součást své dodávky,⁶⁴) nejde-li o případ podle odstavce 5. Požádá-li o to dodavatel stavební části stavby při projednávání projektového úkolu podle § 20 odst. 7, je generální projektant povinen pro něj prováděcí projekty zpracovat a odevzdat mu je v termínech smluvených podle plánu organizace výstavby. O tom se uzavře mezi dodavatelem stavební části a generálním projektantem smlouva.²⁴) Na žádost dodavatele stavební části je povinen tuto smlouvu v jeho zastoupení uzavřít s generálním projektantem investor.

(5) V případech, kdy investor, generální projektant a dodavatel stavební části jsou podřízeni jednomu nadřízenému, popřípadě ústřednímu orgánu, může tento orgán stanovit, že prováděcí projekty stavebních objektů zabezpečuje pro investora generální projektant.

§ 27

Projektové podklady

(1) Přímí dodavatelé jsou povinni poskytovat pro zpracování projektové dokumentace projektové podklady v celém rozsahu svých dodávek na žádost jejího zpracovatele doloženou výchozími technickými údaji a údajem o předpokládaných (plánovaných) termínech zahájení a dokončení příslušných provozních souborů a stavebních objektů. Tutéž povinnost mají i poddodavatelé vůči přímým dodavatelům. Dohodne-li se tak přímý vyšší dodavatel se zpracovatelem projektové dokumentace, může požadovat na svém dodavateli, aby projektové podklady poskytl jeho jménem přímo zpracovateli.

(2) Za obdobných podmínek jako dodavatelé podle odstavce 1 jsou povinni poskytovat dostupné projektové podklady dovozci organizacím, pro něž zabezpečují dovoz strojů nebo investičních celků. Zabezpečuje-li se dovoz přímo pro investora, je zpracovatel příslušné projektové dokumentace povinen poskytovat výchozí technické údaje pro opatření projektových podkladů. Investor se může dohodnout s organizací, která pro něj zpracovává příslušnou projektovou dokumentaci, že jeho jménem opatří projektové podklady od dovozce.

(3) Dodavatelé uvedení v odstavci 1 odpovídají za správnost a úplnost projektových podkladů, vyšší dodavatelé vždy též za jejich zkoordinovanost; tuto odpovědnost nemohou předem vyloučit. Poskytnutými projektovými podklady jsou vázáni, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak; mohou je změnit pouze, dojde-li v souladu se zvláštními předpisy⁶⁵) ke změně jejich výrobního programu, jinak jen dohodnou-li se o tom účastníci výstavby, popřípadě jejich nadřízené orgány. Projektové podklady poskytnuté dovozcem jsou závazné, jen byla-li uzavřena zahraniční smlouva.

(4) Výchozí technické údaje se přizpůsobují druhu a složitosti dodávek a danému stupni projektové dokumentace a uvádějí se v podrobnostech nezbytných pro poskytnutí projektových podkladů.

(5) Projektovými podklady⁶⁶) jsou konstrukční, technologické, hmotnostní a jiné údaje, jimiž jsou definovány základní vlastnosti stavebních soustav, konstrukcí a prvků, konstrukcí strojů a zařízení a kovových konstrukcí, které mají být při výstavbě použity, údaje o montáži a užívacích, popřípadě provozních podmínkách, podklady ekonomické, rozpočtové a cenové, pro vypracování plánu organizace výstavby a podklady pro projektování automatizace řízení. Projektové podklady musí dodavatelé poskytovat v podrobnostech potřebných k vypracování příslušného stupně projektové dokumentace.

(6) Obsah výchozích technických údajů a projektových podkladů je uveden v příloze č. 8.

(7) Nejde-li o projektové podklady z dovozu, poskytují se projektové podklady, týkající se standardních⁶⁷) stavebních soustav, konstrukcí a prvků, konstrukcí strojů a zařízení, kovových konstrukcí a typového programového vybavení do 20 dnů od doručení požadavku.

(8) U nestandardních – v případě dovozu i standardních – stavebních soustav, konstrukcí a prvků a u nestandardních strojů a zařízení a kovových konstrukcí se poskytují projektové podklady ve lhůtách dohodnutých mezi dodavateli uvedenými v odstavci 1 a zpracovatelem projektové dokumentace nebo mezi dovozci a jejich odběrateli (objednateli). Nedojde-li k dohodě o lhůtách do 15 dnů od doručení požadavku, platí lhůta požadovaná, pokud dodavatel v téže lhůtě nepředloží rozpor k rozhodnutí nadřízeným orgánům; to však neplatí u dovozu.

(9) Výchozí technické údaje se k žádosti o poskytnutí projektových podkladů potřebných pro vypracování prováděcích projektů nepřipojují, pokud jsou patrné z odevzdaného úvodního projektu; v těchto případech postačí odvolávka na příslušnou část úvodního projektu.

(10) Projektové podklady nesmějí vést ke zhoršení technickoekonomických parametrů předchozího stupně dokumentace.

(11) Povinnost poskytovat projektové podklady splní dodavatel, jde-li o projektové podklady uvedené v dostupných katalozích a cenících nebo o typové podklady, popřípadě opakovatelné projekty tím, že odkáže na příslušný platný katalog, ceník nebo přehled platných typových podkladů a opakovatelných projektů a označí zpracovatele a distributora typového podkladu⁶⁸) a zpracovatele opakovatelného projektu,³¹) kteří jsou povinni poskytovat tyto podklady zpracovateli projektové dokumentace do 20 dnů od doručení požadavku.

(12) Projektové podklady uvedené v odstavci 7 se poskytují bez úplaty; projektové podklady uvedené v odstavci 8 se poskytují za úplatu podle zvláštních předpisů,⁶⁹) popřípadě podle § 73 odst. 6.

(13) Požaduje-li zpracovatel projektové dokumentace, zejména při modernizacích, údaje o současném stavu, jsou investor a ostatní správci zařízení povinni poskytnout je do 15 dnů od doručení požadavku.

§ 28

Jednostupňový projekt

(1) Jednostupňový projekt se zpracovává v obdobné skladbě jako úvodní projekt s podrobností prováděcího projektu; jeho uplatnění v případech podle odstavců 2 a 3 určí generální projektant v dohodě s investorem a po projednání s vyššími dodavateli.

(2) Jednostupňový projekt může být vypracován zejména

a) pro modernizace,

b) pro stavby, které nevyžadují složitější řešení, zejména pro stavby s jednoduchým architektonickým a stavebně technickým řešením a pro stavby se známou technologií výroby (provozu),

c) při použití podrobné dokumentace k typovému podkladu stavebního objektu³²) a opakovatelných projektů apod. nebo při použití typových podkladů, které poskytne nebo na ně odkáže dodavatel stavební části podle § 6 odst. 2.

(3) V rámci úvodního projektu stavby lze vypracovat projektovou dokumentaci jednoduchých stavebních objektů, popřípadě jednoduchých provozních souborů nebo jejich ucelených částí jednostupňově.

(4) Jednostupňový projekt může být vypracován též v případech, ve kterých se zpracovává obvykle úvodní projekt a prováděcí projekty, dohodnou-li se o tom účastníci výstavby při projednávání projektového úkolu v závěru prací.

§ 29

Projektová dokumentace ze zahraničí

Pokud zvláštní předpisy (§ 71 odst. 2) nebo opatření⁷⁰) nestanoví jinak, může být projektová dokumentace ze zahraničí použita, jen vyhovuje-li tuzemským právním předpisům, zejména technickým normám. Soulad dokumentace s těmito předpisy nebo udělení potřebných výjimek zajišťuje organizace, pro kterou dovozce zabezpečuje její dovoz.

Oddíl2

Úvodní jednostupňový projekt
Účel a funkce úvodního (jednostupňového) projektu
Projednávání úvodního (jednostupňového) projektu

§ 30

(1) Úvodní (jednostupňový) projekt je souborným technickoekonomickým, architektonickým a výtvarným řešením celé stavby, popřípadě její etapy.

(2) Úvodním (jednostupňovým) projektem nesmějí být zhoršeny závazné údaje a ukazatele schváleného projektového úkolu.

(3) Úvodní (jednostupňový) projekt zejména

a) prokazuje souhrnnou efektivnost⁴⁴) předpokládanou projektovým úkolem,

b) určuje definitivně funkci, rozsah a účinky stavby a stanoví její technickoekonomickou, architektonickou a výtvarnou úroveň,

c) stanoví definitivní členění stavby na provozní soubory a stavební objekty (§ 66 odst. 3), určuje skladbu hlavních strojů a zařízení v jednotlivých provozních souborech a jejich vzájemnou vazbu, stavební soustavy a technologické soubory stavebních objektů; u provozně nevyzkoušených strojů a zařízení uvede důsledky popřípadě rizika spojená s jejich použitím včetně náhradního řešení,

f) stanoví podmínky a způsob řešení stavby a jejího provozu z hlediska péče o životní prostředí, bezpečnosti práce a technických zařízení, požární ochrany a civilní obrany,

g) řeší způsob napojení stavby na systém veřejné dopravy,⁴⁰)

h) řeší podmínky ochrany proti korozi podzemních kovových zařízení,

i) řeší způsob racionálního hospodaření s palivy a energiemi (energetickou náročnost stavby),

j) řeší územně technické vztahy, zejména
– zabezpečuje dodržení podmínek ochranných pásem, chráněných území, chráněných částí přírody a ochrany památkových objektů,
– řeší napojení stavby na dopravní a rozvodné sítě a kanalizace,

n) stanoví rozpočtové náklady stavby.

d) upřesňuje rozsah dovozu strojů, investičních celků, licencí a jiných dodávek, údaje o vhodnosti, efektivnosti a devizové návratnosti dovozu uvedené v projektovém úkolu [§ 13 odst. 2 písm. d)],

e) stanoví způsob řízení technologických a výrobních procesů, popřípadě způsob jeho automatizace a určuje zásady organizace provozu,

k) řeší způsob zabezpečení budoucího provozu (zajištění surovin, paliv, energií, vody, dopravy, pracovních sil apod.); u modernizace též způsob a zajištění repasí⁷¹) a oprav strojů, které se z dosavadního provozu budou instalovat,

l) zpřesňuje rozsah odnětí pozemků zemědělskému a lesnímu půdnímu fondu a výpočet odvodu peněžitých částek,

m) upřesňuje požadovaný počet pracovníků, z toho přírůstek a zdroj jeho krytí,

(4) Součástí úvodního (jednostupňového) projektu je plán organizace výstavby (přílohy č. 9 a 10 část F nebo příloha č. 16), který

a) je podkladem pro projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů v plánovacím procesu⁷²) a pro řízení a kontrolu provádění staveb, nejsou-li řízeny podle jiných předpisů,⁷³)

b) vyjadřuje způsob a postup další přípravy a provádění stavby, zejména dodavatelský systém, časový plán, základní řešení zařízení staveniště včetně využití trvalých objektů stavby, popřípadě dosavadních objektů, a průkaz nezbytnosti mimoglobálních objektů, zajištění zemníků, tras mimostaveništní přepravy a její hospodárnosti, podmínky uvedení stavby do provozu (užívání), požadavky na provedení komplexního vyzkoušení a garančních zkoušek a u modernizací a rekonstrukcí též upřesnění způsobu a rozsahu provozu v průběhu provádění stavby a rozsahu nezbytných provizorií.

(5) Statický výpočet, základní technologické, hydrotechnické a jiné výpočty, rozbory nákladů pořízení a technické údaje o provedených průzkumech připojí generální projektant ve dvou vyhotoveních jako doklad k úvodnímu projektu jen na výslovnou žádost investora, pokud zvláštní předpisy, zejména technické normy nestanoví jinak. Je-li nutné prokázat fungování automatizace v extrémních stavech procesu, přiloží jako doklad též výsledky simulace procesu.

(6) Jestliže výpočty uvedené v odstavci 5 byly provedeny pomocí samočinných počítačů, postačí, poskytne-li generální projektant údaj o základních podmínkách a výsledcích, popřípadě též algoritmus řešení.

(7) Podrobný obsah a skladba úvodního (jednostupňového) projektu jsou uvedeny v příloze č. 9, úvodního (jednostupňového) projektu stavby KBV v příloze č. 10.

(8) Postup při stanovení lhůt výstavby v úvodním (jednostupňovém) projektu je uveden v příloze č. 18.

§ 31

Schválený úvodní (jednostupňový) projekt⁷⁴) na stavbu, popřípadě na její etapu je podkladem

c) k zajištění financování stavby,

a) k žádosti o vydání stavebního povolení,⁷⁵)

b) k plánování investiční výstavby,

f) k žádosti o udělení souhlasu k zahájení stavby⁷⁷) a k registraci zahajovaných staveb.⁷⁸)

d) k uzavření dodávkových smluv,⁷⁶)

e) ke zpracování prováděcích projektů, nejde-li o jednostupňový projekt,

§ 32

Způsob vypracování úvodního (jednostupňového) projektu

(1) Úvodní (jednostupňový) projekt se zpracovává na základě schválené přípravné dokumentace a rozhodnutí o umístění stavby. Práce na úvodním (jednostupňovém) projektu nesmějí být zahájeny před schválením projektového úkolu, pokud k tomu u závazných staveb nedá výjimečně souhlas federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj na základě zdůvodněné žádosti ústředního orgánu investora doložené kladným stanoviskem Státní plánovací komise; u závazných staveb ústředních orgánů republik též kladným stanoviskem příslušného ministerstva výstavby a techniky republiky a příslušné plánovací komise republiky.

(2) Úvodní (jednostupňový) projekt se zpracovává na celou stavbu; jsou-li ve schváleném projektovém úkolu vymezeny etapy stavby (§ 17), zpracovávají se úvodní (jednostupňové) projekty na jednotlivé etapy.

(3) Vypracovává-li se úvodní (jednostupňový) projekt stavby na etapy, musí být současně s úvodním (jednostupňovým) projektem na první etapu zpracován v nezbytném rozsahu plán organizace výstavby, celková situace stavby (zastavovací plán) a souhrnný rozpočet na celou stavbu (§ 52 odst. 3). V úvodním projektu každé další etapy musí být prokázáno, že budou dodrženy celkové náklady stavby a lhůta výstavby stanovené v úvodním projektu první etapy.

(4) Průzkumné práce a geodetické podklady nezbytné pro úvodní (jednostupňový) projekt mohou být zajišťovány ještě před schválením přípravné dokumentace, dá-li k tomu souhlas orgán příslušný k jejímu schválení; zajišťuje-li tyto práce investor, je generální projektant povinen poskytnout mu potřebné konzultace a výchozí údaje. Doplňující průzkumy a doplňující geodetické práce, pokud jejich potřeba vyplyne v průběhu prací na úvodním (jednostupňovém) projektu, zabezpečuje generální projektant.

(5) Nelze-li některé části úvodního projektu výjimečně vypracovat v podrobnosti umožňující zpracování prováděcích projektů a jde-li o provozní soubory nebo stavební objekty, na nichž mají být zahájeny práce v pozdějším termínu, mohou se účastníci výstavby dohodnout, že se tyto části dopracují do nezbytné podrobnosti po schválení úvodního projektu; s tím musí vyslovit souhlas orgán příslušný ke schválení úvodního projektu, nevyhradí-li si to ústřední orgán investora. Tímto postupem nesmí být dotčeno ustanovení § 64 odst. 9 písm. a) ani ohroženo plánované zahájení a dokončení stavby.

§ 33

Spolupráce dodavatelů při vypracování úvodního (jednostupňového) projektu

(1) Po ukončení prací na projektovém úkolu – nejpozději do zahájení prací na úvodním (jednostupňovém) projektu – musí investor spolu s ostatními účastníky výstavby na podkladě předchozích jednání (§ 12, § 16 odst. 2 a § 20 odst. 7) zabezpečit spolupráci všech dodavatelů, popřípadě dovozců, při vypracování úvodního (jednostupňového) projektu zejména uzavřením příslušných smluv.⁷⁹)

(2) Na základě smluv podle odstavce 1, popřípadě na základě dohod uzavřených podle § 16 odst. 2 poskytne generální projektant v průběhu prací na úvodním (jednostupňovém) projektu vyšším dodavatelům dílčí projektové výsledky pro jejich výrobní přípravu. Vyšší dodavatelé poskytnou generálnímu projektantovi výsledky své předvýrobní přípravy k využití při dokončení úvodního (jednostupňového) projektu, zejména plánu organizace výstavby (přílohy č. 9 a 10 část F nebo příloha č. 16). Termíny pro vzájemné poskytování výsledků podle tohoto odstavce dohodnou účastníci výstavby tak, aby byla zabezpečena včasná projektová i výrobní příprava.

(3) Pro stavby, pro které se zpracovává studie postupu výstavby podle přílohy č. 16, stanoví tato příloha i způsob a rozsah plánu organizace výstavby a způsob spolupráce účastníků výstavby.

§ 34

Členění stavby v úvodním (jednostupňovém) projektu

(1) V úvodním (jednostupňovém) projektu se stavba člení na technologickou a stavební část (přílohy č. 9 a 10 části C a D); v těchto částech dále zejména na provozní soubory (dílčí provozní soubory) a stavební objekty nebo jejich ucelené části, popřípadě též na stroje a zařízení. Toto členění je podkladem pro uzavírání hospodářských smluv.

(2) Pro účely plánování se rozumí

b) stavební částí náklady výrobků a výkonů, které se zahrnují do hlavy III a V souhrnného rozpočtu a s nimi souvisící náklady a výdaje hlavy VI, VII a VIII souhrnného rozpočtu; u staveb KBV patří do stavební části též náklady výrobků a výkonů, které se zahrnují do hlavy IV souhrnného rozpočtu.

a) technologickou částí náklady výrobků a výkonů, které se zahrnují do hlavy II a IV souhrnného rozpočtu a s nimi souvisící náklady a výdaje patřící do hlav VI, VII a VIII souhrnného rozpočtu,

(3) U staveb KBV patří pro uzavírání hospodářských smluv do stavební části též výrobky a výkony, jejichž náklady se zahrnují do hlavy IV souhrnného rozpočtu.

§ 35

Použití některých práv

Použije-li generální projektant v projektovém řešení vynálezu, je povinen vyznačit tuto skutečnost v úvodním (jednostupňovém) projektu a vymezit zároveň ekonomický nebo jiný společenský význam a důsledky využití vynálezu. Stejně postupuje, použije-li zlepšovací návrh.

§ 36

Společná ustanovení

(1) Projednání úvodního (jednostupňového) projektu navazuje věcně na projednávání projektového úkolu (§ 20); zahrnuje projednání úvodního (jednostupňového) projektu v průběhu prací (§ 37) a v závěru prací (§ 38).

(2) Účastníci výstavby a příslušné orgány a organizace jsou při projednávání úvodního (jednostupňového) projektu povinni postupovat obdobně podle ustanovení § 20 odst. 8. Doklady o těchto jednáních, pokud nejsou pouhými konzultacemi, se připojují k úvodnímu (jednostupňovému) projektu. Údaje o konzultacích se uvedou informativně ve zprávě. Generální projektant a investor se vzájemně průběžně informují o výsledcích jednání, která vedou samostatně.

§ 37

Projednávání úvodního (jednostupňového) projektu v průběhu prací

(1) Nestanoví-li zvláštní předpisy jinak

a) uskutečňuje se projednávání úvodního (jednostupňového) projektu v průběhu prací podle potřeby konzultacemi;

b) projednávají se věci, které již byly projednány ve stadiu projektového úkolu znovu jen tehdy, došlo-li v průběhu prací na úvodním (jednostupňovém) projektu ke změně předpokladů, z nichž se vycházelo při projednávání projektového úkolu; projednávání úvodního (jednostupňového) projektu rovněž odpadá, pokud by jeho předmětem bylo pouze ověření, že byly dodrženy podmínky stanovené při projednávání projektového úkolu v územním řízení;

c) nejsou orgány a organizace, s nimiž se úvodní (jednostupňový) projekt projednává, oprávněny vyžadovat předkládání celé dokumentace, nýbrž jen části, které se jejich působnosti dotýkají.

(2) Pokud projednání úvodního (jednostupňového) projektu neodpadá podle odstavce 1, projednává jej v průběhu prací

c) investor nebo vyšší dodavatel zajišťující, popřípadě obstarávající⁸⁰) dovoz strojů za účasti generálního projektanta s dovozcem zejména z hledisek
– vhodnosti úvodního (jednostupňového) projektu jako obchodního podkladu pro uzavření zahraniční smlouvy,
– optimálních termínů pro uzavření a plnění zahraniční smlouvy,
– optimálních podmínek pro využití záruční odpovědnosti zahraničního podniku.
– přiměřenosti uvažované zahraniční ceny dovážených strojů, investičních celků,

a) generální projektant zejména z hledisek uvedených v § 30 odst. 3 písm. f) až j) a odst. 4 a u staveb podléhajících státní expertize z hlediska, jak bylo vyhověno požadavkům odborových orgánů na řešení sociálního zařízení staveniště [§ 20 odst. 1 písm. g)];

b) investor, zejména z hledisek uvedených v § 30 odst. 3 písm. k) až m) a popřípadě též způsob likvidace škod na zemědělských a lesních porostech a kulturách, k nimž dojde při výstavbě;

(3) Generální projektant určí stadium rozpracovanosti, ve kterém jsou investor a přímí dodavatelé povinni projednat s ním na jeho výzvu koncepci technickoekonomického, architektonického a výtvarného řešení úvodního (jednostupňového) projektu; u závazných a centralizovaných staveb též za účasti zástupce orgánu, který provedl státní expertizu projektového úkolu a schvalujícího orgánu, pokud si účast vyhradily. Podle povahy stavby může být dohodnuta i účast dalších orgánů a organizací. O projednání koncepce technickoekonomického řešení úvodního (jednostupňového) projektu pořídí generální projektant zápis, který musí být podepsán zástupci všech orgánů a organizací, které se projednání zúčastnily.

§ 38

Projednávání úvodního (jednostupňového) projektu v závěru prací

a pořídí o tom zápis.
(1) V závěru prací na úvodním (jednostupňovém) projektu projedná generální projektant s investorem celkové řešení úvodního (jednostupňového) projektu včetně souhrnného rozpočtu (§ 56 odst. 1) a způsob a podmínky výkonu autorského dozoru. Společně projednají⁸¹) generální projektant a investor s příslušnými přímými dodavateli a s rozhodujícími dovozci

b) plán organizace výstavby, zejména základní řešení zařízení staveniště, lhůty výstavby, termíny vypracování prováděcích projektů, popřípadě jejich ucelených částí s uvedením jejich zpracovatelů a termínů předávání výchozích technických údajů, projektových podkladů a dílčích projektových výsledků,

a) části úvodního (jednostupňového) projektu týkající se jejich dodávek včetně příslušné části souhrnného rozpočtu a rozpočtů provozních souborů a stavebních objektů (§ 56 odst. 2),

c) způsob a podmínky výkonu autorského dozoru

(2) Jednání podle odstavce 1 navazuje věcně na projednávání koncepce technickoekonomického řešení úvodního (jednostupňového) projektu podle § 37 odst. 3. Jednání svolává a zápis o něm pořizuje generální projektant; zápis se připojuje k úvodnímu (jednostupňovému) projektu.

(3) V zápise o projednání úvodního (jednostupňového) projektu potvrdí dodavatelé a dovozci zejména, že dodávky pro stavbu jsou schopni zajistit v souladu s úvodním (jednostupňovým) projektem při dodržení rozpočtových nákladů v něm stanovených, popřípadě uvedou důvody svého nesouhlasu. Současně zdůvodní případné zvýšení nákladů svých dodávek proti nákladům s nimi projednaným podle § 20 odst. 7.

(4) Účastníci výstavby uvedení v odstavci 1 jsou povinni se k jednání dostavit, jestliže obdrželi pozvánku a návrh příslušné části úvodního (jednostupňového) projektu nejméně 15 dnů předem.⁸²) Tato povinnost se vztahuje i na poddodavatele, pokud by je dodavatelé nejméně 7 dní předem obdobným způsobem přizvali k jednání.

(5) Pokud by se některý z účastníků výstavby k jednání nedostavil a neučinil tak ani v náhradním termínu, který mu byl oznámen nejméně 15 dnů předem, postupuje se obdobně podle § 39, jako by mezi ním a generálním projektantem došlo k marnému projednání rozporu.

(6) Dokončený úvodní (jednostupňový) projekt se projednává s dotčenými orgány státní správy (příloha č. 19) ve stavebním řízení. K urychlení průběhu stavebního řízení může však investor opatřit stanoviska těchto orgánů ještě před jeho zahájením⁸³) a přiložit je k žádosti o stavební povolení. Vždy však před zahájením stavebního řízení opatří investor rozhodnutí těch orgánů, které je vydávají na základě zvláštních předpisů podle správního řádu.

(7) Předloží-li dodavatel ke stavebnímu řízení dokumentaci podle § 25 odst. 3 písm. b) do zahájení stavebního řízení podle odstavce 6, projednají se obě žádosti současně.

(8) Generální projektant je povinen neprodleně upravit úvodní (jednostupňový) projekt podle výsledku stavebního řízení.

§ 39

Rozpory při projednávání úvodního (jednostupňového) projektu

(1) Dojde-li při projednávání úvodního (jednostupňového) projektu na závěr prací k rozporům, které se nepodařilo odstranit jednáním účastníků výstavby, není to překážkou pro odevzdání úvodního (jednostupňového) projektu investorovi. Generální projektant v takovém případě připojí k odevzdávanému úvodnímu (jednostupňovému) projektu doklad o marném projednání rozporu.

(2) Po rozhodnutí o rozporech uvedených v odstavci 1 podle § 72, popřípadě podle zvláštních předpisů, je generální projektant povinen neprodleně promítnout výsledek rozhodnutí do úvodního (jednostupňového) projektu.

Oddíl3

Prováděcí projekty

§ 40

Účel prováděcích projektů

(1) Prováděcími projekty se prohlubuje, upřesňuje, popřípadě doplňuje řešení úvodního projektu do takové podrobnosti, aby byly postačujícím podkladem pro výrobní přípravu dodavatelů a provedení stavby.

(2) Prováděcími projekty nesmí být zhoršeny parametry ani změněno technickoekonomické, architektonické a výtvarné řešení ani zvýšen celkový počet pracovníků a jeho přírůstek stanovený schváleným úvodním projektem.

§ 41

Způsob vypracování prováděcích projektů

(1) Prováděcí projekty se zpracovávají na jednotlivé provozní soubory (dílčí provozní soubory) a stavební objekty nebo postupně na jejich ucelené části; postupné zpracování a odevzdávání prováděcích projektů je možné jen za podmínky, že dělením provozních souborů a stavebních objektů na ucelené části nedojde ke zvýšení nákladů⁸⁴) ani k nesouladu v technickém řešení.

(2) Ucelené části provozního souboru a stavebního objektu podle odstavce 1 dohodne generální projektant s investorem a příslušným přímým dodavatelem nejpozději před dokončením úvodního projektu a uvede je v časovém plánu plánu organizace výstavby.

(3) Průzkumy a geodetické podklady potřebné pro zpracování prováděcích projektů zabezpečuje jejich zpracovatel.

(4) Statický výpočet, technologický výpočet, výsledky simulace procesů, a ostatní výpočty a údaje o doplňujících průzkumech se připojují ve dvou vyhotoveních jako doklad k odevzdávanému prováděcímu projektu.

(5) Vyšší dodavatel zabezpečující prováděcí projekt jako součást své dodávky předá jedno vyhotovení dokončeného prováděcího projektu provozního souboru a stavebního objektu nebo jeho ucelené části včetně odbytového rozpočtu též generálnímu projektantovi k ověření souladu se schváleným úvodním projektem a k dalšímu výkonu autorského dozoru.

(6) Podrobný obsah prováděcích projektů je uveden v příloze č. 11.

§ 42

Zabezpečení souladu mezi prováděcími projekty

(1) Soulad mezi prováděcím projektem stavebního objektu a prováděcími projekty provozních souborů (dílčích provozních souborů), popřípadě jiných součástí technologické části stavby v něm umístěných zabezpečuje zpracovatel prováděcího projektu stavebního objektu.

(2) Soulad mezi prováděcími projekty dvou nebo více provozních souborů dodávaných investorovi (odběrateli) jedním vyšším dodavatelem zabezpečuje tento vyšší dodavatel.

(3) Soulad mezi prováděcími projekty dvou nebo více stavebních objektů zpracovávaných jedním zpracovatelem, zabezpečuje tento zpracovatel.

(4) V ostatních případech⁸⁵) zabezpečuje soulad mezi prováděcími projekty generální projektant při výkonu autorského dozoru.

(5) Zpracovatelé prováděcích projektů jsou povinni poskytnout si navzájem a generálnímu projektantovi dílčí projektové výsledky⁸⁶) potřebné k vykonávání činností podle odstavců 1 až 4 v termínech podle časového plánu plánu organizace výstavby.

(6) Rozpory vzniklé při zabezpečování souladu mezi prováděcími projekty podle odstavců 1 až 5 řeší generální projektant.

§ 43

Změny

(1) Zjistí-li se při vypracování prováděcích projektů, že je nutno zcela výjimečně změnit řešení některé části schváleného úvodního projektu, musí to zpracovatel prováděcího projektu oznámit investorovi; tutéž povinnost má vůči zpracovateli prováděcího projektu jeho poddodavatel.

(2) Investor bez zbytečného odkladu projedná návrh změny úvodního projektu s generálním projektantem, popřípadě dovozcem a podle potřeby se stavebním úřadem nebo dotčenými orgány státní správy, dohodne s nimi podmínky dalšího postupu a odůvodněný návrh změny předloží k vyslovení souhlasu orgánu, který schválil úvodní projekt.

(3) Podle ustanovení odstavců 1 a 2 nelze postupovat, jedná-li se o případy uvedené v § 66.

Část V

CELKOVÉ NÁKLADY, PROPOČTOVÁ A ROZPOČTOVÁ ČÁST DOKUMENTACE

Oddíl1

Celkové náklady v investičním záměru a v propočtové a rozpočtové části dokumentace

§ 44

Celkové náklady a skladba propočtové a rozpočtové části dokumentace

(1) Celkové náklady stavby jsou veškeré náklady a výdaje investora souvisící s jejím pořízením. Vyjadřují se v investičním záměru, propočtové části přípravné dokumentace a v rozpočtové části projektové dokumentace se zřetelem na dosaženou vyjasněnost stavby.

(2) Propočtovou část přípravné dokumentace tvoří propočet celkových nákladů stavby (dále jen „propočet“).

(3) Rozpočtovou část projektové dokumentace tvoří:

b) odbytové rozpočty jednotlivých provozních souborů a stavebních objektů a rozpočty zahrnující náklady na ostatní výrobky a výkony,

a) souhrnný rozpočet k úvodnímu (jednostupňovému) projektu (dále jen „souhrnný rozpočet“) zahrnující rozpočtové náklady uvedené v rozpočtech (odbytových rozpočtech) provozních souborů a stavebních objektů a v rozpočtech ostatních výrobků, výkonů a výdajů (dále jen „rozpočty ostatních výrobků a výkonů“),

c) kontrolní sestavení rozpočtových nákladů stavby, zahrnující náklady provozních souborů a stavebních objektů dohodnuté jako odbytové náklady a náklady uvedené v rozpočtech ostatních výrobků a výkonů.

(4) Pro vyjádření celkových nákladů stavby se, s výjimkou investičního záměru, používá tiskopisů č. 1 až 3, jejichž vzory jsou uvedeny v příloze č. 12. Tiskopis č. 1 a 2 se používá u všech staveb, kromě staveb KBV, u kterých se tiskopis č. 2 nahrazuje tiskopisem č. 3. Jako alternativa za předepsané tiskopisy č. 1 až 3 může být při zpracování celkových nákladů stavby na počítačích použito výstupů z počítače za předpokladu, že jejich obsah a struktura jsou shodné s tiskopisy č. 1 až 3.

(5) Evidenčně se na tiskopisu č. 1 (mimo celkové náklady stavby) vykazují náklady na předměty získané po vyřešení úkolů plánu rozvoje vědy a techniky, které se do základních prostředků převádějí bezplatně.²)

§ 45

Členění celkových nákladů stavby

(1) Celkové náklady stavby v propočtu projektového úkolu, souhrnném rozpočtu a kontrolním sestavení rozpočtových nákladů stavby se člení na jedenáct hlav takto:

Hlava I	Projektové a průzkumné práce
Hlava II	Provozní soubory celkem
	v tom: – dodávka
	– montáž
	– doplňkové náklady
Hlava III	Stavební objekty celkem
	v tom: – základní náklady
	– doplňkové náklady
Hlava IV	Stroje, zařízení, nářadí a inventář investiční povahy
Hlava V	Umělecká díla
Hlava VI	Vedlejší náklady celkem
	v tom: a) provozní a sociální zařízení staveniště
	b) územní vlivy
	c) mimořádně ztížené pracovní prostředí (provozní vlivy)
	d) ostatní
Hlava VII	Ostatní náklady neuvedené v jiných hlavách
Hlava VIII	Rezerva
Hlava IX	Jiné investice
Hlava X	Náklady hrazené z investičních prostředků nezahrnované do základních prostředků
	z toho: příspěvky jiným investorům
Hlava XI	Náklady hrazené z provozních (neinvestičních) prostředků
	z toho: kompletační činnosti.

(2) Podrobné členění celkových nákladů stavby je uvedeno v příloze č. 13.

§ 46

Náklady dovozu

Náklady dovozu se vyjadřují v příslušných hlavách rozpočtu (propočtu) podle stupně technické vyjasněnosti velkoobchodními cenami,⁸⁷) limity kupních cen⁸⁸) a cenovými informacemi dovozce pro období uvažované realizace dodávek.

Oddíl2

Celkové náklady v investičním záměru a propočet v přípravné dokumentaci
Propočet v projektovém úkolu

§ 47

Celkové náklady v investičním záměru

(1) Celkové náklady stavby se v investičním záměru určí pomocí srovnávací varianty⁸⁹) sestavené na základě vydaných soustav technickohospodářských ukazatelů.⁸⁹) Pokud soustavy technickohospodářských ukazatelů nebyly vydány, lze pro určení celkových nákladů využít jiná srovnání.⁹⁰)

(2) Celkové náklady lze v investičním záměru členit zjednodušeně; přitom se uvedou alespoň:

a) celkové náklady stavby,

c) náklady na dovoz⁹¹) celkem
v tom:

ca) náklady na dovoz ze socialistických zemí

cb) náklady na dovoz z nesocialistických zemí.

b) náklady zahrnované do plánu investiční výstavby; v tom:

bb) náklady technologické části
z toho: náklady na montáž, náklady na dovoz v členění ze socialistických zemí a z nesocialistických zemí,

ba) náklady stavební části
z toho: náklady na dovoz v členění ze socialistických zemí a z nesocialistických zemí

§ 48

Způsob sestavení propočtu

(1) Celkové náklady stavby se určí jako součet nákladů provozních souborů, stavebních objektů a ostatních výrobků, výkonů a výdajů. Náklady se sestaví s využitím propočtových informací dodavatelských organizací, popřípadě dovozců, propočtových a rozpočtových ukazatelů odvozených z vyprojektovaných nebo realizovaných staveb, opakovatelných projektů, typových podkladů, popřípadě jiných nástrojů pro určování nákladů; přihlédne se též k podmínkám staveniště a k zásadám řešení zařízení staveniště (přílohy č. 2 a 3, část C Požadavky na provádění stavby).

(2) Propočtové náklady sestavené podle odstavce 1 se konfrontují s propočtovými náklady srovnávací varianty zpracované ze soustav technickohospodářských ukazatelů v úrovni projektového úkolu; u staveb závazných a centralizovaných též s celkovými náklady investičního záměru. Pokud soustavy technickohospodářských ukazatelů nebyly vydány, konfrontují se náklady v propočtu s náklady jiných progresivních staveb, popřípadě se ověřují jinými srovnáními. Odchylky se dokumentují a zdůvodňují.

(3) V propočtu se náklady vyjádří v členění podle § 45 (přílohy č. 12 a 13).

(4) Jde-li o stavbu, která se člení na etapy podle § 17, sestavuje se propočet pro celou stavbu a v členění na jednotlivé etapy.

(5) Vedlejší náklady na provozní a sociální zařízení staveniště se uvádějí v hlavě VI propočtu a určují se globálními sazbami podle zvláštního opatření,⁹²) s výjimkou mimoglobálních objektů zařízení staveniště (příloha č. 17), pro něž se náklady rozpočtují zpravidla pomocí ukazatelů.

(6) Ve výjimečných případech některých mimořádně rozsáhlých staveb, u nichž státní expertizu provádí federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj, mohou být vedlejší náklady na zařízení staveniště určeny, s výjimkou mimoglobálních objektů zařízení staveniště, zvýšenými globálními sazbami (část B bod 1.2 přílohy č. 17).

§ 49

Rezerva

(1) Součástí propočtu je rezerva, která se použije v souladu s postupným zpřesňováním technického řešení ke zpřesnění rozpočtových nákladů hlavy II až VII v souhrnném rozpočtu. Nelze ji využít pro věcné rozšíření nebo koncepční změnu stavby.

(2) Rezerva se uvádí v hlavě VIII propočtu a určí se:
Základnou pro určení rezervy jsou náklady hlavy II a III propočtu; u staveb s náklady na dovoz, podléhajících státní expertize, může orgán provádějící státní expertizu upravit v závěrech státní expertizy základnu pro určení rezervy.

a) u staveb nově pořizovaných (novostaveb) v rozmezí od 7 do 10 %,

c) u modernizací bytového fondu v rozmezí od 15 do 20 %,

b) u rekonstrukcí nebo modernizací – s výjimkou uvedenou pod písmenem c) – v rozmezí od 10 do 14 %,

e) u staveb s objekty podzemními (mimo důlními) oboru 825¹⁴) do výše 20 % pro tyto objekty,

f) u staveb a udržovacích prací spojených se zachováním a obnovou kulturních památek financovaných z neinvestičních prostředků v rozmezí od 15 do 20 %.

d) u báňských staveb se zvýšeným rizikem do výše 30 %, u ostatních báňských staveb a u staveb na poddolovaném území do výše 20 %,

(3) Při stanovení výše rezervy se přihlíží k náročnosti a složitosti stavby, k rizikovosti, objemu dovozu a ostatním specifickým podmínkám jejího provádění a ke stanovisku budoucího generálního projektanta a rozhodujících dodavatelů.

(4) Rezerva se přiměřeně sníží (§ 55 odst. 4) podle míry předpokládaného využití typových podkladů nebo opakovatelných projektů; nesmí však klesnout pod 30 % horní hranice rozmezí podle odstavce 2.

§ 50

Výše propočtových nákladů

Propočtové náklady v projektovém úkolu nesmějí být vyšší než náklady podle § 48 odst. 2, s nimiž se konfrontují, pokud s jejich výší na základě dokumentovaných a odůvodněných odchylek nevysloví souhlas u staveb podléhajících státní expertize orgán ji provádějící, u ostatních staveb ústřední orgán investora (§ 64 odst. 7).

§ 51

Propočet ve studii souboru staveb

(1) Propočet ve studii souboru staveb se zpracuje jako součet propočtů, popřípadě celkových nákladů jednotlivých staveb souboru; přitom se propočet pro první stavbu souboru provede způsobem stanoveným pro projektový úkol (§ 48), pro jednotlivé ostatní stavby souboru se vyčíslí jejich celkové náklady podle § 47. Dojde-li k dohodě o zřízení sdruženého zařízení staveniště souboru staveb, postupuje se též podle přílohy č. 17. Propočet ve studii souboru staveb se postupně upřesní podle propočtů projektových úkolů, které budou zpracovány později.

(2) Jde-li o studii souboru staveb podle § 24 odst. 5, zpracovává se její propočet, popřípadě postupně propočty jednotlivých staveb nebo jejich částí tak, aby plnil funkci propočtu v projektovém úkolu (§ 48).

Oddíl3

Rozpočtová část úvodního (jednostupňového) projektu

§ 52

Souhrnný rozpočet

(1) V souhrnném rozpočtu se celkové náklady stavby určí jako součet rozpočtových nákladů provozních souborů, stavebních objektů, ostatních výrobků, výkonů a výdajů vyčíslených také s přihlédnutím k podmínkám staveniště a základnímu řešení zařízení staveniště (přílohy č. 9 a 10 a část C přílohy č. 16).

(2) Souhrnný rozpočet se zpracovává v členění podle § 45 a podle míry vyjasněnosti stavby dosažené v úvodním projektu.

(3) Jde-li o stavbu, pro kterou byly schváleny etapy podle § 17, souhrnný rozpočet se sestavuje vždy pro celou stavbu jako souhrn rozpočtových nákladů všech etap; rozpočtové náklady jednotlivých etap se vyjadřují v samostatných souhrnných rozpočtech jako součást úvodních projektů etap. Pro etapy, jejichž úvodní projekty budou zpracovány později, plní funkci souhrnného rozpočtu stavby propočet k projektovému úkolu.

(4) V příloze k souhrnnému rozpočtu odůvodní jeho zpracovatel odchylky od propočtu v projektovém úkolu a použití rozpočtových ukazatelů a informací.

§ 53

Rozpočty provozních souborů a stavebních objektů

(1) Rozpočty provozních souborů a stavebních objektů určují jejich rozpočtové náklady, které se člení na

c) vedlejší rozpočtové náklady.

a) základní rozpočtové náklady,

b) doplňkové rozpočtové náklady,

(2) Pro sestavení rozpočtů provozních souborů a stavebních objektů se použijí

c) konečné limity velkoobchodních cen⁹⁵) a pokud nejsou stanoveny předběžné limity velkoobchodních cen, limity kupních cen,

b) velkoobchodní ceny, popřípadě maloobchodní ceny nebo plánované ceny (stanoví-li tak zvláštní opatření),⁹⁴) kupní ceny,

a) souhrnné ceny,⁹³) skupinové ceny; nejsou-li stanoveny (vyhlášeny), použijí se

d) předběžné ceny, pokud jejich užití zvláštní předpisy nevylučují,⁹⁶)

e) rozpočtové ukazatele a cenové informace dodavatelů, nelze-li použít cen a zvláštních druhů cen⁹⁷) podle písmen c) a d).

(3) Zpracovává-li se jednostupňový projekt stavby nebo jednotlivých provozních souborů či stavebních objektů, určují se náklady v jeho rozpočtu cenami podle odstavce 2 písm. a) až d).

(4) Rozpočty sestavené pomocí cen podle odstavce 2 písm. a) až d) jsou odbytovými rozpočty,⁹⁸) na jejichž základě se uzavírají dohody o odbytových nákladech (§ 61). K rozpočtům sestaveným pomocí podkladů podle odstavce 2 písm. e) nelze uzavírat dohody o odbytových nákladech.

§ 54

Rozpočty ostatních výrobků a výkonů a vedlejší náklady na zařízení staveniště

(1) V rozpočtech ostatních výrobků a výkonů se náklady zahrnované do hlavy I, IV, V, VI,⁹²) VII, IX, X a XI souhrnného rozpočtu určují cenami, a nejsou-li stanoveny, využije se rozpočtových ukazatelů, popřípadě informací, zejména od dodavatelů.

(2) Vedlejší náklady na provozní a sociální zařízení staveniště uváděné v hlavě VI souhrnného rozpočtu se určují způsobem stanoveným v § 48 odst. 5.

§ 55

Rezerva

(1) Součástí souhrnného rozpočtu je rezerva, která je určena na krytí nákladů zahrnovaných do hlavy II až VII souhrnného rozpočtu, jež nemohly být předvídány v úvodním projektu; nelze jí použít pro věcné rozšíření nebo koncepční změnu stavby. Nejméně 50 % této rezervy je vyhrazeno ke krytí nepředvídaných nákladů nebo změn cen při realizaci stavby. Podíly rezervy stanovené k nákladům dodávek z dovozu zahrnovaných do hlavy II a III, lze použít jen ke krytí změn nákladů v příslušné hlavě, vyvolaných změnami cen z dovozu. Souhlas s čerpáním rezervy dává investor po dohodě s generálním projektantem; u závazných a centralizovaných staveb též se souhlasem ústředního orgánu investora.

Základna pro určení rezervy je shodná se základnou podle § 49 odst. 2.
(2) Rezerva se uvádí v hlavě VIII souhrnného rozpočtu a stanoví se:

d) u báňských staveb se zvýšeným rizikem do výše 30 %, u ostatních báňských staveb a u staveb na poddolovaném území do výše 20 %,

e) u staveb s objekty podzemními (mimo důlními) oboru 825¹⁴) do výše 20 % pro tyto objekty,

f) u staveb a udržovacích prací spojených se zachováním a obnovou objektů kulturních památek financovaných z neinvestičních prostředků v rozmezí od 13 do 18 %.

c) u modernizací bytového fondu v rozmezí od 13 do 18 %,

b) u rekonstrukcí nebo modernizací – s výjimkou uvedenou pod písmenem c) – v rozmezí od 5 do 10 %,

a) u staveb nově pořizovaných (novostaveb) v rozmezí od 4 do 7 %,

(3) Při stanovení výše rezervy se přihlíží k náročnosti a složitosti stavby, k rizikovosti, objemu dovozu a k ostatním specifickým podmínkám jejího provádění a ke stanovisku investora a jeho rozhodujících dodavatelů.

(4) Rezerva v souhrnném rozpočtu stavby se pro typový stavební objekt stanoví částkou 4 % z jeho rozpočtových nákladů uvedených v hlavě III; pro typové stavební objekty technické a občanské vybavenosti KBV se rezerva stanoví ve výši 2 %, pro bytové (typové) stavební objekty ve výši 1 %, pro provozní soubory a stavební objekty podle opakovaných projektů ve výši 2 %. V těchto případech se základna pro určení nákladů v hlavě VIII souhrnného rozpočtu podle odstavce 2 sníží o náklady provozních souborů a stavebních objektů s nižší sazbou rezervy podle tohoto odstavce. Rezerva pro ostatní stavební objekty, u nichž se uplatní souhrnná cena,⁹⁹) se sníží o částku rizikové přirážky zahrnuté v souhrnné ceně.

§ 56

Projednávání souhrnného rozpočtu, rozpočtů a odbytových rozpočtů

(1) Souhrnný rozpočet se projednává mezi generálním projektantem, investorem a příslušnými přímými dodavateli podle § 38.

(2) Současně se souhrnným rozpočtem se projednají, pokud nebyly projednány dříve, rozpočty provozních souborů, stavebních objektů a popřípadě též rozpočty mimoglobálních objektů zařízení staveniště.

(3) Odbytové rozpočty zpracované jako součást jednostupňového, popřípadě úvodního projektu se projednají podle § 58.

§ 57

Výše rozpočtových nákladů

Náklady souhrnného rozpočtu stavby zahrnované do plánu investiční výstavby nemohou být vyšší než obdobné náklady propočtu schváleného a registrovaného projektového úkolu, pokud takové zvýšení není schváleno postupem podle § 66 odst. 1.

Oddíl4

Rozpočtová část prováděcích projektů

§ 58

Rozpočty provozních souborů a stavebních objektů a jejich projednání

(1) Rozpočty, které jsou součástí prováděcích projektů provozních souborů a stavebních objektů nebo jejich ucelených částí uvedených v plánu organizace výstavby (§ 41 odst. 2), se zpracovávají vždy jako odbytové rozpočty (§ 53 odst. 4).

(2) Přímý dodavatel, který zabezpečuje dodávku prováděcího projektu příslušného provozního souboru nebo stavebního objektu, je povinen návrh odbytového rozpočtu podle odstavce 1 spolu s příslušnou částí prováděcího projektu projednat s investorem a generálním projektantem. Zápis o projednání je nedílnou součástí prováděcího projektu.

(3) Zabezpečuje-li generální projektant prováděcí projekt provozního souboru nebo stavebního objektu pro investora, projedná návrh odbytového rozpočtu spolu s příslušnou částí prováděcího projektu s investorem a s přímými dodavateli, kteří podle potřeby přizvou své dodavatele. Zápis o projednání je nedílnou součástí prováděcího projektu.

(4) Při projednávání podle odstavců 2 a 3 se zejména ověřuje, zda

d) nebudou překročeny náklady úvodního projektu.

a) byly použity správné ceny,

b) byly dodrženy předpisy o rozpočtování,

c) množství výrobků a výkonů odpovídá řešení prováděcího projektu,

§ 59

Rozpočty ostatních výrobků a výkonů a rozpočty mimoglobálních objektů zařízení staveniště

(1) Rozpočty ostatních výrobků a výkonů sestavuje generální projektant pomocí cen, a to u těch výrobků a výkonů, pro které byly použity v úvodním projektu rozpočtové ukazatele a informace, popřípadě odborné propočty.

(2) Rozpočty mimoglobálních objektů zařízení staveniště jako součást dokumentace dočasných objektů zařízení staveniště zpracovává [§ 25 odst. 3 písm. b)] a projednává vyšší dodavatel stavební části obdobně podle ustanovení § 58.

§ 60

Vztah nákladů v odbytových rozpočtech k nákladům souhrnného rozpočtu

(1) Rozpočtové náklady určené v odbytových rozpočtech provozních souborů a stavebních objektů a v rozpočtech výrobků a výkonů nesmějí ve svém souhrnu překročit rozpočtové náklady stanovené pro ně v souhrnném rozpočtu.

(2) Nelze-li výjimečně dodržet u některých provozních souborů a stavebních objektů tyto rozpočtové náklady, je možno použít k jejich zvýšení úspor docílených při projednávání odbytových rozpočtů ostatních provozních souborů nebo stavebních objektů. Nestačí-li tyto úspory, lze použít rezervy, ale jen za podmínek stanovených v § 55 odst. 1. Zvláštní předpis stanoví, které orgány a za jakých podmínek mohou povolit výjimku z ustanovení odstavce 1.¹⁰⁰)

(3) V případech, kdy náklady v odbytových rozpočtech některých provozních souborů a stavebních objektů jsou vyšší než náklady v rozpočtech sestavených v úvodním projektu na základě cenových informací dodavatelů [§ 53 odst. 2 písm. e)], je dodavatel, který takovou informaci poskytl, povinen jejich zvýšení odůvodnit.

Oddíl5

Společná ustanovení

§ 61

Dohody o odbytových nákladech

(1) Na podkladě projednání odbytového rozpočtu podle § 58 odst. 2 a 3 jsou dodavatel a investor povinni uzavřít nejpozději v termínu podle odstavce 3 dohodu o odbytových nákladech. Obdobné dohody se uzavírají mezi dodavatelem a jeho poddodavateli.

(2) Odbytovými náklady jsou rozpočtové náklady stanovené podle § 53 odst. 2 písm. a) až d), u kterých došlo k dohodě podle odstavce 1 o množství výrobků a výkonů a jejich ocenění v souladu s výkresy a seznamy strojů a zařízení a technickými zprávami.

(3) Dohody o odbytových nákladech se musí uzavřít nejpozději 30 dnů před zahájením prací na příslušném provozním souboru nebo stavebním objektu. K uzavření dohod o odbytových nákladech vyzve investora dodavatel.

(4) Dohody o odbytových nákladech u mimoglobálních objektů zařízení staveniště se musí uzavřít nejpozději 30 dnů před zahájením prací na příslušném objektu.

(5) Dohody o odbytových nákladech se podle odstavců 1 až 4 uzavírají v cenách platných v den uzavření dohod. Dohody se změní

b) souhlasí-li výslovně investor se změnou dohodnutých nákladů v případech, kdy tuzemské výrobky jsou nahrazovány výrobky z dovozu,

e) rozhodnou-li se podle § 72, popřípadě podle zvláštních předpisů rozpory,¹⁰³) k nimž došlo při projednávání odbytových rozpočtů, odchylně od stanoviska generálního projektanta [§ 62 odst. 2 písm. b)].

d) nahrazují-li se ceny podle § 53 odst. 2 písm. c) a d) cenami podle § 53 odst. 2 písm. a) a b),¹⁰²)

c) dojde-li ke změnám cen později než je uvedeno pod písmenem a) a vláda nebo příslušný cenový úřad rozhodnou o promítnutí těchto změn do rozpočtů staveb,¹⁰¹)

a) dojde-li ke změně cen v době 30 dnů před zahájením prací na příslušném provozním souboru nebo stavebním objektu,

(6) Dohody o odbytových nákladech u důlních podzemních objektů oboru 826¹⁴) a s nimi souvisících provozních souborů a dále u staveb a udržovacích prací spojených se zachováním objektů kulturních památek a u staveb se zjednodušenou projektovou dokumentací (§ 5 odst. 4), se mohou uzavírat v době jejich realizace, nejpozději však 30 dnů před smluveným termínem jejich dokončení. V těchto případech se dohody uzavírají v cenách platných 30 dnů před zahájením prací na příslušných stavebních objektech a provozních souborech.

(7) Dohody o odbytových nákladech, popřípadě jejich změny podle odstavce 9 jsou jedním ze závazných podkladů pro fakturování a, s výjimkou případů uvedených v odstavci 6, též pro vyhotovení splátkových listů podle zvláštních předpisů.¹⁰⁴)

(8) Množství výrobků a výkonů, dohodnuté v dohodách o odbytových nákladech nebo projednané v odbytových rozpočtech podle odstavce 6, může být výjimečně zvýšeno, jen dá-li k takovému zvýšení souhlas investor v dohodě s generálním projektantem a dodavatelem zápisem ve stavebním (montážním) deníku nejpozději do 5 dnů před vyhotovením příslušných splátkových listů popřípadě faktur.

(9) Každý případ změny nákladů v důsledku změny cen podle odstavce 5 nebo zvýšení množství výrobků a výkonů podle odstavce 8 zaznamená dodavatel bezprostředně rozpočtovou formou do zvláštního výkazu.¹⁰⁵) Zpracovatel prováděcího projektu shrne tyto změny do dodatkových odbytových rozpočtů za období dohodnuté s investorem, nikoliv však delší než 1 rok. Dojde-li ke změnám cen podle odstavce 5 písm. c), může federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj stanovit odchylný postup od ustanovení páté části vyhlášky.

(10) Na podkladě dodatkových odbytových rozpočtů podle odstavce 9 se změní dohody o odbytových nákladech nejpozději do dne, kdy vznikne právo fakturovat.¹⁰⁴)

§ 62

Rozpory při projednávání souhrnných a odbytových rozpočtů

(1) Dojde-li při projednávání souhrnných rozpočtů podle § 56 k rozporům, platí ustanovení § 39 obdobně.

(2) Dojde-li k rozporům při projednávání odbytových rozpočtů podle § 58, které se nepodařilo odstranit jednáním účastníků výstavby

c) lze uzavřít dohodu o odbytových nákladech s výhradou postupu podle ustanovení § 61 odst. 5 písm. e).

a) není to překážkou pro odevzdání prováděcích projektů investorovi a dodavateli; to platí i v případě, jestliže projednání nebylo dokončeno ani v náhradním termínu, který byl příslušným účastníkům výstavby oznámen nejméně 15 dnů předem,

b) platí až do rozhodnutí rozporu stanovisko generálního projektanta,

(3) Po rozhodnutí o rozporech uvedených v odstavcích 1 a 2 podle § 72, popřípadě podle zvláštních předpisů,¹⁰³) je generální projektant povinen promítnout neprodleně výsledek rozhodnutí do souhrnných rozpočtů a zpracovatel do odbytových rozpočtů, popřípadě příslušných částí prováděcích projektů.

§ 63

Kontrolní sestavení rozpočtových nákladů

(1) Rozpočtové náklady provozních souborů a stavebních objektů dohodnuté jako odbytové náklady a náklady ostatních výrobků, výkonů a výdaje jsou podkladem pro zpracování kontrolního sestavení rozpočtových nákladů, které zpracovává generální projektant v rámci autorského dozoru. Využívá přitom podkladů vlastních, investorových a vyšších dodavatelů, které mu předává investor.

(2) Kontrolní sestavení rozpočtových nákladů zpracovává generální projektant průběžně; předkládá jej investorovi v dohodnutých termínech na jeho vyžádání ke sledování dodržování nákladů schváleného souhrnného rozpočtu stavby. Závěrečné kontrolní sestavení rozpočtových nákladů musí být dokončeno do zahájení prací na posledním provozním souboru nebo stavebním objektu.

Část VI

SCHVALOVÁNÍ PROJEKTOVÉHO ÚKOLU A ÚVODNÍHO (JEDNOSTUPŇOVÉHO) PROJEKTU A STÁTNÍ EXPERTIZA

§ 64

Schvalování projektového úkolu a úvodního (jednostupňového) projektu

(1) Projektový úkol schvaluje

a) ústřední orgán investora u závazných a centralizovaných staveb, pokud si schválení nevyhradila příslušná vláda,

b) ústřední orgán investora, popřípadě jím zmocněný nadřízený orgán investora u ostatních staveb nad 2 mil. Kčs nákladů zahrnovaných do plánu investiční výstavby,

c) nadřízený orgán investora nebo jím zmocněný investor u staveb do 2 mil. Kčs nákladů zahrnovaných do plánu investiční výstavby.

(2) Ústřední, popřípadě nadřízený orgán investora, který udělil zmocnění ke schválení projektového úkolu podle odstavce 1 písm. b) nebo c), může stanovit závazné podmínky, za nichž může být projektový úkol schválen.

(3) Schvalující orgán (organizace) stanoví ve schvalovacím protokolu k projektovému úkolu mimo jiné, kterému orgánu (organizaci) přísluší schválit úvodní (jednostupňový) projekt. Pokud tak neučiní, schvaluje úvodní (jednostupňový) projekt orgán (organizace) jemu podřízený; schválil-li investor projektový úkol, schvaluje též úvodní (jednostupňový) projekt. Zjednodušenou projektovou dokumentaci podle § 5 odst. 4 schvaluje investor, pokud si schválení nevyhradil nadřízený orgán.

(4) Projektový úkol a úvodní (jednostupňový) projekt se schvaluje na podkladě posouzení (příloha č. 14 bod A 1.2), které zabezpečuje schvalující orgán.

(5) U staveb podléhajících státní expertize (§ 65 odst. 1) je nezbytným podkladem pro schválení projektového úkolu provedení státní expertizy. Při schválení projektového úkolu a úvodního projektu musí být respektovány závazné údaje a závazné závěry stanovené orgánem státní expertizy. Schvalovací protokol k projektovému úkolu závazných a centralizovaných staveb musí být zaslán neprodleně orgánu státní expertizy, orgánům, které vypracovaly stanovisko pro účely státní expertizy a podle umístění stavby též příslušné plánovací komisi republiky.

(6) Projektový úkol předkládaný ke státní expertize a ke schválení musí být doložen zejména rozhodnutím o umístění stavby, návrhem registračního listu a stanoviskem generálního projektanta vyžádaným podle § 23; jde-li o soubor staveb, musí být projektové úkoly všech staveb souboru doloženy též postupně zpřesňovanou studií souboru staveb.

(7) Projektový úkol nesmí být schválen, jestliže

a) u staveb nad 10 mil. Kčs nákladů zahrnovaných do plánu investiční výstavby

ab) nebyli dohodnuti nebo určeni rozhodující dodavatelé nebo dovozci a dodavatelský systém;

ac) nebyl vydán předběžný příslib o určení palivové nebo energetické základny;¹⁰⁷)

aa) nedosahuje alespoň technickoekonomické úrovně srovnávací varianty stanovené na podkladě schválených soustav technickohospodářských ukazatelů¹⁰⁶) nebo úrovně dosahované na srovnatelných progresivních stavbách;⁹⁰) tím není dotčeno ustanovení § 50;

b) u všech staveb vyžadujících přírůstek počtu pracovníků nebo nové stavební pozemky nebylo vydáno kladné stanovisko orgánu oblastního plánování.

(8) Pokud se schvaluje studie souboru staveb (§ 24 odst. 5), použijí se přiměřeně ustanovení odstavců 1 až 7.

(9) Úvodní (jednostupňový) projekt nesmí být schválen, jestliže

a) není zabezpečeno splnění závazných údajů, ukazatelů a podmínek pro schválení úvodního projektu uvedených v protokolu o schválení projektového úkolu;

b) nejsou odstraněny rozpory o technickém řešení a o plánu organizace výstavby;

c) nebylo vydáno rozhodnutí o určení palivové nebo energetické základny.¹⁰⁷)

(10) Zjistí-li orgán schvalující úvodní projekt, že nebyly dodrženy závazné údaje, ukazatele a závazné podmínky protokolu o schválení projektového úkolu, postupuje se podle § 66 odst. 1 a 3.

(11) Z dokumentace předkládané ke schválení musí být zřejmé, zda došlo při vypracování a projednání dokumentace k rozporům, a s jakým výsledkem byly odstraněny, popřípadě, že byly předloženy k řešení podle § 72 nebo podle zvláštních předpisů.¹⁰⁸)

(12) Prováděcí projekty nepodléhají schvalování, pokud technické normy nestanoví jinak.

(13) Projektový úkol a úvodní (jednostupňový) projekt nemohou být podkladem pro účely uvedené v § 14 a 31, jestliže od jejich schválení uplynula lhůta delší než dva roky, pokud schvalující orgán v odůvodněných případech nestanovil jinou lhůtu.

(14) Podrobnosti o postupu, způsobu a náležitostech schvalování přípravné a projektové dokumentace obsahuje příloha č. 14 vyhlášky.

§ 65

Státní expertiza

(1) Státní expertize podléhají

a) investiční záměry a přípravná dokumentace, popřípadě ve vyhrazených případech též úvodní projekty závazných a centralizovaných staveb,

b) přípravná dokumentace staveb obytných souborů vybraných podle odstavce 2.

(2) Státní expertizu provádějí

a) federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj u staveb federálních ústředních orgánů uvedených v odstavci 1 písm. a) a dále u těchže staveb ústředních orgánů republik, které určí výběrem,

b) ministerstva výstavby a techniky republik podle příslušnosti u staveb uvedených v odstavci 1 písm. a) ústředních orgánů republik, pokud státní expertizu neprovádí federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj a dále u staveb uvedených v témže odstavci písm. b), které určí příslušné ministerstvo výstavby a techniky republiky výběrem v dohodě s příslušnou plánovací komisí republiky.

(3) Orgány státní expertizy si pro účely státní expertizy investičních záměrů závazných a centralizovaných staveb vyžadují podle potřeby stanoviska orgánů uvedených v odstavci 4 v rozsahu a případech vzájemně dohodnutých.

(4) Orgány státní expertizy si pro účely státní expertizy přípravné dokumentace závazných a centralizovaných staveb vyžádají stanoviska

a) příslušné plánovací komise a u staveb ústředních orgánů republik, u nichž státní expertizu provádí federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj též příslušné plánovací komise republiky,

b) příslušného ministerstva financí a u staveb ústředních orgánů republik, u nichž provádí státní expertizu federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj též příslušného ministerstva financí republiky,

c) příslušného cenového úřadu,

d) federálního ministerstva zahraničního obchodu,

e) Státní banky československé – ústředí nebo příslušného Hlavního ústavu,

f) popřípadě dalších ústředních orgánů,¹⁰⁹)

g) příslušného ministerstva výstavby a techniky republiky u staveb ústředních orgánů republik, u nichž státní expertizu provádí federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj.

(5) Ministerstva výstavby a techniky republik si pro účely státní expertizy přípravné dokumentace

a) staveb uvedených v odstavci 1 písm. a) vyžádají vždy též stanovisko Státní plánovací komise a federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj; u závazných staveb též stanovisko federálního ministerstva financí;

b) staveb uvedených v odstavci 1 písm. b) vyžádají stanoviska příslušné plánovací komise republiky a příslušného ministerstva financí republiky.

(6) Výsledkem státní expertizy je u investičního záměru expertizní stanovisko, u přípravné dokumentace, popřípadě u úvodního projektu protokol o státní expertize; jejich součástí jsou závěry státní expertizy. Tyto závěry jsou závazné pro orgány vydávající investiční záměr nebo schvalující přípravnou dokumentaci, popřípadě úvodní projekt, pokud jsou takto označeny.

(7) Obdobně vydávají orgány státní expertizy expertizní stanoviska k rozporům podle § 72 odst. 4.

(8) Orgány státní expertizy mohou na základě státní expertizy studie souboru staveb zpracované podle § 24 odst. 1 až 4 upustit od provádění státní expertizy projektových úkolů jednotlivých staveb souboru. V tomto případě posuzuje projektový úkol ústřední orgán investora, přičemž postupuje obdobně jako je stanoveno pro státní expertizu.

(9) Podrobnosti o obsahu a způsobu provádění státní expertizy obsahuje příloha č. 14 vyhlášky.

§ 66

Postup při nedodržení (změně) údajů a ukazatelů dokumentace

(1) Jestliže nemohou být výjimečně dodrženy

a) při zpracování nebo schvalování úvodního projektu

ab) údaje a ukazatele schváleného projektového úkolu zvlášť označené (část A bod 2.3.3 přílohy č. 14), musí být jejich změna projednána s orgánem, který schválil projektový úkol;

aa) závazné údaje, ukazatele nebo závazné podmínky schváleného projektového úkolu (část A body 2.3.2 a 2.3.6 přílohy č. 14), musí být změna projednána, posouzena, popřípadě podrobena státní expertize a schválena obdobně jako projektový úkol;

b) při zpracování prováděcích projektů podmínky stanovené v § 40 odst. 2, musí být změna projednána, posouzena a schválena orgánem, který schválil úvodní projekt. Jsou-li změnou dotčeny údaje, ukazatele a podmínky uvedené pod písmenem a), je ke schválení změny třeba souhlasu orgánu, který schválil projektový úkol; u závazných a centralizovaných staveb musí být souhlas tohoto orgánu doložen kladným stanoviskem příslušného orgánu státní expertizy;

c) při zpracování nebo schválení projektového úkolu závazné údaje a závěry státní expertizy studie souboru staveb v případech podle § 65 odst. 8 musí být jejich změna podrobena státní expertize obdobně jako studie souboru staveb.

(2) Nezbytný rozsah a náležitosti dokumentace dokládající změny podle odstavce 1 stanoví podle povahy změn orgán příslušný k jejímu schválení; u staveb podléhajících státní expertize v dohodě s příslušným orgánem státní expertizy.

(3) Dojde-li při zpracování úvodního (jednostupňového) projektu u závazných a centralizovaných staveb k podstatné změně v členění stavby na provozní soubory a stavební objekty, musí s takovou změnou vyslovit souhlas orgán, který provedl státní expertizu přípravné dokumentace.

(4) Nesplňuje-li dokumentace předložená ke schválení, popřípadě státní expertize náležitosti předepsané touto vyhláškou nebo stanovené podle odstavce 3, orgány příslušné ke schválení a státní expertize ji vrátí k doplnění ve lhůtě, kterou přitom určí.

Část VII

AUTORSKÝ DOZOR

§ 67

(1) Generální projektant je vždy povinen vykonávat také autorský dozor.

(2) Autorským dozorem se ověřuje dodržení technickoekonomického, architektonického a výtvarného řešení úvodního (jednostupňového) projektu v navazující činnosti ostatních účastníků výstavby, a to od schválení úvodního (jednostupňového) projektu do závěrečného vyhodnocení stavby.

(3) Podrobný obsah autorského dozoru stanoví příloha č. 1.

(4) Na žádost generálního projektanta jsou jeho dodavatelé částí úvodního (jednostupňového) projektu povinni zúčastnit se autorského dozoru v rozsahu svých dodávek.

(5) Na žádost generálního projektanta jsou zpracovatelé prováděcích projektů povinni poskytnout při výkonu autorského dozoru potřebnou součinnost.

(6) Na významných, technicky a architektonicky složitých stavbách je zpravidla autorský dozor trvalý. Na ostatních stavbách se zajišťuje autorský dozor občasný. Způsob a podmínky výkonu autorského dozoru sjednává generální projektant s investorem a s dodavateli uvedenými v § 67 odst. 4 [§ 38 odst. 1 písm. e)].

(7) Provádění autorského dozoru nezbavuje investora odpovědnosti za řádné provádění technického dozoru podle zvláštních předpisů¹¹⁰) a dodavatele odpovědnosti za řádné provádění dodávek.

§ 68

(1) Zjistí-li generální projektant při výkonu autorského dozoru nedodržení úvodního projektu, popřípadě nedodržení právních předpisů, zejména technických norem, uvědomí bez zbytečného odkladu, zpravidla zápisem ve stavebním deníku, investora a dodavatele, popřípadě též orgán, který schválil úvodní projekt a dotčený orgán státní správy.

(2) Jestliže závažné závady vytýkané podle odstavce 1 nebyly včas odstraněny, nebo jestliže by mohly být jinak ohroženy důležité zájmy společnosti, může generální projektant požadovat, aby nebyly zahájeny nebo aby byly zastaveny práce a zároveň může o takovém požadavku uvědomit příslušný stavební úřad; to nezbavuje investora povinnosti ohlásit závažné závady neprodleně stavebnímu úřadu.¹¹¹)

Část VIII

DOKUMENTACE SKUTEČNÉHO PROVEDENÍ STAVBY

§ 69

(1) Přímí dodavatelé jsou povinni zakreslovat do jednoho vyhotovení prováděcích projektů, popřípadě jednostupňových projektů, veškeré změny, k nimž došlo při provádění jejich dodávek; přitom zabezpečují odborný výkon souvisících nezbytných geodetických prací podle zvláštního předpisu.¹¹²)

(2) Toto vyhotovení prováděcích projektů, popřípadě jednostupňových projektů s vyznačením skutečného provedení jsou přímí dodavatelé povinni předat investorovi při odevzdání a převzetí dodávek.

(3) Tutéž povinnost, jakou mají přímí dodavatelé podle odstavců 1 a 2, mají vůči nim jejich poddodavatelé.

(4) Vyžaduje-li to rozsah změn zakreslených podle odstavce 1, jsou příslušní zpracovatelé prováděcích projektů, popřípadě jednostupňových projektů, povinni na žádost investora doloženou podklady podle odstavce 2 zpracovat a investorovi dodat upravené prováděcí projekty, popřípadě jednostupňové projekty v nutném počtu vyhotovení.

(5) Souborné zpracování dokumentace geodetických prací zabezpečuje investor podle zvláštního předpisu.¹¹³)

(6) Dokumentaci podle odstavce 2, popřípadě 4 a podle odstavce 5 uchovává investor jako soubornou dokumentaci skutečného provedení celé stavby; přitom je povinen poskytnout¹¹⁴) potřebné části této dokumentace správcům (provozovatelům) příslušných objektů dopravních sítí, rozvodných sítí a kanalizací, popřípadě zařízení stavby.

Část IX

ZÁVĚREČNÉ VYHODNOCENÍ STAVEB

§ 70

(1) Závěrečné vyhodnocení staveb se provádí u staveb, jejichž náklady zahrnované do plánu investiční výstavby jsou v době dokončení stavby vyšší než 2 mil. Kčs; u staveb určených k přípravě rozsáhlého území pro soubor staveb se závěrečné vyhodnocení neprovádí.

(2) Investor za účasti generálního projektanta vyhodnotí stavbu, vypracuje o tom zprávu a předloží ji nadřízenému orgánu investora, u staveb s výrobní kapacitou do 18 měsíců, u ostatních staveb do 6 měsíců po dokončení stavby.¹¹⁵) Nadřízený orgán investora postoupí zprávu orgánu příslušnému k provedení vyhodnocovacího řízení, pokud jím není sám.

(3) U staveb, jejichž náklady jsou vyšší než 10 mil. Kčs, se provede na základě zprávy o vyhodnocení, a to nejpozději do 2 měsíců od jejího předložení, vyhodnocovací řízení; u ostatních staveb se provádí vyhodnocovací řízení pouze tehdy, rozhodne-li o tom nadřízený orgán investora nebo byl-li na stavbu poskytnut úvěr nebo dotace ze státního rozpočtu.

(4) Vyhodnocovací řízení provádí:

a) ústřední orgán investora u závazných staveb; u centralizovaných staveb, pokud u nich nepřenesl po projednání s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj nebo s příslušným ministerstvem výstavby a techniky republiky pravomoc na nadřízený orgán investora,

b) krajský národní výbor u staveb KBV, zajišťovaných národními výbory, pokud nepřenesl pravomoc na investora,

c) nadřízený orgán investora u ostatních staveb.

(5) Nebylo-li do doby vyhodnocovacího řízení dosaženo rozhodujících projektovaných technickoekonomických parametrů stavby nebo byly zjištěny jiné závažné negativní skutečnosti, nelze vyhodnocovací řízení ukončit a dosavadní řízení se považuje za etapu vyhodnocovacího řízení. V takovém případě orgán provádějící vyhodnocovací řízení stanoví nezbytná opatření k nápravě a termín další etapy vyhodnocovacího řízení.

(6) Pokud se zjistí i v další etapě, že z objektivních důvodů trvají nedostatky uvedené v odstavci 5, může rozhodnout orgán příslušný k provedení vyhodnocovacího řízení v dohodě s ústředním orgánem investora (pokud jím není sám) o ukončení řízení. Řízení lze ukončit u závazných a centralizovaných staveb jen v dohodě se Státní plánovací komisí, federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj a federálním ministerstvem financí, u staveb ústředních orgánů republik též s příslušným ministerstvem výstavby a techniky republiky, příslušnou plánovací komisí republiky a s příslušným ministerstvem financí republiky.

(7) Po ukončení vyhodnocovacího řízení (nebo jeho etapy), zpracuje orgán příslušný k provedení vyhodnocovacího řízení protokol (zápis), ve kterém shrne výsledky řízení. Pokud se vyhodnocovací řízení neprovádí, uzavře nadřízený orgán investora závěrečné vyhodnocení stavby schválením zprávy o vyhodnocení stavby.

(8) U staveb závazných a centralizovaných hodnotí investor ve spolupráci s generálním projektantem a Státní bankou československou každoročně využití výrobních kapacit, a to počínaje výsledky kalendářního roku, ve kterém je plánováno uvedení první výrobní kapacity do (zkušebního) provozu až do ukončení vyhodnocovacího řízení. Na tomto základě navrhuje opatření nezbytná k urychlenému dosažení projektovaných parametrů.

(9) Pro provádění závěrečného vyhodnocení staveb sestavují nadřízené a ústřední orgány investorů roční časové plány vyhodnocení. Výsledky závěrečného vyhodnocení staveb a výsledky hodnocení využití výrobních kapacit shrnou ústřední orgány investorů po uplynutí kalendářního roku v ročních souhrnných zprávách o vyhodnocených stavbách.

(10) Bližší ustanovení o provádění závěrečného vyhodnocení staveb, o obsahu jednotlivých dokumentů, sestavování časových plánů vyhodnocení a zpracování ročních souhrnných zpráv, jsou obsažena v příloze č. 15.

Část X

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 71

Odchylné úpravy

(1) Na návrh ústředního orgánu investora, dohodnutý s dotčenými ústředními orgány dodavatelských organizací, může federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj stanovit pro některé druhy staveb odchylně obsah, popřípadě způsob zpracování přípravné a projektové dokumentace. Tím není dotčeno ustanovení § 5. Předkládá-li návrh ústřední orgán republiky, projedná jej před jeho předložením též s příslušným ministerstvem výstavby a techniky republiky.

(2) Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj může v dohodě s příslušnými ústředními orgány stanovit u staveb zařazených do zvláštní části plánu, staveb pro realizaci rozvoje vědy a techniky, staveb na území hlavního města Prahy a hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy, staveb dolů, mezistátních plynovodů a staveb s jaderně energetickým zařízením nezbytnou úpravu odchylnou od této vyhlášky.

(3) Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj v dohodě s federálním ministerstvem paliv a energetiky může stanovit další mimoglobální objekty zařízení staveniště u podzemních důlních objektů oboru 826.¹⁴)

§ 72

Odstraňování nedostatků a řešení rozporů

(1) Zjistí-li kterýkoliv z účastníků výstavby při zpracování a projednávání přípravné a projektové dokumentace, popřípadě v souvislosti s výkonem autorského dozoru skutečnosti, které negativně ovlivňují další přípravu stavby a její realizaci, je povinen bez zbytečného odkladu

a) provést potřebná opatření k jejich odstranění, a to ve spolupráci s ostatními účastníky výstavby,

b) nelze-li tato opatření provést nebo vznikne-li o nich mezi účastníky výstavby rozpor, oznámit zjištěné skutečnosti příslušným nadřízeným orgánům, popřípadě dalším zúčastněným organizacím (dalším dodavatelům) a jejich nadřízeným orgánům se žádostí o provedení potřebných opatření; k žádosti se připojí vždy stanovisko generálního projektanta.

(2) Nadřízené orgány jsou povinny projednat skutečnosti oznámené podle odstavce 1 a provést v dohodě potřebná opatření, a to do 30 dnů po obdržení žádosti.

(3) Nedojde-li k dohodě a jde o závazné a centralizované stavby, jsou nadřízené orgány povinny požádat neprodleně ústřední orgány o rozhodnutí; k žádosti musí připojit doklad o neúspěšném projednání. Příslušné ústřední orgány projednají zjištěné nedostatky a rozhodnou rozpory bez zbytečných odkladů, nejpozději do 30 dnů.

(4) Rozpory o technickém řešení v přípravné dokumentaci a v úvodním (jednostupňovém) projektu, o základním řešení zařízení staveniště a u staveb uvedených v § 16 odst. 4 též o časovém plánu stavby, které se výjimečně nepodaří odstranit postupem a ve lhůtě stanovené v odstavci 3, předloží ústřední orgány neprodleně, nejpozději však před schválením úvodního projektu, příslušnému orgánu státní expertizy, který k nim vydá expertizní stanovisko.

(5) Postup podle odstavců 1 až 4 neplatí, jde-li o rozpory, které se řeší podle zvláštních předpisů.¹⁰⁸)

§ 73

Lhůty, zastoupení organizací, informace o dovozu

(1) Pro projednání investičních záměrů, přípravné a projektové dokumentace staveb, pro zaujímání stanovisek, pro poskytování informací a údajů a výsledků předvýrobní přípravy (§ 16 odst. 3 a § 33 odst. 2) platí pro všechny orgány a organizace obecně lhůta 30 dnů, pokud není v jednotlivých ustanoveních této vyhlášky nebo zvláštními předpisy stanoveno jinak nebo nebyla-li dohodnuta lhůta kratší.

(2) Jestliže ke splnění povinnosti podle odstavce 1 a při poskytování projektových podkladů podle § 27 odst. 7 musí dodavatel jednat s dalšími dodavateli, může lhůty stanovené touto vyhláškou překročit, nejvýše však – nejde-li o dovoz – o 15 dnů.

(3) Organizace, která je v prodlení se splněním povinnosti uložené v této vyhlášce ve lhůtě v ní stanovené, je povinna zaplatit oprávněné organizaci penále 500 Kčs za každý den prodlení. To neplatí, jestliže povinnost k zaplacení penále z téhož důvodu vzniká již podle ustanovení jiných právních předpisů.

(4) Jestliže orgány neumožní včasné projednání přípravné a projektové dokumentace (odstavec 1), a to ani po řádném upozornění a uplynutí dalších 15 dnů, je účastník výstavby oprávněn pokračovat v práci na dokumentaci, jako by příslušný orgán neměl připomínky; současně však je povinen upozornit na to orgán nadřízený orgánu, který je v prodlení. To neplatí, jestliže jde o jednání podle správního řádu.

(5) Pracovník, kterého organizace určila k projednávání přípravné nebo projektové dokumentace je oprávněn učinit jejím jménem všechny úkony, k nimž při projednávání obvykle dochází.

(6) Údaje a informace podle § 9 odst. 4, § 16 odst. 6 a projektové podklady podle § 27 odst. 2 lze požadovat jen v nezbytném rozsahu pro zpracování příslušné dokumentace; nelze-li je získat bezplatně, je oprávněná organizace, jestliže trvá na jejich opatření, povinna převést dovozci devizové krytí a uhradit náklady. Je také povinna předat dovozci potřebné podklady a zúčastnit se technických jednání se zahraničními partnery.

§ 74

Přechodná ustanovení

(1) Nestanoví-li federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj na návrh ústředního orgánu investora, projednaný s ústředními orgány dodavatelů jinak, může se přípravná a projektová dokumentace, rozpracovaná ke dni nabytí účinnosti vyhlášky dokončit podle dosud platných předpisů, budou-li

b) úvodní (jednostupňové) projekty odevzdány investorovi do 31. července 1982,

c) prováděcí projekty odevzdány odběrateli do 30. června 1982.

a) projektové úkoly předloženy investorem ke schválení do 30. června 1982,

(2) Změny přípravné a projektové dokumentace, schválené podle dosud platných předpisů navrhované po dni nabytí účinnosti vyhlášky, se provedou podle ní.

(3) Ustanovení § 26 odst. 4 a 5 se použijí u staveb, jejichž projektový úkol nebyl ke dni nabytí účinnosti vyhlášky projednán s dodavatelem stavební části na závěr prací.

(4) Při dopracování přípravné a projektové dokumentace uvedené v odstavci 1 se však vždy postupuje podle ustanovení této vyhlášky, jde-li o zařízení staveniště.

(5) Za nezbytnou odchylnou úpravu od této vyhlášky pro stavby na území hlavního města Prahy a hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy (§ 71 odst. 2) se považují do 31. 12. 1983 ustanovení výnosu federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 3 ze dne 15. června 1978 o zvláštním postupu při přípravě staveb na území hlavního města Prahy¹¹⁶) a ustanovení výnosu federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 5 ze dne 26. května 1980 o zvláštním postupu při přípravě staveb na území hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy.¹¹⁷)

§ 75

Zrušovací ustanovení

Zrušují se:
– vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 163/1973 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění vyhlášek č. 31/1976 Sb., č. 76/1977 Sb., č. 68/1978 Sb. a č. 152/1978 Sb.;
– vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj a Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 91/1972 Sb., o normách lhůt výstavby;
– vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 19/1972 Sb., o zajištění přípravy a realizace staveb, jejichž objekty mohou zároveň sloužit účelům civilní obrany;
– ustanovení § 8, 49, 50, 51 a 58 vyhlášky Státní arbitráže Československé socialistické republiky, federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj a federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 98/1976 Sb., o dovozu investičních celků a stavebních prací;
– ustanovení § 5, 6 a 7 vyhlášky federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 75/1977 Sb., o opakovaných projektech, ve znění vyhlášky č. 67/1978 Sb.;
– výnos federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 2 ze dne 30. března 1976 o rozpočtování bytových stavebních objektů pro stanovení souhrnných cen (Zpravodaj FMTIR, MVT ČSR a MVT SSR částka 3-4, ročník 1976; oznámeno v částce 8/1976 Sb.);
– výnos federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 3 ze dne 11. března 1975 o zásadách hodnocení efektivnosti investic (Zpravodaj FMTIR, MVT ČSR a MVT SSR částka 2-3, ročník 1975; oznámeno v částce 7/1975 Sb.);
– výnos federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 4 ze dne 15. června 1978 o rozpočtování souhrnných cen typových stavebních objektů a opakovaných stavebních objektů nebo provozních souborů (Zpravodaj FMTIR, MVT ČSR a MVT SSR částka 3-4, ročník 1978; oznámeno v částce 17/1978 Sb.).

§ 76

Účinnost

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1982.

Přílohy 1 - 19
k vyhlášce č. 105/1981 Sb.
FUNKCE GENERÁLNÍHO PROJEKTANTA
Generální projektant je povinen zabezpečovat v celém procesu přípravy a realizace staveb národohospodářská (celospolečenská) hlediska a dávat podklady pro rozhodování o přípravě a realizaci na příslušných úrovních řízení. Je-li předkládán k rozhodnutí rozpor mezi jinými účastníky výstavby, zaujímá k němu generální projektant vždy svoje stanovisko [§ 72 odst. 1 písm. b) vyhlášky].
Výkon funkce generálního projektanta zahrnuje spolupráci na přípravné dokumentaci, zabezpečování projektové dokumentace a autorský dozor.

1. Při spolupráci na přípravné dokumentaci je generální projektant (organizace, která uzavřela dohodu podle § 12 vyhlášky) povinen

1.2 zpracovat stanovisko k projektovému úkolu (§ 23 vyhlášky), které obsahuje zejména vyjádření
– k úplnosti návrhu projektového úkolu a komplexnosti, účelnosti a hospodárnosti navrhovaného řešení,
– k míře investiční náročnosti,
– k technickoekonomickému, architektonickému a výtvarnému řešení,
– k technické pokrokovosti a hospodárnosti technologie výroby, popřípadě provozu,
– k míře uplatnění výsledků vědeckotechnického rozvoje, popřípadě vč. návrhu na řešení potřeb stavby ve výzkumu a vývoji,
– k požadavku na zábor zemědělského a lesního půdního fondu,
– k nezbytnosti dovozu, popřípadě možnosti záměny předpokládaného dovozu strojů a zařízení tuzemskými dodávkami,
– k míře a vhodnosti předpokládaného uplatnění typových podkladů a opakovatelných projektů,
– k rozsahu a oprávněnosti vyvolaných a podmiňujících investic a investičních nároků uplatněných v souvislosti s řešením územně technických vztahů,
– ke způsobu, rozsahu a účinnosti řešení ochrany životního prostředí,
– k reálnosti rozpočtových nákladů stavby,
– k požadavkům na způsob a postup provádění stavby,
– k zásadám řešení zařízení staveniště, zejména k nezbytnosti mimoglobálních a ostatních dočasných objektů a možnosti použití trvalých a dosavadních objektů pro účely zařízení staveniště,
– ke lhůtě výstavby.

1.3 Pokud vyjádření generálního projektanta vyžaduje zpracování variant, je generální projektant povinen je zabezpečit pro investora jako technickou pomoc.

2.4 zpracovat pro dodavatele stavební části prováděcí projekty stavebních objektů vč. odbytových rozpočtů, jestliže o to požádá při projednávání projektového úkolu (§ 26 odst. 5 vyhlášky);

2.5 provádět koordinaci mezi prováděcími projekty stavebních objektů a prováděcími projekty provozních souborů podle § 42 odst. 4 vyhlášky a řešit rozpory vzniklé při zabezpečování souladu mezi prováděcími projekty (§ 42 odst. 6 vyhlášky);

2.6 posuzovat vhodnost použití výrobků pro projektovanou stavbu podle zvláštních předpisů.¹¹⁸)

PROJEKTOVÝ ÚKOL
Projektový úkol má tyto části:

A. Průvodní zpráva

B. Propočet

C. Požadavky na provádění stavby

D. Výkresy

E. Doklady

PROJEKTOVÝ ÚKOL STAVBY KOMPLEXNÍ BYTOVÉ VÝSTAVBY
Projektový úkol stavby komplexní bytové výstavby má tyto části:

A. Průvodní zpráva

B. Propočet

C. Požadavky na provádění stavby

D. Výkresy

E. Doklady

ZÁSADY PRO POSTUP PŘI VÝBĚRU STAVENIŠTĚ

1. Podkladem pro výběr staveniště jsou zejména údaje o
– zamýšleném druhu stavby,
– zajištění pracovních sil pro budoucí provoz,
– ploše potřebné pro výstavbu vč. skládek a odvalů a pro zařízení staveniště,
– nárocích vyplývajících ze zakládání stavby,
– potřebě vodních zdrojů,
– odvodnění a odvedení splašků,
– zdrojích paliv pro technologické a energetické účely,
– potřebě energií (elektřiny, páry, plynu, horké vody, oleje apod.),
– nárocích na přepravu (osob, surovin, výrobků, odpadových hmot apod.),
– nárocích na služby obyvatelstvu, popřípadě o míře jejich zajištění v existujících zařízeních,
– rizikových vlivech stavby na životní prostředí,
– stávajících trasách podzemních i nadzemních vedení.
– situační výkres předběžného umístění stavby (souboru staveb) s vyznačením předpokládaných vstupů na staveniště, dočasně používaných ploch vč. maximální hranice staveniště,
Podkladem pro výběr staveniště jsou dále
– mapa oblasti,
– přehledná situace,
– u rekonstrukcí též celková situace dosavadního stavu.

2. Do prací spojených s výběrem staveniště patří (podle povahy rozsahu a složitosti stavby nebo souboru staveb):
– provedení nezbytných průzkumů a obstarání výsledků všech dosud provedených průzkumů v uvažovaných oblastech (příloha č. 5),
– prohlídka všech uvažovaných stavenišť a jejich okolí,
– obstarání potřebných geodetických podkladů,
– projednání otázek kooperace při provádění nebo provozu (užívání) stavby (např. možnost použití cizích objektů při provádění stavby, vybudování společných pomocných zařízení nebo objektů pro služby),
– zjištění podmínek napojení stavby na dopravní sítě (železnice, silnice, vodní cesty) a rozvodné sítě (energetické, vodovodní, telekomunikační) a na kanalizace,
– zjištění, že vydatnost vodních zdrojů je dostačující pro zamýšlenou stavbu,
– projednání otázek souvisících investic,
– zjištění podmínek zabezpečení protikorozní ochrany.

3. Při výběru staveniště je nutno dbát, aby
– nároky na přepravu těžených a zpracovávaných surovin a materiálů, na přepravu hotových výrobků do hlavních středisek spotřeby, dodávky energie, vody atd. pro stavbu v součtu prováděných přeprav byly co nejmenší,
– byla zajištěna účelná návaznost na celostátní technické sítě (železniční a silniční dopravu, elektrizační soustavu, soustavu rozvodů plynu apod.),
– byl zajištěn soulad stavby (souboru staveb) se širším okolím a jeho technickými sítěmi, jakož i podmínky pro její další provoz (užívání),
– byl respektován požadavek minimálního odnětí zemědělské půdy, zejména půdy nejlepších bonitních tříd,¹²²) zemědělskému půdnímu fondu a lesních pozemků lesnímu půdnímu fondu (zvláště v lesích ochranných a v lesích zvláštního určení),
– byla uvážena i ostatní rozhodující hlediska (např. ložiska surovin, vodní toky apod.),
– byla respektována hlediska péče o životní prostředí a hlediska požární ochrany a civilní obrany.

PRŮZKUMY

1. Do souboru průzkumných prací patří průzkumy podmínek přírodních, urbanistických a architektonických, technickohospodářských, pro provádění staveb (souboru staveb) a průzkumy speciální. Průzkumy vycházejí zejména z průzkumů obdobné povahy, provedených např. při zpracování územních plánů nebo při jiných příležitostech, a podle potřeby se zpřesňují a prohlubují.

1.2 Průzkumem urbanistických a architektonických podmínek stavby se rozumí zejména průzkum dosavadního urbanistického a architektonického utváření prostředí; dále zpracování potřebných geodetických podkladů a zjištění vlastnických a užívacích vztahů k dotčeným pozemkům; průzkum územní souvislosti s průmyslovým a obytným zastavěním a průzkum potřeby asanací; průzkum památkových objektů a památkově cenných komplexů a ověření, že nejsou dotčeny chráněné části přírody; při obnově objektů kulturních památek též uměleckohistorický, stavebně technický a restaurátorský průzkum dotčených i sousedících objektů a architektonických článků stavebních konstrukcí, které jsou předmětem památkové ochrany; při rekonstrukci, modernizaci a rozšíření též průzkum stavu dosavadních základních prostředků.

1.3 Průzkumem technickohospodářských podmínek se rozumí zejména průzkum zásobování vodou (pitnou, užitkovou, provozní) a zásobování elektřinou, teplem a plynem; dále průzkum možností odvedení, popř. využití odpadních vod, odvedení a zneškodnění jiného odpadu; průzkum dopravních a spojových zařízení vč. dopravního ruchu; průzkum stavu objektů a sítí; průzkum podmínek pro zemědělství a lesní hospodářství (rekultivace); průzkum místních zdrojů pracovních sil a průzkum vlivu stavby na životní prostředí nebo naopak.

1.4 Speciální průzkumy prováděné v rozsahu stanoveném příslušnými technickými normami (např. průzkum bakteriologický, chemický, korozní, vysokofrekvenčního záření, vlivu trakčních a jiných elektrických vedení).

1.5 Průzkumem podmínek pro provádění stavby se rozumí zejména průzkum místních zdrojů přírodních i jiných stavebních hmot zejména u velkých staveb s abnormální potřebou stavebních hmot na jednom místě (přehrady apod.); průzkum možnosti použití dosavadních objektů pro účely zařízení staveniště – zejména též pro ubytování pracovníků, pro určení ploch jako skladovacích prostorů a průzkum dopravních a energetických podmínek pro provádění stavby.

STUDIE SOUBORU STAVEB
Studie souboru staveb má tyto části:

A. Průvodní zpráva

B. Propočet

C. Požadavky na provádění souboru staveb

D. Výkresy

E. Doklady

VYMEZENÍ VĚCNÉ NÁPLNĚ TECHNOLOGICKÉ A STAVEBNÍ ČÁSTI STAVBY

I. Obecná ustanovení

II. Technologická část stavby

III. Stavební část stavby

VÝCHOZÍ TECHNICKÉ ÚDAJE A PROJEKTOVÉ PODKLADY

1. Výchozí technické údaje pro poskytování projektových podkladů obsahují zpravidla:
– název a požadovaný účel a charakteristiku stroje, zařízení nebo výrobku,
– počet, popřípadě množství (v měrných technických jednotkách),
– technologické údaje a parametry o druhu, velikosti, složení a vlastnostech výrobků, materiálů nebo látek, které budou požadovaným zařízením vyráběny, zpracovávány, dopravovány apod., podle potřeby i požadovaný výkon, příkon, kapacitu, popřípadě druh a dobu provozu,
– zvláštní požadavky na vybavení a provoz požadovaného zařízení (na automatizaci, mechanizaci, provozní kontrolu, diagnostiku, péči o životní prostředí, požární ochranu, civilní obranu, bezpečnost práce a technických zařízení, ochranu podzemních, popř. pozemních kovových zařízení před korozí, dále zvláštní požadavky na technické a přejímací podmínky, popř. obsluhu zařízení, na potřebu náhradních dílů apod.),
– zvláštní požadavky na montáž,
– údaje o tom, kde bude zařízení umístěno (v jakých provozních podmínkách a v jakém prostředí),
– přibližnou hmotnost,
– náčrt sestavy,
– jméno a sídlo dřívějšího dodavatele a jím fakturovanou cenu, jde-li o nestandardní zařízení, o němž je odběrateli známo, že bylo dříve dodáno nebo nabízeno v podobném provedení nebo k obdobnému účelu použití.
– zvláštními požadavky na montáž kovové konstrukce.
Výchozí technické údaje se podle potřeby doplní u stavební části (včetně kovových konstrukcí):
– návrhy dispozičního uspořádání objektu nebo jeho části s popisem účelu a funkce jednotlivých prostorů a s vymezením podmínek nebo nároků na konstrukce a na technické, popřípadě architektonické nebo výtvarné řešení,
– rozměrovými náčrty požadované skladebnosti stavebních prvků nebo konstrukcí s popisem jejich účelu a vymezením specifických požadavků na jejich výtvarné, technické, technicko-fyzikální vlastnosti,
– údaji o způsobu řešení technických zařízení budov, vyvolávajících potřebu úprav stavebních prvků, popřípadě konstrukcí,
– schématickým náčrtem sestavy kovové konstrukce s naznačením umístění příslušného stroje v obrysech a předběžným vyznačením zatížení,

2. Projektové podklady jsou zejména:
– zásady konstrukčního uspořádání a statického řešení konstrukčních a stavebních soustav,
– statické a technicko-fyzikální údaje o stavebních prvcích, jejich stycích a spojích s údaji o výsledcích předepsaných zkoušek,
– výkresy skladeb, technické a technicko-fyzikální údaje o konstrukcích střešních plášťů, podlah, dlažeb a příček a o speciálních druzích izolací,
– výkresy stavebních soustav, konstrukcí, prvků, jejich styků a spojů, a výkresy výrobků a dodávek přidružené stavební výroby a jejich návazností na doplňující stavební konstrukce (osazení oken, příček, zábradlí apod.),
– údaje o výrobcích a materiálech,
– technické, technologické a bezpečnostní údaje pro manipulaci a montáž,
– způsob nebo možnosti úprav stavebních prvků nebo stavebních konstrukcí z hlediska instalací,
– výrobní program standardních strojů,
– rozměrové náčrty strojů a zařízení, základové plány, výkonové charakteristiky, působící síly, údaje o hlučnosti, připojovací rozměry, kotevní výkresy, návrhy stavebních úprav, podklady pro pružné uložení strojů, hmotnost, tolerance apod.,
– údaje o spolehlivosti strojů a zařízení,
– katalogové listy, prospekty, podnikové normy a jiné publikace obsahující popis, hlavní rozměry, hmotnosti a výkony základních a provozních jednotek,
– technickoekonomické údaje potřebné pro vypracování ekonomického zhodnocení,
– podklady pro řešení ochrany podzemních, popřípadě pozemních kovových zařízení před korozí,
– lhůty dodávek, popřípadě výroby,
– individuální kalkulace R- a P- položek,
– typové podklady, podrobnou dokumentaci k typovému podkladu,
– ceny výrobků zahrnované do specifikací, pokud nejsou uvedeny v cenících velkoobchodních cen,
– údaje pro vypracování plánu organizace výstavby,
– osvědčení o vhodnosti výrobků,¹³²)
– typové programové vybavení,
– odkazy na
– výsledky schválení nebo hodnocení u výrobků podléhajících těmto úkonům.
– průkazní zkoušky, pokud jsou požadovány technickými normami,
– státní a oborové technické normy,
– katalogovou dokumentaci a opakovatelné projekty,
– ceníky,

ÚVODNÍ PROJEKT
Úvodní projekt má tyto části:

A. Průvodní zpráva

B. Souhrnné řešení stavby

C. Technologická část

D. Stavební část

E. Rozpočtová část

F. Plán organizace výstavby

G. Doklady

ÚVODNÍ PROJEKT STAVBY KOMPLEXNÍ BYTOVÉ VÝSTAVBY
Úvodní projekt má tyto části:

A. Průvodní zpráva

B. Souhrnné řešení stavby

C. Stavební část

D. Technologická část

E. Rozpočtová část

F. Plán organizace výstavby

G. Doklady

PROVÁDĚCÍ PROJEKTY
Obsah prováděcích projektů
– zpracovaných ve stavební části stavby na jednotlivé stavební objekty (pozemní objekty, inženýrské objekty), popřípadě jejich ucelené části,
– zpracovaných v technologické části stavby na jednotlivé provozní soubory (dílčí provozní soubory), popřípadě jejich ucelené části.

A. Prováděcí projekt stavebního objektu
Společné zásady:
Prováděcí projekty atypických objektů a měnných částí typových objektů se zpracovávají podle této přílohy.

Zpracovávají se ve stejné skladbě jako v úvodním projektu. Zpřesňují, doplňují a zdůvodňují veškeré údaje a odchylky oproti úvodnímu projektu. Dále uvádějí výsledky doplňujících průzkumů a výpočtů, zdůvodňují technické, konstrukční, popřípadě dispoziční řešení. Stanoví případné zvláštní podmínky pro provádění, montáž nebo technologické postupy. Ve zprávě se uvádějí i popisy ochranných nátěrů (zejména u technických zařízení budov), dále zvláštní požadavky na obsluhu a chod zařízení a vybavení objektů, popisy neobvyklých a nestandardních zařízení; odvolávky na použité technické normy, typové podklady a jejich podrobnou dokumentaci, typizační směrnice, opakovatelné projekty a katalogovou dokumentaci; popis výtvarného a barevného řešení interiéru (popis způsobů úpravy povrchů, obkladů, zvolených barevných odstínů apod.).
a) Technické zprávy

– dokumentace neměnné části,
– dokumentace měnné části.
– základní schéma skladby objektu neměnné části,
d) Členění obsahu prováděcího projektu při použití podrobné dokumentace k typovému podkladu, katalogové dokumentace a opakovatelných projektů:

b) Výpočty
Pokud bylo použito podrobné dokumentace k typovému podkladu nebo katalogové dokumentace, dokládají se výpočty u měnných částí projektové dokumentace ve věcné návaznosti na neměnnou část projektové dokumentace.
Zpracovávají se v souladu s příslušnými technickými normami a připojují se jako doklady ve dvou vyhotoveních.

c) Výkresy
Legendy doplňují výkresy jen v nezbytném rozsahu o údaje, které nebylo možno vyjádřit graficky.
Zpracovávají se v měřítku podle příslušných technických norem. Při změně původního měřítka použitím reprodukční techniky musí být výkresy opatřeny poměrovým měřítkem. Při případném zmenšení výkresu musí být dodrženy podmínky čitelnosti. Výkresy podrobností (detailů) zobrazují neobvyklé nebo tvarově složité konstrukce (prvky), na které klade projektant zvláštní požadavky a ke kterým je třeba při realizaci přihlédnout; neobsahují však podrobnosti dodavatelské dokumentace.

1. Pozemní objekty

1.6 Hromosvody

1.1.4 Dokumentace strojů a zařízení, které jsou součástí stavební části, se zpracovává přiměřeně jako dokumentace obdobných strojů a zařízení technologické části.

1.1.5 Statický výpočet, jímž se prokazuje stabilita objektu a stanovují zásady statického i dynamického působení nosné konstrukce a založení objektu.

1.7 Vzduchotechnická zařízení

1.8 Umělé osvětlení a vnitřní silnoproudé rozvody

Zpracovává se podle zásad uvedených v příloze č. 9, části D, bodu 1.7.
1.9 Interiéry a vnitřní zařízení

1.1.3 Výpisy a seznamy truhlářských, zámečnických a klempířských výrobků, betonových a jiných prefabrikátů a hlavních prvků konstrukce lehké prefabrikace; dále seznamy podrobností a seznamy stavebních úprav, které mohou být též součástí výkresů.

– výkres výkopů a základů (zpravidla v měřítku 1:100 nebo 1:50) s vyznačením figur, geologických vrstev, hladin spodní vody, způsobu odvodnění výkopů a návazností na dosavadní a upravený terén; se zobrazením základů včetně prostupů, drážek, kanálů a šachet souvisících se základy a základů pod stroje,
Poznámky: Jednotlivými půdorysy a řezy musí být jednoznačně určeny tvary, druhy a objemy konstrukcí, dále objemy popř. rozměry prostorů (místností); jednotlivými pohledy se znázorní jejich řešení a prostorové a výtvarné vztahy navrhovaných objektů k prostředí. Podle potřeby se vypracuje i barevné řešení. Truhlářské, zámečnické a klempířské výkresy se nezpracovávají v rámci prováděcích projektů (§ 25 odst. 3 vyhlášky).
V měřítku podle povahy, velikosti a složitosti znázorňovaného předmětu a s přihlédnutím k účelu a čitelnosti, není-li měřítko výslovně uvedeno
– vytyčovací výkres objektu s údaji o použitém souřadnicovém a výškovém systému,
1.1.2 Výkresy
– výkresy půdorysů, řezů a průčelí (zpravidla v měřítku 1:100 nebo 1:50) a výkresy podrobností v technicky zdůvodněném měřítku, kterými se zobrazí a vyznačí svislé a vodorovné konstrukce nosné a nenosné, schodiště, rampy, střešní a obvodové pláště, úpravy povrchů, podlahy, dilatace, větrací systém, komínové a ventilační průduchy, otvory včetně jejich výplní, stavební úpravy (prostupy, obezdívání, plentování, kanálky, základy pod stroje a zařízení).
– situační výkres objektu (v měř. min. 1:500) zakreslený do mapového podkladu, s vyznačením pevných výškových bodů, použitého souřadnicového a výškového systému, s napojením na souvisící inženýrské objekty (komunikace, vnější sítě apod.) a s vyznačením terénu (dosavadního a upraveného) navazujícího na stavební objekty,

1.11 Ostatní zařízení
(systém řízení, chlazení, zabezpečovací zařízení, požární signalizace, aktivní protikorozní ochrana podzemních zařízení apod.)

1.10 Sdělovací ústředny a vnitřní sdělovací rozvody

1.1 Architektonicko-stavební řešení

2. Inženýrské objekty

(komunikací, mostů, úprav prostranství a ostatních inženýrských objektů kromě vnějších světelných, silnoproudých a sdělovacích rozvodů)
2.1 Stavebně technické řešení

2.1.2 Podrobné statické a jiné výpočty a doplňující hydrotechnické výpočty; údaje pro zpracování dodavatelské dokumentace zatěžovacích zkoušek

– příčné řezy v měřítku zpravidla 1:100 v potřebných vzdálenostech,
– výkresy nosných konstrukcí s vyznačením druhu a jakosti použitých hmot, výkresy tvaru a výztuže (kromě prefabrikátů),
Poznámka: Pro inženýrské objekty,mající zčásti též charakter objektů (např. jímací objekty, čerpací stanice, čistírny odpadních vod apod.) se přiměřeně použije ustanovení části „1. Pozemní objekty“.
– výkresy rozvozu hmot,
– výkresy skladby prefabrikovaných konstrukcí,
2.1.3 Výkresy
– schéma zapojení zařízení aktivní, popřípadě společné ochrany.
– přehledné výkresy objektů, jejich půdorysy, řezy a pohledy (zpravidla v měřítku 1:100 nebo 1:50),
– dopravní značení,
– výkresy výkopových a výlomových prací,
– výkresy propustků, opěrných nebo zárubních zdí, lávek, podchodů apod.,
– výkresy složitých křižovatek, přípojek a odboček komunikací a podchodů dálkových vedení,
– výkresy podrobností (dilatací, ložisek, kotvení, izolace, odvodnění apod.),
– podélný profil s vyznačením všech křížení a odbočení včetně prostupů pod komunikacemi a zpevněnými plochami,
Zpracovávají se na základě podrobného měření terénu v místech tras a objektů
– vzorové příčné řezy v měřítku zpravidla 1:50,
– kladečské výkresy a schémata s vyznačením tvarovek a armatur,
– výkresy založení spodní stavby se schématickým zakreslením konstrukcí pro zakládání (pažení, rozepření rýh, jam, štětových stěn a jímek),
– vytyčovací výkres s vyznačením vazby na body vytyčovací sítě,
– přehledná situace (v přiměřeném měřítku),

2.1.4 Seznam strojů a zařízení

Obsahuje vždy nezbytné výkresy detailů, potřebných k dostatečnému ověření souladu mezi stroji a zařízeními a jejich základy a souladu mezi stroji a zařízeními a stavební konstrukcí a jejich základy.
Stroje a zařízení se kótují vzhledem k jejich umístění ve vztahu k základům a stavební konstrukci; ze stavební části se kótují hlavní rozměry konstrukcí a základů; kótování je provedeno v milimetrech.
3. Strojně stavební dispozice se zpracovává jako doplněk dispozice strojů a zařízení (část B bod 1.1.2) v případech, kdy v této dispozici nelze vyjádřit v potřebných podrobnostech soulad technologické části se stavební částí a jejich návaznosti.

Zpracovává se podle páté části vyhlášky.
4. Rozpočtová část

5. Doklady o projednání podle § 58 odst. 2, popřípadě podle § 43 odst. 2, § 55 a § 62 odst. 2 vyhlášky.

B. Prováděcí projekt provozního souboru
Společné zásady

Zpracovávají se v souladu s příslušnými technickými normami a připojují se jako doklady ve dvou vyhotoveních.
b) Výpočty

Viz část A, „Společné zásady“, písm. c)
c) Výkresy

a) Technické zprávy
Zpracovávají se ve stejné skladbě jako v úvodním projektu. Zpřesňují a doplňují údaje úvodního projektu a zdůvodňují případné odchylky. Technické zprávy obsahují u dosud nevyráběných strojů a zařízení výsledek šetření o patentové a licenční nezávadnosti na podkladě prohlášení výrobce zařízení.

1.1 Výrobní (provozní) zařízení
Prováděcí projekty jiných provozních souborů, jako jsou přípojná potrubí, napájecí rozvody, transformovny, spínací stanice, vzduchotechnická zařízení, systémy řízení výrobního procesu, se zpracovávají přiměřeně jako pro provozní soubory výrobního (provozního) zařízení.

– stroje a zařízení se uvádějí v členění na základní jednotky; u každé položky se uvádí pořadové číslo, číslo položky na výkresech, název, charakteristika a parametry (odkazy na typové podklady, platné normy, popřípadě odkaz na číslo výkresu stroje nebo zařízení), počet jednotek, hmotnost; provozně nevyzkoušené stroje a zařízení musí být jako takové označeny,
– nátěry souhrnně pro celý provozní soubor a v členění podle druhu a s údajem výměr.
– izolace podle jednotlivých druhů zařízení (strojů) s uvedením druhu a výměry a s rekapitulací pro celý provozní soubor podle jednotlivých druhů,
– potrubí včetně příslušenství a armatury v členění podle příslušnosti k technologickým strojům a zařízením v podrobnosti odpovídající způsobu zajišťování dodávky a montáže,
– kovové konstrukce, které jsou součástí technologického zařízení; uvádí se pořadové číslo, číslo položky na výkrese, název, popřípadě odkaz na výkres konstrukce, hmotnost,
– stroje a zařízení z dovozu se uvádějí odděleně,
Obsahuje podrobnou specifikaci všech strojů a zařízení (včetně montáže), která je současně specifikací k odbytovému rozpočtu, v tomto uspořádání:
1.1.3 Seznam strojů a zařízení (včetně montáží)

1.1.2 Výkresy
– dispozice strojů a zařízení (zpravidla v měřítku 1:100 nebo 1:50, potrubní uzly, ventilové skupiny, prostupy atd. se kreslí podle potřeby v měřítku větším); řeší konečné rozmístění a polohu strojů včetně strojů a zařízení pro manipulaci s materiálem (dopravníky, zdvihací stroje, vozíky, hydraulická dopravní zařízení), panelů, rozvaděčů, obsluhových plošin, potrubí, všech kabelových tras, ostatních vedení; kreslí se v půdorysech a ve všech řezech nutných k vyznačení úplného vzájemného souladu a propojení v rámci technologické části. Zakótují se celkové vnitřní rozměry a výšková poloha podlaží, základy strojů a zařízení, prostupy a montážní otvory; okna, dveře, plošiny, schodiště atd. se kótují podle potřeby. Jednotlivé stroje jsou dispozičně zakótovány výškově a půdorysně vzhledem k hlavním nosným prvkům stavební konstrukce nebo k vnitřním stěnám,
– výkresy kovových konstrukcí, které jsou součástí výrobního zařízení, kreslí se obdobně jako výkresy příslušných konstrukcí uvedené v části A,
– schémata podle specifických požadavků některých oborů (schéma manipulace s materiálem, dopravní schéma, tepelné schéma apod.),
– vytyčovací výkres provozního souboru nebo jeho částí umístěných vně stavebního objektu, v němž je tento provozní soubor umístěn.

1.4 Provozní potrubí

1.6 Aktivní, popřípadě společná ochrana před korozí
Dokumentace se zpracovává v obdobné skladbě jako v úvodním projektu (příloha č. 9, část C, bod 2), avšak v odpovídající podrobnosti a s uvedením konečných údajů.

Dokumentace se zpracovává ve stejné skladbě jako v technologické části úvodního projektu, avšak s uvedením konečných údajů.
1.5 Údržba základních prostředků

VZORY TISKOPISŮ PRO SESTAVOVÁNÍ PROPOČTU, SOUHRNNÉHO ROZPOČTU A KONTROLNÍHO SESTAVENÍ ROZPOČTOVÝCH NÁKLADŮ A VYSVĚTLIVKY K NIM

I. Vysvětlivky k tiskopisu č. 1

1. Skladba a forma tiskopisu je závazná a nesmí být měněna. Při zpracování celkových nákladů stavby na počítači může být použito výstupu z počítače za předpokladu, že obsah a struktura výstupu je shodná s tiskopisem č. 1.

2. Tiskopis se vyplňuje:

a) při zpracování projektového úkolu jako propočet (A),

b) při zpracování úvodního (jednostupňového) projektu jako souhrnný rozpočet (B),

c) při výkonu autorského dozoru jako kontrolní sestavení rozpočtových nákladů (C), (§ 63 odst. 1 vyhlášky).

3. Všechny náklady se v tiskopisu uvádějí v tisících Kčs zaokrouhleně na celé tisíce bez desetinných míst.

4. Vyšrafovaná okénka v tiskopisu se nevyplňují; do součtu jednotlivých sloupců (ř. 33, sl. c až h) se započítávají pouze částky uvedené v silně orámovaných okénkách.

5. Sloupce c, d, e obsahují náklady zahrnované do plánu investiční výstavby. Do sloupce c se uvádějí rozpočtové náklady stavební části, do sloupce d se uvádějí rozpočtové náklady technologické části (§ 34 vyhlášky). Platí, že c + d = e.

6. Sloupec f obsahuje náklady zahrnované do základních prostředků; proti součtu sloupce e je rozšířen o náklady na projektové a průzkumné práce (hl. I) a jiné investice (hl. IX). V hlavách II až VIII platí, že e = f.

7. Sloupec g obsahuje náklady hrazené z investičních prostředků; proti součtu sloupce f je rozšířen o náklady hrazené z investičních prostředků, avšak nezahrnované do základních prostředků (hl. X).
sbcr1981c031z0105u001_n1982c001z006.pdf

V hlavách I až IX platí, že f = g.

8. Sloupec h obsahuje celkové náklady stavby. Proti součtu sloupce g zahrnuje navíc náklady na přípravu a zabezpečení výstavby hrazené z provozních (neinvestičních) prostředků (hl. IX). V hlavách I až X platí, že g = h.

Řádek 1 – nehodící se názvy se škrtnou. Dále se uvede název a místo stavby shodně s uvedenými v registračním listu;¹³⁷) u staveb o rozpočtových nákladech do 2 mil. Kčs se uvedou údaje shodně s uvedenými v přípravné dokumentaci. Archivním číslem se rozumí číslo, pod kterým je tiskopis archivován investorem (u propočtu) nebo generálním projektantem (souhrnný rozpočet, kontrolní sestavení rozpočtových nákladů stavby).
Platí, že řádek 14+15 = řádek 13. Jsou-li součástí stavebních objektů stroje a zařízení vykázané ve sloupci c, uvedou se jejich základní rozpočtové náklady včetně nákladů na mimostaveništní dopravu a montáž v řádku 14, sloupec c a jejich doplňkové náklady v řádku 15, sloupec c.
Řádek 16 – náklady na stroje, zařízení, nářadí a inventář investiční povahy, které nejsou součástí nákladů provozních souborů nebo stavebních objektů, se v tomto řádku uvádějí pouze ve sloupci d.
Platí, že d = e = f = g = h.
To neplatí u stavebních objektů v komplexní bytové výstavbě (§ 34 odst. 3 vyhlášky), jejichž náklady se uvádějí ve sloupci c.
Platí, že c = e = f = g = h.
Řádek 17 – náklady na umělecká díla, tvořící nedílnou součást staveb, se uvádějí jen ve sloupci c.
Platí, že c = e = f = g = h.
– na doplňkové rozpočtové náklady (ř. 15).¹⁴⁰)
– na základní rozpočtové náklady (ř. 14),
Řádek 14, 15 – údaj v řádku 13, sloupci c se v souhrnném rozpočtu rozčlení
Řádek 13 – obsahuje součet rozpočtových nákladů všech stavebních objektů. Zásadně se vyplňuje údaj jen ve sloupci c; jsou-li součástí popřípadě příslušenstvím stavebních objektů i stroje a strojní zařízení, uvedou se rovněž ve sloupci c. Platí, že c = e = f = g = h.
Jsou-li součástí provozních souborů stavební práce vykázané ve sloupci d, uvedou se základní rozpočtové náklady těchto prací v řádku 11, sloupec d a doplňkové rozpočtové náklady v řádku 12, sloupec d.
– na doplňkové rozpočtové náklady (ř. 12).¹³⁹) V propočtu (A) nemusí být doplňkové náklady uváděny samostatně v řádku 12. Platí, že ř. 10+11+12 = 9.
Řádek 18 až 25 – obsahuje všechny vedlejší rozpočtové náklady stavby. Jejich součet z řádku 18 je rozveden podle druhu v řádcích 19 až 25, a to v členění na část stavební (sl. c) a technologickou (sl. d) podle věcné příslušnosti k rozpočtovým nákladům provozních souborů a stavebních objektů. Řádky 23 až 25 jsou vyhrazeny pro vedlejší náklady, jejichž druh a právní důvod může být nově stanoven. Platí, že součet řádků 19 až 25 se vždy rovná řádku 18; v řádku 18 platí, že sloupec c+d = e = f = g = h.
Řádek 26 – obsahuje ostatní rozpočtové náklady neuvedené v jiných hlavách; podle vztahu ke stavební nebo technologické části stavby se tyto náklady uvádějí ve sloupci c nebo d.
– na montážní práce – základní rozpočtové náklady (ř. 11).
Platí, že c+d = e = f = g = h.
Řádek 27 – obsahuje rezervu, rozdělenou na část stavební (sl. c) a technologickou (sl. d).
Platí, že c+d = e = f = g = h.
Řádek 28 – obsahuje náklady na jiné investice nezahrnované do plánu investiční výstavby, zahrnované však do základních prostředků.
Řádek 37 – uvádí náklady na dovoz v členění na dovozy ze SZ a NSZ, a to z hlavy I až XI, z hlavy II a IV a z hlavy III. Náklady na dovoz v hl. II, III a IV nezahrnují úroky, které patří do hl. XI.
Platí, že f = g = h.
– na dodávky rozpočtované vč. mimostaveništní dopravy (ř. 10),¹³⁸)
Řádek 10, 11, 12 – údaj uvedený v řádku 9, sloupci d se v souhrnném rozpočtu rozčlení
Platí, že d = e = f = g = h.
Řádek 9 – obsahuje součet rozpočtových nákladů všech provozních souborů stavby a zásadně se vyplňuje pouze ve sloupci d; jsou-li součástí provozních souborů stavební práce, uvedou se jejich náklady ve sloupci d.
Řádek 8 – obsahuje náklady na projektové a průzkumné práce zahrnované do plánu projektových prací a hrazené z investičních prostředků.
Řádek 7 – uvede se kontrolní součet číselných znaků z řádků 2 až 6.
Řádek 6 – charakter stavby se uvede buď jako nová stavba, modernizace nebo rekonstrukce.¹³⁷)
9. Jednotlivé řádky tiskopisu se vyplňují takto:
Řádek 5 – uvede se název a kód odvětví podle „Jednotné klasifikace odvětví národního hospodářství“ vydané vyhláškou Federálního statistického úřadu č. 113/1972 Sb. a na základě výnosu Federálního statistického úřadu ze dne 8. března 1979 čj. 876/79-032-331, jímž se mění a doplňuje Jednotná klasifikace odvětví národního hospodářství (uveřejněn ve Zpravodaji ústředních statistických orgánů částka 5/1979).
Řádek 29 – obsahuje náklady hrazené z investičních prostředků, nezahrnované do základních prostředků.
Platí, že g = h.
Řádek 4 – uvede se název kraje a okresu místa stavby; kód kraje a okresu se uvede podle výnosu Federálního statistického úřadu ze dne 9. června 1978 čj. 1793/78-032-918, kterým se upravuje číselné označování krajů a okresů v ČSSR (uveřejněn ve Zpravodaji ústředních statistických orgánů částka 7–8/1978).
Řádek 36 – evidenčně uvádí náklady na předměty získané po vyřešení plánu rozvoje vědy a techniky, které se do základních prostředků převádějí bezplatně.
Řádek 30 – z celkové částky nákladů uvedené v řádku 29 se v řádku 30 sloupce g samostatně uvádějí příspěvky jiným investorům.
Řádek 35 – uvádí údaje o generálním projektantovi, investorovi a o schvalujícím orgánu, a o dni schválení; stanoví způsob podpisu statutárním orgánem.
Řádek 3 – uvede se registrační číslo stavby;¹³⁷) u staveb o rozpočtových nákladech do 2 mil. Kčs se nevyplňuje.
Řádek 34 – uvádí jméno a podpis zpracovatele, název a sídlo organizace zpracovatele a datum vypracování.
Řádek 2 – uvede se identifikační číslo investora podle Jednotného číselníku organizací v ČSSR vydaného Federálním statistickým úřadem (údaj ve sl. A – číslo položky organizace Jednotného číselníku).
Řádek 33 – obsahuje ve všech sloupcích (c až h) součet částek uvedených v silně orámovaných okénkách.
Řádek 32 – z nákladů uvedených v řádku 31 se samostatně uvádějí v řádku 32 sloupec h samostatnou položkou celkové náklady na kompletační činnost.
Řádek 31 – obsahuje ve sloupci h veškeré rozpočtové náklady stavby hrazené z provozních (neinvestičních) prostředků.

II. Vysvětlivky k tiskopisu č. 2

1. Skladba a forma tiskopisu může být měněna jen se souhlasem federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj. Při zpracování nákladů obsažených v tiskopisu č. 2 na počítači může být použito výstupu z počítače za předpokladu, že obsah a struktura výstupu je shodná s tiskopisem č. 2 a může být měněna jen se souhlasem federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj.

2. Tiskopis se vyplňuje u všech staveb, s výjimkou staveb komplexní bytové výstavby:

c) při výkonu autorského dozoru jako rekapitulace nákladů ke kontrolnímu sestavení rozpočtových nákladů stavby (C), (§ 63 odst. 1 vyhlášky).

a) při zpracování projektového úkolu jako rekapitulace k propočtu (A),

b) při zpracování úvodního (jednostupňového) projektu jako rekapitulace nákladů k souhrnnému rozpočtu (B),

3. Podkladem pro sestavení rekapitulace nákladů jsou propočty, rozpočty a odbytové rozpočty provozních souborů, stavebních objektů, rozpočty ostatních výrobků a výkonů.

4. Nehodící se názvy tiskopisu se škrtnou.

5. V záhlaví se uvede název, místo stavby, registrační číslo stavby a identifikační číslo investora podle tiskopisu č. 1.

6. Všechny náklady stavby se v rekapitulaci k propočtu uvádějí v tisících Kčs bez desetinných míst. Rozpočtové náklady v rekapitulacích k souhrnnému rozpočtu a kontrolnímu sestavení se uvádějí v tisících Kčs na jedno desetinné místo. Součty jednotlivých hlav se však do souhrnného rozpočtu nebo kontrolního sestavení (tiskopis č. 1) převádějí zaokrouhleně na celé tisíce Kčs bez desetinných míst.

V souhrnném rozpočtu i v kontrolním sestavení musí však již být rozpočtové náklady všech hlav rozčleněny v plném rozsahu.
7. Nelze-li při zpracování rekapitulace k propočtu (A) náklady provozních souborů a stavebních objektů podrobněji rozčlenit, postačí jejich členění u provozních souborů do sloupců 3, 5, 8 a 9 a u stavebních objektů do sloupců 3, 8 a 9.

Hlava X – náklady v členění uvedeném v příloze č. 13 se uvádějí ve sloupci 2. Úhrn částek připadajících na příspěvky jiným investorům, vykazovaný v řádku 30 tiskopisu č. 1, se zjistí z údajů ve sloupci 2.
Hlava IX – náklady v členění uvedeném v příloze č. 13 se uvádějí pouze ve sloupci 2.
Hlava V – náklady se člení na jednotlivá umělecká díla, a to pouze ve sloupci 2.
Hlava VII – náklady v členění uvedeném v příloze č. 13 podle příslušnosti ke stavební a technologické části se uvedou ve sloupci 2.
Hlava I – náklady na projektové a průzkumné práce se uvedou pouze ve sloupci 2 v minimálním členění na
Hlava XI
Odděleně se v rekapitulaci nákladů k hl. III uvedou náklady dovážených stavebních prací (profesí) dodávaných zahraničním dodavatelem s tím, že se tyto náklady určí ve sloupcích 3, 6 a 7 v tuzemské cenové úrovni a vyjádří se v nich také jejich součty; náklady sl. 3 se rovnají součtu nákladů sl. 6 a 7. Ve sl. 2 se pak odděleně vyjádří náklady dovážených poddodávek stavebních prací a profesí (v cenách fco čs. hranice bez nákladů zahrnovaných do hl. XI), a to podle nabídek zahraničních dodavatelů popřípadě uzavřených smluv s nimi a také jejich součet. V těchto případech platí, že sl. 2 se nerovná sl. 3.
Hlava III – náklady podle jednotlivých stavebních objektů se uvedou ve sloupci 2 a 3, jejich podrobnější členění ve sloupci 6 a 7. Platí, že sloupec 2 = sloupec 3, sloupec 3 = sloupce 6+7.
Hlava VIII – rezerva se uvádí ve sloupci 2.
– projektové práce,
9. Rekapitulace nákladů u jednotlivých hlav se provede takto:
Odděleně se v rekapitulaci nákladů k hl. II uvedou náklady dovážených provozních souborů s tím, že se u těchto nákladů vyjádří ve sloupcích 3, 4 a 5 také jejich součty. Ve sl. 4 se uvádějí náklady na vlastní dodávku dováženého provozního souboru (v cenách fco čs. hranice bez nákladů zahrnovaných do hl. XI), ve sl. 5 jsou zaznamenány náklady dovážených montáží určené v tuzemské cenové úrovni,¹⁴¹) ve sl. 3 je součet nákladů ze sl. 4 a 5. Ve sl. 2 se pak odděleně vyjádří náklady dovážených provozních souborů vč. montáží (v cenách fco čs. hranice bez nákladů zahrnovaných do hl. XI), a to podle nabídek zahraničních dodavatelů popřípadě uzavřených smluv s nimi a také jejich součet. V těchto případech platí, že sl. 2 se nerovná sl. 3.¹⁴²)
Hlava II – náklady podle jednotlivých provozních souborů se uvedou ve sloupci 2 a 3, jejich podrobnější členění ve sloupci 4, 5, 6, 7. Platí, že sloupec 2 = sloupec 3, sloupce 4+5 = sloupec 6, sloupec 3 = sloupce 6+7.
– průzkumné práce.
Hlava IV – náklady v členění podle položek se uvedou pouze ve sloupci 2. Odděleně se v rekapitulaci nákladů k hl. IV uvedou náklady dovážených strojů a zařízení (v cenách fco čs. hranice bez nákladů zahrnovaných do hl. XI) s tím, že se tyto náklady vyjádří ve sloupci 2 také jejich součtem.
Hlava VI

c) celková rekapitulace nákladů hlavy VI se provede tak, že se nejprve převede součet nákladů mimoglobálních objektů (písm. b) ze sloupce 3 do sloupce 8 a 9, potom se provedou součty ve sloupcích 8 až 15; součet sloupce 8 se zapíše do sloupce 2. Takto získané součty tvoří jednotlivé položky rekapitulace nákladů hlavy VI ve sloupci e na tiskopisu č. 1. Rozvržení těchto položek do části stavební a technologické (sloupec c a d tiskopisu č. 1) se provede za pomoci mezisoučtů jednotlivých skupin objektů zařízení staveniště. Platí, že sloupec 2 = sloupec 8, sloupec 8 = sloupce 9+10+11+12+13+14+15.

a) vedlejší náklady v rozčlenění podle předepsaných druhů se uvádějí ve sloupci 8 až 15, a to na řádcích jednotlivých provozních souborů a stavebních objektů a v rekapitulaci nákladů hlavy II a III;

b) náklady mimoglobálních objektů zařízení staveniště v členění podle jednotlivých objektů se uvádějí pouze ve sloupci 3; jejich základní a doplňkové rozpočtové náklady se uvedou ve sloupci 6 a 7. Vedlejší náklady těchto objektů se uvedou ve stejných řádcích ve sloupcích 8 až 15. Rekapitulace mimoglobálních objektů zařízení staveniště se uzavře součty ve sloupcích 3, 6 až 15;

8. Pro každou hlavu se ve sloupci 1 uvedou jednotlivé nákladové položky, z nichž se skládá celkový náklad příslušné hlavy. U provozních souborů (hl. II) a stavebních objektů (hl. III) se uvádějí (před jejich názvy) čísla podle číselníku stavebních objektů a provozních souborů z přílohy č. 14 Směrnice Federálního statistického úřadu 25 Iv RS (viz poznámka¹³⁷) k řádku 1 tiskopisu č. 1). U provozních souborů a stavebních objektů se ve sloupci 1 uvede ještě příslušný kód Jednotné klasifikace průmyslových oborů a výrobků, resp. Jednotné klasifikace stavebních objektů a stavebních prací výrobní povahy. Každá hlava se uzavře samostatným součtem, který se převádí do tiskopisu č. 1.

III. Vysvětlivky k tiskopisu č. 3
Poznámka: Tiskopisy č. 1 až 3 předepsané vyhláškou č. 163/1973 Sb., o dokumentaci staveb (příloha č. 12), se používají až do vyčerpání zásob Statistického a evidenčního vydavatelství tiskopisů.
sbcr1981c031z0105_o_2.tif

1. Skladba a forma tiskopisu je závazná a nesmí být měněna. Při zpracování nákladů obsažených v tiskopisu č. 3 na počítači může být použito výstupu z počítače za předpokladu, že obsah a struktura výstupu je shodná s tiskopisem č. 3.

2. Tiskopis se vyplňuje u staveb komplexní bytové výstavby

a) při zpracování projektového úkolu jako rekapitulace k propočtu (A),

c) při výkonu autorského dozoru jako rekapitulace nákladů ke kontrolnímu sestavení rozpočtových nákladů stavby (C), (§ 63 odst. 1 vyhlášky).

b) při zpracování úvodního (jednostupňového) projektu jako rekapitulace nákladů k souhrnnému rozpočtu (B),

3. Podkladem pro sestavení rekapitulace nákladů jsou propočty, rozpočty a odbytové rozpočty provozních souborů, stavebních objektů, rozpočty ostatních výrobků a výkonů.

4. Nehodící se názvy tiskopisu se škrtnou.

5. V záhlaví se uvede název, místo stavby, registrační číslo stavby a identifikační číslo investora podle tiskopisu č. 1.

7. Rekapitulace nákladů se sestavuje jednak podle hlav, jednak podle provozních souborů a stavebních objektů.

6. Všechny náklady v rekapitulaci k propočtu, souhrnnému rozpočtu a kontrolnímu sestavení se uvádějí v tisících Kčs bez desetinných míst.

9. V rekapitulaci podle provozních souborů a stavebních objektů jsou náklady všech hlav rozvrženy na jednotlivé provozní soubory a stavební objekty. Součty takto rozvržených nákladů ve sloupci 7 až 20 musí být totožné s částkami uvedenými v těchto sloupcích v rekapitulaci podle hlav.

8. Celkové náklady stavby jsou v rekapitulaci podle hlav (pol. č. 1 až 12) rozčleněny šachovnicovým způsobem (horizontálně i vertikálně) do jedenácti hlav, přičemž souhrnné údaje jednotlivých hlav musí souhlasit s údaji ve sloupci h tiskopisu č. 1.

ČLENĚNÍ PROPOČTU, SOUHRNNÉHO ROZPOČTU A KONTROLNÍHO SESTAVENÍ ROZPOČTOVÝCH NÁKLADŮ STAVBY

1. Členění propočtu, souhrnného rozpočtu a kontrolního sestavení rozpočtových nákladů stavby na jednotlivé hlavy a uspořádání na tiskopisu č. 1 umožňují získání potřebných podkladů pro sestavení plánů organizací na úseku investiční výstavby v souladu s metodickými pokyny Státní plánovací komise pro vypracování plánů¹⁴³) a v návaznosti na předpisy o financování reprodukce základních prostředků.¹⁴⁴)

2. Členění umožňuje vyjádřit

a) náklady zahrnované do plánu investiční výstavby (ř. 33, sl. e),

b) náklady na jiné investice (ř. 28, sl. f),

c) náklady zahrnované do plánu projektových prací (ř. 8, sl. h),

d) náklady zahrnované do pořizovací ceny základních prostředků (ř. 33, sl. f),

e) náklady hrazené z investičních prostředků (ř. 33, sl. g),

f) náklady hrazené z investičních prostředků nezahrnované do základních prostředků (ř. 29, sl. g),

g) náklady hrazené z provozních (neinvestičních) prostředků (ř. 31, sl. h),

h) celkové náklady stavby (ř. 33, sl. h).

3. Hlava I – Projektové a průzkumné práce
Zařazují se náklady na
Uvádějí se zde i náklady na nepoužité alternativy projektů až do doby, než příslušný orgán dá souhlas k odpisu. Převod těchto nákladů do hlavy X se v rozpočtu provede při změně rozpočtu prováděné z jiných (závažnějších) důvodů.
Zařazují se náklady strojů, zařízení, nářadí a inventáře, jestliže odpovídají pojmu základních prostředků a představují-li provozní soubor, jakož i náklady na jejich montáž (šéfmontáž), včetně mimostaveništní dopravy, doplňkových rozpočtových nákladů a nákladů stavebních prací.¹⁴⁷) Náleží sem např. náklady na vyzdívky (např. průmyslových pecí), náklady na demontáže existujících provozních souborů prováděné v souvislosti s realizací nových provozních souborů a náklady na základní programové vybavení automatizace v systémech řízení.
Hlava II – Provozní soubory
Zařazují se též náklady na technologické zařízení hrazené ze zdrojů na geologický průzkum, pokud bude rozhodnuto, že se stane součástí určité stavby.
– úpravy území (zemní práce) souvisící s rekultivací nebo s biologickou rekultivací,¹⁴⁸)
– stavební práce hrazené ze zdrojů na geologický průzkum, které budou po jejich dokončení použity jako základní prostředky a stanou se součástí určité stavby.
Zařazují se též náklady na
– zkoušky konstrukcí a kontrolní měření při realizaci stavebních objektů předepsané zpracovatelem projektové dokumentace,
Zařazují se náklady na pořízení stavebních objektů včetně veškerého materiálu a práce zahrnované do velkoobchodních cen včetně nákladů spojených s likvidací, popřípadě přesunem existujících základních prostředků, prováděným jako součást staveb včetně doplňkových rozpočtových nákladů. Nezahrnují se však náklady na vyklizení likvidovaných objektů, které patří do hlavy XI.
Hlava III – Stavební objekty¹⁴)
Patří sem též náklady na pořízení samostatných základních prostředků určených do rezervy nebo konzervace.¹⁴⁹)
Zařazují se náklady na umělecká díla a muzejní předměty, pokud jsou nedílnou součástí staveb, např. sochy, fresky, sgrafita. Nelze zahrnovat náklady na umělecká díla, která mají povahu přenosného vybavení a která se rozpočtují v hl. XI.
Zařazují se náklady na modely výtvarného díla vybraného k realizaci. Náklady stavebních prací souvisící s osazením uměleckých děl se do hl. V nezařazují.
Hlava V – Umělecká díla¹⁵⁰)
Zahrnují se náklady na stroje, zařízení, nářadí a inventář, jestliže jsou základními prostředky, a nejsou-li součástí provozních souborů nebo stavebních objektů (např. paletizační vozíky, vysokozdvižné vozíky, různé jiné dopravní prostředky, zkušební přístroje, měřicí přístroje, přenosné přístroje na rentgenování svarů, ruční brusky, tlakové zkoušečky, regály apod.).
Do celkových nákladů se zahrnují náklady na jejich mimostaveništní dopravu, vnitrostaveništní dopravu, na jejich osazení a umístění. Nelze sem zařazovat náklady na pořízení drobných a krátkodobých předmětů.
Hlava IV – Stroje, zařízení a inventář investiční povahy
– odlesnění prováděné nestavební organizací,
– ložiskovou geologii, pokud jde o investiční náklady,
Podle vztahu ke stavební nebo technologické části stavby se do sloupce c nebo d zařazují náklady na
– ostatní práce a náklady jinde neuvedené, pokud se hradí z investičních prostředků stavby a zahrnují se do její pořizovací ceny, např. likvidace výbušnin, exhumace,
– provozní a sociální zařízení staveniště,
– úhrady za patenty a licence pro výstavbu (nikoli pro budoucí výrobu nebo provoz),
– územní vlivy,
– vybudování vytyčovací sítě, vytyčení prostorové polohy stavebních objektů; u staveb, jejichž účastníci jsou povinni zajistit výkon geodetických prací odpovědnými geodety též náklady na zaměření skutečného provedení stavby dodavatelem investora,¹⁵¹)
Hlava VI – Vedlejší náklady
Vedlejší náklady se určují podle zvláštního předpisu⁹²) a podle přílohy č. 17 v členění:
– mimořádně ztížené pracovní prostředí (provozní vlivy),
– vysazování trvalých porostů, např. sadů, vinic, chmelnic,
– popř. i další náklady vzniklé v souvislosti s realizací stavby nebo stanovené zvláštními předpisy.
– ostatní.
Hlava VII – Ostatní náklady neuvedené v jiných hlavách
– geodetickou činnost investora při provádění stavby, vč. činnosti odpovědného geodeta investora při provádění stavby,¹⁵²)
– licence a patenty, pokud jsou určeny pro budoucí výrobu nebo provoz,
– odvody za dočasné odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě pro investiční výstavbu.¹⁶²)
– umělecká díla, která nejsou nedílnou součástí budovaných staveb, předměty muzejní a galerijní hodnoty apod.,¹⁶¹)
– biologickou rekultivaci,
– geodetickou činnost investora a generálního projektanta potřebnou pro zpracování přípravné dokumentace,¹⁶⁰)
Hlava VIII – Rezerva
– geologický průzkum potřebný pro zpracování přípravné dokumentace,
Rezerva se stanoví podle § 49 a 55 vyhlášky.
Hlava IX – Jiné investice¹⁵³)
Zařazují se náklady na jiné investice. Jsou to náklady na
– nákup (úplatný převod) existujících základních prostředků, pokud nebudou likvidovány,
– pořizování základních prostředků ze zahraničních hmotných zdrojů pro potřebu v zahraničí,
– odvody za trvalé odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě pro investiční výstavbu¹⁵⁴) a finanční prostředky poskytované na opatření k odstranění ekonomické újmy,
– náklady souvisící s prodloužením záruční doby nad dobu stanovenou zvláštními předpisy, zlepšení budoucího ekonomického nebo jiného efektu trvalého provozu¹⁵⁸) a vzniklé dodavateli v souvislosti se splněním jeho povinnosti uzavřít smlouvu s investorem,
Zahrnují se všechny náklady hrazené z provozních prostředků, které je nutno vynaložit v souvislosti s budovanou investicí. Jsou to zejména náklady na přípravu a zabezpečení stavby, např. na
– ostatní práce neinvestiční povahy (např. náklady na vyklizení likvidovaných objektů, na opravy a údržbu prováděné současně se stavbami povahy rekonstrukcí nebo modernizací),
– organizační a přípravnou činnost investora (tj. na vypracování investičního záměru, přípravné dokumentace, expertizy, činnost ředitelství budovaných podniků a závodů, technický dozor investora, odevzdání a převzetí dokončených staveb nebo jejich ucelených částí, přípravu a zahájení provozu včetně komplexního a technologického vyzkoušení a zkušebního provozu, přípravu kádrů pro budované podniky, přesídlení obyvatel, závěrečné vyhodnocení, souborné zpracování dokumentace skutečného provedení stavby),
– kompletační činnost,
– ložiskovou geologii a ověřování zdrojů podzemních vod,
– vybavení provozu a jiných budovaných zařízení zásobami, tj. zásobami surovin, materiálu, paliv, náhradních dílů,¹⁵⁷) drobných a krátkodobých předmětů, hotových výrobků a nedokončené výroby pro projektovaný výkon a plný provoz,
– uživatelské programové vybavení,
– správní a místní poplatky souvisící s přípravou a zabezpečením výstavby, penále, poplatky z prodlení, veškeré úroky z úvěrů (tuzemské i zahraniční), peněžní náhrady škod souvisících s investiční výstavbou a dále jiné nehmotné náklady a přirážky (zdržné, úhrada za užívání, stavební povolení, užívací povolení, arbitrážní poplatky, tuzemské i zahraniční pojistné, pokuty aj.),
– projektové soutěže a poptávkové řízení, technickou pomoc poskytovanou projektovými nebo inženýrskými organizacemi,
– odvody za dočasné odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě pro zařízení staveniště,
– modely nebo prototypy charakteru základních prostředků, které investor v souvislosti s využitím vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru řádně převzal.¹⁵⁵)
Hlava X – Náklady hrazené z investičních prostředků nezahrnované do základních prostředků
Zahrnují se např.
– přezkoušení vzorků, zkoušky stavby a za posuzování technicky obtížných nebo neobvyklých staveb na základě nařízení státního stavebního dohledu,¹⁵⁹)
– náklady na nepoužité alternativy projektů (po vydání souhlasu k jejich odpisu),
– náklady na zabezpečovací a konzervační, popř. udržovací a dekonzervační práce při zastavení stavby, pokud přijdou v průběhu výstavby v úvahu,
– příspěvky jiným investorům včetně příspěvků na vyvolané investice u dalších investorů¹⁵⁶) a příspěvky na infrastrukturu,
– nákup (úplatný převod) základních prostředků určených k likvidaci včetně výkupů nemovitostí od občanů.
Hlava XI – Náklady hrazené z provozních (neinvestičních) prostředků
– výchozí technické revize, revizní zprávy a revizní knihy,

– geodetickou činnost investora souvisící se zajištěním projektové dokumentace,¹⁴⁵)
– geodetickou činnost generálního projektanta.¹⁴⁶)
– geologický průzkum potřebný pro zpracování projektové dokumentace,
– podle ceníku geologických prací,
jde zejména o náklady na
– podle ceníku geodetických a kartografických prací,
b) průzkumné práce prováděné

– změny a doplňky požadované odběratelem,
a) projektové práce určené podle ceníku projektových prací; jde zejména o náklady
– na činnosti generálního projektanta stavby,
– na zpracování úvodního (jednostupňového) projektu a prováděcích projektů jednotlivých provozních souborů a stavebních objektů,
– na výkon autorských dozorů,
– na další práce, pokud přicházejí v úvahu a provádějí se v rámci projektové dokumentace, jako např.
– modely pro projektové práce,
– projekty demolic, demontáží, jestliže jsou součástí stavby,
– zkoušky pro projekty;

SCHVALOVÁNÍ PROJEKTOVÉHO ÚKOLU A ÚVODNÍHO (JEDNOSTUPŇOVÉHO) PROJEKTU A STÁTNÍ EXPERTIZA DOKUMENTACE STAVEB

A. Schvalování projektového úkolu a úvodního (jednostupňového) projektu staveb

1. Obecná ustanovení

2. Schvalování projektového úkolu (kromě staveb komplexní bytové výstavby)

3. Schvalování úvodního (jednostupňového) projektu (kromě staveb komplexní bytové výstavby)

4. Schvalování dokumentace staveb komplexní bytové výstavby

B. Státní expertiza investičního záměru a přípravné dokumentace staveb

1. Obecná ustanovení

2. Státní expertiza investičního záměru

3. Státní expertiza přípravné dokumentace

C. Lhůty

ZÁVĚREČNÉ VYHODNOCENÍ STAVBY

I. Účel a metoda závěrečného vyhodnocení staveb

– rozhodnout o opatřeních k odstranění zjištěných nedostatků nebo ke zvýšení efektů realizované stavby.
– poskytnout podklad pro uplatnění ekonomických stimulů a sankcí,
– posoudit průběh přípravy a realizace výstavby, náběh kapacit na cílové provozní parametry stavby,
– poskytnout podklad pro konečné vypořádání vůči Státní bance československé a státnímu rozpočtu,
1. Účelem závěrečného vyhodnocení stavby je
– shrnout poznatky a zkušenosti pro zkvalitnění řízení investiční výstavby,

2. Metodou závěrečného vyhodnocení stavby je srovnání dosažené skutečnosti oproti výchozí dokumentaci, příp. jiné srovnání a analýza odchylek.
Za výchozí dokumentaci se považuje:
Za dosaženou skutečnost se považuje skutečnost zjištěná u staveb s výrobní kapacitou za dobu čtyř po sobě následujících kalendářních čtvrtletí, u jiných staveb za jedno čtvrtletí po dokončení stavby.

a) projektová dokumentace, která byla podkladem pro udělení souhlasu k zahájení stavby,¹⁶⁶) nebo jiná dokumentace, která byla podkladem pro zahájení financování stavby,

c) u staveb, u kterých došlo k zásadní změně cílů (struktury objektů, kapacit) také příslušná přeschválená dokumentace.

b) u staveb, na které byla poskytnuta dotace ze státního rozpočtu na investiční výstavbu, též dokumentace, která byla podkladem pro poskytnutí této dotace,

II. Roční časový plán závěrečného vyhodnocení staveb

1. U závazných a centralizovaných staveb sestaví ústřední orgán investora podle příslušnosti, v dohodě s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj nebo s příslušným ministerstvem výstavby a techniky republiky, vždy na příští kalendářní rok časový plán závěrečného vyhodnocení jednotlivých staveb.¹⁶⁷) V plánu se souhrnně uvedou také počty ostatních vyhodnocených staveb nad 2 mil. Kčs z plánů nadřízených orgánů investorů v členění podle středních článků řízení.

2. U ostatních staveb sestavují roční časové plány vyhodnocení staveb orgány nadřízené investorovi po projednání se Státní bankou československou.

3. U staveb komplexní bytové výstavby sestavuje a předkládá roční časový plán závěrečného vyhodnocení staveb krajský národní výbor.

4. Ústřední orgán investora předkládá roční časový plán vyhodnocení staveb do konce roku podle příslušnosti:

e) federálnímu ministerstvu financí a příslušnému ministerstvu financí republiky,

a) Státní plánovací komisi nebo České plánovací komisi nebo Slovenské plánovací komisi,

b) federálnímu ministerstvu pro technický a investiční rozvoj nebo příslušnému ministerstvu výstavby a techniky republiky,

c) Výboru lidové kontroly ČSSR nebo příslušnému výboru lidové kontroly republiky,

d) Státní bance československé – ústředí nebo hlavnímu ústavu pro ČSR v Praze nebo hlavnímu ústavu pro SSR v Bratislavě,

f) Federálnímu cenovému úřadu.

5. Způsob vypracování časových plánů vyhodnocení stanoví federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj metodickými pokyny.

III. Zpráva o vyhodnocení stavby
Zpráva o vyhodnocení stavby obsahuje:

1. návrh evidenčního listu vyhodnocené stavby;

V příloze zprávy se uvede:
– souhrnné zhodnocení způsobilosti stavby k dosažení projektovaných parametrů (porovnání vybraných údajů a ukazatelů skutečnosti a dokumentace stavby se provede souhrnně v příloze),
– návrh na odstranění případných nedostatků bránících řádnému užívání stavby a docílení projektovaných parametrů (konkrétní, termínovaná a adresná opatření se specifikují v příloze),
– pokud je nutné nebo účelné rozdělit vyhodnocovací řízení na etapy (§ 70 odst. 5), návrh na toto rozdělení s termínem a obsahem druhé etapy.
7. závěry zprávy, zejména:

1. Přehled plnění parametrů stavby a komentář zdůvodňující všechny evidované změny a odchylky s uvedením příčin,¹⁷⁰)

2. Přehled hlavních nápravných opatření,¹⁷⁰)

3. Žádost o přiznání dotace ze státního rozpočtu na investiční výstavbu,

4. Doklady k rozhodujícím informacím ve zprávě.

6. vyhodnocení financování stavby;

5. vyhodnocení využití výsledků vědecko-technického rozvoje v rámci stavby a technicko-ekonomické úrovně výrobků;

– s požadavky plynoucími ze stávajících a plánovaných národohospodářských potřeb,
3. vyhodnocení efektivnosti stavby, zejména:
– s kapacitami a výrobním (provozním) programem uvažovaným ve výchozí dokumentaci,
– vyjádření vlivu zkrácení nebo prodloužení (změny křivky) doby náběhu na cílovou kapacitu včetně vlivu odlišné doby výstavby od údajů výchozí dokumentace na efektivnost stavby,
– srovnání docílené efektivnosti stavby s efektivností vyjádřenou ve výchozí dokumentaci v rozsahu předepsaném zvláštním předpisem¹⁶⁸) a s vyjádřením změny (u rekonstrukcí, modernizací atd.) výrobně ekonomické efektivnosti v důsledku uvedení nových kapacit do provozu,
– srovnání vybudovaných kapacit a výrobního (provozního) programu
– u staveb vyhodnocovaných před dosažením cílové kapacity zhodnocení dosažené efektivnosti srovnáním s ukazateli propočtenými za odpovídající rok náběhu uvažovaný ve výchozí dokumentaci;¹⁶⁹)

– dodržení rozsahu, příp. uvolnění záboru zemědělské a lesní půdy,
4. zhodnocení využití zdrojů:
– pracovních sil ve srovnání s vybudovanými pracovními příležitostmi,
– surovinové, materiálové a energetické náročnosti provozu stavby;

– projektového zajištění včetně změn projektové dokumentace v průběhu výstavby a jejich příčin (vč. změn rozpočtů),
– kvality realizovaných dodávek;
2. vyhodnocení průběhu přípravy a realizace stavby, zejména
– rozsahu a využití zařízení staveniště,
– časového plánu (projektové práce, stavební práce, technologické dodávky a montáže, dovozy),
– dodavatelského systému,
– plnění plánu organizace výstavby z hledisek

IV. Vyhodnocovací řízení

1. Orgán provádějící vyhodnocovací řízení rozešle zprávu o vyhodnocení stavby spolu s pozvánkou na vyhodnocovací řízení a žádostí o stanovisko nejméně 20 dní před stanoveným termínem jeho konání účastníkům (odstavec 2) a přizvaným orgánům (odstavec 3).

2. Účastníky vyhodnocovacího řízení jsou:

e) generální projektant,

d) uživatel (provozovatel) stavby, není-li jím investor,

c) nadřízený orgán investora (není-li současně orgánem provádějícím vyhodnocovací řízení),

b) investor,

a) orgán provádějící vyhodnocovací řízení,

h) stavební úřad (v případě, že nebyla dosud ukončena kolaudace stavby).

g) Státní banka československá,

f) rozhodující dodavatelé stavební a technologické části stavby,

– Federální cenový úřad.
– federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj nebo příslušné ministerstvo výstavby a techniky republiky,
– Státní plánovací komise nebo Česká plánovací komise nebo Slovenská plánovací komise podle příslušnosti,
– federální ministerstvo financí a příslušné ministerstvo financí republiky,
– Výbor lidové kontroly ČSSR nebo příslušný výbor lidové kontroly republiky,
3. Přizvanými orgány vyhodnocovacího řízení¹⁷¹) u závazných a centralizovaných staveb jsou:

4. Obsahem vyhodnocovacího řízení je projednání zprávy o vyhodnocení stavby a stanovisek k ní, rozhodnutí o opatřeních, rozhodnutí o plnění závazků vůči Státní bance československé a státnímu rozpočtu a přijetí závěrů vyhodnocovacího řízení.

5. Rozhodující projektované technickoekonomické parametry ve smyslu § 70 odst. 5 vyhlášky jsou podle charakteru stavby zejména kapacity, výroba v naturálním vyjádření, vlastní výkony, hrubý zisk, případně další.
Jiné závažné negativní skutečnosti ve smyslu § 70 odst. 5 vyhlášky jsou zejména neukončená kolaudace stavby, značný rozsah kolaudačních závad nebo jejich závažná povaha.

V. Protokol (zápis) z vyhodnocovacího řízení

1. Orgán příslušný k provedení vyhodnocovacího řízení vypracuje protokol, který musí obsahovat:

e) rozhodnutí o opatřeních k odstranění zjištěných nedostatků,

a) schválený evidenční (registrační) list vyhodnocené stavby,

b) informace o průběhu vyhodnocovacího řízení,

c) záznam stanovisek jednotlivých účastníků řízení a přizvaných orgánů,

d) u staveb, na něž byla poskytnuta dotace ze státního rozpočtu, vyhodnocení dodržení podmínek, za nichž byla dotace poskytnuta; u staveb, na něž byl poskytnut úvěr SBČS, závěry o splnění podmínek pro poskytnutí úvěru,

f) závěry k vyhodnocené stavbě a zprávě o vyhodnocení,

g) rozhodnutí o uzavření vyhodnocovacího řízení (§ 70 odst. 5 a 6 vyhlášky).

2. Přílohou protokolu jsou:

c) doplnění ke zprávě o vyhodnocení stavby vyžádaná při řízení.

a) písemná stanoviska jednotlivých účastníků řízení a přizvaných orgánů (zejména stanoviska ministerstev financí a Státní banky československé a v případě nemožnosti splnit projektované parametry stanoviska orgánů uvedených v § 70 odst. 6),

b) přehled hlavních nápravných opatření,

3. V případě rozdělení vyhodnocovacího řízení na etapy se vypracuje zápis, v němž se uvedou v obdobném členění (odstavec 1) informace, přijatá rozhodnutí a závěry ukončené etapy řízení, dále rozsah, termín a okruh účastníků další etapy řízení. K zápisu se připojí přílohy jako v odstavci 2. Zápis z ukončené etapy řízení se stává po ukončení vyhodnocovacího řízení součástí protokolu z vyhodnocovacího řízení.

5. Výsledky závěrečného vyhodnocení staveb, které byly realizovány jako závazné a centralizované stavby, projedná ústřední orgán investora (vč. krajského národního výboru) ve vedení orgánu.

4. Protokol (zápis) z vyhodnocovacího řízení zašle orgán, který prováděl vyhodnocovací řízení, všem účastníkům řízení a orgánům, které byly přizvány. Ústřední orgán investora obdrží protokol (zápis) u všech staveb, na které byla poskytnuta dotace ze státního rozpočtu.

VI. Souhrnná zpráva o vyhodnocených stavbách

1. Ústřední orgány investorů kontrolují dodržování termínů obsažených v ročních časových plánech a vypracovávají o výsledcích vyhodnocení staveb za uplynulý rok souhrnnou zprávu.

2. V souhrnných zprávách se shrnou porovnání docílených výsledků na vyhodnocených stavbách s výchozí dokumentací.

3. V souhrnných zprávách se předkládá informace o přerušených a uzavřených vyhodnocovacích řízeních na stavbách.

5. Obsah souhrnných zpráv stanoví podle potřeby federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj metodickými pokyny.

4. Součástí souhrnné zprávy je zpráva o využití kapacit (§ 70 odst. 8 vyhlášky) a o opatřeních k rychlému dosažení projektovaných parametrů.

6. Ústřední orgány investorů předloží souhrnné zprávy po jednom vyhotovení do 31. března orgánům, které obdržely roční časový plán vyhodnocení staveb podle bodu 4 části II.

STUDIE POSTUPU VÝSTAVBY A PLÁN ORGANIZACE VÝSTAVBY PRO STAVBY PODLE § 16 ODST. 4 VYHLÁŠKY

A. Obecná ustanovení

B. Studie postupu výstavby

II. Obsah studie postupu výstavby

I. Způsob zpracování studie postupu výstavby

C. Plán organizace výstavby

II. Obsah plánu organizace výstavby

I. Způsob zpracování plánu organizace výstavby

ZAŘÍZENÍ STAVENIŠTĚ

A. Obecná ustanovení

1. Objekty a zařízení plnící funkci zařízení staveniště

2. Členění zařízení staveniště podle účelu

3. Členění zařízení staveniště podle způsobu užívání

4. Členění zařízení staveniště dle způsobu určení vedlejších nákladů

B. Vedlejší náklady na provozní a sociální zařízení staveniště

1. Druhy vedlejších nákladů na provozní a sociální zařízení staveniště

2. Obsah vedlejších nákladů

C. Režimy hospodaření s globálními náklady

D. Obstarávání

1. Povinnosti spojené s obstaráváním zařízení staveniště

2. Obsah obstarávání

3. Úhrada nákladů obstarávání

E. Sdružené zařízení staveniště

2. Samostatné sdružené zařízení staveniště

1. Předpoklady zřizování sdruženého zařízení staveniště a jeho druhy

3. Sdružené zařízení staveniště souboru staveb

F. Užití objektů zařízení staveniště mimo stavbu, pro kterou byly pořízeny.

POSTUP PŘI STANOVENÍ LHŮT VÝSTAVBY A PŘI JEJICH UPLATŇOVÁNÍ

A. Obecná ustanovení

5. Lhůty výstavby se určují v měsících.

6. Za stavby s dovozem se pro účely stanovení lhůty výstavby považují stavby, u nichž se více než 50 % objemu nákladů hlavy II propočtu realizuje z dovozu.

7. U staveb členěných na etapy podle § 17 vyhlášky se určuje lhůta výstavby na celou stavbu v členění na doby provádění jednotlivých etap.

3. Objektivizovaná lhůta výstavby je lhůta vyjádřená generálním projektantem (písm. C bod 1), ve které je stavba při splnění požadavků optimální efektivnosti technicky realizovatelná.

4. Limitní lhůty výstavby jsou maximální lhůty stanovené a vyhlášené federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj v členění podle skupin a podskupin staveb, rozpočtových nákladů a podílů stavebních prací.¹⁸⁹)

1. Lhůty výstavby se podle této přílohy stanoví u všech staveb, kromě staveb svépomocné výstavby, prováděných v rámci investiční výstavby ROH o rozpočtových nákladech do 10 mil. Kčs a staveb prováděných svépomocí obyvatelstva (včetně akce Z).

2. Lhůta výstavby je doba trvání prací na staveništi ode dne, kdy jsou provedeny první práce podle projektu stavby, jsou zaznamenány ve stavebním deníku, bude na ně vystaven zjišťovací protokol a budou fakturovány investorovi, do dne odevzdání a převzetí poslední dodávky doložené zápisem o převzetí.¹⁸⁸)

2.1 Zjistí-li se dodatečně, že stavba nebyla při odevzdání a převzetí schopna uvedení do provozu (užívání), končí lhůta výstavby dnem vydání kolaudačního rozhodnutí pro stavbu, popřípadě pro její poslední samostatně odevzdanou a převzatou část.

B. Lhůta výstavby v projektovém úkolu

3. Lhůty výstavby stanovené podle bodu 2 nesmějí být delší než limitní lhůty výstavby.

1. U závazných a centralizovaných staveb se stanoví lhůta výstavby při schválení projektového úkolu v souladu se závěry státní expertizy; přitom

1.1.2 ke stanovisku generálního projektanta zpracovanému podle § 23 vyhlášky

1.3 u závazných staveb musí být dodrženy termíny zahájení a dokončení stanovené vládou.

1.1 se v závěrech státní expertizy přihlíží též

4. Při registraci projektových úkolů se uvede jak lhůta schválená, tak lhůta vyjádřená ve stanovisku generálního projektanta a lhůta limitní.

2. U ostatních staveb se lhůta výstavby projedná při posouzení a stanoví při schválení projektového úkolu s přihlédnutím

2.3 ke stanovisku generálního projektanta zpracovanému podle § 23 vyhlášky

2.2 k podkladům poskytnutým dodavateli podle § 16 vyhlášky

2.4 u staveb s dovozem k informacím o lhůtách výstavby obvyklých v zemi zahraničního dodavatele, které poskytne dovozce podle § 16 vyhlášky

2.5 k výsledkům projednání projektového úkolu podle § 20 vyhlášky.

2.1 k návrhu zpracovatele projektového úkolu

C. Lhůta výstavby v úvodním projektu

2. Při vyjádření objektivizované lhůty výstavby nelze brát v úvahu subjektivní podmínky stavění, např. nedostatek pracovních sil, nedostatky v organizaci práce nebo v materiálně technickém zásobování.

1. Při zpracování úvodního (jednostupňového) projektu vyjádří generální projektant v plánu organizace výstavby objektivizovanou lhůtu výstavby; přitom využije podklady poskytnuté dodavateli podle § 33 vyhlášky a přihlíží k objektivním podmínkám stavění, zejména

1.1 k podílu stavebních prací z objemu rozpočtových nákladů

1.2 k charakteru stavby (modernizace, rekonstrukce, nová stavba)

1.3 k optimální koncentraci pracovních sil a mechanismů

1.4 k projektované technologii stavění

1.5 k technickým podmínkám staveniště

1.6 ke klimatickým podmínkám

1.7 u staveb s dovozem k informacím o lhůtách výstavby obvyklých v zemi zahraničního dodavatele, které poskytne dovozce podle § 27 vyhlášky.

4. Generální projektant a investor jsou povinni prosazovat objektivizované lhůty výstavby při projednávání úvodního (jednostupňového) projektu podle § 38 vyhlášky a investor při projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů podle zvláštních předpisů.⁸¹)

4.2 Ustanovení bodu 4.1 neplatí pro závazné stavby a pro stavby z dovozu.

4.1 Prokáží-li dodavatelé při projednávání podle bodu 4, že z kapacitních důvodů nemohou dodržet objektivizovanou lhůtu výstavby, mohou být při projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů dohodnuty delší lhůty výstavby, maximálně však limitní lhůty výstavby, u centralizovaných staveb maximálně lhůty výstavby stanovené v závěrech státní expertizy.

4.3 V případech podle bodu 4.1 upraví generální projektant plán organizace výstavby podle dohody nebo podle rozhodnutí rozporu.

4.4 V plánu organizace výstavby a při registraci stavby a evidenci úvodního (jednostupňového) projektu se vždy uvede jak objektivizovaná lhůta výstavby, tak lhůta výstavby, která byla dohodnuta nebo rozhodnuta, a lhůta limitní.

3. Objektivizovaná lhůta výstavby nesmí být

3.1 u závazných a centralizovaných staveb delší než lhůta stanovená v závěrech státní expertizy (část B bod 1)

3.2 u ostatních staveb delší než limitní lhůta výstavby, s výjimkou mimořádných technicky nevyhnutelných případů, u nichž k tomu dá na žádost ústředního orgánu investora souhlas podle příslušnosti federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj nebo příslušné ministerstvo výstavby a techniky republiky.

D. Závaznost lhůt výstavby

1. Lhůty výstavby stanovené podle části B jsou závazné pro registraci projektových úkolů, pro plánování a pro uzavírání přípravných smluv.

2. Pro schválení a pro evidenci úvodních (jednostupňových) projektů, pro plánování, pro registraci staveb a pro uzavírání dodávkových smluv jsou závazné

2.1 objektivizované lhůty výstavby

2.2 popřípadě, za podmínek uvedených v části C bodech 4.1 a 4.2 lhůty, které byly dohodnuty při projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů nebo rozhodnuty při řešení rozporů (maximálně limitní lhůty výstavby nebo lhůty výstavby stanovené v závěrech státní expertizy).

E. Závěrečná ustanovení

3. Postup při nedodržení lhůty výstavby v průběhu realizace upravují zvláštní předpisy.¹⁹⁰)

1. Nemohou-li být při zpracování projektové dokumentace nebo při jejím schvalování výjimečně dodrženy lhůty výstavby stanovené v předchozím stupni dokumentace, postupuje se podle § 66 vyhlášky.

2. Rozhodne-li se v průběhu realizace stavby o zvýšení rozpočtových nákladů, lhůta výstavby se v souvislosti s tím nemění, pokud nedojde zároveň ke schválení věcného rozšíření stavby.

DOTČENÉ ORGÁNY STÁTNÍ SPRÁVY SPOLUPŮSOBÍCÍ V ÚZEMNÍM A STAVEBNÍM ŘÍZENÍ

A. Za dotčené orgány státní správy, které spolupůsobí v územním a stavebním řízení, se považují ty orgány, které mají ve stavebním zákoně nebo ve zvláštních předpisech zakotveno oprávnění hájit určitý úsek zájmů společnosti při výstavbě. Jde zejména o tyto orgány:

1. v územním řízení

§ 4 vyhlášky č. 136/1961 Sb.
§ 2, 3, 20, 21 zákona č. 135/1961 Sb.
– orgány dopravy
§ 2 až 4 zákona SNR č. 135/1974 Sb.
§ 2 až 4 zákona ČNR č. 130/1974 Sb.
§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.
§ 14 zákona č. 138/1973 Sb.
– vodohospodářský orgán
§ 9 odst. 3 a 4 vyhlášky č. 111/1964 Sb.
§ 125 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb.
§ 21 zákona č. 40/1961 Sb.
– orgány vojenské správy
§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.
§ 3 zákona č. 18/1958 Sb.
– orgány protipožární ochrany
§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.
§ 23 vyhlášky č. 45/1966 Sb.
§ 4 zákona č. 20/1966 Sb.
– orgány hygienické služby
1.1 vždy jsou dotčeny
– orgány CO
§ 2, 15 a 20 zákona č. 40/1961 Sb.
– orgány nebo organizace spojů
§ 10 a 20 vyhlášky č. 175/1975 Sb.
§ 8 a 16 zákona č. 67/1960 Sb.
§ 2 vyhlášky č. 80/1957 Sb.
§ 10 odst. 3 zákona č. 110/1964 Sb.
§ 6 zákona č. 79/1957 Sb.
– federální ministerstvo paliv a energetiky nebo jím pověřený energetický a plynárenský podnik
§ 9, 10 nařízení vlády SSR č. 37/1977 Sb.
§ 9, 10 nařízení vlády ČSR č. 36/1977 Sb.
– orgány oblastního plánování

ve znění pozdějších předpisů (úplné znění vyhlášeno pod č. 127/1976 Sb.)
1.2 podle povahy případu
§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.
– Československá komise pro atomovou energii
§ 126 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb.
§ 7 odst. 4 vyhlášky č. 85/1976 Sb.
– inspektorát lázní a zřídel
§ 50 zákona č. 20/1966 Sb.
§ 30 vyhlášky č. 15/1972 Sb.
§ 30 vyhlášky č. 26/1972 Sb.
§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.
– Státní letecká inspekce
§ 24 a 24a zákona č. 47/1956 Sb.,
– drážní správní orgán
§ 13 zákona č. 51/1964 Sb.
§ 10, 21 odst. 5 vyhlášky č. 52/1964 Sb.
– báňské úřady
§ 28 zákona č. 41/1957 Sb.
§ 3 zákona ČNR č. 24/1972 Sb.
§ 3 zákona SNR č. 42/1972 Sb.
§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.
– orgány ochrany zemědělského půdního fondu
§ 13a zákona č. 53/1966 Sb., ve znění zákona č. 75/1976 Sb.
§ 3 až 5 zákona ČNR č. 77/1976 Sb.
§ 3 až 5 zákona SNR č. 78/1976 Sb.
§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.
– orgány státní správy lesního hospodářství
§ 5 odst. 3 a § 7 odst. 2 zákona č. 61/1977 Sb.
§ 26 zákona ČNR č. 96/1977 Sb.
§ 26 zákona SNR č. 100/1977 Sb.
§ 8 vyhlášky č. 12/1978 Sb.
§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.
– zemědělský orgán ONV popř. MZVž republiky
§ 30 zákona č. 61/1964 Sb.
§ 47 a 48 vyhlášky č. 62/1964 Sb.
– Státní technická inspekce ovzduší
§ 13 zákona č. 35/1967 Sb.
§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.
– orgány státní památkové péče
§ 24 zákona SNR č. 7/1958 Sb.
§ 24 zákona č. 22/1958 Sb.
§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.
– orgány státní ochrany přírody
§ 18 zákona SNR č. 1/1955 Sb.
§ 17 zákona č. 40/1956 Sb.

2. ve stavebním řízení

§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.
§ 4, 22 vyhlášky č. 135/1961 Sb.
§ 23 vyhlášky č. 45/1966 Sb.
§ 6 zákona č. 79/1957 Sb.
– federální ministerstvo paliv a energetiky nebo jím pověřený energetický nebo plynárenský podnik
§ 2 až 4 zákona ČNR č. 130/1974 Sb.
§ 8 a 13 zákona č. 138/1973 Sb.
– vodohospodářský orgán
§ 2, 15 a 20 zákona č. 40/1961 Sb.
§ 10 odst. 3 zákona č. 110/1964 Sb.
§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.
– orgány CO
– místní národní výbor (není-li sám m úřadem)
– orgány nebo organizace spojů
§ 125 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb.
§ 21 zákona č. 40/1961 Sb.
§ 2 až 4 zákona SNR č. 135/1974 Sb.
– orgány vojenské správy
– orgány dopravy
§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.
§ 10 a 20 vyhlášky č. 175/1975 Sb.
§ 3 zákona č. 18/1958 Sb.
§ 8 a 16 zákona č. 67/1960 Sb.
§ 2 vyhlášky č. 80/1957 Sb.
§ 2, 3, 19, 20, 21 zákona č. 135/1961 Sb.
– orgány protipožární ochrany
2.1 vždy jsou dotčeny
§ 25 odst. 3 zákona č. 69/1967 Sb., ve znění pozdějších předpisů (úplné znění vyhlášeno pro SSR pod č. 27/1972 Sb. a pro ČSR pod č. 28/1972 Sb.)
§ 9 odst. 3 a 4 vyhlášky č. 111/1964 Sb.
– orgány hygienické služby
§ 4 zákona č. 20/1966 Sb.

B. K návrhům na vydání rozhodnutí o umístění stavby a k žádostem o stavební povolení je nutno přiložit podle povahy případu zejména tato rozhodnutí, popřípadě souhlasy dotčených orgánů státní správy uvedených v části A:

2. stavební řízení

e) stanovisko správců rozvodných sítí a kanalizace

f) souhlas Československé komise pro atomovou energii.

§ 14 zákona č. 53/1966 Sb., ve znění zákona č. 75/1976 Sb.
c) rozhodnutí o odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě

b) souhlas vodohospodářského orgánu ke stavbám, které mohou ovlivnit vodní poměry
§ 13 zákona č. 138/1973 Sb.

§ 8 zákona č. 138/1973 Sb.
a) povolení k nakládání s vodami

§ 4 odst. 2 zákona č. 61/1977 Sb.
d) rozhodnutí o vynětí lesních pozemků z lesního půdního fondu

1. územní řízení

e) stanovisko správců rozvodných sítí a kanalizace

f) souhlas Československé komise pro atomovou energii

d) rozhodnutí o rozmisťování staveb orgánu oblastního plánování
§ 9 vládního nařízení č. 37/1977 Sb.
§ 9 vládního nařízení č. 36/1977 Sb.

§ 14 zákona č. 138/1973 Sb.
c) vyjádření vodohospodářského orgánu

b) rozhodnutí o souhlasu orgánů státní správy lesního hospodářství
§ 5 odst. 3 zákona č. 61/1977 Sb.

a) rozhodnutí orgánu ochrany zemědělského půdního fondu – § 13a) zákona č. 53/1966 Sb., ve znění zákona č. 75/1976 Sb.