§ 1
§ 1
Na přepravy, jejichž vstupní stanice a stanice určení leží na území téhož státu, a které se po území jiného státu uskutečňují pouze průvozem, se Jednotné právní předpisy nevztahují:
a) je-li provozovatelem průvozní trati výlučně železnice výchozího státu nebo
b) jestliže se zúčastněné státy nebo železnice dohodly, že tyto přepravy nebudou považovány za mezinárodní.
§ 2
§ 2
Na přepravy mezi stanicemi dvou sousedních států a na přepravy mezi stanicemi dvou států přes území třetího státu se vztahují, jsou-li tratě, po nichž se přeprava provádí, používány výhradně železnicí jednoho z těchto tří států, předpisy platné pro vnitrostátní dopravu po této železnici, pokud tomu neodporují zákony a předpisy žádného ze zúčastněných států.