ODDÍL I
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
§ 1
Tyto Jednotné právní předpisy platí s výjimkami uvedenými v článcích 2, 3 a 33 pro všechny přepravy osob a zavazadel s mezinárodními přepravními doklady, které platí pro cestu, která prochází územím nejméně dvou států a výhradně po tratích, které jsou zapsány do seznamu podle článků 3 a 10 Úmluvy.
Pokud jde o odpovědnost železnice za usmrcení a zranění cestujících, platí Jednotné právní předpisy také pro průvodce zásilek přepravovaných podle Jednotných právních předpisů pro smlouvu o mezinárodní železniční přepravě zboží (CIM).
§ 3
§ 3
Výraz „stanice“ v Jednotných právních předpisech zahrnuje kromě železničních stanic také přístavy pravidelné lodní dopravy a všechny ostatní provozovny dopravních podniků otevřené pro provedení přepravní smlouvy.
§ 1
§ 1
Na přepravy, jejichž vstupní stanice a stanice určení leží na území téhož státu, a které se po území jiného státu uskutečňují pouze průvozem, se Jednotné právní předpisy nevztahují:
a) je-li provozovatelem průvozní trati výlučně železnice výchozího státu nebo
b) jestliže se zúčastněné státy nebo železnice dohodly, že tyto přepravy nebudou považovány za mezinárodní.
§ 2
§ 2
Na přepravy mezi stanicemi dvou sousedních států a na přepravy mezi stanicemi dvou států přes území třetího státu se vztahují, jsou-li tratě, po nichž se přeprava provádí, používány výhradně železnicí jednoho z těchto tří států, předpisy platné pro vnitrostátní dopravu po této železnici, pokud tomu neodporují zákony a předpisy žádného ze zúčastněných států.
§ 1
§ 1
Každý stát si může při podpisu Úmluvy nebo při uložení listin o její ratifikaci, přijetí, schválení nebo o přístupu k Úmluvě vyhradit právo nepoužít veškerá ustanovení o odpovědnosti železnice za usmrcení a zranění cestujících, jestliže k úrazu došlo na jeho území a cestující je příslušníkem tohoto státu nebo má v tomto státu svůj trvalý pobyt.
§ 2
§ 2
Každý stát, který vznesl výše uvedenou výhradu, může kdykoliv oznámit depozitární vládě, že ji odvolává. Odvolání výhrady se stává účinným jeden měsíc ode dne, kdy o něm depozitární vláda vyrozuměla smluvní strany.
§ 1
§ 1
Železnice je povinna přepravit cestující a zavazadla podle Jednotných právních předpisů, jestliže
a) cestující vyhoví Jednotným právním předpisům, doplňujícím ustanovením a mezinárodním tarifům;
b) provedení přepravy je možné pracovníky a normálními zařízeními vyhovujícími pravidelným přepravním potřebám;
c) přepravě nebrání okolnosti, které železnice nemůže odvrátit a které odstranit není v její moci.
§ 2
§ 2
Jestliže příslušný úřad nařídil, aby byl provoz přechodně nebo trvale, zcela nebo zčásti zastaven, musí být tato opatření neprodleně oznámena veřejnosti a železnicím, které o nich zpraví železnice druhých států k uveřejnění.
§ 1
§ 1
Mezinárodní tarify musí obsahovat všechny zvláštní podmínky rozhodné pro přepravu, zejména údaje potřebné pro výpočet dovozného a doplňujících poplatků, a je-li to třeba, též podmínky pro přepočet měn.
Tarifní podmínky se smějí odchylovat od Jednotných právních předpisů jen tehdy, jestliže to Jednotné právní předpisy výslovně předvídají.
§ 3
§ 3
Železnice mohou uzavírat zvláštní dohody o slevách jízdného a jiných výhodách, pokud odpovídající podmínky jsou přiznávány i cestujícím, kteří jsou ve srovnatelném postavení.
Cenové slevy nebo jiné výhody mohou být přiznány pro železniční službu, pro účely veřejné správy, pro dobročinné účely a pro účely výchovné či pedagogické.
Opatření podle prvého a druhého odstavce nemusí být zveřejňována.
§ 4
§ 4
Mezinárodní tarify musí být zveřejněny jen v těch státech, jejichž železnice jsou na těchto tarifech zúčastněny jako železnice výchozí nebo cílové. Tyto tarify a jejich změny vstupují v platnost v den oznámený při jejich uveřejnění. Zvýšení cen a jiná opatření, která mají za následek ztížení přepravních podmínek podle těchto tarifů, vstupují v platnost nejdříve šest dní po jejich uveřejnění.
Změny cen za přepravu a doplňujících poplatků stanovených v mezinárodních tarifech podmíněné kursovními výkyvy, jakož i opravy zjevných chyb, vstupují v platnost dnem, který následuje po jejich uveřejnění.
§ 5
§ 5
V každé stanici otevřené pro mezinárodní přepravu musí mít cestující možnost nahlédnout do mezinárodních tarifů nebo jejich výtahů, v nichž jsou uvedeny ceny mezinárodních jízdenek tam prodávaných a příslušné přepravné za cestovní zavazadla.
§ 1
§ 1
Zúčtovací jednotkou podle Jednotných právních předpisů je „Zvláštní právo čerpání“, jak definoval Mezinárodní měnový fond.
Hodnota vnitrostátní měny státu, který je členem Mezinárodního měnového fondu, vyjádřená ve Zvláštních právech čerpání, se stanoví podle přepočtové metody Mezinárodního měnového fondu používané pro jeho vlastní operace a transakce.
§ 2
§ 2
Hodnota vnitrostátní měny státu, který není členem Mezinárodního měnového fondu, vyjádřená ve Zvláštních právech čerpání se vypočte způsobem, který stanoví tento stát.
Tento výpočet musí vést ve vnitrostátní měně pokud jen možno ke stejné reálné hodnotě, jaká by vyplynula z použití § 1.
§ 3
§ 3
Pro stát, který není členem Mezinárodního měnového fondu a jehož zákonodárství nedovoluje použití § 1 nebo 2, se rovná zúčtovací jednotka podle Jednotných právních předpisů hodnotě tří zlatých franků.
Zlatý frank je definován 10/31 gramu zlata o ryzosti 0,900.
Přepočet zlatého franku musí vést ve vnitrostátní měně pokud jen možno ke stejné reálné hodnotě, jaká by vyplynula z použití § 1.
§ 4
§ 4
Do tří měsíců po vstupu Úmluvy v platnost a pak vždy, když dojde ke změně metody výpočtu nebo hodnoty vnitrostátní měny ke zúčtovací jednotce, oznámí státy Ústřednímu úřadu svou metodu výpočtu podle § 2 nebo výsledek přepočtu podle § 3.
Ústřední úřad oznámí toto sdělení státům.
a) přepočítává částky vyjádřené v cizí měně, splatné v tuzemské měně (přepočítací kursy);
b) přijímá při placení cizí měny (přijímací kursy).
§ 1
§ 1
Dva nebo více států nebo dvě nebo více železnic mohou vydat k provádění Jednotných právních předpisů doplňující ustanovení. Doplňující ustanovení se mohou odchylovat od Jednotných právních předpisů pouze tehdy, jestliže je to v Jednotných právních předpisech výslovně předvídáno.
§ 2
§ 2
Doplňující ustanovení se zveřejňují a vstupují v platnost formou uvedenou v zákonech a předpisech každého státu. Doplňující ustanovení a jejich vstup v platnost se oznamují Ústřednímu úřadu.
§ 1
§ 1
Nejsou-li v Jednotných právních předpisech, v doplňujících ustanoveních a v mezinárodních tarifech obsaženy odpovídající ustanovení, platí vnitrostátní právo.
§ 2
§ 2
Vnitrostátním právem se rozumí právo státu, v němž oprávněný uplatnil svůj nárok, včetně kolisních norem.
§ 3
§ 3
Jako vnitrostátní právo při použití ustanovení o odpovědnosti železnice za usmrcení a zranění cestujících platí právo státu, na jehož území došlo k úrazu cestujícího, včetně kolisních norem.