§ 1
§ 1
Oprávněný může bez dalšího prokazování považovat jednotlivý kus cestovního zavazadla za ztracený, nebyl-li mu vydán nebo připraven k výdeji do čtrnácti dnů po tom, kdy o jeho výdej požádal podle článku 23 § 3.
§ 2
§ 2
Nalezne-li se kus cestovního zavazadla, který byl považován za ztracený, do jednoho roku poté, co bylo o jeho výdej žádáno, je železnice povinna o tom vyrozumět oprávněného, je-li jeho adresa známa nebo je-li ji možno zjistit.
§ 3
§ 3
Do třiceti dnů po obdržení této zprávy může oprávněný požádat, aby mu bylo cestovní zavazadlo vydáno v některé stanici na přepravní cestě. V tomto případě zaplatí přepravné z odesílací stanice do stanice výdeje cestovního zavazadla a vrátí přijaté odškodnění, po odečtení případných výdajů, které v něm byly zahrnuty. Právo na náhradu škody za zpožděný výdej podle článku 40 mu však zůstává zachováno.