(1) Do oběhu může být uváděno pouze maso jatečných zvířat, u nichž byla provedena veterinární prohlídka jatečných zvířat a masa a bylo rozhodnuto o jeho použitelnosti.¹⁴)

(2) Při podezření, že v důsledku nemoci, podávání léčiv nebo chemických látek, popřípadě se zřetelem k jiným vlivům by maso jatečného zvířete nebylo vhodné k výživě lidí, určí orgán veterinární péče³) lhůtu, před jejímž uplynutím nelze zvíře, kterého se to týká, dodat na jatky, popřípadě nařídí jeho utracení.

(3) Jatečná zvířata musí být dodávána na jatky v čistém stavu a vylačněná, popřípadě - jde-li o dojnice - vydojená; nesmějí být krmena nejméně 12 hodin před poražením.

(4) K jatečným účelům nemohou být používána telata do stáří osmi dnů, jehňata a kůzlata do stáří 14 dnů a prasata o živé hmotnosti do 10 kg.