Veterinární vyšetření jatečných zvířat a rozhodování o mase jatečných zvířat
Prohlídka jatečných zvířat a masa
Vyšetření masa a orgánů jatečných zvířat při porážení
Vyšetření masa a orgánů jatečných zvířat po poražení
Označování masa a uvolňování podmíněně poživatelného masa a orgánů do oběhu
Domácí porážky

(1) Do oběhu může být uváděno pouze maso jatečných zvířat, u nichž byla provedena veterinární prohlídka jatečných zvířat a masa a bylo rozhodnuto o jeho použitelnosti.¹⁴)

(2) Při podezření, že v důsledku nemoci, podávání léčiv nebo chemických látek, popřípadě se zřetelem k jiným vlivům by maso jatečného zvířete nebylo vhodné k výživě lidí, určí orgán veterinární péče³) lhůtu, před jejímž uplynutím nelze zvíře, kterého se to týká, dodat na jatky, popřípadě nařídí jeho utracení.

(3) Jatečná zvířata musí být dodávána na jatky v čistém stavu a vylačněná, popřípadě - jde-li o dojnice - vydojená; nesmějí být krmena nejméně 12 hodin před poražením.

(4) K jatečným účelům nemohou být používána telata do stáří osmi dnů, jehňata a kůzlata do stáří 14 dnů a prasata o živé hmotnosti do 10 kg.

(1) Provozovatel jatek hlásí každou dodávku jatečných zvířat orgánu veterinární péče³) aspoň 24 hodin před jejím uskutečněním; o nutné porážce ji uvědomí neprodleně.

(2) Jatečná zvířata dodávaná na jatky musí být stanoveným způsobem označena (identifikována) a doprovázena veterinárním osvědčením a ostatními průvodními listinami, do nichž provozovatel jatek zaznamená každé další označení jatečných zvířat po jejich příjmu na jatky. Veterinární osvědčení i ostatní průvodní listiny předá provozovatel jatek neprodleně orgánu veterinární péče.³)

(3) Doba platnosti veterinárního osvědčení činí 72 hodin, v případě zvířat určených k nutné porážce 24 hodin.

(1) Jatečná zvířata musí být při příjmu v jatkách označena a ustájena tak, aby bylo možno kdykoli zjistit místo jejich původu a den jejich příjmu. Po dodání na jatky již nesmějí opustit svůj prostor, aby od nakládky do porážky nedošlo k mísení jatečných zvířat pocházejících z různých stájí a kotců.

(2) Provozovatel jatek

a) dbá o to, aby ustájená jatečná zvířata byla řádně ošetřována a podle potřeby napájena, v případě ustájení trvajícího déle než 24 hodin také krmena a dojnice byly vydojeny,

b) je povinen neprodleně hlásit orgánu veterinární péče³) každé onemocnění nebo podezření z onemocnění, jakož i každé poranění nebo uhynutí jatečného zvířete.

(1) Odpočinek jatečných zvířat (s výjimkou telat, jehňat, kůzlat, drůbeže a králíků) před porážkou trvá 12 hodin, nestanoví-li orgán veterinární péče³) jinak.

(2) Jatečná zvířata dovezená ze zahraničí se porážejí do 48 hodin po příjmu v jatkách.

(1) Vyšetření jatečných zvířat před poražením se provádí při jejich příjmu v jatkách. Trvá-li ustájení jatečného zvířete v jatkách déle než 24 hodin, opakuje se vyšetření v den porážky.

(2) Jatečná zvířata, která jsou nemocná nebo podezřelá z nemoci, provozovatel jatek podle pokynů orgánu veterinární péče³) označuje a přejímá odděleně od ostatních zvířat; umísťuje je ve vyhrazených a uzamykatelných izolačních prostorech (stájích).

(3) Jatečná zvířata uvedená v odstavci 2 mohou být ve zvlášť odůvodněných případech podle rozhodnutí orgánu veterinární péče³) porážena v prostorech určených k porážení zdravých zvířat, avšak časově odděleně. Tak tomu může být zejména v případech hromadného porážení jatečných zvířat při zdolávání velmi nebezpečné nebo nebezpečné nákazy, popřípadě jiného hromadného onemocnění zvířat.

(4) Jatečná zvířata nutně poražená se zpracovávají v sanitních jatkách, popřípadě v sanitním oddělení jatek.

(1) Zakazuje se porážení

a) jatečných zvířat, která jsou nemocná morem skotu, africkým morem prasat, morem koní, snětí šelestivou, snětí slezinnou, vzteklinou, brucelózou ovcí a koz, vozhřivkou, nakažlivou chudokrevností koní a maligním edémem,

b) nemocných jatečných zvířat v agónii,

c) zdravých březích plemenic, nestanoví-li jinak orgán veterinární péče¹⁵) v souvislosti s opatřeními k dalšímu rozvoji a zkvalitnění chovů,

d) jatečné drůbeže nemocné influenzou drůbeže nebo podezřelé z této nebezpečné nákazy zvířat nebo z nakažení touto nákazou zvířat,

e) jatečných králíků

1. nemocných tularemií nebo myxomatózou nebo podezřelých z této nákazy zvířat,

2. s pokročilým onemocněním prašivinou nebo oparem lysivým (trichofytózou) nebo s abscedující pyemií.

(2) Jatečná zvířata, která jsou podezřelá z velmi nebezpečné nebo nebezpečné nákazy zvířat uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo z nakažení touto nákazou, se umísťují ve vyhrazených a uzamykatelných izolačních prostorech (stájích).

(1) Jatečná zvířata musí být před poražením řádně očištěna.

(2) Prostory, místnosti, výrobní zařízení, stroje, nástroje, nářadí a pracovní pomůcky, které byly použity při příjmu, vážení, ustájení, ošetřování a porážení jatečných zvířat nemocných nákazou zvířat nebo podezřelých z takové nákazy nebo z nakažení takovou nákazou, se podle pokynů orgánu veterinární péče³) dezinfikují. To platí přiměřeně také pro pracovníky zúčastněné na příjmu, vážení, ustájení, ošetřování a porážení těchto jatečných zvířat.

(3) Před provedením dezinfekce se nesmějí

a) výrobní zařízení, stroje, nástroje, nářadí a pracovní pomůcky uvedené v odstavci 2 používat k jiným účelům,

b) pracovníci uvedení v odstavci 2 podílet na jiných pracích v jatkách.

(1) Usmrcení jatečných zvířat se provádí zásadně vykrvením; před vykrvením musí být jatečná zvířata omráčena, není-li na místě jiný postup odpovídající požadavku zahraničního odběratele.

(2) Zpracování jatečných zvířat se provádí teprve po úplném vymizení reflexů, a to jen podle výrobních a pracovních postupů schválených orgánem veterinární péče.³)

(3) Všechny úkony v průběhu zpracovávání jatečných zvířat musí na sebe bezprostředně navazovat a plynule probíhat tak, aby od omráčení do vynětí vnitřností neuplynula doba delší 45 minut.

(4) Krev určená k potravinářským účelům se získává tak, aby nedocházelo k jejímu znečištění, a co nejrychleji se vychladí.

a) provedení potřebných pomocných úkonů, zejména odstranění změněných částí, odříznutí struků a vemen v laktaci u prasnic, odstranění kyrysů u kanců a řezanců, stažení kůže, vyloupnutí pohrudnice a pobřišnice, vykostění, rozříznutí kostí apod.,

b) zavěšování a odkládání všech orgánů a ostatních částí podléhajících vyšetření v bezprostřední blízkosti těla zvířete; při porážení jatečných zvířat na linkách se předkládají k vyšetření současně s tělem zvířete, popřípadě se s ním shodně označují,

c) aby při současném porážení několika jatečných zvířat nebo při porážení jatečných zvířat na linkách až do rozhodnutí o mase bylo nepochybné, které maso, orgány a ostatní části - jde-li o jatečnou drůbež, které maso a orgány - patří k sobě; při porážení jatečné drůbeže a jatečných králíků se označují jednotlivé skupiny poražených zvířat,

d) aby na porážecích linkách po opaření nebo po stažení kůže až do rozhodnutí o mase nedocházelo k dotyku těl jatečných zvířat,

e) aby znečištěné maso, orgány a ostatní části byly podle pokynu orgánu veterinární péče³) očištěny, popřípadě odstraněny; k oplachování lze použít pouze pitnou vodu pod tlakem.

(1) V rámci přípravy těl, masa, orgánů a ostatních částí jatečných zvířat k vyšetření se u skotu, prasat, ovcí, koz a lichokopytníků odstraňují ušní, oční a řitní výkroje a pupeční mošna a podvazuje konečník, střeva, žaludek (předžaludek) a jícen; konce končetin mohou být odděleny od těla zvířete.

(2) Mandle lze oddělit až po jejich vyšetření, žlučník až po vyšetření jater.

(1) Jatečný skot musí být před vyšetřením stažen a podélně středem páteřního kanálu rozpůlen.

(2) Hlava se po odstranění rohů, očištění a vypláchnutí zavěsí, jazyk se zcela uvolní; mulec se odstraňuje až po jeho vyšetření.

(3) Plíce se vyjímají a odvěšují v přirozené souvislosti s průdušnicí, jícnem a srdcem, popřípadě i s játry.

(4) Játra, slezina, předžaludek a žaludek, střeva a děloha se pokládají na prohlížecí stoly, popřípadě na jiná vhodná zařízení.

(5) Ledviny se uvolňují z tukového a vazivového pouzdra a ponechávají u těla zvířete.

(6) Vemeno krávy se odvěšuje za závěsný vaz.

(7) Varlata býka musí zůstat u těla zvířete.

(1) Jatečná telata musí být před vyšetřením stažena.

(2) Hlava se neodděluje, jde-li o tele mladší šesti týdnů.

(3) Jazyk, průdušnice, jícen, plíce, srdce a játra, popřípadě i slezina, se vyjímají a odvěšují v přirozené souvislosti.

(4) Žaludek a střeva se pokládají na prohlížecí stoly, popřípadě na jiná vhodná prohlížecí zařízení.

(5) Ledviny se ponechávají u těla zvířete, zpravidla uvolněné z tukového a vazivového pouzdra.

(1) Jatečná prasata musí být před vyšetřením opařena, popřípadě stažena a rozseknuta podélně středem páteřního kanálu; prasata nutně poražená se stahují jen se souhlasem orgánu veterinární péče.³)

(2) Jazyk, průdušnice, jícen, plíce, srdce a játra se vyjímají a odvěšují v přirozené souvislosti.

(3) Slezina, opona (předstěra), žaludek, střeva a děloha se pokládají na prohlížecí stoly, popřípadě na jiná vhodná prohlížecí zařízení.

(4) Ledviny se uvolňují z tukového a vazivového pouzdra a ponechávají u těla zvířete.

(5) Plstní tuk musí být uvolněn tak, aby byla obnažena břišní svalovina.

(6) Při vyjímání orgánů kance (kryptorchida) nesmějí být odstraněna varlata.

(1) Jatečné ovce a kozy se připravují k vyšetření stejným způsobem jako jatečná telata.

(2) Jehňata a kůzlata mladší tří měsíců nemusí být před vyšetřením stažena; orgány hrudní dutiny a játra lze po uvolnění bránice ponechat uvnitř těla zvířete. Ledviny zůstávají u těla zvířete.

a) hlava se po vynětí jazyka podélně rozpůlí a nosní přepážka se obnaží z obou stran,

b) průdušnice se rozřízne po celé délce,

c) plíce se srdcem se odvěsí za zbylou část průdušnice.

(1) Jatečná drůbež se připravuje k vyšetření, aby bylo možno vyšetřit povrch těla, tělní dutinu a orgány.

(2) Ihned po vyšetření se odděluje, popřípadě odstraňuje hlava, běháky, průdušnice, plíce, srdce, slezina, játra, jícen, žaludek a střeva, a jde-li o drůbež pohlavně dospělou, varlata a vaječníky s vejcovodem; játra se zbavují žlučníku.

(1) Jateční králíci musí být před vyšetřením staženi.

(2) Orgány dutiny hrudní a játra lze po uvolnění bránice ponechat uvnitř těla zvířete; ledviny zůstávají u těla zvířete.

(3) Pánevní spona se rozsekne, konce končetin mohou být odděleny v zápěstním nebo v zánártním kloubu.

(4) Hlavu a žlučník lze oddělit teprve po skončení vyšetření.

(1) Vyšetření masa, orgánů a ostatních částí jatečných zvířat při porážení a po porážení spočívá v zevní prohlídce, prohmatávání a nařezávání, podle potřeby se doplňuje podrobnějším vyšetřením, popřípadě i odběrem vzorků k pomocným zkouškám a laboratornímu vyšetření.

(2) Obvyklé vyšetření masa, orgánů a ostatních částí jatečných zvířat lze spojit s dalším vyšetřením a odběrem vzorků podle pokynů orgánů veterinární péče.⁴)

(1) Před vyšetřením nelze maso, orgány a ostatní části bez souhlasu orgánu veterinární péče³) odstraňovat ani jakýmkoli způsobem upravovat. Nelze proto odstraňovat, upravovat nebo zakrývat známky onemocnění nebo jiné změny omýváním, stěrem, ořezáváním, slupováním, vytrháváním nebo jiným způsobem.

(2) Maso a orgány jatečných zvířat určené k vývozu mohou být upraveny podle požadavků zahraničního odběratele, avšak pouze takovým způsobem, aby to nebylo na překážku rozhodování o mase.

(1) Podle výsledku prohlídky jatečných zvířat se maso a orgány

a) posoudí jako poživatelné, podmíněně poživatelné nebo nepoživatelné,

b) označí předepsaným způsobem.

(2) Maso a orgány, o nichž bez dalšího vyšetření nelze rozhodnout s konečnou platností, se pozastavují, jako takové označují a uskladňují tak, aby nemohlo dojít k jejich záměně nebo znehodnocení, popřípadě k nedovolené manipulaci s nimi a aby bylo zřejmé, odkud byly odebrány označené vzorky; nelze s nimi nakládat až do konečného rozhodnutí. To platí přiměřeně i pro obaly, háky na maso, nádoby, police, rohože apod., pokud přišly do styku s pozastaveným masem a orgány.

(3) O výsledcích prohlídky jatečných zvířat a masa se vede evidence.

a) poživatelné, se označuje otiskem razítka kruhového tvaru o průměru 3 cm,

b) podmíněně poživatelné

1. výrobní, se označuje dvěma zčásti se překrývajícími otisky razítka kruhového tvaru o průměru 3 cm,

2. bez úpravy, se označuje otiskem razítka čtvercového tvaru o délce strany 4 cm a s těsně vepsanou kružnicí,

3. s úpravou, se označuje otiskem razítka čtvercového tvaru o délce strany 4 cm,

4. určeného k prodeji ve vyhrazených prodejnách, se označuje dvěma zčásti se překrývajícími otisky razítka čtvercového tvaru o délce strany 4 cm a s těsně vepsanou kružnicí,

c) nepoživatelné, se označuje otiskem razítka trojúhelníkového tvaru o délce strany 5 cm.

a) poživatelné, se neoznačuje

b) podmíněně poživatelné

1. výrobní, se označuje na obalech dvěma zčásti se překrývajícími otisky razítka kruhového tvaru o průměru 1,5 cm,

2. určené k zpracování do schválených tepelně opracovaných výrobků z podmíněně poživatelného masa, se označuje na obalech otiskem razítka čtvercového tvaru o délce strany 2 cm a s těsně vepsanou kružnicí,

3. určené k zpracování do schválených konzerv z podmíněně poživatelného masa bez předchozí úpravy, se označuje na obalech otiskem razítka čtvercového tvaru o délce strany 2 cm,

4. určené k prodeji ve vyhrazených prodejnách, se označuje v krajině prsní kosti a na obalech dvěma zčásti se překrývajícími otisky razítka čtvercového tvaru o délce strany 2 cm a s těsně vepsanou kružnicí,

c) nepoživatelné, se označuje otiskem razítka trojúhelníkového tvaru o délce strany 2,5 cm, popřípadě se obarví.

a) poživatelné, se neoznačuje,

b) podmíněně poživatelné, se označuje na obalech obdobným způsobem jako podmíněně poživatelné maso jatečné drůbeže,

c) nepoživatelné, se označuje obdobným způsobem jako nepoživatelné maso jatečné drůbeže.

(1) Uprostřed razítka se vyznačuje místo zpracování, popřípadě veterinární kontrolní číslo.

(2) Razítkování se provádí

a) zdravotně nezávadnou modrou, v případech stanovených orgánem veterinární péče⁴) i červenou barvou,

b) perforačním nebo vypalovacím razítkem.

(3) Označení musí být čitelné.

(1) Poživatelné maso se označuje

a) u skotu a lichokopytníků na zadní straně obou předloktí a na přední straně obou holení,

b) u telat na hrudi a na obou půlkách,

c) u prasat na břiše (boku) na obou půlkách,

d) u ovcí a koz na jedné straně hrudi,

e) u jehňat a kůzlat na ledvinovém tuku.

(2) Podmíněně poživatelné maso se označuje u všech jatečných zvířat uvedených v odstavci 1 na

a) zadní straně předloktí,

b) hřbetě v ledvinové krajině,

c) vnitřní straně stehna (kýty),

d) hlavě na zevní ploše vnějšího žvýkacího svalu,

e) jazyku,

f) jedné polovině plic,

g) žaludeční ploše jater,

h) srdci,

i) slezině,

j) vemeni,

k) předžaludku.

(3) Vedle toho se v případech uvedených v odstavcích 1 a 2 označují plochy vzniklé odstraněním změněných částí.

(4) Nepoživatelné maso se označuje na všech částech a orgánech jatečných zvířat; lze označit obarvením.

(5) Pozastavené maso a orgány skotu, u něhož byla zjištěna slabá uhřivost, se označují - kromě označení pozastavovacím štítkem - na zadní straně obou předloktí, na přední straně obou holení, na hlavě na zevní ploše vnějšího žvýkacího svalu a na srdci otiskem písmene „U“ o výšce 4 cm a šířce 3 cm.

(1) Těla jatečných zvířat, jejich maso a orgány, jež jsou určeny pro vývoz, se označují způsobem uvedeným v § 44 a násl. nebo podle požadavků zahraničního odběratele.

(2) Vedle toho se označují - jde-li o skot, prasata, ovce, kozy a lichokopytníky - otiskem veterinárního inspekčního razítka, jehož tvar, velikost, obsah a umístění stanoví orgán veterinární péče.⁴) Pro účely vnitřního trhu nahrazuje toto razítko označení podle § 44 písm. a).

(1) Po prohlídce jatečných zvířat a masa a po označení se maso neprodleně přemísťuje do odvěšovacích, chladicích nebo mrazících prostorů nebo se předává k dalšímu zpracování.

(2) Maso se bourá, vykosťuje a balí ve zvláštních k tomu určených vhodných místnostech, v nichž musí být zejména udržovány a kontrolovány teplotní podmínky.

(3) Výrobní zařízení, stroje a nástroje, nářadí a pracovní pomůcky, jež jsou používány při porážení jatečných zvířat a při jatečné úpravě masa, nesmějí být používány při bourání, vykosťování ani při jiném zpracování masa.

(1) Úprava podmíněně poživatelného masa a orgánů jatečných zvířat s výjimkou jatečné drůbeže a jatečných králíků se provádí podle rozhodnutí orgánu veterinární péče³) přímo v jatkách.

(2) Provozovatel jatek je povinen zajistit

a) vhodné zařízení pro úpravu podmíněně poživatelného masa a orgánů,

b) provedení této úpravy.

a) k výrobě živných půd, pokud jde o maso nezávadné z nákazového hlediska a vhodné pro tuto výrobu,

b) ke krmným účelům.

(1) Sběr orgánů a ostatních částí jatečných zvířat k výrobě léčiv nebo k potravinářským účelům není přípustný, jde-li o zvířata,

a) která jsou nemocná nebo podezřelá z nemoci nebo pocházejí z ohniska nákazy zvířat,

b) jejichž maso nebo orgány byly pozastaveny nebo posouzeny jako podmíněně poživatelné nebo nepoživatelné,

c) která byla poražena v sanitních jatkách, popřípadě v sanitním oddělení jatek.

(2) Ostatní části jatečných zvířat nemocných nebo podezřelých z nemoci, jakož i ostatní části jatečných zvířat podezřelých ze znečištění původci nákazy, které není třeba určit k neškodnému odstranění, se uvolňují k dalšímu zpracování po provedení stanovené dezinfekce, popřípadě po úpravě v zařízení určeném k tomuto účelu.

(1) Mimo jatky mohou být porážena

a) drobná zvířata,

b) jatečná prasata, ovce a kozy pro spotřebu ve vlastním závodním stravování chovatele nebo pro spotřebu, popřípadě pohoštění ve vlastní domácnosti chovatele (dále jen „domácí porážka“).

(2) Chovatel, jemuž bylo uděleno povolení národním výborem k prodeji zboží nebo poskytování jiných služeb, může k uvedenému účelu porážet zvířata uvedená v odstavci 1 a prodávat z nich vyrobené zdravotně nezávadné živočišné produkty.

(3) Socialistické organizace mohou porážet pro spotřebu ve vlastním závodním stravování také jatečný skot, včetně telat, ale jen na jatkách nebo na jiných k tomu určených porážecích místech, kde se provede prohlídka jatečných zvířat a masa.

(4) Jatečná zvířata nemocná nebo podezřelá z nákazy zvířat mohou být porážena – nejde-li o nebezpečí z prodlení – jen v sanitních jatkách, popřípadě v sanitním oddělení jatek, kde se provede prohlídka jatečných zvířat a masa.

(1) Maso a orgány jatečných prasat, ovcí a koz z domácích porážek podléhají veterinárnímu vyšetření,

a) jsou-li určeny pro spotřebu ve vlastním závodním stravování organizace nebo k prodeji zboží, popřípadě poskytování jiných služeb občany na základě povolení národního výboru,

b) požádá-li o toto vyšetření chovatel,

c) jde-li o nutnou porážku,

d) stanoví-li tak orgán veterinární péče³) se zřetelem k nákazové, popřípadě epidemiologické situaci.

(2) V případě nutné porážky musí být veterinární vyšetření masa a orgánů provedeno do 24 hodin po jejím ohlášení.

(1) Má-li být provedeno veterinární vyšetření masa a orgánů jatečného zvířete z domácí porážky, je chovatel povinen požádat orgán veterinární péče³) o toto vyšetření, popřípadě ohlásit mu domácí porážku aspoň 7 dnů před předpokládaným dnem jejího konání.

(2) Nutná porážka musí být ohlášena orgánu veterinární péče³) neprodleně.

(3) S masem a orgány jatečných prasat, ovcí a koz z domácích porážek, jež podléhají veterinárnímu vyšetření, se naloží tak, jak určí orgán veterinární péče.³)