(1) Devizový tuzemec se může bez devizového povolení smluvně zavázat k peněžitému plnění vůči devizovému cizozemci, jestliže ke splnění tohoto závazku může použít v souladu s tímto zákonem:

a) devizové prostředky uložené na devizovém účtu u devizového peněžního ústavu (§ 35 a 36),

b) devizové prostředky, ohledně nichž má devizový tuzemec - právnická osoba nebo podnikatel právo na zpětnou koupi od devizového peněžního ústavu (§ 13),

c) devizové prostředky, které je devizový peněžní ústav povinen prodat devizovému tuzemci - právnické osobě v rozsahu závazného výstupu plánu (§ 17),

d) devizový úvěr sjednaný mezi devizovým tuzemcem - právnickou osobou nebo podnikatelem a devizovým peněžním ústavem,

e) devizové prostředky, které je devizovému tuzemci - fyzické osobě devizový peněžní ústav povinen prodat podle § 18 odst. 1 nebo § 19 odst. 1,

f) devizové prostředky, které devizový peněžní ústav odmítl koupit od devizového tuzemce a vydal mu o tom potvrzení (§ 12 odst. 8),

g) devizové prostředky, které devizový tuzemec - fyzická osoba získá darem během svého pobytu v zahraničí.