(1) Plátce má nárok na uplatnění nadměrného odpočtu v daňovém přiznání ve zdaňovacím období následujícím po zdaňovacím období, ve kterém došlo k jeho vzniku.

(2) Při opakovaném vzniku nadměrného odpočtu je plátce povinen jej přenést do následujícího zdaňovacího období, pokud tento zákon nestanoví jinak.