PŘIJÍMÁNÍ A UMÍSŤOVÁNÍ ODSOUZENÝCH VE VÝKONU TRESTU
Přijímání do výkonu trestu
Umísťování do věznic
Přemísťování odsouzených
Přeřazování odsouzených

(1) Odsouzený může být přijat do výkonu trestu odnětí svobody (dále jen „výkon trestu“) na základě pravomocného a vykonatelného rozhodnutí soudu a nařízení výkonu trestu, popřípadě na jejich základě vydané výzvy soudu k nastoupení výkonu trestu anebo příkazu soudu k dodání odsouzeného do výkonu trestu.

(2) Při přijetí do věznice je nutno ověřit totožnost odsouzeného, aby byla s ohledem na všechny dostupné doklady vyloučena jeho záměna s jinou osobou. Nemá-li odsouzený dodaný do výkonu trestu orgánem Policie České republiky (dále jen „policejní orgán“) u sebe žádný osobní doklad, správa věznice požádá policejní orgán, který jej do věznice dodal, aby neprodleně zjistil totožnost odsouzeného a výsledek zjištění sdělil správě věznice.

(3) Pokud je totožnost odsouzeného na dokladech vyznačena příslušnými orgány soudu nebo policejním orgánem, lze odsouzeného do věznice přijmout i bez dokladů totožnosti.

(1) Při přijetí do věznice se u odsouzeného provede osobní prohlídka, a to osobou stejného pohlaví; též se provedou potřebná hygienická a protiepidemická opatření.

(2) Odsouzený si může u sebe ponechat v množství přiměřeném možnostem jejich uložení v poskytnuté skříňce fotografie, dopisy, písemnosti související s trestním řízením, které bylo proti němu vedeno, právní předpisy, vlastní knihy, časopisy a noviny. Odsouzený může mít u sebe též vlastní bateriový radiopřijímač, kapesní nebo náramkové hodinky, elektrický holicí strojek, smaltovaný nebo porcelánový hrneček na nápoje a základní hygienické potřeby. O ponechání jiných věcí rozhoduje ředitel věznice nebo jím pověřený pracovník Vězeňské služby. Ostatní věci, které má odsouzený u sebe, mu správa věznice na jeho žádost uloží. Není-li uložení některých věcí možné, správa věznice na náklady odsouzeného zabezpečí jejich odeslání osobě, kterou odsouzený určí.

(1) Při přijetí do výkonu trestu správa věznice odsouzeného poučí o jeho právech a povinnostech, které má během výkonu trestu. O poučení se vyhotoví záznam, který odsouzený podepíše.

(2) O nástupu odsouzeného do výkonu trestu správa věznice odešle hlášení soudu, který ve věci rozhodoval v prvním stupni, okresnímu (městskému) policejnímu orgánu příslušnému podle místa pobytu odsouzeného, kurátorovi pro mládež, popřípadě sociálnímu kurátorovi příslušnému podle místa pobytu odsouzeného, Generálnímu ředitelství Vězeňské služby, vojenské správě u vojáků (i v záloze) a u mužů starších 17 let a u důchodců příslušnému plátci důchodu.

(1) Po nástupu do výkonu trestu se nově přijatí odsouzení ubytují v přijímacím oddělení věznice, a to odděleně:

c) odsouzení zařazení soudem do odlišných typů věznic,

a) muži od žen,

b) mladiství¹) od dospělých,

d) odsouzení k doživotnímu trestu, přičemž odsouzený nekuřák se na vlastní žádost umístí odděleně od odsouzených kuřáků.

(2) Během pobytu v přijímacím oddělení, který zpravidla nepřevýší jeden týden, se odsouzený podrobí preventivní vstupní lékařské prohlídce, včetně nezbytných diagnostických a laboratorních vyšetření.

(1) O tom, do které z věznic příslušného typu stanoveného soudem bude odsouzený umístěn, rozhoduje Generální ředitelství Vězeňské služby; přitom se řídí zejména druhem resocializačních programů realizovaných v jednotlivých věznicích a podle možností též přihlíží k tomu, aby odsouzený vykonával trest co nejblíže místu svého pobytu.

(2) Rozhodnutí o umístění do konkrétní věznice se bez odkladu sdělí odsouzenému, aby o něm mohl informovat blízké osoby.

(1) Odsouzené přijímá v příslušné věznici odborná komise (dále jen „komise“), jejímž předsedou je zpravidla vedoucí oddělení výkonu trestu (oddělení výkonu vazby a trestu); členy této komise jsou psycholog, pedagog, sociální pracovník a popřípadě další pracovníci Vězeňské služby určení ředitelem věznice.

b) se odsouzený podrobně seznamuje s obsahem vnitřního řádu a s prostředím, ve kterém bude trest vykonávat.

(2) Po přijetí do věznice se nově přijatí odsouzení ubytují odděleně od ostatních odsouzených v nástupním oddělení věznice. Během pobytu v nástupním oddělení, jehož délka se určuje individuálně a zpravidla nepřevýší tři týdny,

a) zpracují určení členové komise komplexní zprávu o odsouzeném, včetně návrhu resocializačního programu,

(3) Po splnění úkonů uvedených v odstavci 2 se odsouzený zpravidla do tří dnů předvolá před komisi, která s ním projedná obsah resocializačního programu a určí vychovatele, jemuž je svěřen do péče. Komise přitom postupuje podle zásad stanovených v § 5 odst. 4 zákona a též dbá na to, aby vzájemně i od ostatních odsouzených byli odděleni

a) více narušení odsouzení se sklony k násilnému jednání,

c) mentálně postižení, tělesně oslabení, popřípadě snadno ovladatelní odsouzení,

b) odsouzení s výraznými psychopatickými rysy,

d) odsouzení, kteří jsou ve výkonu trestu poprvé.

(4) Odsouzení v akutní duševní tísni se umístí do krizového oddělení věznice.

(5) Odsouzeného, který vzhledem ke svému duševnímu stavu ohrožuje sebe nebo okolí, lze umístit na nezbytně nutnou dobu na zvláštní celu, která je součástí krizového oddělení.

(1) Na základě komplexní zprávy umožní správa věznice odsouzenému zvolit si resocializační program z alternativ programů, které pro něj považuje za vhodné. Volbu programu potvrdí odsouzený podpisem.

(2) Pracovní činnost minimálního programu stanoveného vnitřním řádem věznice tvoří zaměstnávání, práce pro věznici a pracovní terapie odpovídající zdravotnímu stavu odsouzeného.

(3) Naplnění cíle resocializačního programu každého odsouzeného se hodnotí pravidelně v termínech stanovených v odstavci 4 a dále v rámci řízení o přeřazení odsouzeného do jiného typu věznice a v řízení o přerušení výkonu trestu. Při hodnocení se resocializační program aktualizuje v souladu s vývojem osobnosti odsouzeného a změnami v jeho chování a jednání. Hodnocení úspěšnosti resocializačního programu projednají pracovníci oddělení výkonu trestu (oddělení výkonu vazby a trestu) s odsouzeným; odsouzený se podílí na jeho na aktualizaci.

c) za šest měsíců ve věznici se zvýšenou ostrahou.

a) za měsíc ve věznici s dohledem a dozorem,

(4) Resocializační programy jsou zpravidla vyhodnocovány jednou

b) za tři měsíce ve věznici s ostrahou,

a) na dožádání vyšetřovatele schválené ředitelem úřadu pro vyšetřování, u kterého je vyšetřovatel činný,

b) na příkaz státního zástupce nebo předsedy senátu, který v trestní věci potřebuje odsouzeného vyslechnout,

c) není-li možné ve věznici, kde odsouzený vykonává trest, zabezpečit uplatnění přiměřených omezení ve smyslu § 10 odst. 2 zákona,

(1) Odsouzený se přemístí na přechodnou dobu do jiné věznice:

e) na návrh ředitele věznice z důvodů hodných zvláštního zřetele,

f) za účelem účasti na občanskoprávním řízení před soudem.

d) na návrh lékaře za účelem poskytnutí zdravotní péče,

(2) Odsouzený smí být přemístěn pouze do věznice, ve které je zřízeno oddělení stejného základního typu, v němž vykonává trest, nebo do věznice, ve které je zřízeno přijímací oddělení. Při ubytování odsouzených během přemístění se přiměřeně užijí ustanovení § 6 odst. 1.

c) po vzájemné dohodě ředitelů věznic stejného základního typu uplatňujících obdobné resocializační programy v rámci vnitřní diferenciace za účelem prohloubení výchovného vlivu výkonu trestu nebo na základě kladného rozhodnutí o žádosti odsouzeného nebo jeho blízkých osob.

b) rozhodnutím Generálního ředitelství Vězeňské služby z důvodů hodných zvláštního zřetele v zájmu zabezpečení plnění účelu výkonu trestu nebo zabezpečení plnění úkolů Vězeňské služby,