KÁZEŇSKÉ ODMĚNY, KÁZEŇSKÉ TRESTY A ZABAVENÍ VĚCI
Kázeňské odměny
Kázeňské tresty
Výkon kázeňských trestů
Prominutí kázeňského trestu, upuštění od výkonu zbytku kázeňského trestu a zahlazení kázeňského trestu

(1) Kázeňské odměny (§ 19 zákona) má právo udělovat vychovatel, vedoucí školského vzdělávacího střediska, vedoucí oddělení výkonu trestu (oddělení výkonu vazby a trestu), ředitel věznice a generální ředitel Vězeňské služby.

b) mimořádné povolení návštěvy,

c) mimořádné povolení balíčku,

(2) Vychovatel má právo udělovat tyto kázeňské odměny:

a) pochvalu,

d) zvýšení kapesného,

e) peněžitou nebo věcnou odměnu až do výše 200 Kč.

(3) Vedoucí školského vzdělávacího střediska a vedoucí oddělení výkonu trestu (oddělení výkonu vazby a trestu) mají právo udělovat kázeňské odměny uvedené v odstavci 2, přičemž peněžitou nebo věcnou odměnu mohou udělit až do výše 500 Kč.

(4) Ředitel věznice a generální ředitel Vězeňské služby mají právo udělovat kázeňské odměny podle zákona v plném rozsahu, přičemž ředitel věznice může udělit peněžitou nebo věcnou odměnu až do výše 1000 Kč.

(5) Má-li pracovník Vězeňské služby za to, že by odsouzenému měla být udělena vyšší kázeňská odměna, než jakou má právo udělit, postoupí věc tomu pracovníkovi Vězeňské služby, který je oprávněn takovou kázeňskou odměnu udělit.

(1) Pochvala se odsouzenému vysloví ústně, a to buď individuálně, nebo před skupinou odsouzených.

(2) Mimořádné povolení návštěvy se týká pouze jedné návštěvy nad rámec práva odsouzeného na návštěvu; návštěva může být povolena jak osobám blízkým, tak i jiným osobám.

(3) Mimořádné povolení balíčku se týká jen jednoho balíčku do stanovené hmotnosti.

(4) Kapesné lze zvýšit uvolněním příslušné částky z úložného, pokud jeho výše přesahuje částku 2000 Kč.³)

(5) Peněžitou odměnu smí odsouzený použít jako kapesné, požádat o její uložení ve věznici nebo ji odeslat osobě, kterou určí.

(1) Kázeňské tresty (§ 20 zákona) má právo ukládat vychovatel, vedoucí školského vzdělávacího střediska, vedoucí oddělení výkonu trestu (oddělení výkonu vazby a trestu), ředitel věznice a generální ředitel Vězeňské služby.

c) zákaz přijetí balíčku až na dobu šesti týdnů,

(2) Vychovatel má právo ukládat tyto kázeňské tresty:

b) snížení kapesného nejvýše o jednu třetinu až na dobu jednoho měsíce,

a) důtku,

d) umístění do uzavřeného oddělení v mimopracovní době až do deseti dnů.

(3) Vedoucí školského vzdělávacího střediska a vedoucí oddělení výkonu trestu (oddělení výkonu vazby a trestu) mají právo ukládat kázeňské tresty podle zákona v plném rozsahu, přičemž umístění do samovazby smí uložit na dobu nepřesahující sedm dnů.

(4) Ředitel věznice a generální ředitel Vězeňské služby mají právo ukládat kázeňské tresty podle zákona v plném rozsahu.

(5) Má-li pracovník Vězeňské služby za to, že by odsouzenému měl být uložen přísnější kázeňský trest, než jaký má právo uložit, postoupí věc tomu pracovníkovi Vězeňské služby, který je oprávněn takový trest uložit.

(1) O uložení kázeňského trestu je třeba rozhodnout bezprostředně po vyšetření kázeňského přestupku.

(2) O kázeňském přestupku odsouzeného se sepíše záznam obsahující konkrétní údaje o jednání, v němž je spatřován kázeňský přestupek, včetně označení místa, času, způsobu spáchání přestupku a okolností, za nichž byl přestupek spáchán, popřípadě též předpokládané pohnutky takového jednání.

(3) V řízení o kázeňském přestupku je důkazním prostředkem vše, co může přispět k objasnění skutku, zejména vlastní zjištění pracovníka Vězeňské služby, výpovědi jiných osob, výpovědi odsouzených, věci, listiny a ohledání. Důkazní prostředky musí být označeny konkrétně, a to takovým způsobem, aby je bylo možno prověřit. Jsou-li důkazním prostředkem výpovědi svědků, uvede se stručný obsah jejich výpovědí s jejich vlastnoručním podpisem. Doznání odsouzeného nezbavuje příslušného pracovníka Vězeňské služby povinnosti přezkoumat a dostupnými prostředky prověřit všechny okolnosti skutku.

(4) Před uložením kázeňského trestu musí být odsouzenému umožněno, aby se k věci vyjádřil. Vyjádření odsouzeného se uvede na předepsaném tiskopise a předloží odsouzenému k podpisu. Odmítne-li odsouzený vyjádření podepsat, uvede příslušný pracovník Vězeňské služby tuto skutečnost včetně důvodu odmítnutí a připojí datum a svůj podpis.

(5) Kázeňský trest lze uložit, je-li vina odsouzeného prokázána. Při rozhodování o uložení kázeňského trestu je pracovník Vězeňské služby povinen přihlédnout též k závažnosti kázeňského přestupku a okolnostem, za nichž byl spáchán, jakož i k dosavadnímu chování odsouzeného. Kázeňský přestupek lze řešit též výchovným pohovorem bez uložení kázeňského trestu; tato skutečnost se vyznačí v záznamu o kázeňském přestupku. Rozhodnutí o uložení kázeňského trestu se vydává písemně a musí kromě výroku a odůvodnění obsahovat i poučení o opravném prostředku. Odsouzený potvrdí oznámení rozhodnutí svým podpisem. Odmítne-li, postupuje se obdobně, jako když odsouzený odmítne podepsat své vyjádření.

(1) Stížnost proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu (§ 22 odst. 1 zákona) lze podat písemně nebo ústně. Byla-li stížnost podána písemně, vyznačí se na ní datum jejího podání. O stížnosti podané ústně se učiní na předepsaném tiskopise záznam, v němž se uvedou podstatné důvody stížnosti a datum jejího podání.

(2) O stížnosti proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu rozhoduje nejbližší nadřízený pracovníka Vězeňské služby, který kázeňský trest uložil.

(1) Je-li stížnost proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu podána ve stanovené lhůtě, je příslušný pracovník Vězeňské služby povinen přezkoumat, zda je nepochybně prokázáno, že se skutek, v němž je spatřován kázeňský přestupek, stal, zda jej spáchal odsouzený, zda tento skutek je kázeňským přestupkem, jakož i další významné okolnosti. Současně přezkoumá, zda nebyla překročena kázeňská pravomoc pracovníka Vězeňské služby, který kázeňský trest uložil.

e) zruší uložený kázeňský trest, není-li nepochybně prokázáno, že se odsouzený kázeňského přestupku dopustil.

(2) Pracovník Vězeňské služby, který má právo rozhodnout o stížnosti proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu:

a) zamítne stížnost, byla-li zaviněním odsouzeného podána opožděně,

b) zamítne stížnost, jestliže je spáchání kázeňského přestupku odsouzeným a jeho zavinění nepochybně prokázáno a uložený kázeňský trest je úměrný závažnosti spáchaného přestupku a je v souladu s posláním nápravně výchovné činnosti,

c) změní kázeňský trest, jestliže je spáchání kázeňského přestupku odsouzeným a jeho zavinění nepochybně prokázáno, ale uložený kázeňský trest není úměrný závažnosti spáchaného přestupku nebo není v souladu s posláním nápravně výchovné činnosti; změní-li příslušný pracovník Vězeňské služby druh nebo výši uloženého kázeňského trestu, musí být nový kázeňský trest vždy mírnější než ten, který byl odsouzenému původně uložen,

d) zruší uložený kázeňský trest, nebyly-li dostatečně objasněny všechny skutečnosti, které jsou pro uložení kázeňského trestu významné, nebo jsou-li dosavadní důkazy pro rozhodnutí nedostatečné, a vrátí věc k novému kázeňskému řízení pracovníku Vězeňské služby, který kázeňský trest uložil. V rámci nového kázeňského řízení nelze odsouzenému uložit kázeňský trest přísnější, než který byl uložen původně; proti novému rozhodnutí o uložení kázeňského trestu má odsouzený právo podat stížnost,

(3) Rozhodnutí o stížnosti proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu pracovník Vězeňské služby stručně písemně odůvodní.

(1) Důtka se odsouzenému vysloví ústně, a to buď individuálně, nebo před skupinou odsouzených.

(2) Částka, o kterou se kapesné snižuje uložením kázeňského trestu snížení kapesného, se převede na úložné.

(3) Zákaz přijetí balíčků se týká takového počtu balíčků, jaké měl odsouzený právo obdržet v období, na které se kázeňský trest vymezuje.

(4) Věc, o jejímž propadnutí bylo pravomocně rozhodnuto, se spolu s opisem rozhodnutí o propadnutí věci předá k realizaci finančnímu úřadu, v jehož obvodu má věznice sídlo.

(1) Odsouzený, kterému byl uložen kázeňský trest umístění do uzavřeného oddělení v mimopracovní době, nastupuje výkon tohoto kázeňského trestu v pracovních dnech ihned po skončení pracovní doby a setrvá v něm i ve dnech pracovního klidu. Při nástupu do uzavřeného oddělení se u odsouzeného provede osobní prohlídka.

(2) Během výkonu kázeňského trestu umístění do uzavřeného oddělení v mimopracovní době má odsouzený právo se účastnit vycházek v rozsahu jedné hodiny denně, pokud jinak pracuje v uzavřené místnosti. Odsouzenému se umožní účast na vzdělávacích aktivitách vyplývajících z jeho resocializačního programu.

(1) Výkon kázeňského trestu umístění do uzavřeného oddělení v mimopracovní době, celodenního umístění do uzavřeného oddělení a umístění do samovazby se odloží nebo přeruší vždy po dobu přemístění mimo věznici, výkonu uloženého přísnějšího kázeňského trestu za nově spáchaný kázeňský přestupek a po dobu dočasné pracovní neschopnosti odsouzeného, nestanoví-li lékař jinak.

(2) Pomine-li důvod, pro který byl výkon kázeňského trestu odložen nebo přerušen, odsouzený kázeňský trest nebo jeho zbytek vykoná, a to popřípadě i v jiné věznici.

(3) Výrok rozhodnutí o zabavení věci obsahuje též přesný popis zabavené věci a označení vlastníka věci, je-li znám. V odůvodnění je třeba označit skutkové okolnosti, které odůvodňují užití ustanovení zákona o zabavení věci (§ 21c zákona). Součástí rozhodnutí o zabavení věci je vždy poučení o opravném prostředku.

(2) O stížnosti proti zabavení věci rozhoduje ředitel věznice. Pokud o zabavení věci rozhodl ředitel věznice, rozhoduje o takové stížnosti generální ředitel Vězeňské služby.

(4) Věc, o jejímž zabavení bylo pravomocně rozhodnuto, se spolu s opisem rozhodnutí o zabavení věci předá finančnímu referátu okresního úřadu, v jehož obvodu má věznice sídlo.

(1) O zabavení věci má právo rozhodnout vedoucí oddělení výkonu trestu (oddělení výkonu vazby a trestu) a ředitel věznice.