(1) Vozidla kategorií M a N musí mít brzdné účinky nejméně takové, jak jsou uvedeny dále v tomto odstavci. Jsou zde stanoveny rovněž typy zkoušek, kterými se tyto účinky zjišťují.

a) Typy zkoušek:
- zkouška typu „0“
tato zkouška je základní zkouškou, kterou se zjišťují dále předepsané brzdné účinky, pokud u nich není stanoveno jinak. Na začátku této zkoušky musí být brzdy studené (brzda se pokládá za studenou, pokud teplota měřena na kotouči nebo na vnějšku bubnu je nižší než 100 °C). Při zkoušce typu „0“ s odpojeným motorem musí být spojení motoru s koly přerušeno. Při zkoušce typu „0“ se zapojeným motorem zůstává toto spojení nepřerušeno;
- zkouška typu „I“
tato zkouška je zkouškou slábnutí brzdného účinku. Vykoná se za podmínek stanovených zvláštním předpisem;¹⁰)
- zkouška typu „II“
tato zkouška je zkouškou chování vozidla na dlouhých klesáních. Vykoná se za podmínek stanovených zvláštním předpisem;¹⁰)
- zkouška typu „II A“
tato zkouška je zkouškou brzdných vlastností při sjíždění dlouhého svahu bez užití brzdění provozního, nouzového a parkovacího. Vykoná se za podmínek stanovených zvláštním předpisem.¹⁰) Vyžaduje se jen pro stanovené druhy vozidel.

b) Provozní brzdění:
soustava pro provozní brzdění se zkouší za podmínek uvedených v následující tabulce (u zkoušek typu „0“ s naloženým i nenaloženým vozidlem)

Kategorie vozidla		M1	M2	M3	N1	N2	N3
Typ zkoušky		0, I	0, I	0, I, II	0, I	0, I	0, I, II
Zkouška typu 0 s odpojeným motorem	vj	80	60	60	80	60	60
	s ≤	$\mathrm{0,1}v+\frac{v^2}{150}$	$\mathrm{0,15}v+\frac{v^2}{130}$
	sj	50,7	36,7	36,7	61,2	36,7	36,7
	dm≥	5,8	5,0
Zkouška typu 0 se zapojeným motorem	v= 0,8vmax ale ≤	160	100	90	120	100	90
	s ≤	$\mathrm{0,1}v+\frac{v^2}{130}$	$\mathrm{0,15}v+\frac{v^2}{\mathrm{103,5}}$
	sj	212,9	111,6	91,8	157,1	111,6	91,8
	dm≥	5,0	4,0
F ≤		50	70

V těchto tabulkách znamená:
v = skutečná počáteční rychlost změřená při zkoušce, která musí být velmi blízká jmenovité počáteční rychlosti [km.h^-1],
v_j = jmenovitá počáteční rychlost při zkoušce [km.h^-1],
s = brzdná dráha [m]
(při zkoušce se změří přesně skutečná počáteční rychlost a jejím dosazením do uvedených vzorců se vypočítá mezní hodnota brzdné dráhy pro každý konkrétní případ),
s_j = jmenovitá brzdná dráha [m]
(platí jen pro hodnoty jmenovité počáteční rychlosti; u zkoušek se zapojeným motorem je hodnotou brzdné dráhy jen pro uvedené nejvyšší přípustné počáteční rychlosti a pro daný případ se vždy musí vypočítat z příslušného vzorce),
d_m = střední hodnota plného brzdného zpomalení [m.s^-2],
F = síla působící na ovládací ústrojí [daN],
v_max = maximální (nejvyšší) konstrukční rychlost vozidla [km.h^-1].
(Nejvyšší konstrukční rychlost vozidla je nejvyšší rychlost určená výrobcem vozidla. Zkouškou zjišťovaná skutečná nejvyšší rychlost vozidla se nesmí za předepsaných podmínek lišit od nejvyšší konstrukční rychlosti o více než + 10 % u vozidel s nejvyšší konstrukční rychlostí nepřevyšující 30 km.h^-1 a o + 5 % u vozidel s nejvyšší konstrukční rychlostí převyšující 30 km.h^-1. Nejvyšší povolená rychlost je rychlost, která byla stanovena při schválení technické způsobilosti vozidla. Tato rychlost nesmí být v provozu vozidla překročena).
Případné další podrobnosti zkoušek a podmínky pro zkoušky typů „I“, „II“ a „II A“ stanoví zvláštní předpis.¹⁰) Zbývající brzdný účinek soustavy pro provozní brzdění (§ 26 odst. 3), v případě poruchy v části jejího převodu, musí dávat brzdnou dráhu nepřesahující následující hodnoty a dále střední plné brzdné zpomalení nejméně jako následující hodnoty, při působení síly na ovládací orgán nepřesahující 700 N, při zkoušce typu „0“ s odpojeným motorem a z následujících počátečních rychlostí pro příslušnou kategorii vozidla

Kategorie	vj	Naložené vozidlo s ≤	dm	Nenaložené vozidlo s ≤	dm
M1	80	$\mathrm{0,1}v+\frac{100}{30}.\frac{v^2}{150}$ sj = 150,2	1,7	$\mathrm{0,1}v+\frac{100}{25}.\frac{v^2}{150}$ sj = 178,7	1,5
M2	60	$\mathrm{0,15}v+\frac{100}{30}.\frac{v^2}{130}$ sj = 101,3	1,5	$\mathrm{0,15}v+\frac{100}{25}.\frac{v^2}{130}$ sj = 119,8	1,3
M3			1,5	$\mathrm{0,15}v+\frac{100}{30}.\frac{v^2}{130}$ sj = 101,3	1,5
N1	70	sj = 152,5 sj = 80,0 $\mathrm{0,15}v+\frac{100}{30}.\frac{v^2}{115}$ sj = 52,4	1,3	sj = 180,9 $\mathrm{0,15}v+\frac{100}{25}.\frac{v^2}{115}$ sj = 94,5	1,1
N2	50		1,3		1,1
N3	40		1,3	$\mathrm{0,15}v+\frac{100}{30}.\frac{v^2}{115}$ sj = 52,4	1,3

Význam označení a jednotky jsou stejné jako v předcházející tabulce.

c) Nouzové brzdění:
nouzové brzdění, i když orgán, který je ovládá, slouží také k jiným funkcím brzdění, musí dávat brzdnou dráhu nepřesahující dále uvedené hodnoty a střední plné brzdné zpomalení mající nejméně dále uvedené hodnoty, při zkoušce typu „0“ s odpojeným motorem, s vozidlem naloženým i nenaloženým, při síle působící na ovládací orgán nepřesahující při ručním ovládání 400 N u vozidel kategorie M₁ a 600 N u vozidel ostatních kategorií, a dále nepřesahující při nožním ovládání 500 N u vozidel kategorie M₁ a 700 N u vozidel ostatních kategorií. Při zkoušce se musí simulovat skutečné podmínky poruchy v soustavě provozního brzdění.

Kategorie	vj	s ≤	dm	sj
M1	80	$\mathrm{0,1}v+2\frac{v^2}{150}$	2,9	93,3
M2, M3	60	$\mathrm{0,15}v+2\frac{v^2}{130}$	2,5	64,4
N1	70	$\mathrm{0,15}v+2\frac{v^2}{115}$	2,2	95,7
N2	50			51,0
N3	40			33,8

Význam označení a jednotky jsou stejné jako v písmenu b) tohoto odstavce.

d) Parkovací brzdění:
- soustava pro parkovací brzdění, i když je kombinována s některou z ostatních brzdových soustav, musí udržet stojící naložené vozidlo na stoupajícím nebo klesajícím svahu 18 %,
- u vozidel určených ke spojení s přípojným vozidlem, soustava parkovacího brzdění tažného vozidla musí udržet stojící jízdní soupravu na svahu 12 %,
- jestliže je ovládání ruční, síla působící na ovládací orgán nesmí přesáhnout 400 N u vozidel kategorie M₁ a u všech ostatních kategorií vozidel 600 N,
- jestliže je ovládání nožní, síla působící na ovládací orgán nesmí přesáhnout 500 N u vozidel kategorie M₁ a u všech ostatních kategorií vozidel 700 N,
- v případech, kdy musí být možno ovládat soustavu pro parkovací brzdění i za jízdy vozidla (viz § 26 odst. 1), musí se vykonat zkouška brzdného účinku typu „0“ s odpojeným motorem, z počáteční rychlosti stanovené v odstavci 1 písm. b) tohoto paragrafu pro kategorii, do které vozidlo patří. Při brzdění nesmí střední plné brzdné zpomalení a brzdné zpomalení těsně před zastavením vozidla být nižší než 1,5 m.s^-2. Zkouška se vykoná s naloženým vozidlem a požadavek se pokládá za splněný, pokud se brzdného účinku dosáhne jednou. Síla, kterou se působí na ovládací orgán, nesmí překročit předepsané hodnoty. Pro vozidla kategorií M₁ a N₁, která mají parkovací brzdu s brzdovými obloženími jinými, než slouží pro provozní brzdění, je možno vykonat zkoušku na žádost výrobce, z počáteční rychlosti 60 km.h^-1. V tomto případě střední plné brzdné zpomalení nesmí být nižší než 2,0 m.s^-2; zpomalení bezprostředně před zastavením vozidla nesmí být nižší než 1,5 m.s^-2.

e) Brzdné účinky vozidel s protiblokovacím zařízením v činnosti. Vozidla s protiblokovacím zařízením v činnosti musí splnit podmínky pro brzdné účinky stanovené zvláštním předpisem.¹³)