(1) Vozidla kategorií M a N musí mít brzdné účinky nejméně takové, jak jsou uvedeny dále v tomto odstavci. Jsou zde stanoveny rovněž typy zkoušek, kterými se tyto účinky zjišťují.

(2) Vozidla kategorie O musí mít nejméně brzdné účinky uvedené dále v tomto odstavci. Jsou zde stanoveny rovněž typy zkoušek, kterými se tyto účinky zjišťují.

(3) Vozidla kategorie L musí mít nejméně brzdné účinky uvedené dále v tomto odstavci. Dále jsou stanoveny rovněž typy zkoušek, kterými se tyto účinky zjišťují.

tato zkouška je zkouškou slábnutí brzdného účinku. Vykoná se za podmínek stanovených zvláštním předpisem;¹⁰)
- zkouška typu „0“
tato zkouška je základní zkouškou, kterou se zjišťují dále předepsané brzdné účinky, pokud u nich není stanoveno jinak. Na začátku této zkoušky musí být brzdy studené (brzda se pokládá za studenou, pokud teplota měřena na kotouči nebo na vnějšku bubnu je nižší než 100 °C). Při zkoušce typu „0“ s odpojeným motorem musí být spojení motoru s koly přerušeno. Při zkoušce typu „0“ se zapojeným motorem zůstává toto spojení nepřerušeno;
tato zkouška je zkouškou chování vozidla na dlouhých klesáních. Vykoná se za podmínek stanovených zvláštním předpisem;¹⁰)
- zkouška typu „I“
- zkouška typu „II“
a) Typy zkoušek:
tato zkouška je zkouškou brzdných vlastností při sjíždění dlouhého svahu bez užití brzdění provozního, nouzového a parkovacího. Vykoná se za podmínek stanovených zvláštním předpisem.¹⁰) Vyžaduje se jen pro stanovené druhy vozidel.
- zkouška typu „II A“

soustava pro provozní brzdění se zkouší za podmínek uvedených v následující tabulce (u zkoušek typu „0“ s naloženým i nenaloženým vozidlem)
v_max = maximální (nejvyšší) konstrukční rychlost vozidla [km.h^-1].
F = síla působící na ovládací ústrojí [daN],
d_m = střední hodnota plného brzdného zpomalení [m.s^-2],
(platí jen pro hodnoty jmenovité počáteční rychlosti; u zkoušek se zapojeným motorem je hodnotou brzdné dráhy jen pro uvedené nejvyšší přípustné počáteční rychlosti a pro daný případ se vždy musí vypočítat z příslušného vzorce),
s_j = jmenovitá brzdná dráha [m]
s = brzdná dráha [m]
(při zkoušce se změří přesně skutečná počáteční rychlost a jejím dosazením do uvedených vzorců se vypočítá mezní hodnota brzdné dráhy pro každý konkrétní případ),
v_j = jmenovitá počáteční rychlost při zkoušce [km.h^-1],
v = skutečná počáteční rychlost změřená při zkoušce, která musí být velmi blízká jmenovité počáteční rychlosti [km.h^-1],
b) Provozní brzdění:
V těchto tabulkách znamená:

Kategorie vozidla		M1	M2	M3	N1	N2	N3
Typ zkoušky		0, I	0, I	0, I, II	0, I	0, I	0, I, II
Zkouška typu 0 s odpojeným motorem	vj	80	60	60	80	60	60
	s ≤	$\mathrm{0,1}\mathrm{v}+\frac{{\mathrm{v}}^2}{150}$	$\mathrm{0,15}\mathrm{v}+\mathrm{}\frac{{\mathrm{v}}^2}{130}$
	sj	50,7	36,7	36,7	61,2	36,7	36,7
	dm≥	5,8	5,0
Zkouška typu 0 se zapojeným motorem	v= 0,8vmax ale ≤	160	100	90	120	100	90
	s ≤	$\mathrm{0,1}\mathrm{v}+\frac{{\mathrm{v}}^2}{130}$	$\mathrm{0,15}\mathrm{v}+\mathrm{}\frac{{\mathrm{v}}^2}{\mathrm{103,5}}$
	sj	212,9	111,6	91,8	157,1	111,6	91,8
	dm≥	5,0	4,0
F ≤		50	70

Kategorie	vj	Naložené vozidlo s ≤	dm	Nenaložené vozidlo s ≤	dm
M1	80	$\mathrm{0,1}\mathrm{v}+\mathrm{}\frac{100}{30}\mathrm{}.\mathrm{}\frac{{\mathrm{v}}^2}{150}$ sj = 150,2	1,7	$\mathrm{0,1}\mathrm{v}+\mathrm{}\frac{100}{25}\mathrm{}.\mathrm{}\frac{{\mathrm{v}}^2}{150}$ sj = 178,7	1,5
M2	60	$\mathrm{0,15}\mathrm{v}+\mathrm{}\frac{100}{30}\mathrm{}.\mathrm{}\frac{{\mathrm{v}}^2}{130}$ sj = 101,3	1,5	$\mathrm{0,15}\mathrm{v}+\mathrm{}\frac{100}{25}\mathrm{}.\mathrm{}\frac{{\mathrm{v}}^2}{130}$ sj = 119,8	1,3
M3			1,5	$\mathrm{0,15}\mathrm{v}+\mathrm{}\frac{100}{30}\mathrm{}.\mathrm{}\frac{{\mathrm{v}}^2}{130}$ sj = 101,3	1,5
N1	70	sj = 152,5 sj = 80,0 $\mathrm{0,15}\mathrm{v}+\mathrm{}\frac{100}{30}\mathrm{}.\mathrm{}\frac{{\mathrm{v}}^2}{115}$ sj = 52,4	1,3	sj = 180,9 $\mathrm{0,15}\mathrm{v}+\mathrm{}\frac{100}{25}\mathrm{}.\mathrm{}\frac{{\mathrm{v}}^2}{115}$ sj = 94,5	1,1
N2	50		1,3		1,1
N3	40		1,3	$\mathrm{0,15}\mathrm{v}+\mathrm{}\frac{100}{30}\mathrm{}.\mathrm{}\frac{{\mathrm{v}}^2}{115}$ sj = 52,4	1,3

(Nejvyšší konstrukční rychlost vozidla je nejvyšší rychlost určená výrobcem vozidla. Zkouškou zjišťovaná skutečná nejvyšší rychlost vozidla se nesmí za předepsaných podmínek lišit od nejvyšší konstrukční rychlosti o více než + 10 % u vozidel s nejvyšší konstrukční rychlostí nepřevyšující 30 km.h^-1 a o + 5 % u vozidel s nejvyšší konstrukční rychlostí převyšující 30 km.h^-1. Nejvyšší povolená rychlost je rychlost, která byla stanovena při schválení technické způsobilosti vozidla. Tato rychlost nesmí být v provozu vozidla překročena).
Význam označení a jednotky jsou stejné jako v předcházející tabulce.
Případné další podrobnosti zkoušek a podmínky pro zkoušky typů „I“, „II“ a „II A“ stanoví zvláštní předpis.¹⁰) Zbývající brzdný účinek soustavy pro provozní brzdění (§ 26 odst. 3), v případě poruchy v části jejího převodu, musí dávat brzdnou dráhu nepřesahující následující hodnoty a dále střední plné brzdné zpomalení nejméně jako následující hodnoty, při působení síly na ovládací orgán nepřesahující 700 N, při zkoušce typu „0“ s odpojeným motorem a z následujících počátečních rychlostí pro příslušnou kategorii vozidla

Význam označení a jednotky jsou stejné jako v písmenu b) tohoto odstavce.

Kategorie	vj	s ≤	dm	sj
M1	80	$\mathrm{0,1}\mathrm{}\mathrm{v}+2\mathrm{}\frac{{\mathrm{v}}^2}{150}$	2,9	93,3
M2, M3	60	$\mathrm{0,15}\mathrm{}\mathrm{v}+2\mathrm{}\frac{{\mathrm{v}}^2}{130}$	2,5	64,4
N1	70	$\mathrm{0,15}\mathrm{}\mathrm{v}+2\mathrm{}\frac{{\mathrm{v}}^2}{115}$	2,2	95,7
N2	50			51,0
N3	40			33,8

nouzové brzdění, i když orgán, který je ovládá, slouží také k jiným funkcím brzdění, musí dávat brzdnou dráhu nepřesahující dále uvedené hodnoty a střední plné brzdné zpomalení mající nejméně dále uvedené hodnoty, při zkoušce typu „0“ s odpojeným motorem, s vozidlem naloženým i nenaloženým, při síle působící na ovládací orgán nepřesahující při ručním ovládání 400 N u vozidel kategorie M₁ a 600 N u vozidel ostatních kategorií, a dále nepřesahující při nožním ovládání 500 N u vozidel kategorie M₁ a 700 N u vozidel ostatních kategorií. Při zkoušce se musí simulovat skutečné podmínky poruchy v soustavě provozního brzdění.
c) Nouzové brzdění:

- soustava pro parkovací brzdění, i když je kombinována s některou z ostatních brzdových soustav, musí udržet stojící naložené vozidlo na stoupajícím nebo klesajícím svahu 18 %,
- jestliže je ovládání nožní, síla působící na ovládací orgán nesmí přesáhnout 500 N u vozidel kategorie M₁ a u všech ostatních kategorií vozidel 700 N,
- v případech, kdy musí být možno ovládat soustavu pro parkovací brzdění i za jízdy vozidla (viz § 26 odst. 1), musí se vykonat zkouška brzdného účinku typu „0“ s odpojeným motorem, z počáteční rychlosti stanovené v odstavci 1 písm. b) tohoto paragrafu pro kategorii, do které vozidlo patří. Při brzdění nesmí střední plné brzdné zpomalení a brzdné zpomalení těsně před zastavením vozidla být nižší než 1,5 m.s^-2. Zkouška se vykoná s naloženým vozidlem a požadavek se pokládá za splněný, pokud se brzdného účinku dosáhne jednou. Síla, kterou se působí na ovládací orgán, nesmí překročit předepsané hodnoty. Pro vozidla kategorií M₁ a N₁, která mají parkovací brzdu s brzdovými obloženími jinými, než slouží pro provozní brzdění, je možno vykonat zkoušku na žádost výrobce, z počáteční rychlosti 60 km.h^-1. V tomto případě střední plné brzdné zpomalení nesmí být nižší než 2,0 m.s^-2; zpomalení bezprostředně před zastavením vozidla nesmí být nižší než 1,5 m.s^-2.
- u vozidel určených ke spojení s přípojným vozidlem, soustava parkovacího brzdění tažného vozidla musí udržet stojící jízdní soupravu na svahu 12 %,
- jestliže je ovládání ruční, síla působící na ovládací orgán nesmí přesáhnout 400 N u vozidel kategorie M₁ a u všech ostatních kategorií vozidel 600 N,
d) Parkovací brzdění:

e) Brzdné účinky vozidel s protiblokovacím zařízením v činnosti. Vozidla s protiblokovacím zařízením v činnosti musí splnit podmínky pro brzdné účinky stanovené zvláštním předpisem.¹³)

a) Typy zkoušek:
- zkoušky typů „I“ a „II“
platí definice odstavce 1 písm. a) tohoto paragrafu.
zkouška typu „0“, definovaná v odstavci 1 písm. a) tohoto paragrafu, je základní zkouškou také pro vozidla kategorie O. U vozidel se vzduchovými brzdami nebo s elektrickým brzděním, které splňuje podmínky zvláštního předpisu,¹⁴) brzdný účinek přípojného vozidla se může vypočítat buď z poměrné brzdné síly jízdní soupravy a síly měřené ve spoji vozidel, nebo, v určitých případech, z poměrné brzdné síly jízdní soupravy brzděné pouze přípojným vozidlem. Při zkoušce brzdění musí být motor tažného vozidla odpojen. Podmínky zkoušek a jejich vyhodnocení určuje zvláštní předpis;¹⁰)
- zkouška typu „0“

b) Provozní brzdění (pro vozidla kategorie O₁ následující ustanovení platí, pokud tato vozidla mají zařízení pro provozní brzdění),
- je-li soustava pro provozní brzdění průběžná nebo poloprůběžná, součet brzdných sil na obvodu brzděných kol se musí rovnat nejméně X % síly odpovídající maximální hmotnosti nesené koly při stojícím vozidle. Přitom X má následující hodnoty
přívěs s nápravou uprostřed naložený a nenaložený - 50;
- je-li brzdové zařízení nájezdového typu, musí splňovat požadavky zvláštního předpisu;¹⁵)
- má-li přípojné vozidlo vzduchové brzdy, tlak v ovládací větvi spojovacího potrubí nesmí při zkoušce brzdění přesáhnout 0,65 MPa a tlak v plnicí větvi spojovacího potrubí nesmí přesáhnout 0,7 MPa. Zkušební rychlost je 60 km.h^-1. S naloženým přípojným vozidlem se musí vykonat doplňková zkouška při rychlosti 40 km.h^-1 pro porovnání s výsledkem zkoušky typu „I“;
přívěs naložený a nenaložený - 50
návěs naložený a nenaložený - 45
- mimo výše uvedené požadavky vozidla musí splnit podmínky zkoušky typu „I“ a vozidla kategorie O₄ navíc zkoušky typu „II“. Podmínky těchto zkoušek stanoví zvláštní předpis.¹⁰)
- je-li brzdové zařízení s elektrickým převodem, musí splňovat požadavky zvláštního předpisu;¹⁴)
- brzdné účinky vozidel, která jsou vybavena protiblokovacím zařízením, musí splňovat, pokud je toto zařízení v činnosti, požadavky zvláštního předpisu;¹³)

c) Parkovací brzdění:
parkovací brzda, kterou je vybaven přívěs nebo návěs, musí udržet stojící, naložený a od tažného vozidla odpojený přívěs nebo návěs na stoupajícím nebo klesajícím svahu 18 %. Síla působící na ovládací orgán nesmí přesahovat 600 N.

d) Automatické brzdění vozidel se vzduchovým brzdovým zařízením:
brzdný účinek při automatickém brzdění v případě úplné ztráty tlaku v plnicí větvi spojovacího potrubí, při zkoušce naloženého vozidla z rychlosti 40 km.h^-1 nesmí být menší než 13,5 % síly odpovídající maximální hmotnosti nesené koly při stojícím vozidle. Blokování kol při účincích větších než 13,5 % je přípustné.

e) Brzdné účinky vozidel s protiblokovacím zařízením v činnosti:
vozidla s protiblokovacím zařízením v činnosti musí mít brzdné účinky stanovené zvláštním předpisem.¹³)

tato zkouška je zkouškou slábnutí brzdného účinku a musí se vykonat s provozními brzdami vozidel kategorií L₃, L₄ a L₅ za podmínek stanovených zvláštním předpisem.¹⁰)
- zkouška typu „0“ se zapojeným motorem
tato zkouška je základní zkouškou, kterou se zjišťují dále předepsané brzdné účinky, pokud u nich není stanoveno jinak. Na začátku této zkoušky musí být brzdy studené (brzda se pokládá za studenou, pokud teplota měřena na kotouči nebo na vnějšku bubnu je nižší než 100 °C). U vozidel s ručně řazenou převodovkou nebo s automatickou převodovkou, u níž lze ručně zařadit neutrál, se zkoušky vykonají s převodovkou v neutrálu nebo s motorem odpojeným vypnutím spojky nebo s oběma rozpojeními zároveň. U vozidel s jiným druhem automatické převodovky se zkoušky vykonají v normálních provozních podmínkách;
- zkouška typu „0“ s odpojeným motorem
a) Typy zkoušek:
- zkouška typu „0“ s odpojeným motorem a s mokrými brzdami
tato zkouška se musí vykonat s vozidly kategorií L₁, L₂, L₃ a L₄, s výjimkou vozidel s bubnovými brzdami obvyklé konstrukce nebo se zcela uzavřenými kotoučovými brzdami. Průběh zkoušky je totožný s průběhem zkoušky typu „0“ s odpojeným motorem, avšak navíc platí zvláštní ustanovení pro namáčení brzd stanovená zvláštním předpisem;¹⁰)
- zkouška typu „I“
tato zkouška se vykoná jen s vozidly kategorií L₃, L₄ a L₅. Zkoušky se musí vykonat s nenaloženým vozidlem a z různých rychlostí, z nichž nejnižší je rovna 30 % maximální konstrukční rychlosti vozidla a nejvyšší se rovná 80 % maximální konstrukční rychlosti vozidla nebo 160 km.h^-1, podle toho, která hodnota je nižší. Měří se hodnoty maximálních brzdných účinků, které zároveň se záznamem o chování vozidla se uvedou ve zkušebním protokolu. V případě, kdy dvě soustavy pro provozní brzdění mohou být ovládány každá zvlášť, obě tyto brzdové soustavy se zkouší jako celek zároveň;

- L₂: 4,4 m.s^-2,
v = 60 km.h^-1 pro kategorie L₃, L₄ a L₅
(Vozidla kategorií L₁ a L₂ mající maximální konstrukční rychlost (v_max) nižší než 45 km.h^-1a kategorií L₃, L₄ a L₅ mající maximální konstrukční rychlost (v_max) nižší než 67 km.h^-1 se zkoušejí z rychlosti 0,9 v_max);
v = 40 km.h^-1 pro kategorie L₁ a L₂,
- brzdný účinek s naloženým vozidlem:
Brzdění jen přední brzdou
- počáteční rychlost při zkoušce:

Kategorie	vj	s ≤	dm	sj
L1	40	$\mathrm{0,1}\mathrm{}\mathrm{v}+\mathrm{}\frac{{\mathrm{v}}^2}{90}\mathrm{}$	3,4	21,8
L 2	40	$\mathrm{0,1}\mathrm{}\mathrm{v}+\mathrm{}\frac{{\mathrm{v}}^2}{70}$	2,7*)	26,9
L 3	60	$\mathrm{0,1}\mathrm{}\mathrm{v}+\mathrm{}\frac{{\mathrm{v}}^2}{115}$	4,4*)	37,3
L 4	60	$\mathrm{0,1}\mathrm{}\mathrm{v}+\mathrm{}\frac{{\mathrm{v}}^2}{95}$	3,6	43,9
L 5	60	$\mathrm{0,1}\mathrm{}\mathrm{v}+\mathrm{}\frac{{\mathrm{v}}^2}{75}$	2,9*)	54,0

Brzdění jen zadní brzdou

Kategorie	vj	s ≤	dm	sj
L 1	40	$\mathrm{0,1}\mathrm{}\mathrm{v}+\mathrm{}\frac{{\mathrm{v}}^2}{70}$	2,7	26,9
L 2	40	$\mathrm{0,1}\mathrm{}\mathrm{v}+\mathrm{}\frac{{\mathrm{v}}^2}{70}$	2,7*)	26,9
L 3	60	$\mathrm{0,1}\mathrm{}\mathrm{v}+\mathrm{}\frac{{\mathrm{v}}^2}{75}$	2,9*)	54,0
L 4	60	$\mathrm{0,1}\mathrm{}\mathrm{v}+\mathrm{}\frac{{\mathrm{v}}^2}{95}$	3,6	43,9
L 5	60	$\mathrm{0,1}\mathrm{}\mathrm{v}+\mathrm{}\frac{{\mathrm{v}}^2}{75}$	2,9*)	54,0

V těchto tabulkách znamená:
b) Ustanovení platící pro zkoušky vozidel s brzdovými soustavami působícími pouze na přední nebo na zadní kolo nebo kola
v = skutečná počáteční rychlost změřená při zkoušce, která musí být velmi blízká jmenovité počáteční rychlosti [km.h^-1],
v_j = jmenovitá počáteční rychlost při zkoušce [km.h^-1],
s = brzdná dráha [m]
(při zkoušce se změří přesně skutečná počáteční rychlost a jejím dosazením do uvedených vzorců se vypočítá mezní hodnota brzdné dráhy pro každý konkrétní případ),
s_j = jmenovitá brzdná dráha [m]
(platí jen pro hodnoty jmenovité počáteční rychlosti),
d_m = střední plné brzdné zpomalení [m.s^-2],
*) = Pokud nelze dosáhnout pro jednotlivé brzdové soustavy tyto hodnoty z důvodu omezení adhezí, nahradí se následujícími hodnotami pro zkoušku s naloženým vozidlem a při užití obou brzdových soustav zároveň
- L₃: 5,8 m.s^-2,
- L₅: 5,0 m.s^-2;
- brzdný účinek s nenaloženým vozidlem:
Praktická zkouška vozidla se samotným řidičem se nevyžaduje, pokud lze výpočtem prokázat, že rozdělení hmotnosti na brzděná kola umožňuje dosáhnout střední plné zpomalení nejméně 2,5 m.s^-2 nebo brzdnou dráhu s ≤ 0,1 v + (v²/65) pro každou z brzdových soustav působících buď na přední, nebo na zadní kolo (kola).

(Vozidla kategorií L₁ a L₂ mající maximální konstrukční rychlost (v_max) nižší než 45 km.h^-1a kategorií L₃, L₄ a L₅ mající maximální konstrukční rychlost (v_max) nižší než 67 km.h^-1 se zkoušejí z rychlosti 0,9 v_max).
- u vozidel kategorií L₁ a L₃ systém, v němž nejméně dvě brzdy na různých kolech jsou ovládány společně působením na jeden ovládací orgán. Tento způsob ovládání vyžaduje ovládací orgán nezávislý na druhém brzdovém systému, který působí jen na jedno kolo,
- Brzdění s další provozní brzdovou soustavou nebo s nouzovou brzdovou soustavou, pro všechny kategorie:

Kategorie	vj	s ≤	dm	sj
L1, L2	40	$\mathrm{0,1}\mathrm{}\mathrm{v}+\mathrm{}\frac{{\mathrm{v}}^2}{115}$	4,4	17,9
L3	60	$\mathrm{0,1}\mathrm{}\mathrm{v}+\mathrm{}\frac{{\mathrm{v}}^2}{132}$	5,1	33,3
L4	60	$\mathrm{0,1}\mathrm{}\mathrm{v}+\mathrm{}\frac{{\mathrm{v}}^2}{140}$	5,4	31,7
L5	60	$\mathrm{0,1}\mathrm{}\mathrm{v}+\mathrm{}\frac{{\mathrm{v}}^2}{130}$	5,0	33,7

(„Kombinovaný brzdový systém“ znamená:

Kategorie	vj	s ≤	dm	sj
L1, L2	40	$\mathrm{0,1}\mathrm{}\mathrm{v}+\mathrm{}\frac{{\mathrm{v}}^2}{65}\mathrm{}$	2,5	28,6
L3, L4, L5	60			61,4

c) Ustanovení pro zkoušky vozidel majících (nejméně) jednu z brzdových soustav, která je kombinovaným brzdovým systémem.
- Brzdění pouze kombinovaným brzdovým systémem
Vozidlo se musí zkoušet ve stavu nenaloženém a naloženém:
- u vozidel kategorie L₄ brzdovou soustavu, která působí nejméně na přední a na zadní kolo. Proto brzdová soustava, která působí zároveň na zadní kolo a na kolo postranního vozíku, se pokládá za zadní brzdu).
Význam označení a jednotky jsou stejné jako v předcházejících tabulkách.
- u vozidel kategorií L₂ a L₅ brzdovou soustavu, která působí na všechna kola,

Soustava pro parkovací brzdění, pokud je na vozidle, i když je kombinována s jednou z ostatních brzdových soustav, musí být schopna udržet naložené vozidlo na stoupání nebo klesání se sklonem nejméně 18 %.
d) Parkovací brzdění:

e) Síly působící na ovládací orgány:
U ručních ovládacích pák brzdění se předpokládá, že působiště ruční síly je ve vzdálenosti 50 mm od vnějšího konce páky.

parkovací brzdění
- ruční ovládací orgán	≤ 400 N
- nožní ovládací orgán	≤ 500 N

provozní brzdění
- ruční ovládací orgán	≤ 200 N
- nožní ovládací orgán	≤ 350 N (L1, L2, L3, L4)
	≤ 500 N (L5)

- střední zpomalení, které se dosáhne s mokrými brzdami za 0,5 až 1,0 sekundy po tom, co brzdy byly uvedeny v činnost, musí být nejméně 60 % hodnot dosažených se suchými brzdami, při působení stejné síly na ovládací orgán,
- na ovládací orgán se působí silou, jež se aplikuje co možno nejrychleji a která se rovná síle potřebné pro dosažení zpomalení 2,5 m.s^-2 se suchými brzdami,
f) Brzdné účinky (minimální a maximální), kterých musí být dosaženo s mokrými brzdami:
- v žádném okamžiku při zkoušce typu „0“ s mokrými brzdami zpomalení nesmí přesáhnout 120 % zpomalení dosaženého se suchými brzdami.

Vozidla s protiblokovacím zařízením v činnosti musí mít brzdné účinky stanovené zvláštním předpisem.¹⁰)
g) Brzdné účinky vozidel s protiblokovacím zařízením v činnosti: