ŘÍZENÍ PŘED KÁRNÝM SENÁTEM
Jednání
Rozhodnutí kárného senátu

(1) Nerozhodne-li kárný senát o zastavení nebo přerušení kárného řízení, nařídí předseda kárného senátu po dohodě s ostatními členy kárného senátu jednání k projednání věci, a to tak, aby se konalo zpravidla nejpozději do tří měsíců ode dne, kdy obdržel od předsedy kárné komise kárný spis. Předseda kárného senátu předvolá účastníky kárného řízení, jejich zástupce a ostatní osoby, jejichž přítomnost je při jednání třeba.

(2) Předseda kárného senátu připraví jednání tak, aby bylo možno o věci rozhodnout zpravidla při jediném jednání.

(3) Jednání se konají podle určení předsedou kárného senátu v sídle Komory v Praze nebo v pobočce Komory v Brně.

(4) Předvolání k jednání musí být účastníkům kárného řízení a jejich zástupcům doručeno nejméně pět pracovních dnů přede dnem, kdy se jednání má konat.

(1) Jednání se koná za stálé přítomnosti všech členů kárného senátu.

(2) Jednání je neveřejné; ustanovení § 18 odst. 3 tím není dotčeno.

(1) Jednání řídí předseda kárného senátu.

(2) Předseda kárného senátu činí vhodná opatření k tomu, aby jednání směřovalo k opatření podkladů pro spravedlivé posouzení a rozhodnutí věci a aby probíhalo důstojně a nerušeně; předseda senátu rozhoduje ve všech věcech souvisejících s vedením kárného řízení před kárným senátem, které nejsou zákonem nebo tímto kárným řádem svěřeny kárnému senátu nebo jinému orgánu Komory.

(3) O námitce toho, kdo nesouhlasí s opatřením nebo rozhodnutím předsedy senátu, které podle odstavce 2 učinil při jednání, rozhodne kárný senát.

(1) Při prvním jednání nelze jednat v nepřítomnosti kárného žalobce.

(2) Nedostavil-li se řádně předvolaný kárně obviněný k jednání, ani nepožádal podle odstavce 3 o odročení jednání, může kárný senát jednat v jeho nepřítomnosti.

(3) Objeví-li se překážka, pro kterou nelze jednání provést nebo v něm pokračovat, rozhodne předseda kárného senátu o odročení jednání. Předseda kárného senátu může rozhodnout o odročení jednání také na základě řádně odůvodněné žádosti kárně obviněného, pokud ji obdrží nejpozději do zahájení jednání, jestliže na straně kárně obviněného nastaly nepředvídatelné a jím samým nezpůsobené překážky.

(1) Důkazy v kárném řízení před kárným senátem lze provádět za podmínek stanovených § 33 odst. 6 zákona.

(2) Svědci, jakož i osoby, které byly požádány o podání nebo předložení důkazního prostředku, musí být poučeny o tom, že tak nejsou povinny v kárném řízení před kárným senátem učinit; učiní-li tak, musí být poučeny o významu svědecké výpovědi pro řádné zjištění skutkového stavu.

(3) V kárném řízení vedeném proti advokátnímu koncipientovi si předseda kárného senátu vyžádá od advokáta, k němuž je advokátní koncipient v pracovním poměru, písemné vyjádření k dosavadnímu průběhu jeho praxe. Předseda kárného senátu uvědomí tohoto advokáta o jednání a umožní mu na něm účast.

(1) Jednání zahájí předseda kárného senátu; poté udělí slovo kárnému žalobci k přečtení kárné žaloby. Po přečtení kárné žaloby umožní předseda kárného senátu kárně obviněnému, aby se ke kárné žalobě vyjádřil. Je-li jednáno v nepřítomnosti kárně obviněného, přečte jeho písemné vyjádření ke kárné žalobě, bylo-li předloženo.

(2) Po skončení dokazování udělí předseda kárného senátu účastníkům kárného řízení slovo k závěrečným řečem. Nejprve mluví kárný žalobce a po něm zástupce kárně obviněného; naposledy mluví kárně obviněný. Je-li kárně obviněných více, určí pořadí závěrečných řečí kárně obviněných a jejich zástupců předseda kárného senátu.

(1) Předseda kárného senátu svolá poradu kárného senátu k přijetí rozhodnutí zpravidla bezprostředně po skončení závěrečných řečí.

(2) Rozhodnutí kárného senátu se přijímá hlasováním.

(1) O průběhu jednání se sepisuje protokol; předseda kárného senátu určí k sepsání protokolu zapisovatele, kterým může být některý ze členů kárného senátu.

(2) V protokolu se zejména označí projednávaná věc, uvedou se přítomní, vylíčí se průběh dokazování a uvede se obsah přednesů a výrok rozhodnutí.

(3) Protokol podepisují předseda kárného senátu a zapisovatel; protokol o hlasování podepisují všichni členové senátu a zapisovatel.

(1) Kárný senát vysloví, že se kárně obviněný dopustil kárného provinění, jestliže bylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž byla podána kárná žaloba, že tento skutek je kárným proviněním a že jej spáchal kárně obviněný.

(2) Při rozhodování o upuštění od uložení kárného opatření podle § 32 odst. 5 zákona a při ukládání kárného opatření přihlíží kárný senát zejména k povaze skutku a jeho následkům, k okolnostem, za nichž byl spáchán, k osobě kárně obviněného a míře jeho zavinění, jakož i k jeho osobním poměrům.

a) nebylo-li prokázáno, že se stal skutek, pro nějž byla kárná žaloba podána;

b) nebylo-li prokázáno, že skutek, pro nějž byla kárná žaloba podána, spáchal kárně obviněný;

c) není-li skutek, pro nějž byla kárná žaloba podána, kárným proviněním.