ŘÍZENÍ PŘED KÁRNÝM SENÁTEM
Jednání
Rozhodnutí kárného senátu

(1) Nerozhodne-li kárný senát o zastavení nebo přerušení kárného řízení, nařídí předseda kárného senátu po dohodě s ostatními členy kárného senátu jednání k projednání věci, a to tak, aby se konalo zpravidla nejpozději do tří měsíců ode dne, kdy obdržel od předsedy kárné komise kárný spis. Předseda kárného senátu předvolá účastníky kárného řízení, jejich zástupce a ostatní osoby, jejichž přítomnost je při jednání třeba.

(2) Předseda kárného senátu připraví jednání tak, aby bylo možno o věci rozhodnout zpravidla při jediném jednání.

(3) Jednání se konají podle určení předsedou kárného senátu v sídle Komory v Praze nebo v pobočce Komory v Brně.

(4) Předvolání k jednání musí být účastníkům kárného řízení a jejich zástupcům doručeno nejméně pět pracovních dnů přede dnem, kdy se jednání má konat.

(1) Jednání se koná za stálé přítomnosti všech členů kárného senátu.

(2) Jednání je neveřejné; ustanovení § 18 odst. 3 tím není dotčeno.

(1) Jednání řídí předseda kárného senátu.

(2) Předseda kárného senátu činí vhodná opatření k tomu, aby jednání směřovalo k opatření podkladů pro spravedlivé posouzení a rozhodnutí věci a aby probíhalo důstojně a nerušeně; předseda senátu rozhoduje ve všech věcech souvisejících s vedením kárného řízení před kárným senátem, které nejsou zákonem nebo tímto kárným řádem svěřeny kárnému senátu nebo jinému orgánu Komory.

(3) O námitce toho, kdo nesouhlasí s opatřením nebo rozhodnutím předsedy senátu, které podle odstavce 2 učinil při jednání, rozhodne kárný senát.

(1) Při prvním jednání nelze jednat v nepřítomnosti kárného žalobce.

(2) Nedostavil-li se řádně předvolaný kárně obviněný k jednání, ani nepožádal podle odstavce 3 o odročení jednání, může kárný senát jednat v jeho nepřítomnosti.

(3) Objeví-li se překážka, pro kterou nelze jednání provést nebo v něm pokračovat, rozhodne předseda kárného senátu o odročení jednání. Předseda kárného senátu může rozhodnout o odročení jednání také na základě řádně odůvodněné žádosti kárně obviněného, pokud ji obdrží nejpozději do zahájení jednání, jestliže na straně kárně obviněného nastaly nepředvídatelné a jím samým nezpůsobené překážky.

(1) Důkazy v kárném řízení před kárným senátem lze provádět za podmínek stanovených § 33 odst. 6 zákona.

(2) Svědci, jakož i osoby, které byly požádány o podání nebo předložení důkazního prostředku, musí být poučeny o tom, že tak nejsou povinny v kárném řízení před kárným senátem učinit; učiní-li tak, musí být poučeny o významu svědecké výpovědi pro řádné zjištění skutkového stavu.

(3) V kárném řízení vedeném proti advokátnímu koncipientovi si předseda kárného senátu vyžádá od advokáta, k němuž je advokátní koncipient v pracovním poměru, písemné vyjádření k dosavadnímu průběhu jeho praxe. Předseda kárného senátu uvědomí tohoto advokáta o jednání a umožní mu na něm účast.

(1) Jednání zahájí předseda kárného senátu; poté udělí slovo kárnému žalobci k přečtení kárné žaloby. Po přečtení kárné žaloby umožní předseda kárného senátu kárně obviněnému, aby se ke kárné žalobě vyjádřil. Je-li jednáno v nepřítomnosti kárně obviněného, přečte jeho písemné vyjádření ke kárné žalobě, bylo-li předloženo.

(2) Po skončení dokazování udělí předseda kárného senátu účastníkům kárného řízení slovo k závěrečným řečem. Nejprve mluví kárný žalobce a po něm zástupce kárně obviněného; naposledy mluví kárně obviněný. Je-li kárně obviněných více, určí pořadí závěrečných řečí kárně obviněných a jejich zástupců předseda kárného senátu.

(1) Předseda kárného senátu svolá poradu kárného senátu k přijetí rozhodnutí zpravidla bezprostředně po skončení závěrečných řečí.

(2) Rozhodnutí kárného senátu se přijímá hlasováním.

(1) O průběhu jednání se sepisuje protokol; předseda kárného senátu určí k sepsání protokolu zapisovatele, kterým může být některý ze členů kárného senátu.

(2) V protokolu se zejména označí projednávaná věc, uvedou se přítomní, vylíčí se průběh dokazování a uvede se obsah přednesů a výrok rozhodnutí.

(3) Protokol podepisují předseda kárného senátu a zapisovatel; protokol o hlasování podepisují všichni členové senátu a zapisovatel.

a) nebylo-li prokázáno, že se stal skutek, pro nějž byla kárná žaloba podána;

b) nebylo-li prokázáno, že skutek, pro nějž byla kárná žaloba podána, spáchal kárně obviněný;

c) není-li skutek, pro nějž byla kárná žaloba podána, kárným proviněním.

(1) Kárný senát vysloví, že se kárně obviněný dopustil kárného provinění, jestliže bylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž byla podána kárná žaloba, že tento skutek je kárným proviněním a že jej spáchal kárně obviněný.

(2) Při rozhodování o upuštění od uložení kárného opatření podle § 32 odst. 5 zákona a při ukládání kárného opatření přihlíží kárný senát zejména k povaze skutku a jeho následkům, k okolnostem, za nichž byl spáchán, k osobě kárně obviněného a míře jeho zavinění, jakož i k jeho osobním poměrům.