LESNÍ HOSPODÁŘSKÉ PLÁNY
Zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše

(1) Hospodářská kniha obsahuje

(2) Údaje o stavu lesa se zjišťují a uvádějí pro nejnižší jednotku prostorového rozdělení lesa (porost, porostní skupina, etáž), přičemž

(3) Z údajů o stavu lesa se pro

(4) Plán hospodářských opatření pro nejnižší jednotky prostorového rozdělení lesa musí obsahovat

(5) Mezi doporučené údaje plánu hospodářských opatření pro nejnižší jednotky prostorového rozdělení lesa náleží:

(6) Plochová tabulka sestává z výčtu parcelních čísel všech pozemků určených k plnění funkcí lesa pojatých do plánu, s uvedením výměr parcel, dále z výčtu porostní půdy dle porostů a vyšších jednotek, bezlesí a jiných pozemků s jejich označením. Údaje jsou členěny dle katastrálních území a dle kategorií lesů.

(7) Hospodářská kniha může mít vymezen prostor umožňující přehledné vedení údajů o provedených hospodářských opatřeních.

(1) Součástí lesnických map je prostorové rozdělení lesa.

(2) Závazným výchozím mapovým podkladem pro tvorbu lesnických map je katastrální mapa nebo Základní topografická mapa České republiky v měřítku 1 : 5 000, zobrazená v Souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální. Lesnické mapy se zpracovávají a zobrazují v geodetickém referenčním systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK).⁵) Při zobrazení vyšších jednotek prostorového rozdělení lesa, kterými jsou oddělení, dílec (§ 6) se pracuje s geodetickou přesností 0,0004 × M [m], kde M je měřítko mapy. Pro tvorbu lesnických map se použijí mapové značky podle přílohy č. 2 této vyhlášky. Při zobrazení lesních částí mimo situaci, je součástí lesnické mapy celkový situační nákres.

(3) Lesnickými mapami jsou mapa obrysová, porostní, typologická, těžební nebo těžebně technologická, které se vyhotovují zpravidla v měřítku 1 : 10 000 nebo větším (podrobnějším) a ostatní účelové lesnické mapy, např. organizační, dopravní, mapa dlouhodobých opatření ochrany lesa atd. Na lesnických mapách, které jsou náležitostí plánů, je vždy uvedeno měřítko mapy a přehled mapových značek.

(4) Povinnou náležitostí plánu je lesnická mapa porostní, popřípadě obrysová v měřítku 1 : 10 000 nebo větším (podrobnějším), zahrnující všechny vylišené jednotky prostorového rozdělení lesa, pro které je provedeno zjištění stavu lesa.

(1) Veškerá porostní půda na celku musí být zařazena do jednotek prostorového rozdělení lesa; bezlesí a jiné pozemky [§ 3 odst. 1 písm. b) lesního zákona] jsou v plánech označeny samostatnými číselnými řadami.

(2) Jednotky prostorového rozdělení lesa jsou vytvářeny tak, aby byla

(3) Jednotkami prostorového rozdělení lesa jsou: oddělení, dílec, porost, porostní skupina a etáž, přičemž porost je základní jednotkou tohoto rozdělení, která musí být vždy vylišena. V případech zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše se porosty sdružují do hospodářských skupin.

(4) Oddělení jsou nejvyššími jednotkami prostorového rozdělení lesa, jejich účelem je usnadnění orientace v lese. Jejich výměra nepřesahuje zpravidla 150 ha a označují se arabskými čísly.

(5) Dílce se vytvářejí na základě podobnosti přírodních a hospodářských podmínek s cílem postupného dosažení jednotného způsobu hospodaření. Výměra dílce nepřesahuje zpravidla 30 ha. Dílce se označují velkými písmeny.

(6) Porosty se vymezují jako plošně souvislé části lesa, odlišující se od sebe druhovou, věkovou či prostorovou skladbou, kategorií lesů nebo vyžadující odlišné hospodaření. V případě osnov se jedná o části lesa s odlišným vlastnictvím. Výměra porostů neklesá zpravidla pod 0,20 ha. Porosty se označují malými písmeny.

(7) Porostní skupiny se vylišují pro části porostů, u nichž se v důsledku vývoje mění hranice, a pro plošně málo významné části lesa nevylišené jako porost.

(8) Etáže se vylišují k vyjádření vertikálního členění porostů a porostních skupin, významného pro zjištění stavu lesa a pro plán hospodářských opatření.

(9) Hospodářské skupiny sdružují porosty s obdobnými klimatickými a půdními charakteristikami, případně také funkčním zaměřením a stavem lesa a jsou základní jednotkou pro zjišťování a uvádění stavu lesa a plánování hospodářských opatření v případech, kdy je stav lesa zjišťován na inventarizační ploše. Hospodářské skupiny se označují arabskými čísly s podtržením.

(10) Jako porostní skupiny nebo etáže se vylišují části lesa o výměře 0,04 ha a více.

(11) Při vylišování jednotek prostorového rozdělení lesa se respektují hranice katastrálních území na úrovni hranic porostů nebo porostních skupin.

(12) Hranice oddělení a dílců se navrhují po zřetelných liniích v terénu. Tam, kde mohou vzniknout pochybnosti o průběhu těchto hranic, zpracovatel plánu zřetelně označí jejich průběh v terénu na lomových bodech a v případě potřeby i mezi nimi.

(1) Výše mýtní těžby se pro kategorii lesů hospodářských a lesů zvláštního určení (s výjimkou případů uvedených v odstavci 12 a lesů, v nichž je stav lesa zjišťován na inventarizační ploše) obhospodařovaných hospodářským způsobem podrostním, násečným a holosečným stanoví na základě těchto ukazatelů:
Hodnota obou ukazatelů se vyjadřuje v m³ hroubí bez kůry.

(2) Pro výpočet těžebních ukazatelů se použije údaj obmýtí, obnovní doby a počátku obnovy z rámcových směrnic hospodaření.

(3) Těžební procento pro desetiletou platnost plánu se stanoví

(4) Normální paseka na dobu platnosti plánu se stanoví z celkové výměry porostní půdy a z průměrného obmýtí celku ze vztahu č. 2 uvedeného v příloze č. 5 této vyhlášky.

(5) Při výměře lesů hospodářských a lesů zvláštního určení na zařizované jednotce menší než 50 ha se mýtní těžba stanoví v souladu s rámcovými směrnicemi hospodaření [§ 3 písm. f)] dle potřeb a možností porostů.

(6) Při větší výměře, než je uvedeno v odstavci 5, nesmí výše mýtní těžby navržená plánem překročit rozmezí limitované ± 10 % od ukazatele těžební procento. Obsahuje mimo těžeb umístěných do porostů i těžby neumístěné.

(7) Při výměře větší než 500 ha lesa nesmí výše těžby mýtní navržená plánem překročit rozmezí ± 20 % od ukazatele „normální paseka“. Nelze-li při dodržení ustanovení odstavce 6 tuto podmínku splnit, bude při nedostatku mýtních porostů navržená těžba na horní hranici rozmezí pro ukazatel dílčí „těžební procento“, při nadbytku mýtních porostů na jeho spodní hranici.

(8) Výše předmýtní těžby se stanoví jako součet předmýtních těžeb v jednotlivých porostech.

(9) V případě, že výše předmýtních těžeb není v porostech při vyhotovení plánu navržena, odvodí se pro celý zařizovaný majetek v hospodářských souborech ze zásob jednotlivých dřevin, probírkových intenzit (procent) a průměrného zakmenění ve věkových stupních. Probírkové intenzity jsou uvedeny v příloze č. 5 této vyhlášky.

(10) Těžbu předmýtní stanovenou podle odstavců 8 a 9 lze zvýšit o očekávaný podíl těžby nahodilé, nejvýše však o 20 %.

(11) V lesích ochranných se výše těžby stanoví jako součet těžeb umístěných v jednotlivých porostech tak, aby bylo zajištěno trvalé plnění všech jejich funkcí.

(12) V lesích prvních zón chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací, přírodních rezervací, národních přírodních památek a přírodních památek je pro určení výše těžby rozhodující schválený plán péče pro tato území⁸). Lesy zařazené do přírodní zóny národních parků se nezahrnují do výpočtu závazného ustanovení maximální celková výše těžeb, v lesích zařazených do zóny přírodě blízké se závazné ustanovení maximální celková výše těžeb stanoví jako součet těžeb umístěných v jednotlivých lesních porostech.

(13) Pro lesy obhospodařované hospodářským způsobem výběrným, s výjimkou lesů, ve kterých je stav lesa zjišťován na inventarizační ploše, se stanoví ukazatel celkové výše těžeb (těžba mýtní a předmýtní se nerozlišuje) pomocí celkového běžného přírůstu, na základě vztahu č. 3 a č. 4 uvedeného v příloze č. 5 této vyhlášky. Celkovým běžným přírůstem se pro účely této vyhlášky rozumí celková objemová produkce hroubí sledované části lesa za určité období. Slouží k posouzení aktuální produkce dřeva.

(14) Pro lesy, ve kterých je stav lesa zjišťován na inventarizační ploše, se stanoví ukazatel celkové výše těžeb, přičemž těžba mýtní a předmýtní se nerozlišuje, pomocí celkového běžného přírůstu podle přílohy č. 6 k této vyhlášce.

(1) Minimální plošný rozsah výchovných zásahů v lesních porostech do 40 let věku (dále jen „minimální rozsah výchovy“) je součtem ploch etáží do 40 let věku, ve kterých byly během venkovního šetření při zpracování plánu umístěny naléhavé a opakované výchovné zásahy.

(2) Při stanovení minimálního rozsahu výchovy se za naléhavé považují výchovné zásahy, které jsou neodkladné z důvodů zvýšení odolnosti porostů a úpravy jejich druhové skladby (§ 31 odst. 1 lesního zákona).

(1) Zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše lze využít pro všechny hospodářské způsoby. Zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše se provádí terénním šetřením na lokalitách, jejichž polohy jsou odvozeny od referenční inventarizační sítě.

(2) Každá lokalita musí obsahovat alespoň jednu inventarizační plochu. Počet lokalit se volí tak, aby byly dodrženy minimální kvalitativní požadavky na zjišťování stavu lesa uvedené v § 7c, zároveň však nesmí klesnout pod 50 v rámci jednoho celku.

(1) Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin se jako závazné ustanovení plánu stanoví pro všechny porosty (porostní skupiny, etáže) starší 60 let a porostní skupiny mladší, pokud do nich plán umísťuje obnovu nebo tam obnovu připouští.

(3) Ministerstvo zemědělství a na území národních parků a jejich ochranných pásem Ministerstvo životního prostředí poskytne vlastníkovi lesa na základě jeho žádosti polohy lokalit pro jeho celek. Žádost musí obsahovat

(2) Při stanovení minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin se vychází z ustanovení zvláštních předpisů⁹) s přihlédnutím k porostnímu typu, aktuálnímu stavu porostní skupiny (etáže) a fázi rozpracovanosti obnovy, přitom se přihlédne k zastoupení melioračních a zpevňujících dřevin v již obnovených částech porostu. Důvodem ke snižování minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu nejsou škody působené zvěří nebo pastvou v lese.

(4) Polohy inventarizačních ploch jsou v terénu trvale stabilizovány tak, aby bylo možné při zpracování následujícího plánu na dané inventarizační ploše opakovaně identifikovat jednotlivé kmeny hroubí.

(3) Pro holiny vzniklé v důsledku nahodilých těžeb, které svojí šíří nebo velikostí přesahují velikost seče doporučenou rámcovými směrnicemi pro příslušný hospodářský soubor, je v rámcových směrnicích stanoven minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin přiměřeně snížený. Plochy vzniklé z nahodilých těžeb menší než 0,08 ha, pokud neodpovídají systému obnovy podle rámcových směrnic hospodaření, se při stanovení minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin neuvažují.

(4) Pro posouzení navrženého minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin v jednotlivých porostech je součástí podkladů pro schvalování plánu seznam jednotek prostorového rozdělení lesa, ve kterých nebyl dosažen minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin uvedený ve zvláštních předpisech.⁹)

(5) Opakované zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše nelze provádět v intervalu kratším 5 let.

(6) Způsob provádění zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše a rozsah zjišťovaných údajů na inventarizační ploše je uveden v příloze č. 6 k této vyhlášce.

(1) Směrodatná chyba odhadu zásoby pro část celku, na kterém byl stav lesa zjišťován na inventarizační ploše, nesmí přesáhnout 25 m³ b. k. na jeden hektar porostní půdy, nebo nesmí přesáhnout 10 % z bodového odhadu zásoby hroubí na jeden hektar porostní půdy.

(2) Směrodatná chyba odhadu roční celkové výše těžby nesmí přesáhnout 1 m³ b. k. na jeden hektar porostní půdy, nebo nesmí přesáhnout 10 % z bodového odhadu roční celkové výše těžby na jeden hektar porostní půdy.

(1) Stav lesa, popsaný inventarizovanými veličinami, se statisticky vyhodnocuje pro hospodářskou skupinu a celek, případně jeho část, na které byl stav lesa zjišťován na inventarizační ploše.

(2) Statistické vyhodnocení stavu lesa se provádí postupem uvedeným v příloze č. 6 k této vyhlášce.

(3) Součástí vyhodnocení stavu lesa je lesnická mapa se zobrazením strat a středů inventarizačních ploch a jejich jednoznačných identifikátorů umožňujících přiřazení k lokalitám referenční inventarizační sítě.

a) textovou část,

b) hospodářskou knihu,

c) lesnické mapy.

a) všeobecné údaje, zejména identifikaci vlastníka lesa, základní údaje o zpracovateli plánů, platnost a návaznost na předchozí plány, administrativně správní příslušnost celku a orientační mapku,

b) zhodnocení přírodních poměrů, zejména příslušnost k přírodním lesním oblastem, a přehled souborů lesních typů a jejich zastoupení; k tomu se využívají údaje z oblastních plánů rozvoje lesa (§ 23 lesního zákona),

c) zhodnocení stavu lesa a dosavadního hospodaření,

d) údaje vycházející z oblastního plánu rozvoje lesů, zejména přehled vyhlášených kategorií lesů a omezení z toho plynoucích,

e) definování hospodářských cílů vlastníka lesů a stanovení hospodářského záměru na období platnosti plánu,

f) rámcové směrnice hospodaření pro zastoupené hospodářské soubory, vycházející z hospodářského záměru vlastníka lesa, základních hospodářských doporučení dle hospodářských souborů, z rámcového vymezení hospodářských souborů a z oblastních plánů rozvoje lesa; rámcové směrnice obsahují základní hospodářská doporučení, údaje o počátku obnovy, doporučených způsobech obnovy a výchovy a dobu zajištění kultur,

g) výše a zdůvodnění závazných ustanovení plánu,

h) závěrečné tabulky souhrnných údajů plánu ve struktuře dat uvedených v příloze č. 1 této vyhlášky,

i) technickou zprávu s údaji o metodickém postupu zpracování plánu, pokud postup nevyplývá přímo z lesního zákona nebo z této vyhlášky,

j) přílohy, které tvoří kopie protokolů, rozhodnutí (např. o kategorizaci lesů) a zápisů z jednání vztahujících se k vyhotovení plánu.

a) údaje o stavu lesa,

b) návrh hospodářských opatření,

c) plochovou tabulku a

d) údaje z jednotlivých inventarizačních ploch, je-li prováděno zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše.

a) každý porost má alespoň jednu porostní skupinu,

b) každá porostní skupina má alespoň jednu etáž a

c) údaje se uvádějí souhrnně za hospodářské skupiny, je-li prováděno zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše.

a) porosty uvádí příslušná přírodní lesní oblast a kategorie lesa; pokud jsou tyto údaje pro více jednotek prostorového rozdělení lesa totožné, lze je uvést pouze pro nejvyšší společnou jednotku,

b) porostní skupinu uvádí její plocha nebo výměra a lesní typ a zakmenění; v případech zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše je zakmenění uváděno pouze, jedná-li se o stejnověké lesní porosty,

c) etáže uvádí plocha etáže, hospodářský soubor (dále jen „soubor“), věk, zakmenění a hospodářský tvar; v případech zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše jsou zakmenění a věk etáže uváděny pouze, jedná-li se o stejnověké lesní porosty,

d) dřeviny uvádí jejich taxační veličiny, kterými jsou zastoupení, střední výšky, střední tloušťky, bonity, zásoby a fenotypová klasifikace u porostů uznaných a u porostů geneticky nevhodných; v případech zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše se pro dřeviny uvádí pouze zastoupení a fenotypová klasifikace, a to u porostů uznaných a u porostů geneticky nevhodných,

2. inventarizovaná zásoba předchozí celková (m³ b. k.) a hektarová (m³ b. k./ha),

4. průměrná roční těžba za inventarizované období podle lesní hospodářské evidence, celková (m³ b. k./rok) a hektarová (m³ b. k./ha/rok),

1. výměra,

3. inventarizovaná zásoba současná celková (m³ b. k.) a hektarová (m³ b. k./ha),

e) hospodářskou skupinu uvádí

9. počet kmenů hroubí v tloušťkových třídách.

8. inventarizovaná zásoba současná v tloušťkových třídách (m³ b. k.) a

7. inventarizovaná zásoba současná jednotlivých druhů dřevin (m³ b. k.),

6. zastoupení jednotlivých druhů dřevin,

5. průměrný roční přírůst za inventarizované období, celkový (m³ b. k./rok) a hektarový (m³ b. k./ha/rok),

a) výši a umístění mýtních těžeb na celcích s výměrou lesů hospodářských a lesů zvláštního určení menší než 50 ha, v lesích ochranných, v lesích přírodě blízké zóny národních parků, národních přírodních rezervací, přírodních rezervací, národních přírodních památek a přírodních památek,

b) minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově lesního porostu pro státní lesy,

c) plochu naléhavých a opakovaných výchovných zásahů v lesních porostech do 40 let věku pro státní lesy.

a) plocha a výše výchovných těžeb, plocha prořezávek a potřeba zalesnění v ploše a dřevinách; pro lesy neuvedené v odstavci 4 písm. a) také doporučená výše a umístění mýtních těžeb,

b) v případě lesů zvláštního určení a lesů ochranných účelová opatření.

a) usnadněna orientace v lese,

b) umožněna jednoznačná identifikace částí lesa při plánovacích, hospodářských, evidenčních a kontrolních činnostech.

a) plocha, kterou se rozumí číselný údaj o velikosti části lesa zjištěný měřením; plochu etáží lze stanovit též odhadem, uvádí se s přesností na setiny ha,

b) výměra, kterou se rozumí číselný údaj o velikosti části lesa zjištěný na podkladě katastru nemovitostí; údaj výměry lze pro účel této vyhlášky nahradit plochou pouze v případech, kdy rozdíl mezi zjištěným stavem a údajem katastru nemovitostí překračuje mez stanovenou podle vzorce δ P = 5.(0,001 P + 0,5 √P), kde P je výměra v m²; výměra se uvádí zaokrouhlená na setiny ha,

c) věk porostu, porostní skupiny či etáže (dále jen „věk“), kterým se rozumí číselný údaj o stáří porostu. U porostů uměle založených se věk počítá od založení porostu, věk sazenic se neuvažuje. U porostů z přirozené obnovy se věk nárostů stanoví odhadem. U různověkých porostů se pro jednotku zjištění stavu lesa uvádí střední věk jako plošně vážený průměr částí různého věku,

d) věkový stupeň, kterým se rozumí soubor jednotek zjišťování stavu lesa (dále jen „porost“) spadajících do téhož desetiletého věkového intervalu. Rozlišuje se holina a dále jednotlivé věkové stupně počínající vždy prvním rokem v dané desítce. První věkový stupeň zahrnuje porosty od 1 do 10 let věku atd. V případě potřeby lze věkové stupně dále členit. Pro sumarizaci dat plánu se však používá členění věkových stupňů po deseti letech a nejvýše 17 věkových stupňů. Nejstarší věkový stupeň zahrnuje všechny porosty staré 161 let a více,

e) věková třída, kterou se rozumí soubor porostů spadajících do téhož dvacetiletého věkového intervalu. Rozlišuje se holina a dále jednotlivé věkové třídy počínající vždy prvním rokem věku porostu v dané dvacítce. První věková třída zahrnuje porosty od 1 do 20 let věku atd.,

f) zakmenění porostní skupiny, které je součtem zakmenění jednotlivých etáží; pro potřebu tohoto výpočtu se zakmenění etáže přepočte na plochu porostní skupiny; zakmeněním etáže se rozumí součet zakmenění jednotlivých dřevin lesního porostu v dané etáži, vynásobený hodnotou 10 a zaokrouhlený na celé číslo; zakmeněním dřeviny se rozumí podíl skutečné hektarové a tabulkové zásoby, nebo skutečné hektarové a tabulkové výčetní kruhové základny příslušné dřeviny v dané etáži; hodnota zakmenění 10 odpovídá plné tabulkové zásobě nebo kruhové základně taxačních nebo růstových tabulek schválených Ministerstvem zemědělství (dále jen „taxační tabulky“), uvedených v příloze č. 3 k této vyhlášce⁷),

g) zastoupení dřevin, které udává procentuální podíl zakmenění jednotlivých dřevin zjištěných v šetřené jednotce a celkového zakmenění; v případech, kdy je stav lesa zjišťován na inventarizační ploše, se zastoupení dřevin určí jako procentuální podíl zásob jednotlivých dřevin v rámci hospodářské skupiny; zastoupení lze stanovit rovněž odhadem, zejména pro lesní porosty, které ještě nedosáhly registrační hranice hroubí; udává se zpravidla v desítkách procent nebo podrobněji; dřeviny se zastoupením nižším než dolní vyčíslená hranice se vedou jako vtroušené; seznam lesních dřevin s jejich zkratkami je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce,

h) střední porostní výška, která se pro každou zastoupenou dřevinu v šetřené jednotce uvádí v celých metrech,

i) střední výčetní tloušťka se uvádí u každé zastoupené dřeviny v šetřené jednotce jako tloušťka středního kmene porostu měřená 1,3 m nad terénem u kmenů, u nichž je tato tloušťka rovna nebo větší než 7 cm s kůrou, tj. hroubí,

j) bonita se pro dřeviny odvozuje ze střední porostní výšky porostu dle schválených taxačních tabulek,

k) porostní zásoby se uvádějí s přesností na celé m³ v objemu bez kůry, započítávají se kmeny jejichž výčetní tloušťka je rovna nebo větší než 7 cm s kůrou. Zjišťuje se zpravidla pro porosty starší než 60 let měřením, pro porosty mladší měřením nebo odhadem s použitím taxačních tabulek,

l) koeficient pro přepočet objemu hmoty s kůrou na objem hmoty bez kůry je pro jehličnaté dřeviny 0,90909 a pro listnaté dřeviny 0,86956,

m) lesní typ porostní skupiny, za který se považuje plošně převažující lesní typ ze zastoupených lesních typů v porostní skupině.

a) těžební procento,

b) normální paseka.

a) pro jednotlivé hospodářské soubory nebo sdružené hospodářské soubory se shodným obmýtím a obnovní dobou, přitom se použijí dílčí těžební procenta v jednotlivých věkových stupních dle přílohy č. 5 této vyhlášky,

b) jako ukazatel těžby mýtní pro hospodářský soubor nebo sdružené hospodářské soubory a vypočte se podle vztahu č. 1 uvedeného v příloze č. 5 této vyhlášky,

c) jako ukazatel výše mýtní těžby dle dílčích těžebních procent pro daný plán a je sumou těžeb mýtních vypočtených dle těchto procent pro všechny hospodářské soubory na celku. Při jiné než desetileté platnosti plánu se ukazatel mýtní těžby přepočte na dobu platnosti plánu.

a) referenční inventarizační sítí rozumí síť inventarizačních lokalit pokrývající celé území České republiky spravovaná Ministerstvem zemědělství,

b) inventarizační lokalitou (dále jen „lokalita“) rozumí místo, kde se v rámci provádění inventarizace zjišťují údaje o stavu lesa; lokalita je charakterizována svou polohou v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální, počtem a způsobem prostorového uspořádání inventarizačních ploch,

c) inventarizační plochou rozumí část území, na které se přímo provádí inventarizační šetření; inventarizační plochu tvoří její střed, pevně určený souřadnicemi vzhledem k poloze lokality, a alespoň jedna kruhová podplocha,

d) kruhovou podplochou (dále jen „podplocha“) rozumí kruhová plocha, se středem umístěným na středu inventarizační plochy; každá inventarizační plocha obsahuje alespoň jednu podplochu pro registraci kmenů hroubí,

e) stratem rozumí prostorově pevně vymezená část inventarizovaného celku, pro kterou je v rámci provedení inventarizace navrhována optimální plošná hustota a počet lokalit, přičemž v případě požadavku na vyšší přesnost odhadu cílových parametrů pro jednotlivé hospodářské skupiny tvoří tyto skupiny zároveň výběrová strata,

f) kmenem hroubí rozumí prvek populace kmenů, který má výčetní tloušťku větší než 7 cm s kůrou, přičemž poloha kmene je shodná s polohou bodu na jeho střednici, který se nachází ve vzdálenosti 1,3 m od jejího průsečíku s vodorovnou rovinou ve výšce paty kmene, a

g) směrodatnou chybou rozumí odmocnina odhadu variability bodového odhadu vypočtená podle přílohy č. 6 k této vyhlášce.

a) identifikaci vlastníka,

b) identifikaci celku,

c) digitální vektorové vymezení hranic celku a jeho inventarizované části,

d) seznam a definice nových strat podle přílohy č. 6 k této vyhlášce,

e) seznam identifikátorů existujících strat navržených ke zrušení a

f) seznam identifikátorů existujících strat s uvedením počtu dodatečně požadovaných lokalit.

(15) Celková maximální výše těžby se v rámci zpracovávaného plánu stanoví jako součet všech těžeb stanovených podle předchozích odstavců.

(16) Při navýšení závazného ustanovení maximální celková výše těžeb z důvodu změny plánu podle § 27d odst. 1 lesního zákona se stanoví odděleně výše těžby nahodilé a výše těžby úmyslné. Navýšení závazného ustanovení maximální celková výše těžeb se stanoví jako součet výše těžby nahodilé a těžby úmyslné.