(1) Pracoviště se zdroji ionizujícího záření se navrhuje, staví a uvádí do provozu způsobem, který umožní při provozu bezpečné nakládání se zdroji ionizujícího záření a dostatečné zajištění radiační ochrany jak osob na pracovišti, tak i osob pobývajících v jeho okolí. Zejména se zajišťuje, aby

a) stavební materiál použitý k výstavbě pracoviště a konstrukce stěn, stínění a kryty zdrojů, vybavení a vnitřní členění pracoviště byly voleny tak, aby při všech činnostech na tomto pracovišti vedoucích k ozáření a při případných radiačních nehodách byla zajištěna taková radiační ochrana, která odpovídá podmínkám očekávaným při provozu pracoviště,

b) stěny, strop a podlaha místnosti, do které se ukládají radionuklidové zářiče v době, kdy se nepoužívají, byly chráněny takovými stínícími vrstvami, aby efektivní nebo ekvivalentní dávky v prostorách s touto místností sousedících nepřekročily obecné základní limity ozáření (§ 9),

c) na pracovištích s otevřenými radionuklidovými zářiči byla umožněna co nejrychlejší a nejúčinnější případná očista osob i pracoviště od znečišťujících radionuklidů.