(1) K bezpečnému provozu musí být na každém pracovišti se zdroji ionizujícího záření, kromě zdrojů nevýznamných a drobných, nejpozději před zahájením vlastního nakládání se zdroji ionizujícího záření zajištěno

c) vybavení pracoviště přístroji, zařízeními a pomůckami v množství a kvalitě dostatečných k zabezpečení všech měření uvedených v programu monitorování, vnitřním havarijním plánu, protokolu o přejímací zkoušce, případně Úřadem stanovených v podmínkách povolení k nakládání, a jejich udržování v řádném technickém stavu,

a) vykonávání soustavného dohledu nad dodržováním radiační ochrany na pracovišti [§ 18 odst. 1 písm. i) zákona] alespoň jednou osobou se zvláštní odbornou způsobilostí⁹) v radiační ochraně,

b) vymezení a označení kontrolovaného pásma v souladu s ustanoveními § 35 a zajištění podmínek pro regulaci pohybu osob v tomto pásmu v souladu s ustanoveními § 36,

d) vybavení pracovníků se zdroji ionizujícího záření osobními ochrannými prostředky (např. pláště, zástěry, brýle, rukavice s odpovídajícím stínícím účinkem) a odpovídajícími ochrannými pracovními pomůckami (např. pinzety, kleště, stínící ochranné obaly, kontejnery).

(2) Zvláštní zdravotní způsobilost pracovníků kategorie A musí být pravidelně, nejméně jednou za dva roky, ověřována Úřadem určeným zdravotnickým zařízením preventivními lékařskými prohlídkami v rozsahu odpovídajícím posuzování zdravotní způsobilosti na rizikových pracovištích.¹) Záznamy o lékařských prohlídkách se na pověřeném zdravotnickém zařízení uchovávají po dobu nejméně 30 let od ukončení práce v kontrolovaném pásmu a současně alespoň do dosažení věku 90 let nebo 10 let po úmrtí daného pracovníka. S výsledky a závěry lékařských prohlídek je pracovník seznamován a na vyžádání se zasílají také příslušným držitelům povolení k nakládání se zdroji ionizujícího záření.

b) okamžité výměny a vyhodnocení osobních dozimetrů v případě podezření nebo vzniku radiační nehody,

(3) U pracovníků kategorie A je nutno zajistit

c) informovanost pracovníků o výsledcích vyhodnocení jejich osobních dozimetrů.

a) pravidelné výměny a vyhodnocení osobních dozimetrů,

(4) Znečištění radionuklidy povrchu těla, oděvu, zařízení nebo stavebních částí pracovišť se zdroji ionizujícího záření má být udržováno pod směrnými hodnotami povrchového znečištění radionuklidy stanovenými v tabulce č. 1 přílohy č. 2. Pokud znečištění radionuklidy tyto úrovně překračuje, je nutno vykonat účinnou dekontaminaci, přičemž pro znečištění radionuklidy povrchů v kontrolovaném pásmu, které vzniklo v důsledku předvídaných způsobů používání zdrojů ionizujícího záření, se stanovené hodnoty vztahují pouze na snímatelnou část povrchového znečištění radionuklidy.

d) aby v prostorách přilehlých k radiodiagnostickým vyšetřovnám roční efektivní dávky nepřekročily 100 µSv.

a) pro jaderná energetická zařízení, aby kolektivní efektivní dávka u všech pracovníků kategorií A a B nepřekročila za kalendářní rok 4 Sv na každý instalovaný GW výkonu,

b) aby průměrné efektivní dávky u příslušné kritické skupiny obyvatel nepřekročily v kalendářním roce 200 µSv v důsledku výpustí do ovzduší ani 50 µSv v důsledku výpustí do vodotečí nebo 250 µSv celkově ze všech výpustí z daného pracoviště,

c) aby v prostorách přilehlých k radioterapeutickým ozařovnám roční efektivní dávky nepřekročily 250 µSv,

(5) Nutnou podmínkou pro to, aby provoz pracoviště se zdroji ionizujícího záření mohl být považován za bezpečný, je