9. Druhá a další aproximace probitu
Pro druhou (lineární) aproximaci probitu se nejprve vypočte společný parametr sklonu b₂ podle vzorce:
$b_2=\frac{{\mathrm{\Sigma S}}_{\mathrm{Xy}}}{{\mathrm{\Sigma S}}_{\mathrm{XX}}}.\text{(4.2-15)}$
(Sčítají se hodnoty pro standardní a zkoušený přípravek.)
Tato hodnota se použije k výpočtu parametru a₂ zvlášť pro každý z přípravků:
$a_2=\overline{y}-b_2\overline{X}.\text{(4.2-16)}$
Tak se získá druhá aproximace Y_II pro standard a přípravek odděleně ve tvaru dvou regresních přímek:
$Y_{\mathrm{II}}=a_2+b_{2}X.\text{(4.2-17)}$
Podle těchto rovnic se vypočtou hodnoty Y_II pro všechny skupiny ošetřované oběma přípravky a porovnají se s odpovídajícími hodnotami Y_I. Jsou-li alespoň některé rozdíly mezi nimi velké, např. větší než 0,1 při počítání na jedno desetinné místo, vypočte se další aproximace zopakováním kroků 6 až 9, přičemž se všechny hodnoty Y_I nahradí příslušnými hodnotami Y_II. Stejně se postupuje i tehdy, jeví-li uvedené rozdíly závislost na dávce.
V počítačovém programu se vypočtou pro všechny ošetřené skupiny čtverce rozdílů YII - YI a jejich součet. Je-li tento součet čtverců větší než například 10-7, nahradí se všechny hodnoty YI příslušnými hodnotami YII a opakují se kroky 6 až 9.