(9) Zkouška chemické stálosti vůči teplu
a) Zkouška látky vyjmenované v odstavci (1).
1. Do každé z obou skleněných zkumavek, které mají
| délku | 350 mm, |
| vnitřní průměr | 16 mm, |
| tloušťku stěny | 1,5 mm |
se vloží 1 g látky vysušené chloridem vápenatým (sušení se musí provést, je-li toho zapotřebí, s látkou zmenšenou na kousky, jejichž hmotnost nepřesahuje 0,05 g). Obě zkumavky se přikryjí těsně tak, aby závěr nekladl odpor, pak se vloží do sušárny tak, aby bylo vidět alespoň 4/5 jejich délky a ponechají se po dobu 30 minut při teplotě 132 °C. Po tuto dobu se pozoruje, zda se vyvíjí nitrózní plyny ve formě žlutohnědých par, které jsou zvlášť dobře viditelné na bílém pozadí.
2. Neobjeví-li se tyto páry, považuje se látka za stálou.
b) Zkouška zvláčněné nitrocelulózy [odstavec (2)]
Pozorování a zhodnocení jako pod a).
1. 3 g zvláčněné nitrocelulózy se vloží do stejných skleněných zkumavek jako pod a) a tyto se pak vloží do sušárny s konstantní teplotou 132 °C.
2. Zkumavky se zvláčněnou nitrocelulózou zůstanou v sušárně jednu hodinu. Po tuto dobu nesmějí být viditelné žádné žlutohnědé nitrózní páry (nitrózní plyny).