1701 (1) Pro radionuklidy známé totožnosti, které však nejsou uvedeny v tabulce I, vyžaduje určení hodnot A₁ a A₂ multilaterálního schválení. Alternativně mohou být použity hodnoty A₁ a A₂, uvedené v tabulce II, bez schválení příslušných úřadů.
Tabulka II - Všeobecné hodnoty pro A1 a A2

Obsah	A1		A2
	TBq	(Ci)1)	TBq	(Ci)1)
Nuklidy, které vysílají jen paprsky beta nebo gama	0,2	5	0,02	0,5
Nuklidy, které vysílají paprsky alfa nebo nuklidy, pro které nejsou k dispozici vhodné údaje	0,10	2	2 x 10-5	5 x 10-4

¹) Hodnoty v Curie (Ci) se zjistí přepočtem údajů v terabecquerelech (TBq) na Ci a následným zaokrouhlením.

(2) Při výpočtech A₁ a A₂ u radionuklidu, který není obsažen v tabulce I, platí radioaktivní rozpadová řada, v níž jsou přítomné radionuklidy ve svých přirozeně vystupujících podílech a v níž nevykazuje žádný dceřiný nuklid poločas buď delší než 10 dní, nebo více než má výchozí nuklid, jako jediný radionuklid. Zde zohled ňovaná aktivita a hodnoty A₁ nebo A₂, které mají být dosazeny, musí odpovídat hodnotám, které platí pro výchozí nuklid. U radioaktivních rozpadových řad s dceřiným nuklidem, jehož poločas činí buď více než 10 dní, nebo jehož poločas je větší než poločas výchozího nuklidu, musí být výchozí nuklid a takové dceřiné nuklidy považovány za směsi různých nuklidů.

(3) U směsí radionuklidů, u nichž je známa identita a aktivita každého jednotlivého radionuklidu, se použijí tyto podmínky:

a) u radioaktivních látek zvláštní formy:
$\sum _i\frac{B\left(i\right)}{A_1\left(i\right)}menšíneborovnajícíse1$

b) u radioaktivních látek v jiné formě:
$\sum _i\frac{B\left(i\right)}{A_2\left(i\right)}menšíneborovnajícíse1$
přičemž B (i) je aktivita radionuklidu i a A₁(i) a A₂(i) jsou příslušné hodnoty pro radionuklid i.
Alternativně může být hodnota A₂ u směsí stanovena takto:
$A_{2}usměsi=\frac{1}{\sum _i\frac{f\left(i\right)}{A_{2\left(i\right)}}}$
přičemž f(i) je zlomek nuklidu i ve směsi a A₂(i) příslušná hodnota A₂ pro nuklid i.

(4) Je-li známa totožnost každého jednotlivého radionuklidu, ale jednotlivé aktivity některých radionuklidů nejsou známy, mohou být radionuklidy shrnuty do skupin. Pro radionuklidy každé skupiny mohou být vzaty nejnižší vhodné hodnoty A₁ nebo A₂ při použití vzorců podle odstavce (3). Základem pro rozdělení do skupin mohou být celková aktivita alfa a celková aktivita beta/gama, jestliže jsou tyto známy, přičemž nejnižší hodnoty A₁ nebo A₂ se dosadí pro zářič alfa, popř. beta/gama.

(5) Pro radionuklidy nebo směsi radionuklidů, pro které nejsou k dispozici žádné relevantní údaje, se použijí hodnoty z tabulky II.