1. 6. 4. 2 Příprava aparatury

1.6.4.2.1 Čištění
Skleněné nádoby je nutné pečlivě čistit. Pokud je to nutné, měly by se vymýt horkou kyselinou chromsírovou a následně koncentrovanou kyselinou fosforečnou (83-98 % hm. H₃PO₄), pečlivě vypláchnout pitnou vodou a nakonec ještě vymýt dvakrát destilovanou vodou, až se získá neutrální reakce. Potom se nádoba vysuší nebo se vypláchne zkoumaným roztokem vzorku.
Prstenec je třeba nejprve pečlivě umýt vodou, aby se odstranily všechny látky rozpustné ve vodě. Poté se krátce ponoří do kyseliny chromsírové, opláchne se dvakrát v destilované vodě až do neutrální reakce a nakonec se krátce ohřeje nad metanolovým plamenem.
Poznámka:
Znečištění látkami, které se nerozpouštějí ani nerozkládají kyselinou chromsírovou ani kyselinou fosforečnou, jako například silikony, je nutné odstraňovat vhodnými organickými rozpouštědly.

1.6.4.2.2 Kalibrování aparatury
Kontrola aparatury spočívá v přezkoušení nuly. Měla by být nastavena tak, aby údaj přístroje dovoloval spolehlivé stanovení v mN.m^-1.

a) Ustavení:
Přístroj je nutné umístit vodorovně, čehož je možné dosáhnout například pomocí vodováhy, která se položí na základovou desku tenziometru a odpovídajícím nastavením stavěcích šroubů, kterými je přístroj vybaven.

b) Nastavení nuly:
Po upevnění prstence na aparatuře a před ponořením do kapliny je třeba nastavit nulu ukazatele tenziometru a zkontrolovat rovnoběžnost prstence s hladinou kapaliny. K tomu je možné použít hladiny kapaliny jako zrcadla.

c) Kalibrace:
Vlastní kalibraci před měřením je možné provést dvojím způsobem:

ca) Použitím závaží: při tomto postupu se použijí jezdci o známé hmotnosti mezi 0,1 g a 1,0 g, kteří se umístí na prstenec. Kalibrační faktor φ_a , kterým je třeba násobit všechny hodnoty odečtené na přístroji, je možné určit podle rovnice (1):
${\varnothing }_a=\frac{{\sigma }_r}{{\sigma }_a},kde{\sigma }_r=\frac{m.g}{2b}mN.m^{-1}\left(1\right)$
kde
m = hmotnost jezdců (g),
g = zemské zrychlení (981 cm.s^-2 v úrovni hladiny moře),
b = střední obvod prstence (cm),
Ø_a = odečtená hodnota na tenziometru po umístění jezdců na prstenec (mN.m^-1).

cb) Použitím vody: při tomto postupu se použije čistá voda, jejíž povrchové napětí má při 23 °C hodnotu 72,3 mN.m^-1. Tento postup je mnohem rychleji proveditelný než kalibrace se závažími. Existuje zde však vždy nebezpečí, že povrchové napětí vody je pozměněno stopovým znečištěním povrchově aktivními látkami.
Kalibrační faktor Ø_b, kterým je třeba násobit všechny hodnoty odečtené na přístroji, je možné určit podle rovnice (2):
${\varnothing }_b=\frac{{\sigma }_o}{{\sigma }_g}\left(2\right)$
kde
σ_o = udaná hodnota povrchového napětí vody v literatuře (mN.m^-1),
σ_g = naměřená hodnota povrchového napětí vody (mN.m^-1),
obě při stejné teplotě.