1.6.4.2.2 Kalibrování aparatury
Kontrola aparatury spočívá v přezkoušení nuly. Měla by být nastavena tak, aby údaj přístroje dovoloval spolehlivé stanovení v mN.m^-1.

a) Ustavení:
Přístroj je nutné umístit vodorovně, čehož je možné dosáhnout například pomocí vodováhy, která se položí na základovou desku tenziometru a odpovídajícím nastavením stavěcích šroubů, kterými je přístroj vybaven.

b) Nastavení nuly:
Po upevnění prstence na aparatuře a před ponořením do kapliny je třeba nastavit nulu ukazatele tenziometru a zkontrolovat rovnoběžnost prstence s hladinou kapaliny. K tomu je možné použít hladiny kapaliny jako zrcadla.

c) Kalibrace:
Vlastní kalibraci před měřením je možné provést dvojím způsobem:

ca) Použitím závaží: při tomto postupu se použijí jezdci o známé hmotnosti mezi 0,1 g a 1,0 g, kteří se umístí na prstenec. Kalibrační faktor φ_a , kterým je třeba násobit všechny hodnoty odečtené na přístroji, je možné určit podle rovnice (1):
${\varnothing }_a=\frac{{\sigma }_r}{{\sigma }_a},kde{\sigma }_r=\frac{m.g}{2b}mN.m^{-1}\left(1\right)$
kde
m = hmotnost jezdců (g),
g = zemské zrychlení (981 cm.s^-2 v úrovni hladiny moře),
b = střední obvod prstence (cm),
Ø_a = odečtená hodnota na tenziometru po umístění jezdců na prstenec (mN.m^-1).

cb) Použitím vody: při tomto postupu se použije čistá voda, jejíž povrchové napětí má při 23 °C hodnotu 72,3 mN.m^-1. Tento postup je mnohem rychleji proveditelný než kalibrace se závažími. Existuje zde však vždy nebezpečí, že povrchové napětí vody je pozměněno stopovým znečištěním povrchově aktivními látkami.
Kalibrační faktor Ø_b, kterým je třeba násobit všechny hodnoty odečtené na přístroji, je možné určit podle rovnice (2):
${\varnothing }_b=\frac{{\sigma }_o}{{\sigma }_g}\left(2\right)$
kde
σ_o = udaná hodnota povrchového napětí vody v literatuře (mN.m^-1),
σ_g = naměřená hodnota povrchového napětí vody (mN.m^-1),
obě při stejné teplotě.