PROHLÍDKA JATEČNÝCH ZVÍŘAT A MASA

Organizace provozu jatek

Veterinární vyšetřování jatečných zvířat před poražením

Porážení jatečných zvířat

Veterinární vyšetřování jatečných zvířat po poražení

c) uplynulo nejméně 7 dnů po jejich očkování umrtvenými mikroorganizmy, anebo 21 dnů po jejich očkování živými mikroorganizmy.

a) uplynula ochranná lhůta stanovená v projektu pokusu,

b) nejeví klinicky zjevné reakce po provedeném pokusu,

(2) Zvířata musí být při příjmu na jatkách označována a ustájena tak, aby bylo možno kdykoli zjistit místo jejich původu a den jejich příjmu. Prostor, v němž byla po příjmu ustájena, nesmí již opustit, aby od vykládky do porážky nedošlo k mísení zvířat pocházejících z různých stájí, kotců, klecí a beden.

(3) Drůbež a králíci se ponechávají pro zklidnění po dobu nejméně 15 minut v přepravním prostoru dopravního prostředku, anebo v přepravní kleci uložené ve zvláštní místnosti, jež byla určena pro tento účel.

(1) Jatečná zvířata dodaná na jatky musí být stanoveným způsobem označena a provázena potvrzením o zdravotním stavu zvířete a o nákazové situaci v chovu, z něhož je zvíře dodáváno (dále jen „zdravotní potvrzení“), a ostatními průvodními listinami, do nichž provozovatel jatek zaznamená každé další označení zvířat po jejich příjmu na jatkách. Provozovatel jatek předá zdravotní potvrzení úřednímu veterinárnímu lékaři a předloží mu ostatní průvodní listiny ke kontrole.

(4) Drůbež a králíci, kteří nebyli poraženi v den jejich příjmu na jatky, musí být poraženi na počátku pracovní směny následujícího dne. Není-li to možné zejména proto, že po dni jejich příjmu na jatky následuje den pracovního volna nebo klidu, nelze přijmout dodávku těchto zvířat na jatky.

(3) Nemocná, vyčerpaná a sající zvířata se porážejí do 2 hodin po příjmu.

(1) Jatečná zvířata, ustájená na jatkách, musí být řádně ošetřována a napájena, v případě ustájení trvajícího déle než 24 hodin také krmena, dojnice, laktující ovce a kozy vydojeny. Při volném ustájení musí být plemeníci a plemenice ustájeni odděleně.

(2) Délku odpočinku zvířat před porážkou určí úřední veterinární lékař se zřetelem na druh a stav zvířat, na způsob a dobu přepravy a na místní podmínky. Zvířata přepravovaná v klecích či bednách se porážejí co nejdříve.

(1) Provozní prostory a zařízení se čistí a dezinfikují podle potřeby a po ukončení pracovního dne. Provozní prostory a zařízení, použité při manipulaci se zvířaty nemocnými nákazou zvířat, podezřelými z nákazy zvířat nebo podezřelými z nakažení, se čistí a dezinfikují podle pokynů úředního veterinárního lékaře.

(3) Zvířata, která byla přivedena do prostoru porážky, musí být neprodleně omráčena a vykrvena. Velká jatečná zvířata, která z jakéhokoli důvodu pozbyla schopnost pohybu a nemohou být přivedena do prostoru porážky, se porážejí na místě.

(2) Pro jatky s malou kapacitou určí okresní veterinární správa v dohodě s provozovatelem jatek porážecí dny a hodiny. Provozovatel těchto jatek předem uvědomí okresní veterinární správu o původu, počtu a předpokládané době porážky jatečných zvířat, aby mohlo být provedeno před porážkou jejich vyšetření zaživa a aby byl úřední veterinární lékař, popřípadě veterinární technik okresní veterinární správy přítomen porážce. Prohlídka musí být provedena v den porážky.

c) zvířata nejsou unavená, rozrušená nebo zraněná.

b) zvířatům nebyly podávány doplňkové látky nebo léčiva, které by mohly ohrozit zdraví lidí,

a) zvířata jsou zdravá, zejména zda nejsou nemocná nákazou zvířat, podezřelá z nákazy zvířat nebo podezřelá z nakažení, popřípadě zda u nich nejde o onemocnění přenosné ze zvířat na člověka, pro něž by jejich maso nebylo způsobilé k využití pro výživu lidí,

(1) Veterinární vyšetřování jatečných zvířat před poražením se provádí při jejich příjmu na jatkách. Trvá-li ustájení zvířete na jatkách déle než 24 hodin, opakuje se toto vyšetření v den porážky.

(2) Při vyšetřování jatečných zvířat před poražením se ověřuje jejich totožnost a zjišťuje, zda

(3) Zvířata, u nichž bylo zjištěno onemocnění nákazou zvířat, podezření z nákazy zvířat nebo podezření z nakažení nákazou zvířat, pro kterou není stanoven zákaz porážení, musí být podle pokynu úředního veterinárního lékaře přejímána, označena a vážena odděleně od ostatních zvířat a ustájena ve vyhrazených (izolačních) prostorech.

(4) Na jatkách nebo v oddělení jatek, určených pro porážení nemocných nebo z nemoci podezřelých zvířat, se porážejí také

b) zvířata podezřelá z přítomnosti patogenních činitelů v mase.

a) zvířata s výjimkou ovcí, drůbeže a králíků, která jsou podezřelá z nakažení vzteklinou, poněvadž byla poraněna jiným zvířetem, a to do 24 hodin po poranění a za podmínky, že byl povrch jejich těla dezinfikován před přepravou na jatky 3% roztokem chloraminu o teplotě 20 až 25 °C, působícím po dobu 20 minut,

(3) Opracování poražených zvířat se provádí teprve po úplném vymizení reflexů.

(4) Stažení kůže a odštětinování se provádí před vykolením, oškubání před vykucháním. Vykolení a vykuchání musí být provedeno tak, aby nedošlo ke znečištění masa a orgánů obsahem jícnu, žaludku, střevního traktu, žlučového měchýře, močového měchýře nebo pohlavních orgánů.

(1) Porážet jatečná zvířata lze jen stanovenými způsoby. Jejich usmrcení se provádí zásadně vykrvením; před vykrvením musí být zvířata omráčena, pokud nebyl se zřetelem na potřeby církevních a náboženských společností povolen jiný postup.¹⁴) Ve výjimečných případech, zejména v nebezpečí prodlení, může úřední veterinární lékař povolit usmrcení zastřelením.

(2) Zvířata se omračují ihned po příchodu na místo omračování, a to mechanicky, elektricky nebo chemicky; při omračování musí být fixována. Omračování se provádí tak, aby bezprostředně po něm došlo k úplné ztrátě vědomí. Po omráčení skotu, ovcí a koz nesmí být prováděno jakékoliv poškozování centrální nervové tkáně předměty zaváděnými do dutiny lebeční.

(5) Všechny úkony v průběhu opracovávání poražených zvířat musí na sebe bezprostředně navazovat a plynule probíhat tak, aby od omráčení do vyjmutí vnitřností neuplynula doba delší než 45 minut, u drůbeže a králíků delší než 10 minut.

(6) Nafukování masa a orgánů lze provádět jen v rámci povoleného jiného postupu, uvedeného v odstavci 1; nafouknutý orgán je nepoživatelný.

(2) Zchlazená krev musí být zpracována do výrobků do 48 hodin.

(1) Krev určená k potravinářským účelům musí být těžena stanoveným technologickým postupem a do 3 hodin po vytěžení zchlazena na teplotu do 3 °C nebo zmrazena na teplotu -18 °C.

b) všechny orgány a ostatní části, podléhající vyšetření, byly zavěšovány a odkládány v bezprostřední blízkosti těla zvířete. Při porážení jatečných zvířat na linkách se předkládají současně s tělem zvířete, popřípadě se s ním shodně označují. Ledviny se vyjímají z tukového pouzdra, a jde-li o skot, prasata, koně, osly a jejich křížence, uvolňují se i z ledvinového pouzdra;

(1) V souvislosti s přípravou a prováděním veterinárního vyšetření masa, orgánů a ostatních částí poražených zvířat provozovatel jatek zajistí, aby

(2) V rámci přípravy veterinárního vyšetření masa a orgánů velkých jatečných zvířat se odstraňují ušní, oční a řitní výkroje a pupeční mošna a uzavírají konečník, střeva, žaludek (předžaludek) a jícen. Konce končetin až po zápěstní a zánártní klouby mohou být odděleny od těla zvířete. Mandle lze oddělit až po jejich vyšetření, žlučník až po vyšetření jater.

(3) Jatečná zvířata jednotlivých druhů a kategorií, jejich těla, maso, orgány a ostatní části se připravují k veterinárnímu vyšetření způsobem uvedeným v příloze č. 4 k této vyhlášce. Vyžaduje-li to zájem na řádném provedení veterinárního vyšetření, může úřední veterinární lékař požadovat podélné dělení těla a hlavy u všech zvířat.

a) byly provedeny potřebné pomocné úkony, zejména odstranění změněných částí, odříznutí struků a vemen v laktaci u prasnic, odstranění kyrysů u kanců a řezanců, stažení kůže, vyloupnutí pohrudnice a pobřišnice, vykostění, rozříznutí kostí apod.;

c) při současném porážení více zvířat nebo při porážení zvířat na linkách bylo až do rozhodnutí o mase nepochybné, které maso, orgány a ostatní části patří k sobě. Při porážení drůbeže a králíků se označují jednotlivé skupiny poražených zvířat;

d) znečištěné maso, orgány a ostatní části byly podle pokynu úředního veterinárního lékaře očištěny, popřípadě odstraněny;

e) až do skončení vyšetření nepřišly dosud nevyšetřené maso, orgány a ostatní části do styku s masem, orgány a ostatními částmi již vyšetřenými.

(1) Veterinární vyšetření masa, orgánů a ostatních částí poražených jatečných zvířat spočívá v zevní prohlídce, prohmatávání a nařezávání. Podle potřeby se doplňuje odběrem vzorků k pomocným zkouškám a laboratornímu vyšetření.

(3) Součástí vyšetřování masa a orgánů skotu starého 30 měsíců a více a masa a orgánů skotu starého 24 měsíců a více poraženého nutnou porážkou^14a) je vyšetřování na spongiformní encefalopatii skotu (BSE).

(2) Součástí vyšetřování masa prasat, koní, oslů a jejich kříženců a nutrií, jakož i zvěře vnímavé na trichinelózu je vyšetření na trichinely trávicí metodou.

(1) Před veterinárním vyšetřením nelze maso, orgány a ostatní části odstraňovat, ani jakýmkoli způsobem upravovat bez souhlasu úředního veterinárního lékaře. Zejména nelze omýváním, stěrem, ořezáváním, slupováním, vytrháváním nebo jiným způsobem odstraňovat, upravovat nebo zakrývat známky onemocnění nebo jiné změny.

(2) Maso a orgány jatečných zvířat, určené k vývozu, mohou být upraveny podle požadavků zahraničního odběratele, avšak pouze takovým způsobem, aby to neztěžovalo nebo nebránilo rozhodování o mase.

l) vemeno a jeho mízní uzliny,

k) ledviny, jejich mízní uzliny, pohlavní a močové orgány,

j) slezina,

i) střeva s mízními uzlinami tenkých střev,

h) žaludek s mízními uzlinami a předžaludek,

(2) Jde-li o plemenné býky, hřebce, kance a berany z inseminačních stanic, šlechtitelských a rozmnožovacích chovů, kteří byli určeni k jatečným účelům pro poruchu plodnosti, vyšetřují se jejich pohlavní orgány se zřetelem na etiologii jejich onemocnění a geneticky podmíněné vady.

g) játra s mízními uzlinami a žlučníkem,

f) bránice,

d) osrdečník a srdce,

e) jícen,

a) krev,

b) hlava, hltan a mízní uzliny podčelistní a příušní, mandle, jazyk, popřípadě i mozek a jeho pleny, u skotu též mízní uzliny zahltanové vnitřní a žvýkací svaly vnitřní a vnější, u koní, oslů a jejich kříženců též nosní přepážka,

c) plíce s průdušnicí a průduškami, mízní uzliny plicního kořene, mízní uzliny kraniální průdušky a středohrudní,

(1) Jde-li o velká jatečná zvířata, vyšetřují se

n) jde-li o prasata, také mízní uzliny tříselné vnější.

m) povrch těla, svalstvo s tkání tukovou a vazivovou, kosti, klouby, pohrudnice, pobřišnice, popřípadě mícha, která se po prohlídce vyjme z páteřního kanálu,

k) tělní dutiny.

(1) Při vyšetřování jatečné drůbeže se posuzují výživný stav, povrch těla, vykrvení a krev a vyšetřují se

(2) Podle potřeby se provádí

a) hlava,

b) osrdečník a srdce,

c) játra se žlučníkem,

d) slezina,

e) ledviny,

f) žlaznatý a svalnatý žaludek a střeva,

g) plíce,

h) vzdušné vaky,

i) pohlavní orgány,

j) svalstvo, popřípadě i kosti, klouby a bursa Fabricii,

a) vyšetření naříznutých orgánů nebo kosterní svaloviny, tělní dutiny po rozseknutí prsní kosti a dutiny zobáku a hltanu po jednostranném řezu v koutku zobáku,

b) odebrání vzorků k pomocným zkouškám a mikrobiologickému nebo jinému laboratornímu vyšetření.

c) ledviny,

e) zažívací trakt,

f) pobřišnice a pohrudnice,

g) pohlavní orgány,

h) svalovina, bránice a tukové pletivo.

(2) Podle potřeby se odebírají vzorky k pomocným zkouškám a mikrobiologickému nebo jinému laboratornímu vyšetření.

(1) Při vyšetřování jatečných králíků se posuzují výživný stav, kůže, podkoží a hlava a vyšetřují se

a) plíce a srdce,

b) játra se žlučníkem,

d) slezina,

a) nařezávají podezřelé části, mízní uzliny v jejich okolí a krajinové mízní uzliny,

b) uvolňují plec a hluboká svalovina stehenní z vnitřní strany, prohmatávají a nařezávají klouby a prohlíží kostní dřeň po rozseknutí nebo rozříznutí kostí,

(1) Nestačí-li veterinární vyšetření masa, orgánů a ostatních částí poražených jatečných zvířat podle § 63 odst. 1 k jejich odpovědnému posouzení, provádí se jejich podrobnější vyšetření (prohloubená prohlídka); jeho specifickou formou jsou testační porážky.

(2) Při prohloubené prohlídce se zejména

d) při uhřivosti skotu nebo sarkocystóze provádějí také vydatné řezy o ploše asi 10 cm x 10 cm do svaloviny lopatkové, krční, hřbetní a hýžďové, popřípadě i do svaloviny bránice a bráničního pilíře,

c) při onemocnění nervového ústrojí a generalizované tuberkulóze mízních uzlin hlavy prohlížejí také mozek, mícha a mozkové pleny,

f) v případě koně bělouše uvolňuje plec a nařezává svalovina v oblasti páteře.

e) v případě telat, ovcí a koz vyšetřují také ledviny po uvolnění z tukového a vazivového obalu,

(5) Ustanovení odstavce 4 se nevztahuje na náhradu nákladů spojených s výkonem prohlídky skotu starého 30 měsíců a více a s výkonem prohlídky skotu starého 24 měsíců a více poraženého nutnou porážkou; náhrada nákladů v těchto případech činí 790,- Kč.

(3) Náhrada nákladů spojených s výkonem prohlídky masa zvířat, podléhajících veterinárnímu vyšetření před poražením, při bourání činí – nejde-li o bourání na jatkách – 20,-Kč za 1 tunu. Náhrada nákladů spojených s výkonem prohlídky masa zvířat, nepodléhajících veterinárnímu vyšetření před poražením, při bourání činí 108,-Kč za 1 tunu.

(2) Náhrada nákladů uvedených v odstavci 1 je u divokých prasat stejná jako u prasat, u ostatní srstnaté zvěře spárkaté stejná jako u ovcí a koz, u pernaté zvěře a zajíců stejná jako u drůbeže a králíků.

(1) Náhrada nákladů spojených s výkonem prohlídky jatečných zvířat a masa s výjimkou případů uvedených v odstavcích 3 až 5 činí, jde-li o

(4) Je-li prohlídka uvedená v odstavci 1 prováděna v jiné než stanovené pracovní době jatek, anebo – jde-li o jatky s malou kapacitou – v jiné než určené porážecí době, zvyšuje se náhrada nákladů spojených s jejím výkonem na dvojnásobek.