Část 6 · 471/2000 Sb.

ČÁST VI.
CHOV PLEMENNÝCH RYB

A. TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ VÝKONNOSTI
ve šlechtitelských a prarodičovských (rozmnožovacích) chovech, v chovech, které jsou pro tuto kategorii připravovány a v testačních stanicích, kde se sledují:

I. Plastické znaky
individuálně sledované nejméně u 33 kusů plemenných ryb v populaci v tržní hmotnosti (znaky a) až f) podle obr. č 3)

a) celková délka v mm (CD),

b) délka těla v mm (DT),

c) délka trupu v mm (DTr),

d) délka hlavy v mm (DH),

e) výška těla, v mm (VT),

f) šířka těla v mm (ŠT),

g) celková hmotnost ryby (v g)

h) hmotnost trupu v g,

i) hmotnost hlavy v g oddělené od trupu,

j) hmotnost obou filetů s kůží v g, oddělených řezy od kostry trupu a pletenců ploutví,

k) hmotnost gonád v g s určením pohlaví,

II. Reprodukční užitkovost u vytíraných ryb
Trupem se rozumí
Hlava se odděluje od těla obloukovitým řezem tak, aby pletenec prsních ploutví zůstal u těla.

a) u kaprovitých ryb, candáta obecného, jeseterů, okouna říčního, okounka pstruhového, sumce velkého, štiky obecné a tilápií tělo bez hlavy, šupin, vnitřních orgánů a ploutví oddělených těsně při bázi těla,

b) u lína obecného, mníka jednovousého, pstruhů, sivenů, sumečků a úhoře říčního tělo s hlavou, bez žaber a vnitřních orgánů,

c) u lipana podhorního a síhů tělo s hlavou, bez žaber, šupin a vnitřních orgánů.

1. celkový počet jiker na 1 kg hmotnosti jikernačky,

2. velikost jiker u lososovitých ryb v mm, hmotnost jiker na 1 kg hmotnosti jikernačky u ostatních druhů,

3. objem spermatu v ml na 1 kg hmotnosti mlíčáka,

4. celkový počet spermií na 1 kg hmotnosti mlíčáka,

5. procento oplozenosti jiker v očních bodech,

6. celkové množství rozplavaného váčkového plůdku,

III. Procento přežití
(v prvním roce a dalších letech až do tržní velikosti), zjišťované v každém roce sledování

a) za vegetační období od jarního do podzimního výlovu,

b) mimo vegetační období po komorování, od podzimního do jarního výlovu,

IV. Hmotnost
dosažená v prvním roce a dalších letech až do tržní velikosti je zjišťovaná nejméně jednou ročně, nebo minimálně 3x za období testu.

B. TESTOVÁNÍ MEZIPLEMENNÝCH KŘÍŽENCŮ
se provádí za účelem zjištění výkonnosti plemen, linií a populací ryb. Při testování a posuzování se hodnotí

I. Plastické znaky
podle části A. I. písm a), b), d) až k).

II. Reprodukční užitkovost
individuálně značených generačních ryb s minimálním počtem 25 mlíčáků a 15 jikernaček pro každý typ křížení:
Postup reprodukce:

a) je prováděna umělým výtěrem u všech jedinců synchronně v jednom časovém období,

b) gamety jsou odebírány individuálně s určením množství gamet na 1 kg hmotnosti mlíčáka a jikernačky,

c) osemenění s aktivací gamet je prováděno párově nebo polyspermicky, kdy je zařazeno sperma nejméně od 25 mlíčáků a jikry od 15 jikernaček, sperma a jikry jsou rozděleny na skupiny, tzn. vždy stejný objem spermatu od 25 mlíčáků je rozdělen na 5 skupin se zastoupením spermatu od 5 mlíčáků ve skupině a stejné množství jiker od 15 jikernaček je rozděleno na 3 skupiny se zastoupením jiker od 5 jikernaček ve skupině, každá ze skupin jiker je následně rozdělena na 5 porcí. Každá porce jiker je osemeněna spermatem jedné skupiny mlíčáků a aktivována. Aktivované porce od jedné skupiny jikernaček jsou smíseny a inkubovány v jednom inkubačním aparátu,

d) hodnotí se procento oplozenosti jiker v očních bodech,

e) vykulený plůdek z jednotlivých inkubačních aparátů se přenese do jednotlivých kolíbek a hodnotí se množství rozplavaného plůdku,

f) při sestavování obsádky je váčkový plůdek smísen proporcionálně od tří skupin jikernaček, tzn. ze tří separátních kolíbek.

III. Testování kapra obecného a lína obecného v rybnících
se provádí
Tabulka č. 11: Schéma testování výkonnosti u ryb v prvním roce testování nebo do skupinového označení, bez opakování.

Rybník	Mateřské plemeno	Otcovské plemeno	Kontrolní linie
I.	A	A	K
II.	A	B	K
III.	A	C	K

Tabulka č. 12: Schéma testování výkonnosti u ryb ve druhém roce testování nebo do skupinového označení, tři opakování.

Nasazení z rybníků v druhém roce	Rozsazení z rybníků z prvního roku	Mateřské plemeno	Otcovské plemeno	Kontrolní linie
I.	I.	A	A	K
	II.	A	B	K
	III.	A	C	K
II.	I.	A	A	K
	II.	A	B	K
	III.	A	C	K
III.	I.	A	A	K
	II.	A	B	K
	III.	A	C	K

a) vysazením rozplavaného nerozkrmeného váčkového plůdku a jeho odchovem do tržní velikosti s provedením výtěžnosti jedlých částí na závěr testu,

b) současně je testována kontrolní linie jiného odlišitelného fenotypu (např. barva, ošupení apod.) k eliminaci vlivů prostředí na dosaženou hodnotu hmotnosti,

c) individuálním hodnocením nejméně 33 kusů v každém křížení se stanovením

1. hmotnosti jedince,

2. průměrné hmotnosti skupiny,

3. procenta přežití

4. směrodatné odchylky, variačního koeficientu a heterózního efektu,

d) v prvním roce nebo do skupinového označení probíhá testování bez opakování s minimem tří testovaných skupin a kontrolní linie, která byla alespoň 2x součástí předchozích testů a používá se ke korekci vlivů prostředí na dosaženou živou hmotnost podle vzorce:
Korekce vlivu prostředí na dosaženou hodnotu hmotnosti
h_k = h.k₁/k₂
kde h_k = korigovaná hmotnost hodnoceného křížence
h = skutečná hmotnost hodnoceného křížence
k₁ = průměrná hmotnost kontrolní skupiny ze všech rybníků
k₂ = průměrná hmotnost kontrolní skupiny v hodnoceném rybníku

e) v druhém roce nebo po skupinovém označení probíhá testování minimálně třikrát s minimem tří testovaných skupin a kontrolní linií v každém opakování, která jsou identická,

f) testování probíhá podle schématu v tabulce 11 a 12.

IV. Testování pstruha duhového a ostatních druhů ryb
se provádí v nádržích v jednotných podmínkách s opakováním 4x při stejných parametrech prostředí (hustoty obsádky, výživy, teploty, obsluhy, fotoperiody, kvality vody) v individuálních nádržích.
V každé testované skupině a opakování je posuzována
Plastické znaky jsou zjišťovány u tržních jedinců na závěr testu.
Pozn.:
Za nádrže se považují chovatelské stavby a zařízení s dostatečnou chovnou kapacitou a odpovídajícím technickým vybavením, které zabezpečují opakovatelnost testu a identické podmínky.

a) dosažená individuální hmotnost u 33 ks, alespoň 4× v průběhu testu se stanovením průměrné hodnoty, směrodatné odchylky a variačního koeficientu,

b) celková dosažená hmotnost a přežití s vyšetřením zdravotního stavu alespoň 4x v průběhu testu, získané výsledky jsou korigovány a průměrovány, s výpočtem směrodatné odchylky a variačního koeficientu,

V. Plemenná hodnota
se odhaduje pro:
Plemenná hodnota reprodukční vlastnosti se odhaduje u plemeníků a plemenic.
Podmínkou zařazení plemen do odhadu plemenné hodnoty je určení genetické vzdálenosti mezi plemeny a individuální označení.
U plemenného jedince se odhad plemenné hodnoty reprodukčních ukazatelů provádí nejméně 1x za období po zařazení do plemene tak, že
Tabulka č. 13: Schéma odhadu plemenné hodnoty u ryb v prvním roce nebo do skupinového označení, bez opakování.

Rybník	Mateřské plemeno	Otcovské plemeno	Kontrolní linie
I.	A	A	K
II.	B	B	K
III.	C	C	K

Tabulka č. 14: Schéma odhadu plemenné hodnoty u ryb ve druhém roce nebo do skupinového označení, tři opakování.

Nasazení z rybníků v druhém roce	Rozsazení z rybníků z prvního roku	Mateřské plemeno	Otcovské plemeno	Kontrolní linie
I.	I.	A	A	K
	II.	B	B	K
	III.	C	C	K
II.	I.	A	A	K
	II.	B	B	K
	III.	C	C	K
III.	I.	A	A	K
	II.	B	B	K
	III.	C	C	K

a podle vzorce pro výpočet korekce plemenné hodnoty:
Mezisezónní korekce plemenné hodnoty hmotnosti spolu s korekcí vlivu prostředí na dosaženou plemennou hodnotu v rybnících
h_k = h.k₁/k₂.k₁/k₃
kde h_k= korigovaná hmotnost jedince hodnoceného plemene
h = skutečná hmotnost jedince hodnoceného plemene
k₁= průměrná hmotnost kontrolní skupiny ze všech rybníků
k₂= průměrná hmotnost kontrolní skupiny v hodnoceném rybníku
k₃= průměrná hmotnost stejné kontrolní skupiny z předcházejících minimálně dvou testů ze všech rybníků
Odhad plemenné hodnoty pstruha duhového a ostatních druhů ryb v nádržích se provádí obdobně jako při testování meziplemenných kříženců:

a) do reprodukce jsou zařazeny individuálně značené generační ryby s minimálním počtem 25 mlíčáků a 15 jikernaček každého plemene a plemenné hodnoty se zjišťují pouze mezi plemenicemi a plemeníky uvnitř každého plemene podle odst. 4 písm. b),

a) kontrolní linie je vždy součástí testu a je testována v individuálních nádržích; za kontrolní linii je považována taková, která byla alespoň 2x součástí předchozích testů,

a) meristické znaky

1. množství tvrdých a měkkých paprsků ve hřbetní a řitní ploutvi,

2. u šupinatých ryb mimo lína obecného a pstruhů počet šupin nad, pod a v postranní čáře,

b) odhad plemenné hodnoty kapra obecného a lína obecného v rybnících se provádí podle tabulky č.13 a 14

b) výpočet průměrné korigované hmotnosti hodnoceného plemene se provádí podle vzorce:
h_k = h.k₁/k₃
kde h_k= korigovaná hmotnost hodnoceného plemene
h = skutečná hmotnost daného plemene
k₁ = průměrná hmotnost kontrolní skupiny ze všech nádrží
k₃ = průměrná hmotnost stejné kontrolní skupiny z předcházejících minimálně dvou testů ze všech nádrží,
Meristické a plastické znaky jsou zjišťovány u tržních jedinců na závěr testu.
U plemenných ryb se hodnotí plemena 1x za generaci při dosažení tržní hmotnosti, sleduje se procento přežití a dosažená individuální hmotnost. Plemenná hodnota se zjišťuje minimálně u 33 ks plemeníků a plemenic ze 120 ks individuálně označených plemeníků a plemenic.
Obr. 3: Schéma měření plastických znaků u ryb.

b) plastické znaky

c) reprodukční vlastnosti

d) procento přežití v prvním roce a dalších letech až do tržní velkosti,

e) úroveň dosažené hmotnosti v prvním roce a dalších letech až do tržní velikosti.

C. ZVEŘEJŇOVÁNÍ VÝSLEDKŮ TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ
Výsledky užitkovosti a odhad plemenné hodnoty se zveřejňují vždy při zařazování nové generace plemeníků ve věstníku nebo periodickém tisku uznaného chovatelského sdružení.