ČÁST I.
Technické požadavky

1. SYMBOLY A POJMY

1.1 SYMBOLY
Symboly použité v této příloze mají tento význam:
Ph = zkušební přetlak při hydraulické zkoušce v 0,1 MPa;
Pr = přetlak při roztržení lahve změřený při zkoušce na roztržení v 0,1 MPa;
Prt = výpočtový nejnižší teoretický přetlak při roztržení v 0,1 MPa;
Re = hodnota meze kluzu použitá podle bodu 1.1 k určení hodnoty R pro účely výpočtu částí namáhaných přetlakem v MPa;
Rel = nejmenší hodnota dolní meze kluzu zaručená výrobcem lahví v MPa;
ReH = nejmenší hodnota horní meze kluzu zaručená výrobcem lahví v MPa;
Rp 0,2 = smluvní mez kluzu při 0,2 % zaručená výrobcem lahví v MPa;
Smluvní mez kluzu je hodnota napětí, při kterém trvalá deformace dosáhne 0,2 % původní měřené délky zkušební tyče.
Rm = nejmenší hodnota pevnosti v tahu zaručená výrobcem lahví v MPa;
a = výpočtová nejmenší tloušťka stěny válcového pláště v mm;
D = jmenovitý vnější průměr lahve v mm;
d = průměr trnu pro zkoušku ohybem v mm;
Rmt = skutečná pevnost v tahu v MPa.

1.2 MEZ KLUZU
Pro účely této přílohy se při výpočtu částí namáhaných přetlakem použijí tyto hodnoty meze kluzu:
pokud ocel nevykazuje dolní a horní mez kluzu, použije se nejmenší hodnota smluvní meze kluzu Rp 0,2;
pokud ocel vykazuje dolní a horní mez kluzu, použije se hodnota:
ReL,
ReH x 0,92, nebo
Rp 0,2.

1.3 PŘETLAK PŘI ROZTRŽENÍ
Pro účely této přílohy se “přetlakem při roztržení“ rozumí přetlak při dosažení plastické nestability, to je nejvyšší přetlak dosažený při tlakové zkoušce na roztržení.

1.4 NORMALIZAČNÍ ŽÍHÁNÍ
Termín “normalizační žíhání“ se v této příloze používá ve smyslu definice podle odstavce 68 normy EURONORM 52-83.
Normalizační žíhání může být následováno popouštěním při rovnoměrné teplotě pod nejnižším bodem přeměny oceli (Ac1).

1.5 KALENÍ A POPOUŠTĚNÍ
Pod pojmem “kalení a popouštění“ se rozumí tepelné zpracování, kterému se podrobuje zhotovená lahev a při kterém se lahev ohřeje na rovnoměrnou teplotu nad horním bodem přeměny oceli (Ac3). Lahev se pak ochladí rychlostí, která nepřevyšuje 80 % rychlosti dosahované při ochlazování ve vodě o teplotě 20 °C, načež se popouští při rovnoměrné teplotě pod nejnižším bodem přeměny oceli (Ac1).
Tepelné zpracování musí být provedeno tak, aby nezpůsobilo na lahvi trhliny. Lahve nesmějí být kaleny do vody, která neobsahuje přísady.

2. TECHNICKÉ POŽADAVKY

2.1 POUŽITÉ OCELI

2.1.1 Ocel je definována způsobem své výroby, svým chemickým složením, tepelným zpracováním, kterému se podrobuje zhotovená lahev, a svými mechanickými vlastnostmi. K níže uvedeným požadavkům se poskytují odpovídající informace. Jakákoli změna v těchto informacích bude považována za změnu v typu oceli pro účely EHS schválení vzoru.

(a) Způsob výroby
Způsob výroby je definován odkazem na použitý postup (například siemens-martinská pec, kyslíkový konvertor, elektrická pec) a na metodu uklidnění oceli.

(b) Chemické složení
U chemického složení musí být přinejmenším udán:
- ve všech případech maximální obsah síry a fosforu,
- ve všech případech obsah uhlíku, manganu a křemíku,
- obsah niklu, chromu, molybdenu a vanadu, pokud jsou tyto prvky záměrně přidány jako slitinové přísady.
Obsah uhlíku, manganu, křemíku, a popřípadě niklu, chromu, molybdenu a vanadu musí být udán s dostatečnou přesností, přičemž rozdíl mezi maximálními a minimálními hodnotami pro každou tavbu nesmí překročit:
- u uhlíku:
- 0,06 %, jestliže maximální obsah je menší než 0,30 %,
- 0,07 %, jestliže maximální obsah je 0,30 % nebo více;
- u manganu a křemíku:
- 0,30 %;
- u chromu:
- 0,30 %, jestliže maximální obsah je menší než 1,5 %,
- 0,50 %, jestliže maximální obsah je 1,5 % nebo více;
- u niklu:
- 0,40 %;
- u molybdenu:
- 0,15 %;
- u vanadu:
- 0,10 %.

(c) Tepelné zpracování
Tepelné zpracování je definováno teplotou, dobou výdrže na teplotě a druhem chladicí tekutiny použitými v jednotlivých stadiích tepelného zpracování (normalizační žíhání, popřípadě následované popouštěním, nebo kalení a popouštění). Austenitizační teplota před kalením nebo normalizačním žíháním musí být stanovena s přesností 35 K.
Totéž platí pro teplotu popouštění.

2.1.2 Podmínky, které musí být splněny
Použitá ocel musí být uklidněná a odolná vůči stárnutí. Celá zhotovená lahev musí být podrobena tepelnému zpracování, kterým může být buď normalizační žíhání, popřípadě následované popouštěním, nebo kalení a popouštění. Obsahy síry a fosforu zjištěné ve vzorku tavby nesmějí být větší než 0,035 % a v součtu nesmějí překročit 0,06 %. Obsahy síry a fosforu zjištěné na výrobku nesmějí být větší než 0,04 % a v součtu nesmějí překročit 0,07 %.

2.1.3 Pro výrobu bezešvých lahví je možné ve smyslu bodu 2.1.1 použít pouze ocel, která je pro výrobu těchto lahví povolena.

2.1.4 Nezávislé chemické rozbory, zejména kontrola, zda obsah síry a fosforu odpovídá požadavkům bodu 2.1.2 se provedou na zkušebních vzorcích odebraných buď z polotovaru dodaného výrobci lahví výrobcem oceli nebo ze zhotovené lahve.
Pokud je rozhodnuto odebrat zkušební vzorek z lahve, je přípustné jej odebrat z jedné z lahví, které byly již předtím vybrány pro mechanické zkoušky podle bodu 7.1 části II. nebo pro tlakovou zkoušku na roztržení podle bodu 7.2 části II.

2.2 VÝPOČTY ČÁSTÍ NAMÁHANÝCH PŘETLAKEM

2.2.1 Nejmenší tloušťka stěny nesmí být menší než největší z hodnot určených těmito vzorci:
- a=PhD20R43+Phmm
kde R je nižší hodnota z těchto dvou hodnot:
0,85 Rm pro lahve kalené a popouštěné.
- a=D250+1 mm
- a=1,5 mm

(1) Re;

(2) 0,75 Rm pro lahve normalizačně žíhané nebo normalizačně žíhané a popouštěné,

2.2.2 Jestliže se konvexní dno zhotovuje kováním z trubky, tloušťka stěny měřená uprostřed tvarovaného dna musí být nejméně 1,5 a.

2.2.3 Tloušťka konkávního dna lahví nesmí být po celém průměru okraje, na kterém lahev stojí, menší než 2 a.

2.2.4 Aby se dosáhlo vyhovujícího rozdělení napětí, musí se tloušťka stěny lahve v oblasti přechodu mezi válcovou částí a dnem zvětšovat postupně.

2.3 KONSTRUKCE A JAKOST PROVEDENÍ

2.3.1 Výrobce u každé lahve kontroluje a ověřuje zda:
- tloušťka stěny není nikde menší než udává výkresová dokumentace,
- vnitřní a vnější povrch nevykazuje vady, které mohou negativně ovlivnit provozní bezpečnost lahve.

2.3.2 Ovalita válcového pláště musí být omezena tak, aby rozdíl mezi největším a nejmenším vnějším průměrem v tomtéž průřezu nebyl větší než 1,5 % střední hodnoty těchto dvou průměrů. Maximální odchylka válcové části pláště od přímky nesmí překročit 3 mm na 1 m délky.

2.3.3 Patní kroužky, pokud jsou na lahvích provedeny, musí být dostatečně pevné a musí být vyrobeny z materiálu, který je s ohledem na korozi kompatibilní s typem oceli, z níž je lahev vyrobena. Tvar patního kroužku musí lahvi zajistit dostatečnou stabilitu. Patní kroužky nesmějí umožňovat hromadění vody nebo vnikání vody mezi kroužek a lahev.