I. Postup a způsob vzorkování obilovin, úprava vzorků, jejich četnost a nakládání s nimi

1. K odběru vzorků lze využít jednoho z následujících způsobů vzorkování:

1.1. Ruční odběr trubkovým nebo tyčovým vzorkovačem.

1.2. Automatický mechanický nebo pneumatický vzorkovač při dodržení stanoveného technologického postupu.

1.3. Odběr z proudu materiálu v závislosti na rychlosti proudu.
Poznámka: Vzorkovače musí mít otvory 3x větší než vzorkované zrno a musí být čisté.

2. Podmínky a postup vzorkování obilovin:

2.1. Odběr vzorků obilovin (dále jen „vzorek“) se provádí tak, aby vzorek představoval průměrnou jakost obiloviny stejné jakosti (dále jen „partie“), ke kterému se vztahuje. Tohoto požadavku se docílí smísením dostatečného množství dílčích vzorků, rovnoměrně odebraných z různých míst a vrstev, do souhrnného vzorku.

2.2. Nejmenší počet ručně odebraných dílčích vzorků je 7 a nesmí být menší než druhá odmocnina z dvacetinásobku hmotnosti partie v tunách, nejvýše však 40 vzorků.

2.3. Partie pro jeden souhrnný vzorek nesmí být větší než 500 t.

2.4. Rovnoměrným dělením promíchaného souhrnného vzorku se získají konečné laboratorní vzorky o hmotnosti nejméně 1,2 kg.

3. Počet laboratorních vzorků, účel použití a způsob nakládání se vzorky:

3.1. Z každé partie odebere skladující subjekt 2 laboratorní vzorky, které označí tak, aby je bylo možno s partií jednoznačně identifikovat.

3.2. První vzorek obiloviny slouží pro zjištění jakostních znaků při přejímce obilovin. Druhý vzorek se použije v případě, že první vzorek hodnotami svých jakostních znaků nevyhověl požadavkům pro intervenční nákup. Rozbor druhého vzorku se provede za přítomnosti prodávajícího nebo jím pověřené osoby. Tento vzorek může v případě, že se na tom prodávající se skladujícím subjektem dohodnou, sloužit i jako vzorek pro rozhodčí stanovení podle bodu 3.8. v případě sporu o jakost obiloviny.

3.3. V případě, že vznikne mezi prodávajícím a skladujícím subjektem spor o jakost obiloviny, musí být vzorek, z něhož bude provedeno rozhodčí stanovení sporného jakostního znaku podle bodu 3.8., odebrán za přítomnosti zástupců obou účastníků sporu, pověřeným orgánem nebo způsobem, na kterém se obě strany sporu o jakost dohodnou tak, aby vzorek reprezentoval celou partii.

3.4. Vzorek se vloží do čistého, suchého a přiměřeně velkého neprodyšného obalu a uzavře se plombou nebo pečetí nebo lepicí páskou opatřenou razítkem a podpisy tak, aby jej nebylo možno otevřít bez zničení plomby, pečetě nebo lepicí pásky s razítkem a podpisy.

3.5. Vzorek se řádně popíše tak, že údaje jednoznačně spojující vzorek s partií musí být uloženy neoddělitelně se vzorkem, a opatří se protokolem o odběru vzorku.

3.6. V protokole o odběru vzorku bude uvedeno zejména: prodávající, skladující subjekt, druh obiloviny, hmotnost partie v tunách, kterou vzorek představuje, datum a způsob vzorkování, název sporného jakostního znaku a jména a podpisy zástupců účastníků sporu o jakost.

3.7. Vzorek se uloží v suchém prostředí bez vysokých teplot.

3.8. Rozhodčí stanovení sporného jakostního znaku provádí nezávislý orgán, akreditovaná laboratoř nebo organizace, na níž se obě zúčastněné strany sporu dohodnou.