10.2.2 Výpočty
10.2.2.1 Zóna nerozhodnosti
Značky „X” a „O” na každém řádku Mo ± id se sečtou: počet „Nx” značek „X” a počet „No” značek „O” se stejným způsobem sečte pro všechny řádky.
Při provádění výpočtů se použije soubor s číselně menším součtem, buď výsledky X, nebo výsledky O, protože každý ze souboru výsledků dává přibližně stejnou statistickou informaci.
Zóna nerozhodnosti se vypočítá pomocí následujícího vzorce:
kde:
d = přírůstek zátěže daného kroku (Un/4, viz bod 10.2.1.2),
i = počet přírůstků zátěže,
ni = počet výsledků použitých na řádku i,
N = celkový počet použitých výsledků (No nebo Nx, které z nich je větší),
A = ∑i.ni,
B = ∑i2.ni
10.2.2.2 Bod nastavení (viz bod 2.5.2)
Bod nastavení se vypočítá pomocí následujícího vztahu:
Znaménko plus se musí použít tehdy, jestliže výpočet vychází ze zamítnutí (X), a znaménko minus se použije v případě, že výpočet vychází z přijetí (O).
Chyba nastavení se pak získá jako rozdíl mezi skutečným bodem nastavení m (získaným výše uvedeným výpočtem) a jmenovitým bodem nastavení.
10.2.2.3 Směrodatná odchylka vypočtených hodnot
10.2.2.3.1 Zóna nerozhodnosti (Ua)
Směrodatnou odchylku proměnné Ua (získané podle bodu 10.2.2.1) lze odhadnout ze vztahu:
Hodnota koeficientu H se mění v závislosti na poměru podle tabulky uvedené v bodě 10.2.2.3.1.1.
Matematická metoda výpočtu zóny nerozhodnosti je platná pouze pro:
10.2.2.3.1.1 Hodnoty H v závislosti na jsou:
| d/Ua: | 0.1 | 0.13 | 0.17 | 0.20 | 0.23 | 0.27 | 0.30 | 0.33; |
| H: | 1.6 | 1.47 | 1.38 | 1.32 | 1.30 | 1.25 | 1.25 | 1.25. |
10.2.2.3.2 Chyba nastavení
Směrodatnou odchylku proměnné m (získané podle bodu 10.2.2.2) lze odhadnout ze vztahu:
Hodnota koeficientu G se mění v závislosti na poměru podle tabulky uvedené v bodě 10.2.2.3.2.1.
Matematická metoda výpočtu zóny nerozhodnosti je platná pouze pro:
10.2.2.3.2.1 Hodnoty G v závislosti na jsou:
| d/Ua: | 0.1 | 0.13 | 0.17 | 0.20 | 0.23 | 0.27 | 0.30 | 0.33; |
| G: | 0.95 | 0.98 | 1 | 1.02 | 1.05 | 1.08 | 1.1 | 1.12. |