4.2.1.13.8 Nouzové pojistné zařízení pro odlehčení přetlaku smí být pružinového typu nebo průtržná membrána nebo kombinací obou konstrukcí, které jsou vybaveny tak, že veškeré vzniklé rozkládající se látky a páry, které se vyvinou v průběhu doby působení ohně nejméně jedné hodiny budou odvedeny, což se vypočte podle tohoto vzorce:
$q=70961F{A}^{0.82}$
kde:
q = absorpce tepla (W)
A = mokrá plocha [m²]
F = izolační faktor [-]
F = 1 pro neizolované nádoby
kde:
$F=\frac{U(923-T)}{47032}proizolovanénádoby$
kde:
K = Prostup tepla izolační vrstvy [Wm^-2K^-1]
L = tloušťka izolační vrstvy [m]
U = K/L = koeficient prostupu tepla izolace [Wm^-2K^-1]
T = teplota látky při zlehčených podmínkách [K]
Otevírací tlak nouzového(ých) pojistného(ých) zařízení musí být větší než ten, který je uvedený v 4.2.1.13.7 a stanoven na základě výsledků zkoušek uvedených v 4.2.1.13.1. Nouzová pojistná zařízení musí být dimenzována takovým způsobem, aby nejvyšší tlak v cisterně nikdy nepřekročil zkušební tlak cisterny.
POZN.: Příklad metody pro stanovení rozsahů nouzového zařízení je uveden v dodatku 5 Příručky pro zkoušky a kritéria.