(1) Ústní jednání je veřejné a koná se zásadně v přítomnosti navrhovatele a kárně obviněného. V nepřítomnosti kárně obviněného, lze věc projednat pouze tehdy, požádá-li o to, odmítne-li se před kárný senát dostavit nebo se bez důvodné omluvy nedostaví. Jestliže si kárně obviněný zvolí obhájce, má obhájce právo zúčastnit se ústního jednání.

(2) Na počátku ústního jednání přednese navrhovatel návrh na zahájení kárného řízení nebo návrh na schválení dohody o vině a kárném opatření podaný po zahájení kárného řízení a odůvodní jej. Není-li navrhovatel přítomen, přednese návrh předseda kárného senátu nebo jím určený člen kárného senátu z řad soudců.

(3) Bylo-li provedeno předběžné šetření, předseda kárného senátu nebo jím určený člen kárného senátu seznámí kárný senát a účastníky řízení s jeho výsledky.

Judikatura k tomuto ustanovení

  • Základním smyslem kárného řízení ve věcech soudců je mimo jiné ochrana integrity soudcovského sboru, nezávislosti a nestrannosti soudců a soudní moci a důvěry veřejnosti v nezávislé, nestranné a sprav…

  • I. Podjatost soudce je založena existencí „důvodu pochybovat“ - vážných důvodů domnívat se, že soudce by nemusel nestranný být.; II. „Důvod pochybovat“ musí mít svůj konkrétní skutkový důvod a také sv…

  • I. Soudci nelze vyčítat, že při svém rozhodování dělá v určité míře chyby. I on je chybujícím, omylným člověkem a jistá míra chybovosti je vlastní každé lidské činnosti. Pokud se však soudce již chyby…

  • I. Samotná skutečnost, kdy se soudní exekutor (stejně jako kterákoli jiná osoba) ocitne v situaci, kdy není schopen dostát svým závazkům, ještě sama o sobě nemusí být důvodem pro kárný postih (dle § 1…

  • Nečinnost soudního exekutora, má-li charakter kárného provinění podle § 116 odst. 2 písm. a) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, představuje skutek trvající, jehož pods…

Zobrazit všech 58 rozhodnutí →