IX.1.6.7 Separační účinnost
Vedle počtu teoretických pater, který je veličinou určující šířku pásu, hraje roli také separační účinnost, která se stanoví ze strmosti kalibrační křivky. Separační účinnost kolony se získá z následujícího vztahu:
$\frac{V_{e,M_x-}{V}_{e,10M_x}}{\text{plocha průřezu kolony}}\ge \mathrm{6,0}\frac{{cm}^3}{{cm}^2}$
kde
V_e,Mx je eluční objem pro polystyren s molekulovou hmotností M_x,
V_e(10Mx) je eluční objem pro polystyren s 10krát větší molekulovou hmotností.
Rozlišení systému je obecně definováno tímto vztahem:
$R_{\mathrm{1,2}}=2\times \frac{V_{el}-V_{e2}}{W_1+W_2}\times \frac{1}{{log}_{10}{M}_2/M_1}$
kde
V_e1,V_e2 jsou eluční objemy dvou standardů polystyrénu v maximu píku,
W₁, W₂ jsou šířky základen píků,
M₁, M₂ molekulové hmotnosti odpovídající maximu píků (měly by se lišit faktorem 10).
Hodnota R pro kolonový systém by měla být větší než 1,7 (4).